Predpisy Európskej Únie
V aktualite o odklonovej vozbe vlakov LTE sme narazili na problematiku znalosti/neznalosti európskej legislatívy o železničnej doprave zamestnancami železníc ako aj na stav skutočnej aplikácie legislatívy EÚ do slovenských (nielen právnych) predpisov.
ad m2001:
Něco málo na to téma jsem dal nedávno sem:
http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=6032
Vzhledem k tomu, že už "důvěryhodný" ministr dopravy ČR hned ze startu začal hovořit o "vstupu strategického partnera" do ČD, tak kdoví, jak se vůbec bude situace ČD vyvíjet. Nedávná historie naší ekonomiky je lemována všelikými náhrobky po vstupech strategických partnerů. O arbitrážích a jiných radovánkách nemluvě.
Takže i kdyby současné vedení ČD nějaké plány v tomto směru mělo, tak je otázka, zda by dostalo ještě šanci něco realizovat.
Něco málo na to téma jsem dal nedávno sem:
http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=6032
Vzhledem k tomu, že už "důvěryhodný" ministr dopravy ČR hned ze startu začal hovořit o "vstupu strategického partnera" do ČD, tak kdoví, jak se vůbec bude situace ČD vyvíjet. Nedávná historie naší ekonomiky je lemována všelikými náhrobky po vstupech strategických partnerů. O arbitrážích a jiných radovánkách nemluvě.
Takže i kdyby současné vedení ČD nějaké plány v tomto směru mělo, tak je otázka, zda by dostalo ještě šanci něco realizovat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/131100/
Addams: ja som tiež zvedavý ako to dopadne, škoda že to posunuli, už sme to mohli zistiť na budúci rok...ako je to s liberalizáciou u nás resp. čr, ked už dnes pôsobia v os. doprave súkromníci? Priniesla liberalizácia náklad. dopravy od tohto roka nejaké zmeny? Môžme očakávať prenikanie napr. čd na náš trh v nákladnej doprave (lebo doteraz sa čd angažuje u nás skôr cez malých súkr. dopravcov...)? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/131095/
Brusel/Štrasburk - Europoslanci ve druhém čtení schválili otevření trhu mezinárodní železniční dopravy. Železnice by se měly plně liberalizovat v roce 2010. Navrhované otevření vnitrostátní osobní železniční dopravy v roce 2017 naopak potřebnou podporu nezískalo. Součástí odsouhlaseného balíčku je i významné posílení práv cestujících.
Původním cílem navrhované legislativy bylo v roce 2010 otevřít trh mezinárodní osobní železniční dopravy. Řada europoslanců nicméně prosazovala i liberalizaci vnitrostátní přepravy osob od roku 2017. Nové členské státy EU včetně Česka měly mít možnost otevření trhu až o pět let odložit. V prvním čtení Parlament v září 2005 požadoval liberalizaci mezinárodní osobní dopravy po železnici už k 1. lednu 2008. Vnitrostátní doprava měla následovat 1. ledna 2010.
Rozličná podpora pro liberalizaci mezinárodní a vnitrostátní dopravy však nepředstavuje jediný problém. Jelikož některá ustanovení takzvaného "železničního balíčku" budou v některých členských státech EU vyžadovat rozsáhlé úpravy, měly by ale mít možnost za "výjimečných okolností bránících okamžitému nebo brzkému zavádění tohoto nařízení z důvodu nezbytných velkých investic a praktických problémů" udělit až desetiletou "dočasnou obnovitelnou výjimku". Týká se to zejména přepravních dokladů a informačních systémů, ale i náhrad výdajů a odškodnění.
Přesto by mělo začít platit, že za zpoždění vlaku o 60 až 119 minut má cestující nárok na 25 procent ceny jízdenky a při zpoždění o 120 a více minut až na polovinu ceny jízdenky. Lhůtu na vyplacení by měla být zhruba jeden měsíc. Odškodnění může být uhrazeno prostřednictvím poukázek či jiných služeb, ale pokud si to cestující bude přát, železniční společnost mu musí vyplatit jako náhradu hotovost.
Poslanci rovněž žádají, aby stanice, nástupiště a vlaky byly přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Směrnice má rovněž zakazovat jakoukoli diskriminaci cestujících se zdravotním postižením ze strany železničních podniků a provozovatelů služeb. Všechny osobní vlaky by navíc měly umožňovat i přepravu zavazadel, kočárků, invalidních vozíků, kol a sportovního náčiní.
Další změna schválená Parlamentem se týká náhrady škody v případě úmrtí nebo zranění cestujících. Výše ručení železničního podniku za náhradu utrpěných škod nemá podléhat žádnému omezení. Železniční podnik nemá mít možnost vyloučit ze svého ručení či omezit své ručení za škody v případě úmrtí nebo zranění cestujícího nepřevyšující částku 120.000 eur na cestujícího.
Parlament schválil i navrhovaný "řidičský průkaz" pro strojvedoucí. Příslušné osvědčení by se podle poslanců mělo vydávat nejen strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky, ale i "ostatním zaměstnancům obsluhy vlaků plnícím související úkoly v oblasti bezpečnosti v železničním systému Společenství", například průvodčím.
Návrhem se ještě budou zabývat členské státy EU.
(Autor: ČTK.)
Původním cílem navrhované legislativy bylo v roce 2010 otevřít trh mezinárodní osobní železniční dopravy. Řada europoslanců nicméně prosazovala i liberalizaci vnitrostátní přepravy osob od roku 2017. Nové členské státy EU včetně Česka měly mít možnost otevření trhu až o pět let odložit. V prvním čtení Parlament v září 2005 požadoval liberalizaci mezinárodní osobní dopravy po železnici už k 1. lednu 2008. Vnitrostátní doprava měla následovat 1. ledna 2010.
Rozličná podpora pro liberalizaci mezinárodní a vnitrostátní dopravy však nepředstavuje jediný problém. Jelikož některá ustanovení takzvaného "železničního balíčku" budou v některých členských státech EU vyžadovat rozsáhlé úpravy, měly by ale mít možnost za "výjimečných okolností bránících okamžitému nebo brzkému zavádění tohoto nařízení z důvodu nezbytných velkých investic a praktických problémů" udělit až desetiletou "dočasnou obnovitelnou výjimku". Týká se to zejména přepravních dokladů a informačních systémů, ale i náhrad výdajů a odškodnění.
Přesto by mělo začít platit, že za zpoždění vlaku o 60 až 119 minut má cestující nárok na 25 procent ceny jízdenky a při zpoždění o 120 a více minut až na polovinu ceny jízdenky. Lhůtu na vyplacení by měla být zhruba jeden měsíc. Odškodnění může být uhrazeno prostřednictvím poukázek či jiných služeb, ale pokud si to cestující bude přát, železniční společnost mu musí vyplatit jako náhradu hotovost.
Poslanci rovněž žádají, aby stanice, nástupiště a vlaky byly přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Směrnice má rovněž zakazovat jakoukoli diskriminaci cestujících se zdravotním postižením ze strany železničních podniků a provozovatelů služeb. Všechny osobní vlaky by navíc měly umožňovat i přepravu zavazadel, kočárků, invalidních vozíků, kol a sportovního náčiní.
Další změna schválená Parlamentem se týká náhrady škody v případě úmrtí nebo zranění cestujících. Výše ručení železničního podniku za náhradu utrpěných škod nemá podléhat žádnému omezení. Železniční podnik nemá mít možnost vyloučit ze svého ručení či omezit své ručení za škody v případě úmrtí nebo zranění cestujícího nepřevyšující částku 120.000 eur na cestujícího.
Parlament schválil i navrhovaný "řidičský průkaz" pro strojvedoucí. Příslušné osvědčení by se podle poslanců mělo vydávat nejen strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky, ale i "ostatním zaměstnancům obsluhy vlaků plnícím související úkoly v oblasti bezpečnosti v železničním systému Společenství", například průvodčím.
Návrhem se ještě budou zabývat členské státy EU.
(Autor: ČTK.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/130352/
Evropský parlament by měl ve čtvrtek 18. ledna schválit balíček zákonů o železniční dopravě. Poslanci žádají plnou liberalizaci mezinárodní osobní přepravy od roku 2010 a vnitrostátní od roku 2017. Chtějí také posílit práva cestujících. Dráhy by jim měly povinně vracet část jízdného v případě zpoždění vlaku a odškodnit je v případě zranění. Měly by také zajistit úplnou dostupnost služeb pro cestující s postižením.
(iHNed)
(iHNed)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/129006/
Slovensko konecne medzi spickou. 
Ad Zbyněk:
Úrad pre reguláciu železničnej dopravy (ÚRŽD) už vydáva bezpečnostné osvedčenia a v dohľadnej dobe by naň malo prejsť aj vyšetrovanie nehôd. Ale stále sú tam limity:
1. Úrad je napojený na štátny rozpočet
2. Zatiaľ personálne nedovybavenie úradu na danú problematiku
Úrad pre reguláciu železničnej dopravy (ÚRŽD) už vydáva bezpečnostné osvedčenia a v dohľadnej dobe by naň malo prejsť aj vyšetrovanie nehôd. Ale stále sú tam limity:
1. Úrad je napojený na štátny rozpočet
2. Zatiaľ personálne nedovybavenie úradu na danú problematiku
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121001/
za to, ako kaslu na zeleznicu. 
Brusel 12. októbra (TASR) - Slovensko spolu s ďalšími 12 štátmi Európskej únie (EÚ) dnes dostalo druhé varovanie od Európskej komisie (EK) za nesplnenie si povinnosti informovať o prevzatí dvoch smerníc o železniciach do národnej legislatívy.
Cieľom smerníc je zaistiť vysokú úroveň bezpečnosti a interoperability pre železničnú dopravu na celom území EÚ. EK chce pritom zaručiť rovnaké podmienky pre železnice v rámci jednotného európskeho trhu.
Prvá zo smerníc stanovuje postup udeľovania bezpečnostných osvedčení, ktoré každá železničná spoločnosť musí získať predtým, ako začne prevádzkovať vlaky v rámci európskej železničnej siete. Takisto nariaďuje členským štátom zriadiť pre železničnú dopravu nezávislý bezpečnostný úrad a úrad pre vyšetrovanie nehôd.
Druhá smernica aktualizuje platné právne predpisy o technickej interoperabilite, ktorá je potrebná na prevádzkovanie cezhraničných služieb a zníženie nákladov železničných koľajových vozidiel vo vysokorýchlostnej sieti.
Obe smernice mali členské štáty prevziať do svojich národných legislatív do 30. apríla. Slovensko, Belgicko, Nemecko, Estónsko, Grécko, Španielsko, Francúzsko, Taliansko, Luxembursko, Holandsko, Portugalsko, Švédsko a Slovinsko majú teraz 2 mesiace na zaslanie uspokojivej odpovede komisii. Tá môže v prípade nespokojnosti predviesť štáty pred Európsky súdny dvor (ESD).
(SME)
Cieľom smerníc je zaistiť vysokú úroveň bezpečnosti a interoperability pre železničnú dopravu na celom území EÚ. EK chce pritom zaručiť rovnaké podmienky pre železnice v rámci jednotného európskeho trhu.
Prvá zo smerníc stanovuje postup udeľovania bezpečnostných osvedčení, ktoré každá železničná spoločnosť musí získať predtým, ako začne prevádzkovať vlaky v rámci európskej železničnej siete. Takisto nariaďuje členským štátom zriadiť pre železničnú dopravu nezávislý bezpečnostný úrad a úrad pre vyšetrovanie nehôd.
Druhá smernica aktualizuje platné právne predpisy o technickej interoperabilite, ktorá je potrebná na prevádzkovanie cezhraničných služieb a zníženie nákladov železničných koľajových vozidiel vo vysokorýchlostnej sieti.
Obe smernice mali členské štáty prevziať do svojich národných legislatív do 30. apríla. Slovensko, Belgicko, Nemecko, Estónsko, Grécko, Španielsko, Francúzsko, Taliansko, Luxembursko, Holandsko, Portugalsko, Švédsko a Slovinsko majú teraz 2 mesiace na zaslanie uspokojivej odpovede komisii. Tá môže v prípade nespokojnosti predviesť štáty pred Európsky súdny dvor (ESD).
(SME)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/107748/
Brusel - S tříletým zpožděním už všechny členské státy EU převedly do svého práva první sérii evropských zákonů, které mají liberalizovat železniční dopravu v EU a vést ke vzniku jednotného železničního trhu. Evropská komise sdělila, že se díky tomuto "prvnímu železničnímu balíčku" z roku 2001 objevují náznaky oživení železniční dopravy, která je jinak v dlouhodobém útlumu.
Po sladění legislativy bude třeba v některých zemích ještě zajistit její řádnou aplikaci, aby železniční trh doopravdy fungoval, uvedla EK. Hlavní důraz položila na skutečné oddělení správy železniční cesty, tedy tratí, a provozování železniční dopravy. Tato změna byla pro řadu evropských zemí zvyklých na monopol domácích drah skutečnou revolucí.
Z přiloženého přehledu vyplývá, že většina států vsadila na naprosté právní i fyzické oddělení správce infrastruktur a dopravce - jsou to například Británie, Nizozemsko, Slovensko či Švédsko. Menší skupina naopak vytvořila z bývalých monopolních operátorů holdingy, které sdružují obě aktivity, ovšem z právního hlediska oddělené. Jsou to třeba Rakousko, Belgie, Německo či Polsko. Česko patří spolu s Francií či Maďarskem do třetí kategorie - správce tratí i operátor jsou odděleni, ale správce deleguje některé činnosti týkající se údržby tratí na dopravce.
Česká republika patří mezi devět zemí EU, které otevřely svůj trh dopravcům zboží z EU, a to včetně vnitrostátní přepravy (kabotáže) a vnitřně liberalizovaly také přepravu osob. Dalšími jsou třeba Dánsko, Německo, Británie, Itálie či Slovensko. Ostatní tak daleko nepokročily.
Komise v obsáhlém dokumentu detailně zkoumá, jaké uspořádání platí ve které zemi, zda národní regulátoři železniční dopravy a orgány pověřené její bezpečností mají dostatek pravomocí, ale i financí, aby zajistily nediskriminační přístup k sítím a vysokou úroveň bezpečnosti. Nabádá je, aby hlídaly ceny účtované za použití tratí; neměly by převyšovat skutečné náklady a sloužit jako dodatečné subvence.
Dospívá také k poznání, že se zastavuje úbytek pracovních sil na železnici, který byl v minulých letech kvůli poklesu konkurenceschopnosti a restrukturalizacím značný. Liberalizace vedla ke vzniku nových dravých železničních firem, které začaly v některých státech vytvářet pracovní místa, soudí EK
(Autor: ČTK)
Po sladění legislativy bude třeba v některých zemích ještě zajistit její řádnou aplikaci, aby železniční trh doopravdy fungoval, uvedla EK. Hlavní důraz položila na skutečné oddělení správy železniční cesty, tedy tratí, a provozování železniční dopravy. Tato změna byla pro řadu evropských zemí zvyklých na monopol domácích drah skutečnou revolucí.
Z přiloženého přehledu vyplývá, že většina států vsadila na naprosté právní i fyzické oddělení správce infrastruktur a dopravce - jsou to například Británie, Nizozemsko, Slovensko či Švédsko. Menší skupina naopak vytvořila z bývalých monopolních operátorů holdingy, které sdružují obě aktivity, ovšem z právního hlediska oddělené. Jsou to třeba Rakousko, Belgie, Německo či Polsko. Česko patří spolu s Francií či Maďarskem do třetí kategorie - správce tratí i operátor jsou odděleni, ale správce deleguje některé činnosti týkající se údržby tratí na dopravce.
Česká republika patří mezi devět zemí EU, které otevřely svůj trh dopravcům zboží z EU, a to včetně vnitrostátní přepravy (kabotáže) a vnitřně liberalizovaly také přepravu osob. Dalšími jsou třeba Dánsko, Německo, Británie, Itálie či Slovensko. Ostatní tak daleko nepokročily.
Komise v obsáhlém dokumentu detailně zkoumá, jaké uspořádání platí ve které zemi, zda národní regulátoři železniční dopravy a orgány pověřené její bezpečností mají dostatek pravomocí, ale i financí, aby zajistily nediskriminační přístup k sítím a vysokou úroveň bezpečnosti. Nabádá je, aby hlídaly ceny účtované za použití tratí; neměly by převyšovat skutečné náklady a sloužit jako dodatečné subvence.
Dospívá také k poznání, že se zastavuje úbytek pracovních sil na železnici, který byl v minulých letech kvůli poklesu konkurenceschopnosti a restrukturalizacím značný. Liberalizace vedla ke vzniku nových dravých železničních firem, které začaly v některých státech vytvářet pracovní místa, soudí EK
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/73018/
Pre Udernikov a odborarov...
Európsky hospodársky a sociálny výbor
TEN/184
Certifikácia rušňovodičov
Brusel 9. februára 2005
STANOVISKO
Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru
k
Návrhu smernice Európskeho parlamentu a Rady o certifikácii vlakových čiat poverených riadením lokomotív a vlakov na železničnej sieti Spoločenstva
KOM(2004) 142 v konečnom znení - 2004/0048 (COD)
Dňa 28. apríla 2004 sa Rada na základe článku 71 Zmluvy o založení Európskeho spoločenstva rozhodla prekonzultovať s Európskym hospodárskym a sociálnym výborom
„Návrh smernice Európskeho parlamentu a Rady o certifikácii vlakových čiat poverených riadením lokomotív a vlakov na železničnej sieti Spoločenstva“
KOM(2004) 142 v konečnom znení – 2004/0048 (COD).
Odborná sekcia pre dopravu, energetiku, infraštruktúru a informačnú spoločnosť, ktorá bola zodpovedná za prípravu práce výboru v danej veci, prijala svoje stanovisko dňa 17. januára 2005. Spravodajcom bol pán Chagas.
Európsky hospodársky a sociálny výbor na svojom 414. plenárnom zasadnutí v dňoch 9. a 10. februára 2005 (schôdza zo dňa 9. februára 2005) prijal nasledujúce stanovisko s počtom hlasov za: 127, proti: 25, zdržalo sa hlasovania: 26.
1. Úvod
1.1 Tento návrh smernice na certifikáciu vlakových čiat predstavuje súčasť tretieho železničného balíčka, ktorý bol prijatý Európskou komisiou dňa 3. marca 2004. Ďalšími zložkami sú:
– zmena smernice 91/440/EHS: Liberalizácia medzinárodnej železničnej osobnej dopravy (KOM(2004) 139 v konečnom znení),
– návrh nariadenia Európskeho parlamentu a Rady o právach a povinnostiach cestujúcich v medzinárodných železničnej doprave (KOM(2004) 143 v konečnom znení),
– návrh nariadenia o kompenzácii v prípade nedodržania požiadaviek na kvalitu služieb železničnú nákladnú dopravu (KOM(2004) 144 v konečnom znení),
a
· oznámenie Komisie o ďalšej integrácii európskeho železničného systému (KOM(2004) 140 v konečnom znení);
· pracovný dokument pracovníkov Komisie o postupnom otváraní sa trhu pre medzinárodnú osobnú dopravu po železnici (SEC(2004) 236).
1.2 Prvý železničný balíček (nazývaný aj infraštrukturálny balíček) vstúpil do platnosti 15. marca 2001 a mal byť zapracovaný do národnej legislatívy do 15. marca 2003. Obsahuje nasledovné zložky:
– zmena smernice 91/440/EHS, ktorá obsahuje voľný prístup na trh pre medzinárodnú nákladnú železničnú dopravu na transeurópskej sieti nákladnej železničnej dopravy do 15. marca 2003 a liberalizáciu celej medzinárodnej nákladnej železničnej dopravy do 15. marca 20081,
– rozšírenie rozsahu smernice o európskej licencii pre železničné podniky (novela smernice 95/18/ES)2,
– harmonizácia ustanovení, ktorými sa riadi prideľovanie kapacity železničnej infraštruktúry a vyberajú sa poplatky za používanie železničnej infraštruktúry a potvrdenia o bezpečnosti (nahrádza smernicu 95/19/ES)3.
1.3 V októbri 2003 podala Európska komisia sťažnosť na deväť členských štátov na Európsky súdny dvor za nedostatky pri zavádzaní prvého železničného balíčka do národnej legislatívy. Do mája 2004 ešte stále nepodalo oznámenie päť krajín a dva členské štáty zaviedli do národnej legislatívy len niektoré ustanovenia.
1.4 Druhý železničný balíček bol publikovaný v Úradnom vestníku Európskych spoločenstiev 30. apríla 2004 a má byť zakomponovaný do národnej legislatívy do 30. apríla 2006. Obsahuje nasledujúce zložky:
– zmenu smernice 91/440/ES: presunutie slobodného prístupu na trh pre medzinárodnú železničnú nákladnú dopravu na 1. januára 2006 a liberalizácia národnej železničnej nákladnej dopravy, vrátane kabotáže, od 1. januára 20074,
– smernicu o bezpečnosti železníc Spoločenstva5,
– nariadenie, ktorým sa zriaďuje Európ
Európsky hospodársky a sociálny výbor
TEN/184
Certifikácia rušňovodičov
Brusel 9. februára 2005
STANOVISKO
Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru
k
Návrhu smernice Európskeho parlamentu a Rady o certifikácii vlakových čiat poverených riadením lokomotív a vlakov na železničnej sieti Spoločenstva
KOM(2004) 142 v konečnom znení - 2004/0048 (COD)
Dňa 28. apríla 2004 sa Rada na základe článku 71 Zmluvy o založení Európskeho spoločenstva rozhodla prekonzultovať s Európskym hospodárskym a sociálnym výborom
„Návrh smernice Európskeho parlamentu a Rady o certifikácii vlakových čiat poverených riadením lokomotív a vlakov na železničnej sieti Spoločenstva“
KOM(2004) 142 v konečnom znení – 2004/0048 (COD).
Odborná sekcia pre dopravu, energetiku, infraštruktúru a informačnú spoločnosť, ktorá bola zodpovedná za prípravu práce výboru v danej veci, prijala svoje stanovisko dňa 17. januára 2005. Spravodajcom bol pán Chagas.
Európsky hospodársky a sociálny výbor na svojom 414. plenárnom zasadnutí v dňoch 9. a 10. februára 2005 (schôdza zo dňa 9. februára 2005) prijal nasledujúce stanovisko s počtom hlasov za: 127, proti: 25, zdržalo sa hlasovania: 26.
1. Úvod
1.1 Tento návrh smernice na certifikáciu vlakových čiat predstavuje súčasť tretieho železničného balíčka, ktorý bol prijatý Európskou komisiou dňa 3. marca 2004. Ďalšími zložkami sú:
– zmena smernice 91/440/EHS: Liberalizácia medzinárodnej železničnej osobnej dopravy (KOM(2004) 139 v konečnom znení),
– návrh nariadenia Európskeho parlamentu a Rady o právach a povinnostiach cestujúcich v medzinárodných železničnej doprave (KOM(2004) 143 v konečnom znení),
– návrh nariadenia o kompenzácii v prípade nedodržania požiadaviek na kvalitu služieb železničnú nákladnú dopravu (KOM(2004) 144 v konečnom znení),
a
· oznámenie Komisie o ďalšej integrácii európskeho železničného systému (KOM(2004) 140 v konečnom znení);
· pracovný dokument pracovníkov Komisie o postupnom otváraní sa trhu pre medzinárodnú osobnú dopravu po železnici (SEC(2004) 236).
1.2 Prvý železničný balíček (nazývaný aj infraštrukturálny balíček) vstúpil do platnosti 15. marca 2001 a mal byť zapracovaný do národnej legislatívy do 15. marca 2003. Obsahuje nasledovné zložky:
– zmena smernice 91/440/EHS, ktorá obsahuje voľný prístup na trh pre medzinárodnú nákladnú železničnú dopravu na transeurópskej sieti nákladnej železničnej dopravy do 15. marca 2003 a liberalizáciu celej medzinárodnej nákladnej železničnej dopravy do 15. marca 20081,
– rozšírenie rozsahu smernice o európskej licencii pre železničné podniky (novela smernice 95/18/ES)2,
– harmonizácia ustanovení, ktorými sa riadi prideľovanie kapacity železničnej infraštruktúry a vyberajú sa poplatky za používanie železničnej infraštruktúry a potvrdenia o bezpečnosti (nahrádza smernicu 95/19/ES)3.
1.3 V októbri 2003 podala Európska komisia sťažnosť na deväť členských štátov na Európsky súdny dvor za nedostatky pri zavádzaní prvého železničného balíčka do národnej legislatívy. Do mája 2004 ešte stále nepodalo oznámenie päť krajín a dva členské štáty zaviedli do národnej legislatívy len niektoré ustanovenia.
1.4 Druhý železničný balíček bol publikovaný v Úradnom vestníku Európskych spoločenstiev 30. apríla 2004 a má byť zakomponovaný do národnej legislatívy do 30. apríla 2006. Obsahuje nasledujúce zložky:
– zmenu smernice 91/440/ES: presunutie slobodného prístupu na trh pre medzinárodnú železničnú nákladnú dopravu na 1. januára 2006 a liberalizácia národnej železničnej nákladnej dopravy, vrátane kabotáže, od 1. januára 20074,
– smernicu o bezpečnosti železníc Spoločenstva5,
– nariadenie, ktorým sa zriaďuje Európ
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72415/
Nová úmluva COTIF, která by měla výrazně změnit právní podmínky pro provozování železniční dopravy, vstoupí v platnost od 1. července. Rozhodlo o tom Turecko, které jako 27. stát na počátku dubna předložilo ratifikační listinu úmluvy. Na počátku dubna o tom informoval sekretariát Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF) se sídlem ve švýcarském Bernu.
Ratifikace tak byla úspěšně ukončena ve dvou třetinách zemí, které v roce 1999 podepsaly takzvaný Vilniuský protokol. To bylo podmínkou, aby mohla úmluva vstoupit v platnost.
V podobě nové úmluvy COTIF by měl dále výrazně pokročit proces liberalizace evropské železniční dopravy a přepravy.
Pro železniční společnosti zemí, které novou úmluvu COTIF ještě neratifikovaly – například Itálie, Švédska, Belgie či Francie – však nebude platit ani nová, ani stará úmluva z roku 1980. Dočasné právní vakuum, které tak vznikne, bude nutné překlenout na základě dvoustranných smluvních vztahů mezi obchodními partnery.
(Dopravní noviny 16/2006)
Ratifikace tak byla úspěšně ukončena ve dvou třetinách zemí, které v roce 1999 podepsaly takzvaný Vilniuský protokol. To bylo podmínkou, aby mohla úmluva vstoupit v platnost.
V podobě nové úmluvy COTIF by měl dále výrazně pokročit proces liberalizace evropské železniční dopravy a přepravy.
Pro železniční společnosti zemí, které novou úmluvu COTIF ještě neratifikovaly – například Itálie, Švédska, Belgie či Francie – však nebude platit ani nová, ani stará úmluva z roku 1980. Dočasné právní vakuum, které tak vznikne, bude nutné překlenout na základě dvoustranných smluvních vztahů mezi obchodními partnery.
(Dopravní noviny 16/2006)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/71875/
18.04.2006 - EU - komisia chce na 3. Máj bilanciu nad národnou zmenou druhých zákonov - balík k železnici - liberalizácii predloží. Potom cez prvú železnicu - balík od 15. Marec 2003 dovozné - sieť s 85 percentami EÚ- jadra - trasy cestnej komunikácií pre súťaž v nadnárodnej doprave tovaru otvoriť bola, mala celý tovar - sieť pre medzimestskú dopravu podľa druhom železnice - balíka od 1. Január 2006 uvoľnený je. Toto bola až do februára len v dvoch tretinách EU - krajiny v stanovenej lehote sa realizujú, prečo EÚ- doprava - komisár Jacques Barrot proti nerozhodným krajinám trestnému procesu začať chcel. Plná liberalizácia tovar - koľajnica má na 1. Január 2007 s otvorením vnútrozemie - trhov pre všetky EÚ- železničné spoločnosti realizuje sa.
EU-Kommission prüft Bahnliberalisierung
http://www.eurailpress.com/ , 18.04.2006 - Die EU-Kommission will am 3. Mai eine Bilanz über die nationale Umsetzung des zweiten Gesetzespaketes zur Bahnliberalisierung vorlegen. Nachdem durch das erste Bahnpaket ab 15. März 2003 ein Bahnfrachtnetz mit 85 Prozent der EU-Kerntrassen für den Wettbewerb im grenzüberschreitenden Gütertransport zu öffnen war, sollte das gesamte Güternetz für den Fernverkehr laut zweitem Bahnpaket ab 1. Januar 2006 freigegeben sein. Dies war bis zum Februar nur in zwei Dritteln der EU-Staaten fristgemäß erfolgt, weshalb EU-Verkehrskommissar Jacques Barrot gegen säumige Länder Strafverfahren einleiten wollte. Die volle Liberalisierung der Güterschiene soll am 1. Januar 2007 mit der Öffnung der Inlandmärkte für alle EU-Bahngesellschaften erfolgen.
EU-Kommission prüft Bahnliberalisierung
http://www.eurailpress.com/ , 18.04.2006 - Die EU-Kommission will am 3. Mai eine Bilanz über die nationale Umsetzung des zweiten Gesetzespaketes zur Bahnliberalisierung vorlegen. Nachdem durch das erste Bahnpaket ab 15. März 2003 ein Bahnfrachtnetz mit 85 Prozent der EU-Kerntrassen für den Wettbewerb im grenzüberschreitenden Gütertransport zu öffnen war, sollte das gesamte Güternetz für den Fernverkehr laut zweitem Bahnpaket ab 1. Januar 2006 freigegeben sein. Dies war bis zum Februar nur in zwei Dritteln der EU-Staaten fristgemäß erfolgt, weshalb EU-Verkehrskommissar Jacques Barrot gegen säumige Länder Strafverfahren einleiten wollte. Die volle Liberalisierung der Güterschiene soll am 1. Januar 2007 mit der Öffnung der Inlandmärkte für alle EU-Bahngesellschaften erfolgen.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70121/
13.2.2006 Plzeňský deník str. 3 Téma
(vaš)
Praha - Evropský parlament v závěru loňského roku schválil novou směrnici, která slaďuje pravidla pro výběr poplatků za používání dálnic a silnic nákladními vozidly v celé EU.
Nová pravidla se zrodila z dlouhých sporů mezi státy na okraji EU, usilujícími o co nejnižší poplatky pro své přepravce, a zeměmi ve středu unie, trpícími růstem tranzitní dopravy. Výsledkem je kompromis, který umožňuje zemím zachovat či zavést mýtné pro vozy těžší než 12 t a od roku 2012 je případně rozšířit i pro vozy od 3,5 t. Sazby se mohou lišit podle emisí vypouštěných z výfuků kamionů a denní doby. V citlivých oblastech, například v Alpách, bude možné sazbu mýtného zvýšit až o čtvrtinu, ale tento dodatečný výnos se bude muset investovat do prioritních dopravních projektů ve výstavbě železnic.
Jedním z cílů směrnice o mýtném je povzbudit přesun nákladů na koleje, omezit silniční zácpy a více šetřit životní prostředí. Mýtné bude možné vybírat nejen na transevropských sítích, ale na všech komunikacích sloužících k mezinárodní přepravě, včetně městských aglomerací.
Mýtné se nemá uplatňovat na komunikacích sloužících jen k vnitrostátní přepravě.
U nás již byl schválen zákon, umožňující zavést elektronický výběr mýtného od roku 2007. Roční výnos ze zpoplatnění kamionů nad 12 t na 2100 km českých dálnic a silnic první třídy by mohl činit 10,5 mld. Kč. Pokud by byla zpoplatněna i vozidla nad 3,5 t, výnos by činil 20 mld. Nyní stát kamionům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně.
(vaš)
Praha - Evropský parlament v závěru loňského roku schválil novou směrnici, která slaďuje pravidla pro výběr poplatků za používání dálnic a silnic nákladními vozidly v celé EU.
Nová pravidla se zrodila z dlouhých sporů mezi státy na okraji EU, usilujícími o co nejnižší poplatky pro své přepravce, a zeměmi ve středu unie, trpícími růstem tranzitní dopravy. Výsledkem je kompromis, který umožňuje zemím zachovat či zavést mýtné pro vozy těžší než 12 t a od roku 2012 je případně rozšířit i pro vozy od 3,5 t. Sazby se mohou lišit podle emisí vypouštěných z výfuků kamionů a denní doby. V citlivých oblastech, například v Alpách, bude možné sazbu mýtného zvýšit až o čtvrtinu, ale tento dodatečný výnos se bude muset investovat do prioritních dopravních projektů ve výstavbě železnic.
Jedním z cílů směrnice o mýtném je povzbudit přesun nákladů na koleje, omezit silniční zácpy a více šetřit životní prostředí. Mýtné bude možné vybírat nejen na transevropských sítích, ale na všech komunikacích sloužících k mezinárodní přepravě, včetně městských aglomerací.
Mýtné se nemá uplatňovat na komunikacích sloužících jen k vnitrostátní přepravě.
U nás již byl schválen zákon, umožňující zavést elektronický výběr mýtného od roku 2007. Roční výnos ze zpoplatnění kamionů nad 12 t na 2100 km českých dálnic a silnic první třídy by mohl činit 10,5 mld. Kč. Pokud by byla zpoplatněna i vozidla nad 3,5 t, výnos by činil 20 mld. Nyní stát kamionům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58748/
Takže nijaké OBB na Slovensku Adams