Na Posázavský Pacifik přes Jeseník s „lidlenkou“

24.5.2012 8:00 Zdeněk Macrineanu

Na Posázavský Pacifik přes Jeseník s „lidlenkou“

Reklamní letáky řetězce LIDL opět lákaly na jednodenní síťovou jízdenku vlaky ČD za pouhých 199,- Kč. Proč toho nevyužít a neprojet si dosud nenavštívené a zajímavé (možná i ohrožené) tratě?

 

 

 

 

Autorem celého plánu a vlastně organizátorem a dvorním fotodukomentaristou této okružní jízdy byl můj bratr David. Začátek cesty byl stanoven na sobotu 7. dubna v Bruntále. Našimi hlavními cíli bylo si projet peážní trať číslo 312 z Krnova do Jeseníku přes polské Głuchołazy a dále oblíbenou trať z Jeseníku do Hanušovic přes Ramzovské sedlo. Druhý cíl se nacházel ve středních Čechách a byla jím trať číslo 210 z Prahy údolím Sázavy do Čerčan, známá především jako Posázavský Pacifik.


Počátek naší cesty v žel. st. Bruntál, 810 339-2 jako Os 3565 do Krnova © David Macrineanu

Šílená cesta započala o půl sedmé ráno v železniční stanici Bruntál, kde již čekal osobní vlak 3565 v podobě motorového vozu 810.339. Ten nás spolehlivě dovezl do stanice Krnov, kde se chvíli čekalo na R 1180 z Ostravy, směřující dále do Jeseníku. Krátce po sedmé hodině se vlak rozjel mlhavou krajinou a přes zastávky Město Albrechtice, Třemešná a Jindřichov ve Slezsku se pomalu blížil ke státním hranicím. Zajímavosti této tratě je její vedení mezi stanicemi Jindřichov ve Slezsku a Mikulovice přes polské Głuchołazy. Až do 9. 12. 2006 nebylo možné v této stanici opustit vlak, ačkoli kvůli úvrati zde zastavoval. Po slavnostním znovuotevření byly dokonce na krátkou dobu zavedeny sezonní vlaky z Ostružné dále do Nysy a Opole.

Ale kvůli nízké vytíženosti byly tyto vlaky zastaveny a dnes přes tuto stanici jezdí pouze (co se týče osobní dopravy) rychlíky a osobní vlaky z Krnova do Jeseníku a obráceně. Osud rychlíků je však velmi nejistý, neboť ministerstvo dopravy nehodlá dále na této trati tyto spoje objednat. Ve stanici Głuchołazy opouštějí vlak pouze dvě cestující a vlak se zanedlouho rozjíždí zpět do České republiky. Při pomalé cestě skrz Głuchołazy můžeme vidět i místní opuštěnou trať směřující do zastávky Głuchołazy Zdrój. Zanedlouho vlak přejíždí opět státní hranici a zastavuje ve stanici Mikulovice. Krátce před půl devátou rychlík končí svoji cestu ve stanici Jeseník a připravuje se na jízdu zpátky do Ostravy. Z vlaku vystupuje slušný počet cestujících, což nenasvědčuje, že by byly vlaky nevyužívané.


V čele R 902 z Jeseníku je připraven stroj 750.715-5 ©David Macrineanu

Jesenická železniční stanice nás překvapila novou fasádou, ale i zrekonstruovaným interiérem. Na třetí koleji je již připraven rychlík do Brna, vedený zbrusu novým rekonstruovaným brejlovcem řady 750.7., který postupně nahrazuje zde dlouhá léta sloužící lokomotivy, především řady 749 a taktéž 754. Trať přes Ramzovou, zvanou též Slezský Semmering, není třeba příliš dlouho představovat, ale přesto by bylo chybou se pár větami o ní nezmínit. Trať Hanušovice – Jeseník byla vybudována v roce 1988 a díky značnému převýšení, množství oblouků a viaduktů je zvaná Semmering.

Nejvyšším bodem je zimní středisko Ramzová (760 m.n.m.), odkud je možné se dostat lanovkou až na Šerák (1350 m.n.m.) Ačkoli v nižších oblastech se již ozývá jaro, zdejší neosluněné svahy jsou ještě pokryté sněhem, který láká poslední lyžaře. Po překonání Ramzovského sedla vlak klesá nejprve údolím řeky Branné a za Hanušovicemi řeky Moravy až do naší přestupní stanice Zábřeh na Moravě. Lokomotiva 750.715-5 se odstupuje z vlaku a nahrazuje jí elektrická lokomotiva řady 362. Na zrekonstruovaném nádraží nás vítá socha místního rodáka a cestovatele Jana Eskyma Welzla. Téměř hodinovou pauzu věnujeme nákupu zásob na další cestu a poté již vyčkáváme na Ex 148 Hukvaldy, tažený lokomotivou řady 151.


Jan Eskymo Welzl na zábřežském nádraží © Zdeněk Macrineanu

Po cestě „zpříjemněné“ alkoholem opojenou skupinkou ostravských cestujících se blížíme k pražskému hlavnímu nádraží. Informační tabule nás zanedlouho informuje, že Os 9063 ve směru Čerčany bude opožděn o 15 minut, a tak volný čas věnujeme prohlídce historické budovy nádraží a taktéž hledáním, náhradního spojení z Prahy, v případě nemožnosti přestupu v Čerčanech. Zhruba po půl třetí nás na nástupišti vítá brumlající 749.107-9 se dvěma patrovými vozy. Jak zanedlouho zjišťujeme, patro je hojně obsazené železničními nadšenci.

Z jejich hovorů vyplývá, že jsou poměrně známými tvářemi ze serverů, zabývajícími se focením a železniční tématikou. Vlak se pomalu ubírá pražskými stanicemi a poté pomalu opouští i hlavní město. Jak již bylo zmíněno v úvodu, tato trať (číslo 210) je známá jako Posázavský Pacifik. Pomalu jedoucí vlak projíždí mnoha tunely a cestující se může kochat krásnými výhledy do údolí řeky Sázavy. V minulosti (a možná i dnes) byl vlak využívám především trampy, hledajícími v těchto divokých končinách romantické představy Divokého západu.


Pohled z viaduktu u Žampachu © David Macrineanu

Po zhruba dvouhodinové cestě krásnou krajinou Benešovské pahorkatiny se ocitáme na čerčanském nádraží. Podél Sázavy je možno dále pokračovat okolo hradu Český Šternberk až do Světlé nad Sázavou. Ovšem my se potřebujeme vrátit zpátky na Moravu. Zdvojenou soupravou City Elefantů se vracíme na pražské hlavní nádraží a zde kvapně přestupujeme na EC 177 „Johannes Brahms“, vedený rakouským taurem, jímž se přemísťujeme do Pardubic. Dalším naším počinem má být cesta spojem SC Pendolino, což je pro mě premiérová jízda tímto vlakem.

V Pardubicích krátce posedíme ve velmi útulné čekárně ČD Lounge, kde využíváme i WI-FI signálu, a v 18:39 už nasedáme na SC 515. Cestu Pendolinem si nemůžu vynachválit. Jediným překvapením pro mne bylo naprosté nepovšimnutí ze strany vlakové čety. Sedm minut po sedmé již vystupujeme na olomouckém hlavním nádraží. Poslední vlak do Bruntálu odjíždí až ve 22:34, a tak téměř dvě hodiny trávíme v místní nádražní pizzerii. Poté nás čeká osobní vlak, tvořený motorovým vozem 843.020-9. Náš výlet končí přesně o půlnoci příjezdem na bruntálské nádraží. 


843.020-9 jako Os 3505 z Olomouce hl.n. do Krnova © David Macrineanu

Suma sumárum jsme ujeli během 13 hodin a 21 minut 771 kilometrů, využili 9 různých vlaků a to vše za 199,- Kč. Ačkoli chvílemi pršelo, tak ten výlet nebyl vůbec špatný. Premiérově jsme projeli tratě z Jeseníku do Zábřehu a taktéž Posázavský Pacifik a musíme se shodnout, že své volby vůbec nelitujeme.

Titulní snímek: Os 2542 v čele se 749.107-9 čeká na pražském hlavním nádraží na odjezd © David Macrineanu

Galéria

Súvisiace odkazy