Parní Hradec byl zase parný

» Návrat

Pridané: 31.8.2016 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Parní Hradec byl zase parný Letošní tradiční královéhradecké „Mezinárodní nábřeží paromilů“ se vyznačovalo vyšší teplotou a nižší účastí vystavovatelů i návštěvníků, než by z pohledu zdravotního a organizátorského bylo zdrávo. Oba jevy se pro poslední ročníky tohoto setkání milovníků technické nostalgie bohužel stávají už téměř typickými. Zatímco počasí ještě ovlivnit neumíme, s tím druhým úkazem by se snad něco dělat dalo.

 

 

 


Nečekejte ovšem, že tato reportáž vyvrcholí návrhem nějakého řešení (pomineme-li možnost každého čtenáře projevit se v tomto směru formou diskusního příspěvku), její poslání je výhradně popisné. A tak se do toho popisování neprodleně pouštím. I když podle letitých zvyklostí i letošního programu měla akce propuknout úderem hodiny desáté, vydal jsem se na místo jejího konání s více než hodinovým předstihem, jak jsem ostatně činil už v minulosti. Poslušen předpovědi tropického počasí, oděl jsem se letně a pak mírně strádal ranním chladem, když jsem šlapal na svém ekologickém vozidle z Moravského PředměstíTyršovu mostu.


Autorův bicykl na pozadí hlavního vstupu do areálu „Nábřeží paromilů“
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Když jsem svůj lapky nevzrušující bicykl přimkl k zábradlí na začátku Tylova nábřeží, trochu jsem se podivil, že před sebou u hlavního vstupu do areálu nemám ani velký transparent, upozorňující na akci, ani pokladnu, jak tomu bývalo v letech minulých. A bližší pohled do „hlavní třídy“ ukázal, že ani přípravy vystavovatelů zatím příliš nepokročily. Poté jsem učinil patřičné kroky k legalizaci své bezúplatné přítomnosti a ve stánku organizátorů čili „recepci“ jsem si vyzvedl příslušnou kartu. Vlastně dvě, také pro svého ostravského kolegu, který se ke mně měl později připojit. Já jsem zatím provedl rychlou dokumentaci stavu příprav.


„Všechno své nosím s sebou“, pravil prý jistý starověký mudřec © PhDr. Zbyněk Zlinský

Žádné vzrušující novinky jsem přitom neodhalil. Pokud bychom k nim nepočítali skutečnost, že na trati Dětské železnice chybělo zabezpečovací zařízení, které se roku loňského předvedlo v celé své kráse. A mezi drážním personálem chyběl také jeho tvůrce, můj dobrý známý Jindřich Kopecký. Na důvod těchto skutečností jsem se sice mohl zeptat, ale neučinil jsem tak – mohu si jej domyslet. Co bylo naopak stejné, byly četné takříkajíc tradiční exponáty – od kolekce roztodivných vozidel Antonína Pavelky až po repliku parního vozu Baffrey. Známé stroje převládaly nakonec i v sekci veteránů, byť tam třeba mezi motocykly nechyběly novinky.


Motocykl francouzské značky Motobécane © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzhledem k tomu, že opakovaně vystavované a předváděné exponáty byly představeny už v předchozích reportážích (viz oddíl Súvisiace odkazy) a žádnou novinku, k níž by existovaly dostupné informace, jsem neobjevil, bude tento text o něco chudší, než bývá mým zvykem. Na rozdíl od připojené galerie snímků, která snad nic důležitého nepominula. A nyní se vraťme k mému konání, které pokračovalo čekáním na přítele Karla, jež se díky tentokrát nezpožděné jízdě svého oblíbeného spoje objevil u západního vstupu do areálu na Smetanově nábřeží krátce po čtvrt na deset. Převzal svou vstupenku a neprodleně poté se pustil do díla.


Karel dokumentuje výhybku Dětské železnice © PhDr. Zbyněk Zlinský

Nejprve se věnoval počínajícímu ruchu na Dětské železnici a pak jsme spolu prošli přes zaplňující se sekci veteránů na „hauptštráse“, která byla už o poznání živější. Vzhledem k tomu, že se pomalu blížila desátá hodina a s ní i čas oficiálního zahájení, směřovali jsme zvolna k místu, kde měl tento akt proběhnout. Tentokrát pódium po stranách zdobily nejenom členky Spolku dam Náchod, ale také parní vůz Baffrey a miniaturní parní válec ze žamberského muzea. (Příští rok prý zase pošlou válec dospělý, dověděli jsme se později.) Než nastalo slavnostno, posílila delegaci našeho magazínu moje drahá polovička, která přijela pozdravit Karla.


Dva členové klubu VLAKY.NET se třemi kamerami © PhDr. Zbyněk Zlinský

Oficiality začaly s mírným zpožděním. Po úvodním slovu moderátorky, která si s historií techniky bohužel moc nerozuměla, promluvili za hlavní partnery akce nejprve náměstkyně královéhradeckého primátora pro majetek města a městské organizace PhDr. Romana Lišková a po ní náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro dopravu a silniční hospodářství Ing. Karel Janeček. Oba stručně a k věci z pohledu svého úřadu. Největší díl řečnické práce pak odvedl, jako obvykle, zástupce pořadatele Ing. Jiří Stránský. Hovořil o tradici akce, jejím letošním obsazení vystavovateli (z nichž byli tři zahraniční) a exponáty i doprovodném programu.


Hovoří zástupce pořadatele Ing. Jiří Stránský © PhDr. Zbyněk Zlinský

Když pak začala svou produkci Zelená sedma, vydali jsme se na zběžnou prohlídku sekce stabilních motorů. Ve skutečnosti jsou ty motory vesměs mobilní, i když nikoliv vlastní silou. Mně tyto stroje moc neříkají, přestože jsem s nimi přicházel v dětství poměrně často do styku – když jsem byl svědkem mlácení slámy a podobných úkonů, tehdy na venkově běžných. Poté jsme zaznamenali po stránce zájmu cestujících nepříliš valný ruch na přístavišti místní paroplavby, jejíž plavidla jsme si pak zvěčnili i z jiných míst. Byla v provozu všechna, kromě parníku „Hradec“, jenž absentoval už loňského roku, podle jedné zprávy z prostorových důvodů.


Parník „Královna Eliška“ pluje po proudu Labe © Karel Furiš

Poté naše kroky vedly na náplavku Smetanova nábřeží, jako obvykle vyhrazenou sekci modelů. V ní jsme se setkali s už tradičními vystavovateli, k nimž patří i výchovná instituce, v níž jsem koncem roku 1983 pracoval. Tehdy se ovšem jmenovala jinak a i když se mi práce v ní líbila a měl jsem pro ni vyšší než požadovanou kvalifikaci, byl jsem z ní z politických důvodů vytěsněn. No, snad mi tu vzpomínku na mou pionýrskou minulost prominete. I když novinek mezi modely bylo pomálu, pozorovat ty hračkovité strojky a stroječky bylo, jako vždy, zajímavé. Škoda, že letos nikdo nedovezl žádný lodní model, schopný plavby po přilehlé říční hladině.


Praktický účel to nemá, ale je to krásné © Karel Furiš

Modelářskou sekci jsme opustili vstupem od Tylova nábřeží a po Tyršově mostě přešli na nábřeží Eliščino, jehož náplavka je tradičně útočištěm sekce hasičské techniky. I tady jsme našli staré známé vystavovatele a exponáty, jejichž identitu v textu uvádět nebudu. Snad se dvěma výjimkami. Tou první je miniaturní maketa zásahového vozidla, kterou vytvořili členové SDH Chlumec nad Cidlinou pro pobavení a poučení dětí. A tou druhou je zástupce moderní hasební techniky HZS Královéhradeckého kraje v podobě vozidla CAS 30/9000/540 - S 3 VH. Zatímco vozidlo druhé příliš zájemců nepřitáhlo, to první bylo jimi obklopeno neustále.


Miniatura zásahového vozidla hasičů z Chlumce nad Cidlinou v obležení
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Když jsme se pomalu vrátili na Smetanovo nábřeží, dostal Karel chuť na kafe, zvláště když bylo k dispozici bezúplatně. V předvolebním stánku hnutí ANO 2011, konkrétně jeho kandidátky na post hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Kláry Dostálové. Nápoj ho uspokojil a to ještě netušil, že se mu dostalo té cti vyskytnout se na jednom snímku s jistě slibnou političkou. Poté jsme dokumentovali ruch na „hauptštráse“ a posléze relativní klid v sekci veteránů. Trochu jsme postrádali z dřívějších ročníků známé uniformované postavy, jejichž slabou náhražkou byla dvojice strážců města. Ale rozmanitá krásná auta pochopitelně nechyběla.


Buick Special coupe z roku 1929 a jeho obdivovatelé © Karel Furiš

Když jsme si prohlédli vozidla pro silniční dopravu, věnovali jsme svou pozornost dopravě železniční. Pochopitelně té miniaturizované, provozované na trati Dětské železnice. Ta měla letos oslavit pět let pravidelného provozu, který byl zahájen 26.4.2011, jak je zřejmé z jejího ohlédnutí do historie. Ale nevím, zda se tak skutečně stalo. Jediné co vím, i když jen z doslechu, je to, že její provozování je provázeno vádami, rozmíškami a dokonce trucovitými odchody v jejím personálním zázemí, což jí jistě neprospívá. No, všude je něco. Cestující žádného železničního dopravce se příliš nezajímají o to, co se děje v zákulisí firmy – a tady to platí také.


Provoz na Dětské železnici z polohy sedícího šotouše © PhDr. Zbyněk Zlinský

Předchozí snímek naznačuje, že letos bylo obtížné, ne-li nemožné, pořídit na Dětské železnici slušný „traťový snímek“. Bránila tomu skutečnost, že návštěvníci Nábřeží paromilů od loňska objevili kouzlo pikniku či jen společného povalování na trávě a park na náměstí 5. května využili způsobem, prostřednictvím filmů známým třeba z New Yorku. Nakonec jsem se přizpůsobil, sedl jsem si mezi ně a tak pořídil něco neotřelých snímků jedoucích vláčků. Když mne to přestalo bavit, přesunuli jsme se pozvolna na hlavní tepnu, abychom zachytili cosi z provozu povahy silniční. Nic objevného to pro nás sice nebylo, ale jsou věci přitažlivé stále.


Replika parního automobilu Baffrey v pohybu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po dalším šotoušení u Dětské železnice se můj partner dohodl sám se sebou, že už má vší té páry a horka dost a deset minut před třináctou hodinou pomalu vykročil k nádraží železnice skutečné. A také já jsem pomalu kráčel k východu. Před ním jsem se ještě zastavil u stánku společnosti Merkur Toys. Ta se vrátila po roce absence, s inovovaným sortimentem a novým způsobem jeho prezentace. Obé se značně vzdaluje někdejší tradici a je těžké říci, zda ku prospěchu věci. V každém případě býval tento stánek vždy obléhán dětmi a jejich tatínky, ale letos se nic takového nedálo. A také chyběl kdysi vždy přítomný a aktivní šéf firmy.


Stánek společnosti Merkur Toys nikdo neobléhá © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po této „inventuře“ jsem areál na Smetanově nábřeží opustil, vyzvedl si svého vozidlo a na něm se pomalu vydal k domovu. Hodně pomalu. Využil jsem laviček na Tylově nábřeží, abych si před šlapáním na Moravské Předměstí odpočinul a počkal si na dva parníky, které se obracely nad Hučákem. Po příjezdu domů jsem se (i skrze objektiv) podíval na okenní teploměr, abych zkontroloval přesnost předpovědi počasí. S podivem jsem zjistil, že jeho náplň tropického stupně nedosáhla. Má pocitová teplota byla na nábřeží ovšem vyšší. Jak to horko působilo na ostatní, to je lépe zřejmé (samozřejmě mimo jiné) z Karlova souhrnného videa.


Nábřeží paromilů 2016 © Karel Furiš

Prameny a odkazy:

  1. Nábřeží paromilů
  2. Dětská železnice
  3. Hradecká paroplavební společnost
  4. Hradec Králové – oficiální stránky města
  5. Královéhradecký kraj – oficiální stránky
  6. Královéhradecká nábřeží, Hradec Králové - přehled akcí na nábřežích
  7. Hradec Králové - Smetanovo nábřeží – turistická informace
  8. Hradec Králové - Eliščino nábřeží – turistická informace
  9. Stroje poháněné párou přilákaly na nábřeží v Hradci tisíce lidí – ČeskéNoviny.cz, zpravodajský server ČTK
  10. zdroje uvedené pod odkazy v textu
Úvodní snímek: Přípravy oficiálního zahájení akce vrcholí © Karel Furiš

PhDr. Zbyněk Zlinský


Galéria k článku

Počet: 300     Stránky: / 10        

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Tylovo nábř.: autorův ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: hlav ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: příp ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: rece ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: leto ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: malý ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: Muze ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: repl ...

Foto 27.08.2016 - Hradec Králové, Smetanovo nábř.: repl ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 36     Stránky: / 2     Výpis:    
» Stoupa Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 154 2.9.2016 17:13
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

zase pro maxipes:

A vo to go! Bez predstavivosti není ani kreslení. To, co drive musel umet kazdý prumyslovak, dnes závisi na nejakém dobre utajeném programátorovi. A bez predstavosti a technického malování nelze ani srozumitelne zadat sofistikovane úkol.

Tohle vsechno museli lidé na "Nábrezí paromilu" zvládnout. A mnohem víc.

PS: My nemeli "slovinak", ale "vitamin Rozume Ulozená Mena".

» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 176 2.9.2016 16:27
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Stoupa: Deskriptivou jsem si v prváku na průmce zachraňoval známku z předmětu Technické kreslení a deskriptivní geometrie. Starý profesor toho TK říkal - "Hm, nojo Šimek, děsnej mazal, ale představu, to von má.". A nevím, proč by se dnes mládež nemohla učit deskriptivu. Jedna věc je představit si, jak se ty dva válce pronikají, a druhá věc je technika kreslení. Takže rozdíl je jen v tom, jestli ty průniky kreslí na papír nebo na obrazovce. A když má počítač sám umět sestrojit třeba ten průnik jehlanu s koulí, tak mu na to někdo musí vytvořit program a ten autor programu to sám musí ovládat, aby to dokázal natlouct tomu počítačovi do softvéru. Takže se to i dnes musí učit.

» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 176 2.9.2016 16:16
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Kde jsem robil chybu? Ucpalo se mi trubičkové pérko, udělal jsem kaňku, rozmazal jsem šablonkou nezaschlou čáru, přetáhl jsem... pak jsem to škrábal z pauzáku žiletkou, až jsem proškrábl pauzák skrz, když to byl výkres na čtvrtku, tak jsem ji rovnou mohl zahodit a začít znovu... co na tom bylo poučného? To bylo spíš na zcvoknutí než na poučení... Nebo jsem to za flašku sloviňaku (ten byl tehdy u nás v oblibě) dal staršímu kámošovi konstruktérovi, aby mi ten výkres ve fabrice uděla (on rýsoval precizně). Jenže to jsme byli už ve čtvrťáku, všichni se na to vybodli a odflákli to, jen já, starej mazal, přinesl perfektní výkres. Inženýr - náš učitel - se na to jen podíval, a věděl, která bije.

» Stoupa Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 154 2.9.2016 16:03
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

znovu pro cmelák:

Ten problém je témer mezinárodní. I v Berline mladsí prodavaci ve znackových prodejnach neví, "kdo" je to redis-pero, netusí, ze ziletka slouzí na "zaskrabávání". Nastesí témer za rohem mám prodvace - duchodce (fakt si tam pripadám jako mladas) v papírnictví a ti opravdu vedí (dokonce dríve prodávali i vlácky). Te`d tam posílám i ex-kolegy. Snad nám Ti staríci jeste chvíli vydrzí....

pro maxipes:

Ano, byla to mucirna, ale kdyz mi asistent na CVUT jen tak hodil porcelánový pojiskový svrsek a dal úkol "namalovat", tak jsem to bleskem vysmahl, ani pauzu mi nenechal dodelat a dostal jsem zápocet. A ty "hvezdy" z gymplnazia jsou tam snad jeste dnes. Tehdy jsem to jenom zacal chápat. A vázit si toho. Ve specializované prodejne jsem si dokoupil onen vzpomínaný pantograf a rýsoval si modely vlácku. Copak dneska mládez ví, jak udelat prunik dvou válcu? (parojem a kotel) a pak "to" vymodelovat?

» Cmelak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 886 2.9.2016 16:01
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Problem nie je az tak jednoduchy. Kym vykres ked si musel opravovat ostali po tom stopy a naucil si sa kde si robil chybu. Dnes na CAD programoch je to len zopar tlacidiel ktore bez STOP upravia malovanie a uz 10 sekund neskor nebudes vediet kde si robil a preco chybu.


» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 176 2.9.2016 14:48
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Zaplaťnánbů, že taková ohavnost, jako bylo trubičkové pero a rýsovací prkno, už zmizela v propadlišti dějin. Dnešní tvorba technických výkresů na počítači, to je požitek a hračka, jako když si děcko skládá stavebnici. Není to mučení, jakým pro nás v době studia bylo rýsování tuší a popis podle šablonky... Dodnes je mi na , když si na to vzpomenu.

» Cmelak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 886 2.9.2016 14:37
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Preco to nie je problem pre nás, kym mladez len reklamuje co nevie kupit.

» Stoupa Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 154 2.9.2016 13:56
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

pro Cmelák:

Matrice, pauzák, modrák - dodnes to pro mne nejsou prázdná slova. A tak si teda maluju, knejpem nebo skalpelem vyrezávám... a lepím, treba z papítu. Protoze i Auhagen vyrobu nádrazí "Plottenstein" (dle K.u.K. normálií) zastavil.

» Cmelak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 3 886 2.9.2016 13:26
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Prave nedávno sme sa bavili na jednom záhranicnom fore, ze mládez cely den udajne cumi do obrazoviek, nahána Pokemony a ine prisery, dokonca riaditel jednej strednej skoly vyhlásil, ze to prispeje digitálnej vychove buducej generácii, ale nikde nevidis vysledky tej tzv digitálnej vychovy. Nasa dochodcovska generácie maluje vykresy na predlohu modelov.
Jeden mládenec sa strasne rozculoval, ze nemecki vyrobcovia nevyrábaju ani jednu predlohu nasich staniciek atd. Ked som sa ho spytal a preco to nemaluje na pocitaci a da to vytlacit v printshope na kvalitny hruby papier, za na pár Eur bude mat stanicku aku len chce. Odpoved bola, ze to nevie nakreslit v CAD-e ( zrejme nechodil na deskriptivnu geometriu. :-) ). My stari musime bojovat so vsetkymi CAD programami, aby sme im ukázali ako treba narysovat strechy obycajnej budovi s primitivnymi prienikmi, aby z vykresu sa dala postavit 3D budova.
Na rozdiel nás synator zase chcel a dostal modernu rysovaciu dosku ( uz nie s pantografom), aby maloval masinky - vcera som ho musel prinutit, aby to premaloval to CAD-u, lebo CNC masina zase nevie citat vykresy.

» Stoupa Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 154 2.9.2016 12:44
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Parní Hradec byl zase parný

Nesmírnou radost mi ucinil synek, kdyz se coby gymnasista zcela dobrovolne a fakt bez rady, natoz doporuení nechal zapsat na deskriptivní geometrii - ano, tu rýsovanou, co ji pocitacologové zatracovali jiz pred 40ti lety...

nasledujúce príspevky »