2006 - Mimořádnosti světa 1435 milimetrů
Protože začátek letošního roku zatím využilo jen málo vlakofilů, aby se pokusili o nějakou rekapitulaci roku skončeného, rozhodl jsem se pokusit nějak zacelit bilanční díru, která takto vznikla. Všem návštěvníkům webu si dovolím připomenout v několika dílech, co vše se vloni ve světě 1435 milimetrů stalo a objevilo. Některé chvíle roku zůstanou v paměti příjemné, všechny ale nikoliv. Nyní se vrátím k mimořádnostem.
Díl první je ve znamení mimořádností a je stručným výtahem z událostí, bohužel většinou méně veselých. Zachycuje události, které jsem zaznamenal v loňském roce a snad v duchu hesla konec dobrý, všechno dobré, v závěru je premiéra Slovenskostreloidního pendolina v Bratislavě, které, ať chceme nebo ne, je jedinou vlaštovkou pokroku.
Je konec března a rekordní sněhová peřina se začala měnit ve vodu. A že bylo sněhu hodně, je vody ještě více. Když povodeň dorazila k Jevišovce na Břeclavsku, most pod kolejemi jí nestačil. Obrovskému jezeru se postavil do cesty asi tři metry vysoký násep.
Když voda dorovnala výší železniční pláně, začala prosakovat štěrkovým ložem. Bylo otázkou času, kdy se dá kamení do pohybu… a když povolilo kamení, neodolal ani násep.
A tak po opadnutí vody nezbylo, než počítat škody. Na fotce je tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský a hejtman Stanislav Juránek, kteří se přišli podívat na ponuře vypadající kus dráhy. Voda odtekla, koleje jsou dnes po opravě a most, o kterém se mluvilo… je snad jen ve snech starosty Jevišovky a dalších lidí, kteří tam žijí.
Ale nejsmutnější událostí loňského jara byla nehoda ve Vranovicích. Tři vlaky, čtyři lokomotivy a škoda za desítky milionů korun. Nejhůře dopadly dvě laminátky. Jedna ze stojícího a druhá z vlaku, který vjel do stanice, i když měl čekat u vjezdu.
Osudný polibek, který pro laminátky znamenal konec jejich života ve světě 1435 milimetrů. Líbání je pěkné, ale lokomotivám opravdu nesluší.
A takhle vypadaly lokomotivy po svém smutném erotickém dobrodružství. Poslední cesta po kolejích… na místo likvidace.
Tu nejhorší práci na odklízení trosek si ve Vranovicích užili hasiči. Ve vedrech a v předepsaném oblečení, tahali metráky krámů ze zničených vozidel.
Měla mi začít dovolená, spojená s příjemnými toulkami kolem kolejí na Slovensku. U kolejí jsem byl, ale v Břeclavi. Vykolejení nákladního vlaku notně zkomplikovalo dopravu. A já udělal fotku, která po několika železničních serverech koluje dodnes. Pravda, někdy taky bez uvedení autora, ale to už je jiná kapitola.
Tento snímek dává ale lepší představu o tom, co se vlastně stalo. Konvoj vozů křížem přes odjezdové zhlaví v Břeclavi přinesl komplikace pro dopravu ve směru do Brna a do Přerova.
Čtyři lokomotivy, zapletené v nehodě ve Vranovicích, z toho dvě na odpis, nebyly konečným počtem pohromy pro železnici. Požár 263.002 udělal z prototypu 263.001 sirotka. Vyhořelá lokomotiva se stala dárcem orgánů pro jiné stroje. Vyjede ještě?
Další mimořádnost už není tak tragická, naopak, blonski lamino v čele EC vlaku může i potěšit. Tedy fotografa.
A ještě jedna mimořádnost. Když se z okruhu v Cerhenicích vracela domů jedna z gorilek, zásluhou ESK (echo správného kamaráda, neplést s ESP) jsem o jízdě věděl. No, a pak už to bylo jen otázkou možnosti utrhnou se na chvíli ke kolejím.
Jestliže jsem v úvodu psal konec dobrý, všechno dobré, tak nezbývá, než to dodržet. Na sklonku roku se do Bratislavy vydalo pendolino na předpremiéru své první jízdy s novou, dražší Slovenskou strelou. V ten den létaly zátky sektů. První cesta pendolina podle grafikonu se pak ale uskutečnila jen zásluhou strojvedoucích, kteří ten zázrak dovedli dostat do stavu, aby odjel aspoň na poloviční výkon.
A závěrem jen tradiční ujištění All foto jsou absolutně “natural foto”, klony u nás nehledejte.
Diskusia
