Po stopách vápence a cementu

» Návrat

Pridané: 30.5.2017 8:00
Autor: Jiří Řechka, nick: » brejlovec

Po stopách vápence a cementu V sobotu 27. května jsem se zúčastnil zážitkové jízdy, pořádané firmou Kladenská dopravní a strojní s.r.o. (KDS). A zážitek to byl jednak díky počasí, ale hlavně tím, co bylo možné zaznamenat na paměťové médium fotoaparátu. Za vše „může“ fotografie vozu 810.231 jmenované společnosti při podobné jízdě do Prahy za návštěvou Království železnic.

 

 

 

Fotografie byla na internetu a po pohledu do mého archivu bylo patrné, že mně tento vůz chybí. Následovalo otevření internetové stránky společnosti KDS a zde jsem objevil informaci, že tato akce se bude pro velký zájem opakovat. V mém kalendáři se objevila poznámka, kdy se jízda bude konat a bylo dáno, kde budu chtít fotografii zhotovit. Na Pražském semmeringu. Zároveň jsem se dočetl, že se bude konat zážitková jízda na vlečky lomů Mořina a Čertovy schody. A takovému lákadlu nešlo odolat, zvláště když to byla pro mne země neoraná. Následovalo přihlášení a následně přes internet zaplacení jízdenky.

A nezbylo než čekat na tyto dvě jízdy. Bohužel vzhledem k okolnostem nebylo jasné, jak vše dopadne. První pouze můj fotografický lov se nakonec se štěstím uskutečnil, nebylo to sice tak, jak jsem chtěl, ale nakonec důležitý byl výsledek a záběr na motoráček byl. Pro druhou jízdu jsem byl nucen vyvinout větší úsilí, nakonec jsem k mému velkému potěšení jízdu mohl absolvovat. Před akcí jsem byl kontaktován společností KDS, dostal jsem poslední informace před jízdou, nejdůležitější byla zpráva, že příjezd na smíchovské nádraží, kde jsem nastupoval, je posunut o třicet minut.


Praha-Smíchov: 810.231 jako zážitkový vlak KŽC © Jiří Řechka

Říká se, že mnoho myslivců je zajícova smrt. Tak trochu jsem si připadal já. Proč? V sobotu se také konal Středočeský železniční den na Benešovsku, z hlavního nádraží tam měl odjíždět RegioShark a chtěl jsem mít žraloka v Praze. Časové dispozice jeho odjezdu mi umožňovaly jeho zachycení. A poslední akce, která se konala na Masarykově nádraží, bylo jízdní předvádění parního motorového vozu Komarek na trase přes Negrelliho viadukt. Vzhledem k zahájení dlouhodobé opravy tohoto viaduktu byla by to pro mne hezká tečka za dopravou na viaduktu. Měl jsem šanci, že se to povede, tedy byl jsem o tom přesvědčen.

Moje sobotní akce začala tedy na pražském hlavním nádraží lovem na žraloka. Krom něj jsem ulovil ještě něco málo dalších rybiček. Můj čas se naplnil a za použití pražské MHD jsem se přesunul na smíchovské nádraží. Zde byl a je vzhledem k výlukám menší dopravní provoz, nicméně do hledáčku se mně dostal rychlík společnosti KŽC do Rakovníka. Když se naplnil čas, objevil se radotínském zhlaví motoráček, na který jsem čekal. A ne sám. Po kontrole jízdenky jsem nastoupil a usadil jsem se na svoje rezervované místo. Dlužno podotknou, že jízda byla vyprodána.


Hořelice, předávací kolejiště lomu Mořina: 753.601 © Jiří Řechka

Naše jízdní trasa vedla po trati č. 173, tedy Prokopským údolím přes Rudnou a Nučice na předávací kolejiště lomu Mořina v Hořelicích. Zde byla provedena úvrať a náš motoráček se vydal po vlečce do lomu Mořina. Co říci k této vlečce, co říkají internetové stránky lomu Mořina? Těží se zde vápence zejména pro odsiřování elektráren, pro cukrovarnictví a chemický průmysl. Vlečka měří zhruba 12 km a spojuje provoz Mořina s předávacím nádražím v Hořelicích. Odtud vlečka před mnoha lety pokračovala do železáren v Kladně. Dnes je toto pokračování zrušeno. Na vlečce je dvojkolejná mezistanice u obce Kuchař, kde se míjejí protijedoucí soupravy.

Podle mých informací vlečku obsluhuje dvojče lokomotiv ř. 740 a na mé velké překvapení jsem se dozvěděl, že se zde nachází kolejový manipulátor zhotovený z karkulky – lokomotivy ř. T 444.1. Podle Malého atlasu lokomotiv 2017 je to jeden ze dvou takto zhotovených strojů. Příjemné zjištění. Před příjezdem do lomu nám byli sděleny potřebné informace, nejdůležitější pak ta, že budeme moci vystoupit a zhotovit si fotografie zejména přítomných lokomotiv. Na místě jsme se dověděli, že jedna zde deponovaná lokomotiva se nachází v opravě u společnosti KDS, a tak sem byla od této společnosti na dobu přechodnou zapůjčena lokomotiva jiná.


Lom Mořina: před odjezdem © Jiří Řechka

Čas byl vymezen zhruba deseti minutami, vzhledem k místu to bylo dostatečné. Po ukončení naší návštěvy, odjezdu zpět a provedení dvojité úvratě byla první část naší zážitkové jízdy ukončena na zastávce Nučice zastávka. Dá se říci, že součástí této zastávky je restaurace s příznačným názvem Restaurace Zastávka. Hezký podnik, já jsem však jeho služeb nevyužil a věnoval jsem se železničnímu provozu. Během necelých dvou hodin, kdy jsme tam byli, projely čtyři osobní vlaky. Škoda, že ne nějaký náklad. Na sobotu slušný provoz. Po obědě a přistavení našeho motoráčku, který čekal v Nučicích, naše cesta pokračovala do Berouna.

Tam přistoupil další cestující a nebyl to nikdy jiný, než vedoucí vlečky Velkolomu Čertovy schody. Během jízdy nám poskytl informace o vlečce tohoto lomu. Velkolom Čertovy schody vlastní 300 vozů několika druhů pro přepravu vytěženého materiálu. Jejich lokomotivy prošly remotorizací, místo původních motorů používají motory CAT. Stavební délka vlečky je 16 km a nejvyšší povolená rychlost na spojovací traťové koleji je 30 km/hod. Jsou zde instalovány krom jiných dvě dynamické průjezdné váhy, obě v době instalace byly první v republice. Také nám bylo umožněno po vystoupení zhotovení fotografií přistavených lokomotiv.


Kotýz-Tmáň: ranžír Velkolomu Čertovy schody © Jiří Řechka

Dostali jsme možnost navštívit místnost výpravčího na stavědle a samozřejmě ji přijali. Došlo k rozdělení zájemců na tři skupiny. Na prohlídku s výkladem vedoucího vlečky bylo vymezeno patnáct minut. Po ukončení návštěvy stavědla následoval odjezd zpět do Prahy a Kladna. Pohled na hodinky mi dával šanci, že přes hodinový posun celé akce budu mít čas na Komarka. První zdržení nastalo v obvodu stanice Beroun, náladu mně spravilo zjištění, že do Prahy se vracíme po hlavní koridorové trati. Po projetí stavebního úseku tratě se náš motoráček rozběhl a ku Praze uháněl téměř osmdesátikilometrovou rychlostí, bez zbytečného rámusu a houpání.

Po průjezdu Radotínem jsem měl dobrý pocit, že to stihnu. Ale vše mělo být ještě jinak. Po pár minutách jsme projížděli přes Barrandovský most (most Inteligence). V Krči nás čekalo čekání na protijedoucí osobní vlak, po jeho průjezdu a našem odjezdu bylo další čekání v prostoru vršovického depa a posléze byla zastávka na vršovickém nádraží. Cesta pokračovala po spojce na smíchovské nádraží. Na železničním mostě bylo další čekání a pohled na hodinky mě zvěstoval, že z dalšího fotografického lovu asi nic nebude. To jsem netušil, že po postavení cesty pro náš vlak budu vystupovat na severním nástupišti.


Beroun: 721.526 z okna zážitkového vlaku © Jiří Řechka

Vy, kteří znáte, kde se nástupiště nachází, víte, jak daleko je to k tramvaji nebo do vestibulu metra. Takže své další fotografování jsem vzdal, zejména poté, kdy po příchodu na nástupiště metra mně souprava právě odjela. Další vlak jel až po šesti minutách, a to téměř vylučovalo jakoukoliv akci. Po příjezdu do stanice Florenc a po kontrole času přeci jen zasvitla jiskřička naděje, že kýžený snímek budu mít. Po vystoupení z metra mé kroky směřovaly k Negrelliho viaduktu přes Sokolovskou ulici. Sice moje představa byla zhotovit fotografii Komarka na viaduktu přes Vltavu, ale důležitější bylo mít alespoň nějakou.

Jak ubíhal čas, tak jsem se vydal podél viaduktu k Vltavě. Komarek nejel a nakonec mě nezbylo než čekání ukončit a odjet domů. Nevím, kde se stala chyba, jestli jel dříve nebo později, nebo vůbec v čase, ve kterém měl podle mých informací jet, nejel. Škoda, šance už nebude. Přesto se den vydařil, nejen, že se povedlo počasí, což bylo velmi důležité vzhledem k místům, kde jsme se pohybovali. Byla to opravdu zážitková jízda do míst kam se normálně není možné dostat, o fotografování nemluvě. Další informace získáte na internetových stránkách lomů, společnosti KDS a stránce Elektro, kde se píše o přestavbě karkulky na kolejový manipulátor.


Kotýz-Tmáň: 810.231, vlaková informační tabule © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

  1. Kladenská dopravní a strojní s.r.o.
  2. Kolejový manipulátor v Lomech Mořina - Časopis Elektro - Odborné časopisy
  3. Vlečka - Velkolom Čertovy schody, akciová společnost
  4. Lomy Mořina

Úvodní snímek: Lom Mořina: 740.863 a 740.419 © Jiří Řechka

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský

Jiří Řechka


Galéria k článku

Počet: 88     Stránky: / 3        

Foto 27.5.2017 - Praha hl.n.: 754.007, R 1148 © Jiří Ře ...

Foto 27.5.2017 - Praha hl.n.: 361.110, EN 442 © Jiří Ře ...

Foto 27.5.2017 - Praha hl.n.: 361.110, EN 442 © Jiří Ře ...

Foto 27.5.2017 - Praha hl.n.: 844.015, Sp 11643 © Jiří ...

Foto 27.5.2017 - Praha hl.n.: 754.049 při průjezdu nádr ...

Foto 27.5.2017 - Praha hl.n.: 844.015, Sp 11643 © Jiří ...

Foto 27.5.2017 - Praha-Smíchov: T 212.1602 © Jiří Řechk ...

Foto 27.5.2017 - Praha-Smíchov: T 478.2065, R 1581 KŽC ...

Foto 27.5.2017 - Praha-Smíchov: T 478.2065, R 1581 KŽC ...
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 9         Výpis:    
» azetdak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 329 3.6.2017 20:45
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Pohádka máje. Jenže když tomu věříš, od té štoly vlezeš a zazvoníš, tak strach a psychika udělají své. I když je pravda,že esesák Hagen skutečně existoval a ještě několik let po válce dělal neplechu, ale dost pochybuji, že by po válce mohl někde nějak dlouho přežívat, údajně byl zastřelen po tom, co spáchal ten masakr v Berounské nemocnici. Ale to cinkání si dost lidí vyzkoušelo a dost lidí z toho bylo pěkně vyplašených. Já jsem se tam chodil na nůďo opalovat a koupat a zvonit na Hagena jsem nepovažoval za nutné.

» maxipes Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 5 190 1.6.2017 18:51
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Ážetďáku, a co starej Hágen?

» azetdak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 329 1.6.2017 18:32
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Bufalo:
Také Pamatuji Velkou Ameriku v době, kdy se tam ještě kutalo a Tatry 111 vozily vápenec tunelem pod silnicí. (Jedna je tam pořád, utopená na dně toho jezera). Oni ten lom hnali pořád do hloubky, až se jim povedlo narazit nějakou podzemní díru, ze které vylétl obrovský gejzír vody, takže stačili jentaktak utéct. Dnes je tam hloubka přes 20 m a vyčerpat to nejde.
Twix:
Také jsem se zúčastnil. Bylo to super, počasí se vydařilo.

» Twix Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 624 1.6.2017 8:04
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Zajímavá akce, v roce 2008 jsme něco podobného objeli s KŽC (to se projela i Liteňka), ale tehdy se na vlečkách nesmělo oficiálně vystupovat, a ta lokomotiva řady 740 co nás táhla na Čertovy schody se nesměla ani fotit.

Na fotce 44 z Nučic zastávky je vidět pár týdnů stará novinka na trati 173, a sice ty cedule před zastávkou, vyskytující se obvykle po obou stranách v obou směrech. Už to, že 100 % vlaků na trati jsou Regionovy s funkčním informačním systémem, znamená, že je to trochu diskutabilní investice - ale hlavně, cedule jsou často v dost zajímavém úhlu, buď souběžně s tratí, nebo dokonce opačně otočené jako tato, takže cestující téměř nemá šanci při příjezdu do zastávky ceduli přečíst. Podobně nesmyslně natočená je cedule u Hlubočep a rekord drží nejspíš cedule u Rudné zastávky, která je vidět z přejezdu, takže cestující si přečte, že vlak právě opustil Rudnou zastávku a v podstatě už téměř vjíždí do stanice Rudná u Prahy.

» Bufalo Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 1 685 31.5.2017 21:53
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Nedá mi nepripomenúť, že lom Mořina slúžil v rokoch 1949 - 1953 ako trestanecký tábor pre politických väzňov. Socialistický koncentrák.

https://www.lomy-amerika.cz/zlociny-na-morine/


» Bufalo Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 1 685 31.5.2017 21:38
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Zaujímavá akcia. A pekné fotky. Vlečky mám rád.

» Dominik.HK Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 779 30.5.2017 20:36
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
Den Ropidu

Shodou okolností jsem se toho dne také pohyboval v Praze. Na den Ropidu jezdil také Interpanter.
Den Ropidu

» wxdf Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 368 30.5.2017 12:34
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Hezký výlet. Podobný jsem dělal v roce 2010 : http://de.tinypic.com/a/28va8/2

» Halbstadt Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 114 564 30.5.2017 9:54
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Po stopách vápence a cementu

Jirko, velmi zajímavá reportáž. Také jsem o této jízdě přemýšlel. Bohužel jsem byl v práci.