Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Pridané:	29.4.2008 6:00
Autor:	Jiří Mazal, nick: Etienne

První dubnový týden jsem se rozhodl podniknout cestu na Sicílii. Původně jsem měl v plánu pouze návštěvu Neapole a Pompejí, ale nakonec mi v hlavě utkvěla myšlenka dostat se co nejjižněji. A jelikož Velikonoce připadly tento rok na konec března, dubnový termín se zdál nejvhodnější. Abych využil toho, že jedu vlakem a mohu se tak kdekoliv zastavit, udělal jsem si při cestě pokaždé zastávku, ve směru tam v Římě, ve směru zpět ve Florencii.

Celá akce se rozpoutala v pátek 4. dubna, kdy odpoledne vyjíždíme ve dvou směr Wien Südbahnhof. V Břeclavi je evidentní, že již nejen na první kolej přijíždí bagr, ale přinejmenším na další tři. Na nástupiště se musí přes koleje, což alespoň dovoluje pořízení pár snímků. Ve Vídni následuje přesun do vlaku EN235 Allegro Tosca, který veze kromě sedmi vozů do Říma také tři vozy do Milána. Po troše spánku a poté, co se začne rozednívat, si vychutnávám italskou krajinu. Přejezd přes Apeniny je úžasný, v Itálii se často staví města na kopci a najdete zde mnoho opuštěných hradů. Jelikož byl náš vůz tlakotěsný, nevadilo ani značné množství tunelů. Do Říma se naše souprava poněkud rozrostla o vozy z nočního vlaku z Mnichova.

Batohy si necháváme v hostelu a metrem se přesouváme k Vatikánu. V plánu máme zejména prohlídku Vatikánských muzeí a chrámu svatého Petra. Ač se v obou případech musí vystát pořádná fronta, podívaná rozhodně stojí za to. Sixtinská kaple, Síň map či Raffaelovy síně jsou zážitkem na celý život. Zpátky se vracíme pěšky a procházíme centrem Říma. V Itálii zrovna vrcholily volby, takže Pantheon, nejzachovalejší stavba starověku, byl tentokrát v obležení Berlusconiho strany a vypadal spíš jak pouťová atrakce. Aspoň se rozdávala zadarmo trička, čehož jsme okamžitě využili. K večeru dorážíme do našeho hostelu, který se nacházel v docela otřesném stavu, ale důležitá je pro nás jeho poloha hned u nádraží.

Pro cestu na Sicílii jsme se rozhodli využít denní ICity plus a nebylo čeho litovat. Naše souprava, místy uhánějící až 200 km/h, se pohybovala po trati vedené většinou podél pobřeží s četnými tunely. Na jedné straně moře, na druhé straně kopce tyčící se nad námi. Zejména na Sicílii byla trať doslova zavrtaná do skály a dálnice se vinula vysoko na kopcích po řadě mostů. Sicílie je od italské pevniny oddělena Messinskou úžinou, která je překonávána pomocí trajektů. Do lodi najede celá souprava, pochopitelně rozpojená. Stanice na italské pevnině se jmenuje Villa San Giovanni, na sicilské straně je Messina. Posun provádí poněkud zvláštní posunovací díl ve složení lokomotiva + plošinový vůz + starý lehátkový vůz. Náš trajekt je vybaven celkem čtyřmi kolejemi, ale jelikož byla naše souprava desetivozová, rozdělili ji po pěti vozech, které se sotva vešly ke vjezdovým vratům. Celou proceduru blíže popisují fotografie, jelikož jsou však pořízeny buď přes výklopné okénko, kterým jsem prostrčil ruku, nebo přes příšerně špinavé okno, nemohu nabídnout nijak vysokou kvalitu. Stejná procedura, pouze v opačném pořadí, pak proběhne v sicilské Messině a včas přijíždíme do Palerma. Většina sicilských tratí je jednokolejná a elektrifikovaná, pouze pár lokálek obsluhují diesely a nachází se tu též jedna úzkokolejka.

V Palermu vyhledáme náš hotel, který, jak se ukázalo, má téměř strategickou polohu, přímo u křižovatky, která je považována za ideální střed města. Náš pokoj je docela útulný, umístěný v omšelém starším domě s mramorovými schody. V Palermu se nachází spousta památek (hlavně barokních), ale celé město působí docela nuzně. Neudržované fasády, početná stará zástavba s úzkými uličkami a všude nepořádek. Ač bylo všude plno turistů, turistická infrastruktura tu příliš rozvinutá není, map či informačních cedulí pomálu, na veřejné WC jsme vůbec nenarazili (o to více jsme ocenili polohu našeho hotelu). Na celé Sicílii se obvykle mezi dvanáctou a čtvrtou odpolední dodržuje siesta, čemuž jsme se přizpůsobili a odcházeli si v této době odpočinout na hotel. Počasí nám přálo až moc, teplota se vyšplhala na 25 stupňů, a zatímco my se potili v tričku, místní chodili v zimních bundách i s kožešinovou kapucí. Je třeba se také zmínit o zdejším provozu, tak šílené řidiče jsem neviděl ani v Istanbulu. Zelená na přechodu pro ně nic neznamená, chodec má šanci přejít jen tak, že vstoupí do vozovky a doufá, že si nikdo nebude chtít odřít auto. My si obvykle počkali, až bude přecházet někdo místní, a šli s ním. Sicilané jezdí autem všude včetně úzkých uliček a mezi ně se ještě proplétá nepřeberné množství motorek, které tu snad vlastní každý teenager. Není divu, že autoservisy (či motoservisy) tu spatříte v kdejaké zapadlé uličce udělané v průjezdu, o pomačkané plechy tu není nouze.

Po Palermu se vydáváme na jižní stranu ostrova, do Agrigenta. Jízda probíhá ve zcela novém „Minuettu“, elektrické jednotce určené pro regionální dopravu. Vnitrozemí je řídce osídlené, s loukami a pasoucími se ovcemi. Nádraží v Agrigentu je umístěno ve dvou úrovních, nástupiště jsou pod terénem, ale nádražní budova nad nimi. V Agrigentu se nachází nejnavštěvovanější sicilská kulturní památka, Údolí Chrámů. Jedná se o komplex antických rozvalin, některé jsou mimořádně zachovalé. Jelikož se areál nachází za městem, využíváme autobusu. Kde vystoupit, to jsme poznali, horší to bylo s cestou zpět. Jeden z místních mluvil cosi o fermatě, jinak jsme mu nerozuměli ani slovo, tak jsme šli podél silnice doufajíce, že na nějakou zastávku narazíme. A skutečně, na stromě byla přibitá úplně zrezavělá cedule, na které byl stěží čitelný nápis „FERMATA“ (česky zastávka). Žádný jízdní řád, číslo linky, ani záliv pro autobus. Nicméně rozhodli jsme se počkat a zanedlouho skutečně jeden autobus zastavil. Jak jsme zjistili, všechny zastávky jsou označeny obdobně, většinou výraznější cedulí, ale výjimečně je uvedeno víc, než se jedná o zastávku. Chtít něco jako číslo linky nebo dokonce jízdní řád patří do oblasti sci-fi.

Z Agrigenta jedeme expresem „Freccia del Sud“ přes celou Sicílii do Catanie. Souprava je velmi sešlá a nepříliš pohodlná, krajina opět mírně zvlněná s táhnoucími se údolími, jen řídce se vyskytují lesy. Většinu cesty však trať kopíruje dálnice, která má podobu estakády a připomíná obludné betonové monstrum. V Catanii se urychleně přesunujeme do osobního vlaku do Syrakus, kam přijíždíme již za tmy. Ještě že je náš hotýlek se stylovým zařízením sotva pět minut od nádraží.

Historické jádro Syrakus se nachází na ostrově Ortygia, který nás uvítá svou klidnou a pohodovou atmosférou (narozdíl od Palerma) a navíc je tu celkem uklizeno. Nejnavštěvovanější lokalitou v Syrakusách je však archeologický park nacházející se za městem s velkým řeckým divadlem a bývalým lomem z antických dob, který odkrylo zemětřesení v roce 1693. Najdete v něm řadu podivuhodných skalních útvarů a lom je zarostlý pomerančovníky a citrónovníky, které se v dubnu sklízejí.

Jiří Mazal

Galéria k článku

Počet: 30

4.4.2008 - žst. Břeclav a na místě bývalého nástup ...	4.4.2008 - Wien Südbahnhof a EN235 Allegro Tosca s ...	5.4.2008 - Roma Termini, nejnovější zástupce itals ...
5.4.2008 - Roma Termini, pokud se někomu u nás zda ...	5.4.2008 - Vatikánská muzea a bůh řeky Nilu se svý ...	5.4.2008 - Vatikánská muzea a Síň map s překrásně ...
5.4.2008 - Bazilika sv. Petra ve Vatikánu, jeden z ...	5.4.2008 - Pantheon v srdci Říma, tentokráte jako ...	6.4.2008 - stanice Villa San Giovanni a posunovací ...

nasledujúce obrázky »

Súvisiace odkazy

Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 2. díl, 2.5.2008 8:00

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Pridaj príspevok

rýchlik007

[Prednosta]
Príspevky: 1808
Body: 40127

29. 6. 2008 10:28:45
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

no tie el. jednotky talianske sa mi acia

České_dráhy

[Majster]
Príspevky: 320
Body: 7433

5. 5. 2008 19:06:19
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Freciia del Sud – vlak možná odporný, ale vozy jsou na 160, o tom si mohou nechat ČD & ZSSK vesměs jen zdát a že by počet míst k sezení byl naddimenzovaný bych ani neřekl ... zejména v takový pátek či neděli ... rozhodně mi tento "odporný" vlak poskytl opakovaně pohodlné cestování z Milano Centrale až na konečnou do Agrigenta nebo Palerma...

corrado

[Mechanik]
Príspevky: 19
Body: 2450

3. 5. 2008 19:14:00
IP: Logged

Pekné...

Zaujímavá cesta. Som zvedavý na ďalší (ďalšie) diely. Chcelo by to viac fotiek apenín, ale aj tak celkovo viac fotiek.

jecminek79

[Mechanik]
Príspevky: 90
Body: 3170

3. 5. 2008 9:04:29
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Moc pěkné fotky, hlavně ti psi byli v pohodě.

brano

[Prednosta]
Príspevky: 4127
Body: 134365

30. 4. 2008 13:58:39
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Podobné siestujúce grupy v tieni tvoria aj mačky - viď nasledujúce foto z Čiernej Hory.

Etienne

[Posunovač]
Príspevky: 49
Body: 1551

30. 4. 2008 13:30:45
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

V řecku jsem viděl psů ještě víc, ale tato smečka v Palermu byla opravdu kouzelná. Zajímavé, že nikdy nejsou útoční.

karel.f

[Prednosta]
Príspevky: 2097
Body: 46411

30. 4. 2008 12:34:05
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Tak tak Itálie je plná psů bezdomovců co se pohybují hlavně kolen nádraží proto že tam mají hlavně pitnou vodu. Ale i běžně v centu některých měst nebo většiny měst.
foto: st. Lecce

SZKV

[Mechanik]
Príspevky: 352
Body: 4935

30. 4. 2008 8:32:54
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Pěkné, lodní doprava na Sicílii je bombastická a fotky jsou pěkné. Já tam vždycky jel jen nočním vlakem, takže jsem prostě nic fotit nemohl. Frecii del Sud jsem viděl taky a je to skutečně odporný vlak: jako jeden z mála neveze lehátka "cucette comfort" a má naddimenzovanou nabídku míst k sezení ve vyžilých vozech typu UIC-X ze 70. let. Osobně bych radši jel nějakým Minuettem, kterých je tam "neurekom". A docela mě překvapila ta klasická souprava s regionálními vozy řady npB- myslel jsem, že na Sicílii jezdí jen z Messiny do Syrakus a do palerma, zatímco jinde jezdí jen Minuetta a starší jednotky.
Pokud jde o psy, tak to není nic překvapivého: patří to ke středomořskému koloritu a nejdrsnější byl pejsek, trávící siestu přímo na 1. koleji nádraží v Pireu. Než tam přijelo IC ze Soluně, odehnala ho paní koštětem. Mám i fotku, ale neumím to sem dát- hlásí mi to, že příloha je moc velká...

shaggy

[Mechanik]
Príspevky: 24
Body: 4380

29. 4. 2008 22:49:14
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

super foto, hlavne nalodovanie na trajekt...no a tie oddychujuce psi ma dostali uplne

karel.f

[Prednosta]
Príspevky: 2097
Body: 46411

29. 4. 2008 19:21:39
IP: Logged

RE: Vlakem na Sicílii a zase zpátky – 1. díl

Krásné cestování kolem moře z Říma do Villi s.G. a pak dále do Messiny a Palerma. Už mám místenky koupené na Allegro Tosca tak se těším.