Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
Náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Drozd na něm podepíše s představiteli dalších třinácti regionů dohodu o trase Baltsko-jaderského železničního koridoru, jenž má procházet také Zlínským krajem.
Ten může podle představitelů regionu přinést výrazný ekonomický stimul pro rozvoj dopravní infrastruktury kraje a dalších investic. „Dohodě bude přítomna také europoslankyně zvolená za Zlínský kraj a členka Výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu Olga Sehnalová,„ přiblížil mluvčí krajského úřadu Milan Plesar. Dodal, že představitelé regionu mají dále na programu setkání s velvyslancem ČR v Belgii Vladimírem Müllerem, norskou delegaci, semináře na téma zdravotnické služby poskytované mimo nemocniční zařízení i koncert Jaromíra Nohavici.
(Zlínský deník)
--------------------
Výstavba třetího železničního koridoru z Prahy do Chebu je prioritou pro Správu železniční dopravní cesty. Mezi Plzní a Stříbrem je úsek už dokončený a mezi Planou, Lázněmi Kynžvart a Chebem se v současné době intenzivně pracuje. V červenci letošního roku zahájila Správa železniční dopravní cesty rekonstrukci dalšího úseku mezi Plzní a Prahou. Proto i vedoucí pracovníci přijeli dnes do Plzně na kontrolní den. Jak dodává tiskový mluvčí Pavel Halla.
Pavel HALLA, mluvčí Správy železniční dopravní cesty
--------------------
V současné době samozřejmě běží u Plzně dva projekty, jeden je ta strana na Prahu, to znamená mezi Berounem a Rokycany, dál pokračujeme po dokončené optimalizaci trati Plzeň - Stříbro dál a od Stříbra směrem na Mariánské Lázně až Cheb. V současné době připravujeme rozjezd stavby, na kterou samozřejmě už se "těšíme", a to je modernizace trati mezi Rokycany a Plzní, kde bude i tunelová stavba. My předpokládáme, že se nám podaří se přiblížit trochu více té realizaci samotné stavby tak, aby ta realizace byla dokončena k tomu roku 2016.
(ČRo Plzeň)
(Orlický deník)
Zdvoukolejněných 12 kilometrů trati, dvě stanice, které byste ani nepoznali, jedna zastávka modernizovaná, jedna zcela nová a celá řada dalších objektů, včetně 14 mostů a stejného počtu propustků. To je stručná vizitka stavby nazvané oficiálně Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, I. část, Doubí u Tábora – Tábor, která byla v úterý 15. září odpoledne na nádraží v Táboře slavnostně a za přítomnosti významných hostí ukončena. (O stavbě jsme podrobně informovali také v č. 30.)
Zbrusu nová dvoukolejná trať Tábor – Doubí u Tábora vyrostla v obtížných podmínkách často souvislé městské zástavby za pouhé dva roky. Jde na koridorech o první delší úsek, kde byla k dosud jednokolejné trati přiložena kolej další. Stalo se tak díky úsilí zaměstnanců zhotovitele, jímž bylo Sdružení Doubí – Tábor, které se skládalo ze společností OHL ŽS (vedoucí účastník sdružení), Subterra a Viamont DSP. Projektantem stavby byl Sudop Praha, stavbu zajišťovala a investorem byla SŽDC prostřednictvím Stavební správy Plzeň.
Stavba vyžadovala kromě transformační stanice v Plané nad Lužnicí více než 6 kilometrů protihlukových stěn, nové trakční vedení nad 30,78 km koleje, 22 km nových kolejí profilu UIC 60, 29 nových výhybek, přičemž na těch stávajících (celkem 57) byl instalován elektrický ohřev, a třeba také 20 osvětlovacích věží a 48 osvětlovacích stožárů. Oříškem pro zhotovitele, projektanty a nakonec i provozní zaměstnance byla celá řada nových mostních objektů, z nichž tzv. Černé mosty – extrémně frekventovaný nadjezd městské komunikace přímo v Táboře – přidělaly nejednu vrásku i obyvatelům města.
V Plané nad Lužnicí mohl být zrušen železniční přejezd komunikace II. třídy č. 409 směr Chýnov a nahrazen podchodem a novým silničním podjezdem. V Sezimově Ústí byl místo přechodu pro pěší zřízen nový podchod. Další přejezd se podařilo zrušit v Táboře na Maredově vrchu. Místo něj nově slouží pěším lávka a autům nový, rozšířený most v Rokycanově ulici.
Během přestavby kolejiště železniční stanice Tábor byl prodloužen podchod pod stanicí. Nyní spojuje dvě městské části a umožňuje přímý příchod k vlakům z Vodňanského ulice. Jako související investice bylo v km 82,080 vybudováno nové silniční přemostění železniční stanice Tábor, uvedené do zkušebního provozu už letos v červnu.
V Táboře mají nyní cestující k dispozici dvě 350 metrů dlouhá ostrovní nástupiště (jedno nové a jedno rekonstruované) plus jedno boční, šedesátimetrové. V železniční stanici Planá nad Lužnicí najdete nové ostrovní nástupiště, dlouhé 220 metrů, a stejně dlouhé nástupiště boční. Pro usnadnění pohybu handicapovaných osob jsou bezbariérovými přístupy vybavena nástupiště, podchody a výpravní budovy.
Výtahy a rampy
Nástupiště mají vodící linie, signální a varovné pásy a akustické majáky pro nevidomé a slabozraké. Pro bezbariérový přístup byly v Táboře také zřízeny čtyři nové výtahy. Ve stanici Planá nad Lužnicí je bezbariérový přístup zajištěn krytými rampami.
Na dokončeném úseku je povolena maximální rychlost 160 km/h pro soupravy s naklápěcími skříněmi, pro klasické 110 km/h. Vlakové soupravy by tu tedy rychlostí 160 km/h mohly i jezdit, pokud by je sem dopravce – třeba po ukončení celého 4. koridoru – nasadil.
KOLIK TO STÁLO
Celkové náklady na modernizaci úseku dosáhly necelé 2,8 miliardy korun. Důležité je ale zmínit, že stavba byla navržena ke spolufinancování Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava.
Přitom příspěvek z Fondu soudržnosti může být až zhruba 2 miliardy 11 milionů korun, což představuje 73,95 procenta výdajů projektu. Zbývající část je financována z národních zdrojů prostřednictvím SFDI.
(Železničář)
tie prvé tri fotky o 19:54:49 sú od nás, pred KNM od CA
a kde presne sa začína rýpať na úseku KNM - ZA?