Železničná literatúra a časopisy
Chcel by som vedieť Váš názor na dnešnú literatúru o železniciach a na vydávané periodiká. U nás temer nič nevychádza a tak sme odkázaní na české periodiká a tlačoviny.
Podradené diskusné témy
Vychádza ŽM 9/2009.
http://www.railvolution.net/zm/index.php?d=prispevky
http://www.railvolution.net/zm/index.php?d=prispevky
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401979/
Se skoro týdenním zpožděním. Přílohy jsou čtyři, z toho jen jedna pro nás zajímavá. Podívejme se na ně blíž:
* Vojenské a válečné lokomotivy s podtitulem Železniční vozidla ve válečných dobách vás nesmějí zmást prvními stranami, na nichž jsou aktuality soudobé;
* Plakát do sbírky se vrací k mediálně už značně propranému projektu Winton Train, o němž je povídání na rubu a snímek "Zeleného Antona" v čele vlaku na líci;
* Speciál ČD Cargo může zaujmout pozváním na Železnice přesné jako hodinky či rozhovorem s nově zvoleným železničním odborovým bossem;
* Recepty z kupé alias Cestování s chutí svým titulním snímkem asi nakrknou bojovníky proto nikotinu, ale uvnitř nezklamou milovníky dobrého jídla.
Samotný dvojmagazín se vrací ke Dnu železnice, zve do slovenského Martina, do Moldavska, Itálie či do plzeňského Muzea loutek a ve svých pravidelných rubrikách přináší mnoho dalších zajímavostí železničních či obecných.
* Vojenské a válečné lokomotivy s podtitulem Železniční vozidla ve válečných dobách vás nesmějí zmást prvními stranami, na nichž jsou aktuality soudobé;
* Plakát do sbírky se vrací k mediálně už značně propranému projektu Winton Train, o němž je povídání na rubu a snímek "Zeleného Antona" v čele vlaku na líci;
* Speciál ČD Cargo může zaujmout pozváním na Železnice přesné jako hodinky či rozhovorem s nově zvoleným železničním odborovým bossem;
* Recepty z kupé alias Cestování s chutí svým titulním snímkem asi nakrknou bojovníky proto nikotinu, ale uvnitř nezklamou milovníky dobrého jídla.
Samotný dvojmagazín se vrací ke Dnu železnice, zve do slovenského Martina, do Moldavska, Itálie či do plzeňského Muzea loutek a ve svých pravidelných rubrikách přináší mnoho dalších zajímavostí železničních či obecných.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401196/
V internetovom antikvariáte som natrafil na zaujímavú knižku:
http://www.antikvariatshop.sk/kniha/F4859/bauer-zdenek-stare-parowozy/
Bauer Zdeněk: Stare parowozy; Sport i turystyka 1986, knižka je v poľštine.
http://www.antikvariatshop.sk/kniha/F4859/bauer-zdenek-stare-parowozy/
Bauer Zdeněk: Stare parowozy; Sport i turystyka 1986, knižka je v poľštine.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401163/
Máte-li rádi české železnice, tabulky a mapky, rozhodně by vám neměla uniknout publikace Miroslava Jelena Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou letos vydalo nakladatelství Dokořán. Poměrně útlá knížka o přibližně 170 stranách formátu A5 za poměrně lidovou cenu 245 Kč nabízí přehled 76 traťových úseků, na nichž byla a již není provozována osobní železniční doprava.
Milovník zarůstajících kolejí si přijde na své zejména v kapitolách 7 až 9, kde autor systematicky popisuje jednotlivé traťové úseky se zastavenou osobní dopravou. Jejich výčet přitom sahá od tratí, na nichž se dál prohánějí nákladní vlaky, ale běžný cestující se tady již nesveze, až po tratě, ze kterých nezbylo doslova nic – ani ta krajina, kterou vedly. (Tento poslední případ jsou pochopitelně tratě vedené dnešními jámami severočeských povrchových dolů.)
Typická délka článku o trati je stránka a půl, takže nezbylo místo na zábavné historky z provozu ani na mnoho detailů, u všech tratí se však dozvíte základní údaje o trasování, provozu a historii. Popis každého traťového úseku začíná tabulkou uvádějící délku trati a data zahájení a ukončení provozu. V závěru knihy jsou pak mapky České republiky s vyznačenými úseky se zrušenou osobní dopravou, takže čtenář nemusí lovit ve svých zeměpisných znalostech či tahat k malé knížce ještě velký atlas.
Knížku činí v mých očích jedinečnou dvě věci. První je přehled všech železničních hraničních přechodů, na kterých se již nesvezeme. Mladší čtenáře možná překvapí, že provoz na drtivé části přechodů byl ukončen po roce 1945 a současně většina z nich vedla do „spřátelené ciziny„, tedy do Polska a bývalé NDR. Dopravní politika tak hezky předjímala budoucí výrok Gustava Husáka, že „hranice nejsou korzo„, a to ani tehdy, dělí-li nás od sousedů, s nimiž náš lid pojí nerozborné přátelství... Abychom však nepodlehli ideologii, je třeba objektivně dodat, že velký díl viny na zastavení přeshraniční dopravy má odsun sudetských Němců z pohraničních oblastí (nebylo pak, kdo by přes hranice chtěl jezdit) a rovněž ne zrovna ideální vztahy například s Polskem. Koleje ve vnímání vojenských plánovačů představovaly vhodnou dopravní tepnu při případném dobývání území, co „nám„ (ať už Čechům nebo Polákům) mělo už dávno patřit, takže polskou část trati Otovice – Tlumaczów Poláci raději po 2. světové válce vytrhali (aby toho nebylo málo, tak je pak znovu položili a pak znovu vytrhali). Na základě skutečného případu únosu vlaku z Československa do Německa přes hraniční přejezd z Aše do Plossbergu zase byly odstraněny koleje z několika tratí směřujících na západ. Paradoxní chování politiků se ovšem projevilo i tady: na úseku, kde k únosu došlo, koleje zůstaly, protože byl důležitý pro nákladní přepravu. Zajímavá, i když tentokrát ne paradoxní je skutečnost, že hraničním úsekům tratí se nejlépe vedlo v době, kdy hraničními úseky nebyly, tedy za německé okupace českého pohraničí. Za vlády Říšských drah tak byla hustota osobního provozu na těchto tehdy vnitroříšských tratích nejvyšší.
Druhou věcí, kterou běžně v publikacích o zrušených tratích nenajdete, je pokus o souhrnné statistiky o tratích se zastavenou osobní dopravou. V kapitolách 2 až 6 autor popisuje, třídí a shrnuje příčiny a způsoby zániku osobní dopravy na jednotlivých tratích. V kapitole 3 například ukazuje, že příčiny zániku některých tratí byly dány už při jejich zrodu. Řada místních drah, postavených díky zákonu O zvelebení železnictví nižšího řádu z roku 1892, totiž už od počátku příliš nesplňovala očekávání svých stavitelů, pokud šlo o zájem cestující veřejnosti. Snaha ušetřit na stavebních nákladech vedla k tomu, že se tyto tratě sice romanticky kroutí krajinou, ale o rychlé jízdě si mohou tamní vláčky nechat jen zdát. Řada z nich také byla postavena na míru některému cukrovaru či cihelně, ale už ne cestující veřejnosti, takže v pozdější době takové tratě snadno „převálcovala„ automobilová a autobusová doprava.
Jako perličku můžeme uv
Milovník zarůstajících kolejí si přijde na své zejména v kapitolách 7 až 9, kde autor systematicky popisuje jednotlivé traťové úseky se zastavenou osobní dopravou. Jejich výčet přitom sahá od tratí, na nichž se dál prohánějí nákladní vlaky, ale běžný cestující se tady již nesveze, až po tratě, ze kterých nezbylo doslova nic – ani ta krajina, kterou vedly. (Tento poslední případ jsou pochopitelně tratě vedené dnešními jámami severočeských povrchových dolů.)
Typická délka článku o trati je stránka a půl, takže nezbylo místo na zábavné historky z provozu ani na mnoho detailů, u všech tratí se však dozvíte základní údaje o trasování, provozu a historii. Popis každého traťového úseku začíná tabulkou uvádějící délku trati a data zahájení a ukončení provozu. V závěru knihy jsou pak mapky České republiky s vyznačenými úseky se zrušenou osobní dopravou, takže čtenář nemusí lovit ve svých zeměpisných znalostech či tahat k malé knížce ještě velký atlas.
Knížku činí v mých očích jedinečnou dvě věci. První je přehled všech železničních hraničních přechodů, na kterých se již nesvezeme. Mladší čtenáře možná překvapí, že provoz na drtivé části přechodů byl ukončen po roce 1945 a současně většina z nich vedla do „spřátelené ciziny„, tedy do Polska a bývalé NDR. Dopravní politika tak hezky předjímala budoucí výrok Gustava Husáka, že „hranice nejsou korzo„, a to ani tehdy, dělí-li nás od sousedů, s nimiž náš lid pojí nerozborné přátelství... Abychom však nepodlehli ideologii, je třeba objektivně dodat, že velký díl viny na zastavení přeshraniční dopravy má odsun sudetských Němců z pohraničních oblastí (nebylo pak, kdo by přes hranice chtěl jezdit) a rovněž ne zrovna ideální vztahy například s Polskem. Koleje ve vnímání vojenských plánovačů představovaly vhodnou dopravní tepnu při případném dobývání území, co „nám„ (ať už Čechům nebo Polákům) mělo už dávno patřit, takže polskou část trati Otovice – Tlumaczów Poláci raději po 2. světové válce vytrhali (aby toho nebylo málo, tak je pak znovu položili a pak znovu vytrhali). Na základě skutečného případu únosu vlaku z Československa do Německa přes hraniční přejezd z Aše do Plossbergu zase byly odstraněny koleje z několika tratí směřujících na západ. Paradoxní chování politiků se ovšem projevilo i tady: na úseku, kde k únosu došlo, koleje zůstaly, protože byl důležitý pro nákladní přepravu. Zajímavá, i když tentokrát ne paradoxní je skutečnost, že hraničním úsekům tratí se nejlépe vedlo v době, kdy hraničními úseky nebyly, tedy za německé okupace českého pohraničí. Za vlády Říšských drah tak byla hustota osobního provozu na těchto tehdy vnitroříšských tratích nejvyšší.
Druhou věcí, kterou běžně v publikacích o zrušených tratích nenajdete, je pokus o souhrnné statistiky o tratích se zastavenou osobní dopravou. V kapitolách 2 až 6 autor popisuje, třídí a shrnuje příčiny a způsoby zániku osobní dopravy na jednotlivých tratích. V kapitole 3 například ukazuje, že příčiny zániku některých tratí byly dány už při jejich zrodu. Řada místních drah, postavených díky zákonu O zvelebení železnictví nižšího řádu z roku 1892, totiž už od počátku příliš nesplňovala očekávání svých stavitelů, pokud šlo o zájem cestující veřejnosti. Snaha ušetřit na stavebních nákladech vedla k tomu, že se tyto tratě sice romanticky kroutí krajinou, ale o rychlé jízdě si mohou tamní vláčky nechat jen zdát. Řada z nich také byla postavena na míru některému cukrovaru či cihelně, ale už ne cestující veřejnosti, takže v pozdější době takové tratě snadno „převálcovala„ automobilová a autobusová doprava.
Jako perličku můžeme uv
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399795/
Editoři Benjamin Fragner, Jan Zikmund České vysoké učení technické v Praze 2009,143 s.
K příležitosti bienále Industriální stopy 2009 vychází publikace o industriálních památkách, které zanikly v posledních deseti letech. Za sebou jsou řazeny fotografie staveb, zachycených v „původním„ stavu, v procesu boření a ve stavu současném, což je často prázdný pozemek, na němž mělo již léta něco nového stát. Snímky mají jednoduché popisky, vysvětlující funkci objektu, rok jeho zbudování a demolice a také adresu včetně GPS souřadnic.
Na konci je zařazena kapitola nejsmutnější: výčet bezprostředně ohrožených staveb, jimž byl již většinou vyměřen rozsudek zboření. Často proto, že byly kvůli developerským plánům vyškrtnuty ze seznamu památek, jako například Železniční areál HolešoviceBubny, který České dráhy prodaly developerské společnosti a o dva roky později mu byla na žádost majitele zrušena památková ochrana. Editoři uvádějí, že právě pražská nádraží patří mezi druhy nejohroženější: „Zamýšlené zbourání dochovaných historických objektů pražských drážních areálů (platí to nejen o Bubnech a Žižkovu, ale i Smíchovu) je nepochopením příležitosti, kterou nabízí jejich nové využití pro vytváření budoucí urbanistické kompozice představovaných území. Demolice zdůvodněná uvolněním prostoru pro velkorysou novou výstavbu se zdá být spíš zástěrkou pro hledání co nejjednoduššího řešení pro architekta a developera, před jehož banalitou by právě zachování industriálních památek pomohlo ochránit.„ Lenka Dolanová
(A2)
K příležitosti bienále Industriální stopy 2009 vychází publikace o industriálních památkách, které zanikly v posledních deseti letech. Za sebou jsou řazeny fotografie staveb, zachycených v „původním„ stavu, v procesu boření a ve stavu současném, což je často prázdný pozemek, na němž mělo již léta něco nového stát. Snímky mají jednoduché popisky, vysvětlující funkci objektu, rok jeho zbudování a demolice a také adresu včetně GPS souřadnic.
Na konci je zařazena kapitola nejsmutnější: výčet bezprostředně ohrožených staveb, jimž byl již většinou vyměřen rozsudek zboření. Často proto, že byly kvůli developerským plánům vyškrtnuty ze seznamu památek, jako například Železniční areál HolešoviceBubny, který České dráhy prodaly developerské společnosti a o dva roky později mu byla na žádost majitele zrušena památková ochrana. Editoři uvádějí, že právě pražská nádraží patří mezi druhy nejohroženější: „Zamýšlené zbourání dochovaných historických objektů pražských drážních areálů (platí to nejen o Bubnech a Žižkovu, ale i Smíchovu) je nepochopením příležitosti, kterou nabízí jejich nové využití pro vytváření budoucí urbanistické kompozice představovaných území. Demolice zdůvodněná uvolněním prostoru pro velkorysou novou výstavbu se zdá být spíš zástěrkou pro hledání co nejjednoduššího řešení pro architekta a developera, před jehož banalitou by právě zachování industriálních památek pomohlo ochránit.„ Lenka Dolanová
(A2)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399794/
V létě vyšel již třetí díl rozsáhlé encyklopedie Česká nádraží - Architektura a stavební vývoj z pera Mojmíra Krejčiříka.
Její autor je poutavým vypravěčem, což potvrzuje i při líčení pohnutek, které ho vedly k napsání tak rozsáhlého díla. „Tématu drážní architektury jsem se okrajově dotknul již v knize Po stopách našich železnic, vydané v roce 1990. Při práci na ní jsem některé otázky konzultoval s předním železničním architektem Josefem Dandou. Byl to právě on, kdo mne povzbuzoval v myšlence pustit se do díla mapujícího historii i současnost naší drážní architektury. Snad i proto, že sám o takové práci uvažoval, ale pro svůj věk už se na ni necítil.„ začal objevovat nesmírné bohatství projektové dokumentace výpravních budov v archivech. Zejména v Národním archivu v Praze, kde jsou ve fondu Generální inspekce rakouských železnic uloženy plány novostaveb, přestaveb a stavebních úprav tisíců drážních objektů z období let 1885 až 1918.„
Historické fotografie začal získávat od sběratelů pohlednic s drážní tematikou, ale také z muzeí, z nichž většina je ochotně poskytla k publikování. Pak už zbývalo jen získaný materiál utřídit a popsat. „Těžiště publikace leží v plánech a fotografiích umožňujících u každé popisované nádražní budovy sledovat její vývoj. Samotný text je pak jen souborem faktografických informací, z nichž se čtenáři mohou dozvědět základní informace o projektantech a architektuře jednotlivých společností i o stavebním vývoji popisovaných výpravních budov.„
Další díly se připravují
Materiálu přibývalo tak, že původně plánovaná jednodílná kniha se rozrostla nejprve na dva a nakonec na šest dílů. „Na tom, že kniha vychází, má ovšem hlavní zásluhu její vydavatel Luděk Čada, který je navíc vlastně i spoluautorem, zejména pokud jde o obrazovou část, protože obětavě shání fotografie a pohlednice od sběratelů. Společně se svou ženou upravuje plány, což je leckdy velmi obtížná disciplína.„
Následující dva díly budou věnovány období sedmdesátých let 19. století. Poslední přinese informace o nádražích místních drah a nových tratí, budovaných československou železniční správou.
ČESKÁ NÁDRAŽÍ Dosud vydané tři díly mapují výpravní budovy od naší nejstarší železnice, budějovicko-linecké koněspřežky, do druhé poloviny šedesátých let 19. století. V prvním dílu najdou čtenáři nádraží postavená Severní dráhou císaře Ferdinanda, ve druhém Severní státní dráhou, Brněnsko-rosickou a Buštěhradskou dráhou. Třetí díl pak zavede čtenáře do období uhelných drah, stavěných v šedesátých letech 19. století na území Čech.
(Železničář)
Její autor je poutavým vypravěčem, což potvrzuje i při líčení pohnutek, které ho vedly k napsání tak rozsáhlého díla. „Tématu drážní architektury jsem se okrajově dotknul již v knize Po stopách našich železnic, vydané v roce 1990. Při práci na ní jsem některé otázky konzultoval s předním železničním architektem Josefem Dandou. Byl to právě on, kdo mne povzbuzoval v myšlence pustit se do díla mapujícího historii i současnost naší drážní architektury. Snad i proto, že sám o takové práci uvažoval, ale pro svůj věk už se na ni necítil.„ začal objevovat nesmírné bohatství projektové dokumentace výpravních budov v archivech. Zejména v Národním archivu v Praze, kde jsou ve fondu Generální inspekce rakouských železnic uloženy plány novostaveb, přestaveb a stavebních úprav tisíců drážních objektů z období let 1885 až 1918.„
Historické fotografie začal získávat od sběratelů pohlednic s drážní tematikou, ale také z muzeí, z nichž většina je ochotně poskytla k publikování. Pak už zbývalo jen získaný materiál utřídit a popsat. „Těžiště publikace leží v plánech a fotografiích umožňujících u každé popisované nádražní budovy sledovat její vývoj. Samotný text je pak jen souborem faktografických informací, z nichž se čtenáři mohou dozvědět základní informace o projektantech a architektuře jednotlivých společností i o stavebním vývoji popisovaných výpravních budov.„
Další díly se připravují
Materiálu přibývalo tak, že původně plánovaná jednodílná kniha se rozrostla nejprve na dva a nakonec na šest dílů. „Na tom, že kniha vychází, má ovšem hlavní zásluhu její vydavatel Luděk Čada, který je navíc vlastně i spoluautorem, zejména pokud jde o obrazovou část, protože obětavě shání fotografie a pohlednice od sběratelů. Společně se svou ženou upravuje plány, což je leckdy velmi obtížná disciplína.„
Následující dva díly budou věnovány období sedmdesátých let 19. století. Poslední přinese informace o nádražích místních drah a nových tratí, budovaných československou železniční správou.
ČESKÁ NÁDRAŽÍ Dosud vydané tři díly mapují výpravní budovy od naší nejstarší železnice, budějovicko-linecké koněspřežky, do druhé poloviny šedesátých let 19. století. V prvním dílu najdou čtenáři nádraží postavená Severní dráhou císaře Ferdinanda, ve druhém Severní státní dráhou, Brněnsko-rosickou a Buštěhradskou dráhou. Třetí díl pak zavede čtenáře do období uhelných drah, stavěných v šedesátých letech 19. století na území Čech.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399576/
Vychádza ŽM 8/2009.
http://www.railvolution.net/zm/index.php
http://www.railvolution.net/zm/index.php
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397279/
Seznamte se s organizačními změnami v redakci Železničáře.
Týdeník Železničář představuje již desítky let významné oborové periodikum.
Je vydáván Českými drahami v nákladu téměř 20 tisíc výtisků týdně a svou oblibu má nejen u železničních zaměstnanců a nadšenců. Díky vysoké odborné úrovni článků a jejich širokému oborovému spektru si drží přední místo mezi ostatními profesními periodiky. Týdeník je vyhledáván čtenáři pro objektivitu a serióznost textů, kterou garantují přispěvatelé, odborníci z řad firmy i externích organizací.
Redakci Železničáře posledních 16 let vedla Irena Pospíšilová, která interní komunikaci prostřednictvím periodik Českých drah zasvětila téměř celou kariéru. Zasloužila se o to, že si noviny udržely svou profesní hodnotu a také náročnou týdenní periodicitu. Za jejího vedení také noviny nedávno prošly grafi ckou proměnou a získaly novou, moderní tvář. Kolegyně Irena Pospíšilová završila svou dlouholetou profesní dráhu a odchází do důchodu. Její místo přebírá Sandra Chvojková.
Jménem Odboru komunikace a všech čtenářů Železničáře si dovoluji poděkovat paní Ireně Pospíšilové za její významný přínos týdeníku. Doufám, že se s jejími články budeme i nadále setkávat na stránkách Železničáře, ČD pro Vás a ostatních tiskovin.
Zbyněk Honys, ředitel odboru komunikace
(Železničář)
Týdeník Železničář představuje již desítky let významné oborové periodikum.
Je vydáván Českými drahami v nákladu téměř 20 tisíc výtisků týdně a svou oblibu má nejen u železničních zaměstnanců a nadšenců. Díky vysoké odborné úrovni článků a jejich širokému oborovému spektru si drží přední místo mezi ostatními profesními periodiky. Týdeník je vyhledáván čtenáři pro objektivitu a serióznost textů, kterou garantují přispěvatelé, odborníci z řad firmy i externích organizací.
Redakci Železničáře posledních 16 let vedla Irena Pospíšilová, která interní komunikaci prostřednictvím periodik Českých drah zasvětila téměř celou kariéru. Zasloužila se o to, že si noviny udržely svou profesní hodnotu a také náročnou týdenní periodicitu. Za jejího vedení také noviny nedávno prošly grafi ckou proměnou a získaly novou, moderní tvář. Kolegyně Irena Pospíšilová završila svou dlouholetou profesní dráhu a odchází do důchodu. Její místo přebírá Sandra Chvojková.
Jménem Odboru komunikace a všech čtenářů Železničáře si dovoluji poděkovat paní Ireně Pospíšilové za její významný přínos týdeníku. Doufám, že se s jejími články budeme i nadále setkávat na stránkách Železničáře, ČD pro Vás a ostatních tiskovin.
Zbyněk Honys, ředitel odboru komunikace
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396174/
Atlas už je doma, všetkým odporúčam, veľa pekných inšpirácií na modely.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/394836/
Už si po ňu bežím do predajne. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/394832/
Po dlhšom období čakania vyšla reedícia publikácie Atlas motorových lokomotiv.
http://www.railvolution.net/knihy/index.php?d=archiv&p=7
http://www.railvolution.net/knihy/index.php?d=archiv&p=7
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/394804/
Z obsahu:
• Odjel na nebeskou jízdu
• Za Ing. Jaroslavem Falcem
• Parní lokomotivy řady 475.1 v Děčíně
• Konec dálkové dopravy přes Vlárský průsmyk?
• Regionální dráha Mutěnice - Kyjov zrušena
• Kerosin pro ruzyňské letiště
• Holíčská lokálka nakrátko ožila
• „Trojky“ na Opavsku
• Morava a Slezsko, nákladní doprava ČD Cargo, grafikon 2008/2009 a jeho změny
• Mesolcina
• Inčukalns - nová lotyšská rašelinovka
• Aktuální statistika
• Odjel na nebeskou jízdu
• Za Ing. Jaroslavem Falcem
• Parní lokomotivy řady 475.1 v Děčíně
• Konec dálkové dopravy přes Vlárský průsmyk?
• Regionální dráha Mutěnice - Kyjov zrušena
• Kerosin pro ruzyňské letiště
• Holíčská lokálka nakrátko ožila
• „Trojky“ na Opavsku
• Morava a Slezsko, nákladní doprava ČD Cargo, grafikon 2008/2009 a jeho změny
• Mesolcina
• Inčukalns - nová lotyšská rašelinovka
• Aktuální statistika
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392940/
Se zpožděním, ale mírnějším. Zato (pouhé tři) přílohy železniční příznivce moc nepotěší:
* Eskem do práce i za zábavou čili S Českými drahami rychle a pohodlně na pravidelných cestách krom informací o příměstské dopravě Prahy a Ostravy zahrnuje i něco málo novinek dalších;
* Plakát do sbírky si asi nikdo nevylepí - na líci má dětské duši určený malovaný plakát na Den železnice 2009, na rubu pak jeho údajně úplný program;
* Speciál ČD Cargo může zaujmout snad hlavně rozhovorem s Miroslavem Kapounem o Nadaci Okřídlené kolo a věcech dalších.
Dvojmagazín vlastní má samozřejmě všechny pravidelné rubriky. V Eurovíkendu je povídání o britském vlaku Létající Skot a cestování vlakem po ostrově vůbec, na stránce Historie najdete článek o budově pražského hlavního nádraží a Železniční muzea zvou na domažlickou modelovou "Šimáčkovu železnici". zaujmout může i Kodrcání od Bajkalu do Mongolska.
* Eskem do práce i za zábavou čili S Českými drahami rychle a pohodlně na pravidelných cestách krom informací o příměstské dopravě Prahy a Ostravy zahrnuje i něco málo novinek dalších;
* Plakát do sbírky si asi nikdo nevylepí - na líci má dětské duši určený malovaný plakát na Den železnice 2009, na rubu pak jeho údajně úplný program;
* Speciál ČD Cargo může zaujmout snad hlavně rozhovorem s Miroslavem Kapounem o Nadaci Okřídlené kolo a věcech dalších.
Dvojmagazín vlastní má samozřejmě všechny pravidelné rubriky. V Eurovíkendu je povídání o britském vlaku Létající Skot a cestování vlakem po ostrově vůbec, na stránce Historie najdete článek o budově pražského hlavního nádraží a Železniční muzea zvou na domažlickou modelovou "Šimáčkovu železnici". zaujmout může i Kodrcání od Bajkalu do Mongolska.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392197/
V tematické řadě edice Zmizelá Praha vydává nakladatelství Paseka publikaci Nádraží a železniční tratě od autorky Kateřiny Bečkové. Vydaný svazek se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.
V tematické řadě edice Zmizelá Praha vydává nakladatelství Paseka knihy věnované zaniklým a proměněným stavbám, ale i prostředí, v němž se odehrával každodenní život našich předků. Připravované knihy zavedou čtenáře do světa zmizelých průmyslových objektů, tržnic, lázní a dalších míst. Vydaný svazek se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.
Kateřina Bečková spravuje sbírku starých fotografií v Muzeu hlavního města Prahy a od roku 2000 je předsedkyní Klubu za starou Prahu. Je autorkou řady publikací o staré Praze.
(Boleslavský deník)
V tematické řadě edice Zmizelá Praha vydává nakladatelství Paseka knihy věnované zaniklým a proměněným stavbám, ale i prostředí, v němž se odehrával každodenní život našich předků. Připravované knihy zavedou čtenáře do světa zmizelých průmyslových objektů, tržnic, lázní a dalších míst. Vydaný svazek se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.
Kateřina Bečková spravuje sbírku starých fotografií v Muzeu hlavního města Prahy a od roku 2000 je předsedkyní Klubu za starou Prahu. Je autorkou řady publikací o staré Praze.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391163/
Údajně dnes (jak už bylo níže odkázáno) a s tímto "vysoce aktuálním" (jak onomu zpoždění odpovídá) hlavním obsahem:
Czech Raildays již podesáté!
Ve dnech 16. - 18. 6. 2009 se v Ostravě uskutečnil jubilejní 10. ročník veletrhu Czech Raildays, který za dobu své exis-tence již úspěšně překročil pomyslnou hranici národní akce - v současné podobě je i přes své zaměření především na Českou republiku veletrhem o kolejové dopravě v mezinárodní dimenzi.
Střípky z návozu exponátů na veletrh Czech Raildays
Jako obvykle u podobných příležitostí, jakými jsou veletrhy, kdy se na trať dostanou zcela nová, ještě nezevšednělá vozidla, i letos byla možnost pořídit mnoho netradičních záběrů.
Stanou se „žluté vlaky“ skutečností?
Naposledy v ŽM 12/07 (str. 16 - 17) jsme se podrobně věnovali snaze firmy Student Agency o vstup na českou železnici. Poté, co v únoru 2008 byly poprvé oficiálně představeny designérské návrhy „žlutých vlaků“ (viz ŽM 2/08, str 4), pak po zbytek roku firma v tomto směru poněkud zmizela ze sdělovacích prostředků. Až od počátku tohoto roku - s vyvrcholením počátkem léta - o jejích drážních aktivitách začalo být opět hodně slyšet. Podívejme se tedy blíže nejen na uplynulé období, ale i na současný stav a možné perspektivy vývoje - firmy Student Agency i osobní železniční dopravy ČR.
Rychlá železniční osobní doprava, díl 15.: interoperabilita podruhé
Mnozí občané viní stát, že nemá dopravní politiku, že nepodporuje železnici. To však není pravda. Svým členstvím v Evropském společenství na sebe Česká republika vzala povinnost akceptovat jeho dopravní politiku a naplňuje ji. Pozitivní vztah Evropského společenství k železnici je všeobecně znám, a tak i přes veškeré výhrady k činnosti bruselské administrativy je zřejmé, že železnice se v ČR těší podpoře dříve nevídané. Tomu odpovídá i tok financí do rozvoje její infrastruktury.
Model elektrické lokomotivy fiady 103 DB od firmy Kuehn ve velikosti TT
Model elektrické lokomotivy řady 103 DB od firmy Kuehn byl očekáván s velkým napětím. S obdobným modelem přišla krátce před tím i firma Tillig a všichni tak byli zvědaví, jak dopadne srovnání modelů těchto konkurenčních výrobců. Snímky proto zachycují oba tyto modely, aby si tak čtenář mohl udělat představu o postupu konstruktérů obou zmíněných firem.
„Rosnička“ 710.041 v mierke 1 : 87
Ďalšou z radu lokomotív ČKD spracovaných do podoby modelu slovenským modelárom Ing. Pavlom Fülem je 87násobná zmenšenina v minulosti pomerne rozšíreného stroja na tratiach ČSD i vlečkách väčších podnikov - T 334.0, známejšieho pod prezdívkou „rosnička“. Predstavovaná verzia nesie nové označenie 710.041 a jeho predloha bola v inventárnom stave rušňového depa Vrútky, kde vykonávala službu vo výhrevenskom posune.
Czech Raildays již podesáté!
Ve dnech 16. - 18. 6. 2009 se v Ostravě uskutečnil jubilejní 10. ročník veletrhu Czech Raildays, který za dobu své exis-tence již úspěšně překročil pomyslnou hranici národní akce - v současné podobě je i přes své zaměření především na Českou republiku veletrhem o kolejové dopravě v mezinárodní dimenzi.
Střípky z návozu exponátů na veletrh Czech Raildays
Jako obvykle u podobných příležitostí, jakými jsou veletrhy, kdy se na trať dostanou zcela nová, ještě nezevšednělá vozidla, i letos byla možnost pořídit mnoho netradičních záběrů.
Stanou se „žluté vlaky“ skutečností?
Naposledy v ŽM 12/07 (str. 16 - 17) jsme se podrobně věnovali snaze firmy Student Agency o vstup na českou železnici. Poté, co v únoru 2008 byly poprvé oficiálně představeny designérské návrhy „žlutých vlaků“ (viz ŽM 2/08, str 4), pak po zbytek roku firma v tomto směru poněkud zmizela ze sdělovacích prostředků. Až od počátku tohoto roku - s vyvrcholením počátkem léta - o jejích drážních aktivitách začalo být opět hodně slyšet. Podívejme se tedy blíže nejen na uplynulé období, ale i na současný stav a možné perspektivy vývoje - firmy Student Agency i osobní železniční dopravy ČR.
Rychlá železniční osobní doprava, díl 15.: interoperabilita podruhé
Mnozí občané viní stát, že nemá dopravní politiku, že nepodporuje železnici. To však není pravda. Svým členstvím v Evropském společenství na sebe Česká republika vzala povinnost akceptovat jeho dopravní politiku a naplňuje ji. Pozitivní vztah Evropského společenství k železnici je všeobecně znám, a tak i přes veškeré výhrady k činnosti bruselské administrativy je zřejmé, že železnice se v ČR těší podpoře dříve nevídané. Tomu odpovídá i tok financí do rozvoje její infrastruktury.
Model elektrické lokomotivy fiady 103 DB od firmy Kuehn ve velikosti TT
Model elektrické lokomotivy řady 103 DB od firmy Kuehn byl očekáván s velkým napětím. S obdobným modelem přišla krátce před tím i firma Tillig a všichni tak byli zvědaví, jak dopadne srovnání modelů těchto konkurenčních výrobců. Snímky proto zachycují oba tyto modely, aby si tak čtenář mohl udělat představu o postupu konstruktérů obou zmíněných firem.
„Rosnička“ 710.041 v mierke 1 : 87
Ďalšou z radu lokomotív ČKD spracovaných do podoby modelu slovenským modelárom Ing. Pavlom Fülem je 87násobná zmenšenina v minulosti pomerne rozšíreného stroja na tratiach ČSD i vlečkách väčších podnikov - T 334.0, známejšieho pod prezdívkou „rosnička“. Predstavovaná verzia nesie nové označenie 710.041 a jeho predloha bola v inventárnom stave rušňového depa Vrútky, kde vykonávala službu vo výhrevenskom posune.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390796/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390682/
Vychádza ŽM 7/2009. Viac na: http://www.railvolution.net/zm/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390165/
Za vydávání časopisů České dráhy platily společnosti Grand Princ okolo 130 milionů korun. Na letošní rok tuto částku snížily o 45 procent, šetřit chtějí i do budoucna. Smlouva s Grand Princ firmě končí v příštím roce, podle ředitele Žaludy pak bude na vydávání časopisů následovat klasické výběrové řízení. Cestují drah se mohou potkat se šesti tituly: Grand Expres, ČD pro Vás, Grand Pendolino, luxusně vyvedený Motion, Můj vláček a Recepty z kupé.
Z článku na http://ekonomika.idnes.cz/s-golfem-koncime-chysta-se-sef-cd-zaluda-zkrotit-vydaje-na-marketing-11c-/eko-doprava.asp?c=A090830_200817_ekonomika_anv
Z článku na http://ekonomika.idnes.cz/s-golfem-koncime-chysta-se-sef-cd-zaluda-zkrotit-vydaje-na-marketing-11c-/eko-doprava.asp?c=A090830_200817_ekonomika_anv
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387499/
Opět téměř o týden později. I když záplavy nebyly...
Přílohy tentokrát čtyři, ale dvě z nich pro vlakofilstvo nepochybně zajímavé:
* Historická vozidla Českých drah dnes aneb Deset let Železničního muzea ČD komentář nepotřebuje. Jen snad povzdech, že by neškodil krom příběhů také jejich přehled;
* Recepty z kupé mají sice číslo 4/2009, ale je to teprve druhé Cestování s chutí;
* Plakát do sbírky má na líci jednotku ICE, ale zajímavější je rub - přehled podmínek S jízdenkou InterRail výhodně do celé Evropy;
* Speciál ČD Cargo pokračuje v seriálu Armáda a železnice, představí Královské kambodžské železnicel nebo se pochválí, že ČD Cargo drží špičkové pozice v EU.
V samotném dvojmagazínu jsou pochopitelně obvyklé rubriky, ale také Pozvánka na Den železnice, přehled žákovských slev pro nový školní rok nebo zajímavé historické ohlédnutí Okřídlené kolo aneb Zmizelý symbol.
Přílohy tentokrát čtyři, ale dvě z nich pro vlakofilstvo nepochybně zajímavé:
* Historická vozidla Českých drah dnes aneb Deset let Železničního muzea ČD komentář nepotřebuje. Jen snad povzdech, že by neškodil krom příběhů také jejich přehled;
* Recepty z kupé mají sice číslo 4/2009, ale je to teprve druhé Cestování s chutí;
* Plakát do sbírky má na líci jednotku ICE, ale zajímavější je rub - přehled podmínek S jízdenkou InterRail výhodně do celé Evropy;
* Speciál ČD Cargo pokračuje v seriálu Armáda a železnice, představí Královské kambodžské železnicel nebo se pochválí, že ČD Cargo drží špičkové pozice v EU.
V samotném dvojmagazínu jsou pochopitelně obvyklé rubriky, ale také Pozvánka na Den železnice, přehled žákovských slev pro nový školní rok nebo zajímavé historické ohlédnutí Okřídlené kolo aneb Zmizelý symbol.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385728/
Publikaci nazvanou Švýcarsko křížem krážem železničním rájem letos vydala Kartografie Praha. Na devadesáti šesti stranách se zde dozvíte o deseti vybraných trasách. Publikace je doplněna mapami tratí a také nákresy převýšení jednotlivých traťových úseků.
Součástí užitečné publikace je i mapa švýcarského dopravního systému, popis vlaků, ceny jízdenek a upozornění na zajímavá místa okolo tratí. Nechybí ani tipy na výhodné ubytování podél vybraných tras. Součástí jednotlivých kapitol jsou i exkurze do často dramatické historie budování železnic ve Švýcarsku.
Až na alpské vrcholky
„V knize se čtenáři slovem a obrazem seznámí například s Glacier, neboli Ledovcovým expresem, nejstrmější zubačkou na světě na horu Pilatus, ale také s nejvýše položenou železnicí v Evropě – Jungfraubahn, která vede do výše 3454 metrů nad mořem,“ říká zástupkyně společnosti Switzerland Tourism v České republice Alena Koukalová, která stála u zrodu této zajímavé knihy.
„Před pár lety jsem vyrazila na vícedenní túru podél Rýna ve Švýcarsku, během níž mě napadlo, že by bylo dobré vydat pro české čtenáře výpravného železničního průvodce po Švýcarsku. Už léta totiž vydáváme v češtině útlou propagační brožuru o švýcarských železnicích, o kterou byl každým rokem větší zájem. Chtěla jsem proto nabídnout turistům něco víc. O autorovi jsem měla jasno hned, novináře Petra Čermáka znám jako nadšeného vlakového cestovatele. Pak už zbývalo jen najít nakladatele,“ dodává paní Koukalová.
Švýcarská krajina je při jízdě vlakem doslova kinem pod otevřenou oblohou. Proto se v knize objevily nejznámější panoramatické trasy, vedoucí zpravidla horskými masivy. Řada takových vlaků má v názvu slovo panoramatický a vagony jsou v těchto soupravách ve střešní části prosklené, aby se cestující mohli pohodlně kochat vysokohorskou krajinou. Ve Švýcarsku jezdí dokonce nejpomalejší železniční expres na světě – Glacier expres, který slouží především k relaxaci a obdivování okolní přírody.
Kniha o železničním cestování byla během pár měsíců od jejího vydání letos na jaře natolik úspěšná, že Switzerland Tourism chystá s dalšími autory podobné průvodce na téma gastronomie či památky UNESCO ve Švýcarsku.
(Železničář)