Železnice na Balkáne - všeobecne
Diskusia o železniciach v balkánskych krajinách - Srbsko, Čierna Hora, Bosna, Bulharsko, Macedónsko, Grécko, Albánsko
Podradené diskusné témy
murko5678:
Pre nasich "univerzalnych" novinarov a zrejme aj pre Tubau SK je cokolvek nad 120 km/h VRT
.
Citaj prispevok z 20.3.2010 7:36.
HSH - Abanske zeleznice funcnu WWW nemaju, a na http://www.mpptt.gov.al/ - MDPT Albanska je velky problem nieco najst inak ako v albancine . Nieco vsak predsa:
Strategjia Sektoriale e Transportit / strategia rozvoja dopravy
faza I - http://www.mpptt.gov.al/previewdoc.php?file_id=664 PDF
faza II - http://www.mpptt.gov.al/previewdoc.php?file_id=47 PDF
Railway Transport - http://www.mpptt.gov.al/previewdoc.php?file_id=49 PPT
Nikde som tam vsak nenasiel udaj vyssi ako 80 km/h ...
Pre nasich "univerzalnych" novinarov a zrejme aj pre Tubau SK je cokolvek nad 120 km/h VRT
.Citaj prispevok z 20.3.2010 7:36.
HSH - Abanske zeleznice funcnu WWW nemaju, a na http://www.mpptt.gov.al/ - MDPT Albanska je velky problem nieco najst inak ako v albancine
. Nieco vsak predsa:Strategjia Sektoriale e Transportit / strategia rozvoja dopravy
faza I - http://www.mpptt.gov.al/previewdoc.php?file_id=664 PDF
faza II - http://www.mpptt.gov.al/previewdoc.php?file_id=47 PDF
Railway Transport - http://www.mpptt.gov.al/previewdoc.php?file_id=49 PPT
Nikde som tam vsak nenasiel udaj vyssi ako 80 km/h ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445395/
murko5678: Vysokorychlostna trat v Albansku????
Namiesto 20 km/h budú mať 40 km/h.
Namiesto 20 km/h budú mať 40 km/h.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445381/
na Trende ma zaujala v jednom clanku tato info: "V Albánsku má firma (mysli sa firma Tubau SK) nový spoločný podnik s lokálnym partnerom na výstavbu dvoch tunelov na vysokorýchlostnej železničnej trati z Tirany do Elbasanu. Zabezpečí tam technologické zariadenia a kvalifikovaný personál, ktorý na tamojšom trhu nie je." Vysokorychlostna trat v Albansku???? WTF??? 
Odkaz na clanok tu: http://reality.etrend.sk/realitny-biznis/slovenski-stavbari-v-zahranici.html
Odkaz na clanok tu: http://reality.etrend.sk/realitny-biznis/slovenski-stavbari-v-zahranici.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445341/
V Albánsku vraj idú rekonštruovať trate, spraviť nové prepojenie s Macedónskom, spojiť Tiranu s letiskom a medzi Tiranou a Durres rekonštruovať na 160 km/h.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/444503/
V Grécku od rána stoja vlaky,je štrajk proti úsporným opatreniam vlády,o pár dní sa vlaky zastavia aj v susednom Česku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438145/
Nejméně 52 lidí dnes utrpělo zranění, když se strojvůdci nepodařilo zastavit časný ranní vlak na hlavním nádraží v chorvatské metropoli Záhřebu. Vlaková souprava narazila do zarážedel, napsala agentura AP s odvoláním na šéfa státní společnosti Chorvatské železnice Marijana Klariče.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pri-vlakove-nehode-v-chorvatsku-52-zranenych/413112
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pri-vlakove-nehode-v-chorvatsku-52-zranenych/413112
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417509/
aj ja este k tomu nieco:
http://dromedar.topky.sk/cl/11161/630440/NA-CESTACH-Rychlikom-z-Belehradu-do-Sarajeva
http://dromedar.topky.sk/cl/11161/630440/NA-CESTACH-Rychlikom-z-Belehradu-do-Sarajeva
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415736/
Sice to uz pripomenul Zbynek, ale tu je to podla mna trosku lepsie napisane (viac faktov - menej patosu):
http://spravy.pravda.sk/vlak-po-osemnastich-rokoch-opat-spojil-belehrad-so-sarajevom-p5l-/sk_svet.asp?c=A091213_193236_sk_svet_p23
http://spravy.pravda.sk/vlak-po-osemnastich-rokoch-opat-spojil-belehrad-so-sarajevom-p5l-/sk_svet.asp?c=A091213_193236_sk_svet_p23
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415575/
AŽD plní zahraniční zakázku za 400 tisíc eur.
Česká společnost AŽD Praha v těchto dnech předává 60 speciálních výhybkových přestavníků do centrálního skladu Železnice Srbska v Batajnici u Bělehradu. Jedná se o zakázku v celkové hodnotě přibližně 400 tisíc eur. AŽD Praha se tak v Srbsku v oblasti dopravních technologií stává stejně významným hráčem jako velké západoevropské společnosti Westinghouse, Alcatel a Siemens, které byly hlavními dodavateli podobného zařízení.
První zkušební přestavníky do sítě Železnice Srbska dodala společnost AŽD Praha v roce 2005 při rekonstrukci tratě Beograd – Subotica.
Po úspěšných testech následovala dodávka prvních třiceti kusů přestavníků, které se v provozu osvědčily bez závad. Proto se Železnice Srbska na českou společnost obrátila i se zakázkou na dodání výše uvedených 60 přestavníků. Jde o speciální dodávku elektromotorických systémů s unikátní kloubovou připevňovací soustavou. Díky specifickému upevnění přestavníku ke kolejnici zamezuje systém přenosu rázů z jízdy vlaku na přestavníkové ústrojí.
Dodávka šedesáti přestavníků bude využita v celé síti srbských železnic, kde budou postupně nahrazovat dosluhující zařízení. Úspěch české společnosti v Srbsku by nebyl možný bez garance kvalitního a rychlého záručního a pozáručního servisu. Ten zajišťuje dceřiná společnost AŽD SASI v Bělehradě.
(Železničář)
Česká společnost AŽD Praha v těchto dnech předává 60 speciálních výhybkových přestavníků do centrálního skladu Železnice Srbska v Batajnici u Bělehradu. Jedná se o zakázku v celkové hodnotě přibližně 400 tisíc eur. AŽD Praha se tak v Srbsku v oblasti dopravních technologií stává stejně významným hráčem jako velké západoevropské společnosti Westinghouse, Alcatel a Siemens, které byly hlavními dodavateli podobného zařízení.
První zkušební přestavníky do sítě Železnice Srbska dodala společnost AŽD Praha v roce 2005 při rekonstrukci tratě Beograd – Subotica.
Po úspěšných testech následovala dodávka prvních třiceti kusů přestavníků, které se v provozu osvědčily bez závad. Proto se Železnice Srbska na českou společnost obrátila i se zakázkou na dodání výše uvedených 60 přestavníků. Jde o speciální dodávku elektromotorických systémů s unikátní kloubovou připevňovací soustavou. Díky specifickému upevnění přestavníku ke kolejnici zamezuje systém přenosu rázů z jízdy vlaku na přestavníkové ústrojí.
Dodávka šedesáti přestavníků bude využita v celé síti srbských železnic, kde budou postupně nahrazovat dosluhující zařízení. Úspěch české společnosti v Srbsku by nebyl možný bez garance kvalitního a rychlého záručního a pozáručního servisu. Ten zajišťuje dceřiná společnost AŽD SASI v Bělehradě.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415233/
Vydá se starou známou krajinou, nyní plnou hořkých vzpomínek. Za pár dní, v neděli, poprvé po osmnácti letech, vyrazí na svou cestu rychlík spojující Sarajevo a Bělehrad.
Byl to spoj známý napříč celým krajem, kdysi setrvávajícím v jednom státě, Jugoslávii. Státní heslo „bratrství a jednota„ tu nacházelo svou hmatatelnou podobu.
Lidé jezdili na jednodenní výlety tam či onam, a když v roce 1980 zemřel autokratický prezident Josip Broz Tito, vezly se jím celé bosenské školy na výlety k Titovu mauzoleu uprostřed Bělehradu.
„Jezdíval jsem tímto vlakem pětkrát šestkrát ročně. Nejdříve spolu s rodiči, pak s kamarády. Mám na to skvělé vzpomínky,„ říká Boba Lizdek, třiačtyřicetiletý Sarajevan. „Před válkou sem do Sarajeva přijížděli lidé z Bělehradu za zábavou. A chlapům odsud z Bosny se zase hodně zamlouvaly dívky z Bělehradu.„
Lokomotiva a tři vagony
Pak vypukla válka. Začalo vraždění. V Bosně je rozpoutaly zdivočelé bandy v maskáčích, přivezené za účelem šíření nenávisti právě i z Bělehradu. A Sarajevo, dějiště zimní olympiády v roce 1984, uvázlo v neprodyšném obklíčení. Srbové, ti místní i ti přímo ze Srbska, je začali ostřelovat z okolních kopců. To vše pod dohledem hlavního strůjce nenávisti, srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ostřelovači si brali na mušku lidi kličkující ulicemi. Jen v tomto městě zahynulo na deset tisíc lidí.
Zbraně utichly před čtrnácti lety. Poničenou trať se teprve teď podařilo dát jakž takž do provozu. I tak bude cesta trvat o dvě hodiny déle než kdysi. Tedy osm hodin místo šesti. A vzpomínkám na hrůzy neuniknete ani po odjezdu ze Sarajeva. Bosenská města Doboj, Šamac a Modriča bylamísty ohavných etnických čistek a vražd. A chorvatské město Vinkovci, další ze zastávek?
Kdo pamatuje na zkázu Vukovaru, prvního města v Evropě po druhé světové válce zdemolovaného dělostřeleckou palbou, ten si pamatuje i na podobně zničené Vinkovci.
Nyní bude jezdit jen jeden spoj denně místo někdejších třech. „Nemyslím si, že počet cestujících kdy dosáhne těch čísel jako kdysi,„ říká Namik Hajrič z bosenské železniční společnosti. „Vypravíme dva vagony pro cestující a jeden jídelní vůz. Pokud bude třeba, přidáme další.„
(Mladá fronta DNES)
Byl to spoj známý napříč celým krajem, kdysi setrvávajícím v jednom státě, Jugoslávii. Státní heslo „bratrství a jednota„ tu nacházelo svou hmatatelnou podobu.
Lidé jezdili na jednodenní výlety tam či onam, a když v roce 1980 zemřel autokratický prezident Josip Broz Tito, vezly se jím celé bosenské školy na výlety k Titovu mauzoleu uprostřed Bělehradu.
„Jezdíval jsem tímto vlakem pětkrát šestkrát ročně. Nejdříve spolu s rodiči, pak s kamarády. Mám na to skvělé vzpomínky,„ říká Boba Lizdek, třiačtyřicetiletý Sarajevan. „Před válkou sem do Sarajeva přijížděli lidé z Bělehradu za zábavou. A chlapům odsud z Bosny se zase hodně zamlouvaly dívky z Bělehradu.„
Lokomotiva a tři vagony
Pak vypukla válka. Začalo vraždění. V Bosně je rozpoutaly zdivočelé bandy v maskáčích, přivezené za účelem šíření nenávisti právě i z Bělehradu. A Sarajevo, dějiště zimní olympiády v roce 1984, uvázlo v neprodyšném obklíčení. Srbové, ti místní i ti přímo ze Srbska, je začali ostřelovat z okolních kopců. To vše pod dohledem hlavního strůjce nenávisti, srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ostřelovači si brali na mušku lidi kličkující ulicemi. Jen v tomto městě zahynulo na deset tisíc lidí.
Zbraně utichly před čtrnácti lety. Poničenou trať se teprve teď podařilo dát jakž takž do provozu. I tak bude cesta trvat o dvě hodiny déle než kdysi. Tedy osm hodin místo šesti. A vzpomínkám na hrůzy neuniknete ani po odjezdu ze Sarajeva. Bosenská města Doboj, Šamac a Modriča bylamísty ohavných etnických čistek a vražd. A chorvatské město Vinkovci, další ze zastávek?
Kdo pamatuje na zkázu Vukovaru, prvního města v Evropě po druhé světové válce zdemolovaného dělostřeleckou palbou, ten si pamatuje i na podobně zničené Vinkovci.
Nyní bude jezdit jen jeden spoj denně místo někdejších třech. „Nemyslím si, že počet cestujících kdy dosáhne těch čísel jako kdysi,„ říká Namik Hajrič z bosenské železniční společnosti. „Vypravíme dva vagony pro cestující a jeden jídelní vůz. Pokud bude třeba, přidáme další.„
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414813/
Dve otázky ohľadom čiernohorských železníc:
1. Vraj prebiehajú rekonštrukčné práce na trati Bar - Bjelo Polje - (Belehrad)
2. V tomto roku má byť dokončená modernizácia a elektrifikácia trate Podgorica - Nikšič
Čo je na tom pravdy??
1. Vraj prebiehajú rekonštrukčné práce na trati Bar - Bjelo Polje - (Belehrad)
2. V tomto roku má byť dokončená modernizácia a elektrifikácia trate Podgorica - Nikšič
Čo je na tom pravdy??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414456/
Černá Hora prodává část svého jediného přístavu ve městě Bar, jemuž klesají objemy přeloženého zboží a naopak stoupají ztráty. Země jihovýchodní Evropy včetně Itálie tak začaly diskutovat o tom, jakou formou do přístavu kapitálově vstoupit a využít jeho strategickou polohu.
Už dříve o přístav projevilo zájem Srbsko, které po osamostatnění Černé Hory ztratilo přímý přístup k moři. Tamější spediční firmy se však nechaly před časem slyšet, že zásilky směrují hlavně do chorvatských a rumunských přístavů a přes Černou Horu jde jen zlomek objemu zboží. Přístav Bar je totiž těžko přístupný. Dálnice do Černé Hory je pouze ve stadiu záměru a takzvaná Barská dráha, což je železniční spojnice Bělehradu a Černé Hory, vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Na území Černé Hory navíc její velká část vede tunely a má nízkou kapacitu.
Situaci chtějí zachránit Italové, kteří projevili zájem na účasti na tendru na 54 procent akcií přístavu a s ním spojených dalších firem a rozhodli se, že celou trasu budou prosazovat jako nový transkontinentální koridor 11. Uvádí to televize B92. Koridor by měl vést po souši i po moři, začínal by v jihoitalském jaderském přístavu Bari, pokračoval přes černohorský Bar a Bělehrad a končil v rumunském Temešváru. „Bude velmi důležité, aby trasu Evropská komise prohlásila tranzitním koridorem, abychom se mohli ucházet o úvěry,„ řekl srbský ministr pro infrastrukturu Milutin Mrkonjić.
Itálie má na projektu strategický zájem, protože by pro ni představoval důležitou spojnici na východ. Italská projekční kancelář Italfer tak už zpracovává studii proveditelnosti modernizace Barské dráhy. Podle předpokládaných nákladů na rekonstrukci trati se pak italské firmy rozhodnou, jestli půjdou do privatizace barského přístavu. Ministr Mrkonjić se naopak nechal slyšet, že zájem nemá Rusko, které je jinak v Černé Hoře častým investorem. Dálnice ze Srbska směrem na Černou Horu by se měla brzy stavět a italské firmy o zakázky na její stavbu projevují zájem. Srbská vláda do první etapy dá sto milionů eur z vlastních prostředků a tendry by měly být vyhlášeny začátkem příštího roku.
(E15)
Už dříve o přístav projevilo zájem Srbsko, které po osamostatnění Černé Hory ztratilo přímý přístup k moři. Tamější spediční firmy se však nechaly před časem slyšet, že zásilky směrují hlavně do chorvatských a rumunských přístavů a přes Černou Horu jde jen zlomek objemu zboží. Přístav Bar je totiž těžko přístupný. Dálnice do Černé Hory je pouze ve stadiu záměru a takzvaná Barská dráha, což je železniční spojnice Bělehradu a Černé Hory, vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Na území Černé Hory navíc její velká část vede tunely a má nízkou kapacitu.
Situaci chtějí zachránit Italové, kteří projevili zájem na účasti na tendru na 54 procent akcií přístavu a s ním spojených dalších firem a rozhodli se, že celou trasu budou prosazovat jako nový transkontinentální koridor 11. Uvádí to televize B92. Koridor by měl vést po souši i po moři, začínal by v jihoitalském jaderském přístavu Bari, pokračoval přes černohorský Bar a Bělehrad a končil v rumunském Temešváru. „Bude velmi důležité, aby trasu Evropská komise prohlásila tranzitním koridorem, abychom se mohli ucházet o úvěry,„ řekl srbský ministr pro infrastrukturu Milutin Mrkonjić.
Itálie má na projektu strategický zájem, protože by pro ni představoval důležitou spojnici na východ. Italská projekční kancelář Italfer tak už zpracovává studii proveditelnosti modernizace Barské dráhy. Podle předpokládaných nákladů na rekonstrukci trati se pak italské firmy rozhodnou, jestli půjdou do privatizace barského přístavu. Ministr Mrkonjić se naopak nechal slyšet, že zájem nemá Rusko, které je jinak v Černé Hoře častým investorem. Dálnice ze Srbska směrem na Černou Horu by se měla brzy stavět a italské firmy o zakázky na její stavbu projevují zájem. Srbská vláda do první etapy dá sto milionů eur z vlastních prostředků a tendry by měly být vyhlášeny začátkem příštího roku.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409569/
Dokument informuje o zahájení stávky na železnicích Federace Bosny a Hercegoviny dne 28. 8. 2009. Stávce nezabránila ani jednání, která měla najít východisko z krize. Dokument obsahuje informace, které z tratí zůstanou po dobu stávky v provozu.
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bosna-a-hercegovina/bosna-a-hecegovina-stavka-zeleznice/1001163/54401/
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bosna-a-hercegovina/bosna-a-hecegovina-stavka-zeleznice/1001163/54401/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388666/
ad Addams
- preco trate HZ na pobezie nie su zadrotovane ?
- preco trate HZ a ZBH na pobezie nie su 2-kojlane ?
- preco po pobrezi nevedie suvisla trat, napr. Pula - Dubrovnik ?
Otázky hovoroa o tom, ze nepoznás velmi dobre situáciu v tejto casti sveta.
Na prvu otázku je odpoved jednoducha.
Kym bola Juhoslávia, tieto trate boli na uzemi "mesiny" a preto vtedajsia federálna vláda nedala na to peniaze (podobne ako dnes nasa vlada
).
Jedina trat (Beograd Knin) bola zadrotovana, ktoru vsak vo vojne znacne poskodili a dnes elektrifikacia je mimo prevadzky.
druha otázka:
Krajina tam je velmi komplikovana do konca 70-ych rokov tam boli len uzkokolajky. Dost velkym nákladom sa trate zrekonstruovali na normálny rozchod.
tretia otázka.
Rovnako ako v predtym, jednoducho tam nie je miesto na zeleznicu a len nesmiernym nákladom by sa dala postavit zeleznica na pobrezi Jadranu. Terajsie priority vsad padli v prospech dialnic, preto do zeleznice sa vela neinvestovalo.
Chorvatske zeleznice skusia handycap zmiernit modernymi náklapacimi supravami
- preco trate HZ na pobezie nie su zadrotovane ?
- preco trate HZ a ZBH na pobezie nie su 2-kojlane ?
- preco po pobrezi nevedie suvisla trat, napr. Pula - Dubrovnik ?
Otázky hovoroa o tom, ze nepoznás velmi dobre situáciu v tejto casti sveta.
Na prvu otázku je odpoved jednoducha.
Kym bola Juhoslávia, tieto trate boli na uzemi "mesiny" a preto vtedajsia federálna vláda nedala na to peniaze (podobne ako dnes nasa vlada
). Jedina trat (Beograd Knin) bola zadrotovana, ktoru vsak vo vojne znacne poskodili a dnes elektrifikacia je mimo prevadzky.
druha otázka:
Krajina tam je velmi komplikovana do konca 70-ych rokov tam boli len uzkokolajky. Dost velkym nákladom sa trate zrekonstruovali na normálny rozchod.
tretia otázka.
Rovnako ako v predtym, jednoducho tam nie je miesto na zeleznicu a len nesmiernym nákladom by sa dala postavit zeleznica na pobrezi Jadranu. Terajsie priority vsad padli v prospech dialnic, preto do zeleznice sa vela neinvestovalo.
Chorvatske zeleznice skusia handycap zmiernit modernymi náklapacimi supravami
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387999/
Addams
možno keby tamojším politikom v rokoch 1990-96 nehrabalo v hlave a stále by bol mier, tak by bola aj elektrifikácia, aj dvojkoľajka aj súvislá trať popri pobreží. Ale svoju úlohu hrá aj terén a tiež organizácia cestovného ruchu, bežný návštevník Jadranu buď príde autobusom cestovky alebo priletí lietadlom na letisko a odtiaľ autobusom priamo do svojho hotela
zrejme im to stačí to čo majú a sú s tým spokojní, tak s nejakým zlepšením sa neponáhľajú Napr. porovnaj si prevádzku Sarajevo - Mostar (3 páry denne) a v rámci štátu rovnako významnú trať Bratislava - Trnava (min. 14 párov diaľkových vlakov plus osobné)
možno keby tamojším politikom v rokoch 1990-96 nehrabalo v hlave a stále by bol mier, tak by bola aj elektrifikácia, aj dvojkoľajka aj súvislá trať popri pobreží. Ale svoju úlohu hrá aj terén a tiež organizácia cestovného ruchu, bežný návštevník Jadranu buď príde autobusom cestovky alebo priletí lietadlom na letisko a odtiaľ autobusom priamo do svojho hotela
zrejme im to stačí to čo majú a sú s tým spokojní, tak s nejakým zlepšením sa neponáhľajú Napr. porovnaj si prevádzku Sarajevo - Mostar (3 páry denne) a v rámci štátu rovnako významnú trať Bratislava - Trnava (min. 14 párov diaľkových vlakov plus osobné)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387998/
Pozerajuc na zel.siet pri Jadrane - http://www.bueker.net/trainspotting/map.php?file=maps/croatia---slovenia---bosnia-hercegovina/croatia---slovenia---bosnia-hercegovina.gif - mi napada zopar otazok:
- preco trate HZ na pobezie nie su zadrotovane ?
- preco trate HZ a ZBH na pobezie nie su 2-kojlane ?
- preco po pobrezi nevedie suvisla trat, napr. Pula - Dubrovnik ?
Tamojsi lud si je dost dobre vedomy vyznamu mora pre turistiku, ale stav zeleznice vyzera akoby k nej mali slovensky pristup ...
- preco trate HZ na pobezie nie su zadrotovane ?
- preco trate HZ a ZBH na pobezie nie su 2-kojlane ?
- preco po pobrezi nevedie suvisla trat, napr. Pula - Dubrovnik ?
Tamojsi lud si je dost dobre vedomy vyznamu mora pre turistiku, ale stav zeleznice vyzera akoby k nej mali slovensky pristup ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387978/
O rekonstruovaných vozech ŽCG u TŽV Gredelj je více zde: http://www.zeljeznice.net/forum/viewtopic.php?t=9701&postdays=0&postorder=asc&start=45
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/386661/
Zbyněk: Více k tématu zde: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/002956-Prvni-bosenske-soupravy-Talgo-7-generace-jiz-napresrok-2-dil.asp
K dokonalosti to má daleko a dnes už by to po návštěvě Bosny vypadalo trochu jinak, nicméně všechna fakta tam jsou.
Kdyby téma někoho zajímalo, tak v originále najde vše možné a nemožné tady: http://www.zeljeznice.net/forum/viewtopic.php?t=577
K dokonalosti to má daleko a dnes už by to po návštěvě Bosny vypadalo trochu jinak, nicméně všechna fakta tam jsou.
Kdyby téma někoho zajímalo, tak v originále najde vše možné a nemožné tady: http://www.zeljeznice.net/forum/viewtopic.php?t=577
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/386659/
Železnice Bosny a Hercegoviny podepsaly v roce 2005 kontrakt na dodávku 9 souprav Talgo v hodnotě hod66,7 milionů eur. První jednotka by měla být dodána v lednu 2010, druhá pak v prosinci téhož roku. Konstatovali to zástupci dodavatele po zvážení zkrácení dodacích lhůt na základě požadavků dopravce. Soupravy jsou vybaveny systémem pasivního naklápění a maximální konstrukční rychlost je 220 km/h. Každá souprava bude devítivozová.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/385657/
Aký je Váš názor, alebo máte iné informácie?
S pozdravom Kurier