Místo horkých novinek horké počasí, takové byly Czech Raildays 2013

 

 

 

 

 

 

 

Czech Raildays ale nejsou jen vlastní veletrh, tedy obchodní záležitost pro výrobce a poskytovatele služeb a jejich zákazníky na straně jedné či zajímavá podívaná pro ostatní smrtelníky na straně druhé, nýbrž také záležitost povýtce odborná. Dopravní teoretici i praktici měli letos možnost zúčastnit se dvoudenní konference Česká železnice v roce 2030 či jednodenního odborného semináře Trendy v oblasti infrastruktury a kolejových vozidel 2013. Zatímco ono druhé setkání se zabývalo celým širokým spektrem aktuálních otázek drážní dopravy, program konference se cíleně soustředil především na vysokorychlostní železniční tratě a vozidla.

 

Manažer veletrhu Czech Raildays Ing. Stanislav Zapletal v úvodním slově přítomné seznamuje
s jeho zaměřením © Karel Furiš

 

Tedy na cosi, co Česká republika zatím nemá a hned tak mít nebude. V tomto směru nám však stále rychleji ujíždí příslovečný vlak, jak konstatuje Ing. Stanislav Zapletal v úvodníku posledních Veletržních novin. A pokračuje: Ať již vezmeme za výchozí hranici pro pomyslné časové měřítko rok 1989, rozdělení federace o tři roky později či jednu z fází transformace naší železnice a vznik SŽDC v roce 2003, nezbude než konstatovat, že za uplynulé téměř čtvrt století se v ČR chlubíme prakticky jen modernizovanými koridory. Nemohu a ani nechci bagatelizovat jejich význam, ale pocit, že s koridory jakoby končil svět a všichni se na nás mají obdivně dívat, převládá.

 

Cestou do Ostravy se dal z vlaku zahlédnout i postup prací na I. koridoru
© PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Byť se v poslední době podařilo položit jakýsi byrokratický základní kámen naší vysokorychlostní železnice, jde o počin spíš úsměvný než reálné naděje vzbuzující. Věřme tedy, že se kompetentní činitelé vzpamatují a snad k tomu přispěje i zmíněná konference, jejíž závěry chceme předat Ministerstvu dopravy, Hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny a Úřadu vlády ČR, jak prozradil Ing. Zapletal, aniž přitom ovšem hýřil přehnaným optimismem. Všeobecně radostněji už vyzněly projevy účastníků samotného slavnostního zahájení veletrhu, mezi nimiž nechyběl předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti České dráhy Ing. Petr Žaluda.

 

Slovo má šéf Českých drah Ing. Petr Žaluda © Karel Furiš

 

Slavnostní zahájení veletrhu vyvrcholilo úspěšným přestřižením nezbytné pásky a do areálu mohli být vpuštěni první běžní návštěvníci, kteří už netrpělivě čekali před branou. Vydejme se v jejich stopách, abychom zaznamenali ne-li vše, pak aspoň většinu z toho, co přitáhlo jejich pozornost. Ne však slovy, ale obrazem v připojené galerii, která je tentokrát uspořádána tak, aby navozovala dojem virtuální procházky. V textu se zaměříme jen na přiblížení nejzajímavějších exponátů z oblasti dopravních prostředků. A že jejich kolonám na výstavní ploše nepřehlédnutelně vévodila jedna z prezentovaných lokomotiv, začneme právě touto kategorií vozidel.

 

Dvoufrekvenční lokomotiva „Vectron“ 193.922-2 firmy Siemens © Stanislav Plachý

 

Firma Siemens Mobility vystavila jednoho ze zástupců rodiny Vectron, elektrickou lokomotivu pro střídavé napájecí systémy 25 kV/50 Hz a 15 kV 16,7 Hz s označením 91 80 6193 922-2 D-PCW, tedy z majetku svého podnikového zkušebního centra. Je stavěna pro maximální rychlost 200 km/h, má uspořádání dvojkolí Bo' Bo', hmotnost 86 tun a vyvine trakční výkon až 6 400 kW. Mnohem menší byl stroj 98 80 0650 300-3 D-VL, rovněž německé provenience, který vyvinula Vossloh Locomotives GmbH pro posunovací službu pod typovým označením G 6. Má uspořádání dvojkolí C, dieselhydraulický pohon, maximální rychlost 35 km/h a služební hmotnost 60 tun.

 

Posunovací lokomotiva 98 80 0650 300-3 D-VL typu G 6 firmy Vossloh © Karel Furiš

 

Také v tomto případě šlo o vozidlo v majetku výrobce, které dokonce ani nebylo zjevně opatřeno označením, přiděleným německým či jiným drážním úřadem. Takové označení ovšem nechybělo třetímu lokomotivnímu exponátu, který nesl dokonce korporátní barvy příslušného dopravce, konkrétně ZSSK. Šlo totiž o rekonstruovanou dvousystémovou elektrickou lokomotivu 361.102-7 z produkce akciové společnosti ŽOS Vrútky. Na jejích firemních stránkách však najdeme jen popis základní řady 361, ostatně stejně jako ve Wikipedii, která nicméně aspoň uvádí, že existuje také její vylepšená verze s maximální rychlostí 160 km/h řada 361.1.

 

Dvousystémová lokomotiva 361.102-7 pro ZSSK z ŽOS Vrútky © Karel Furiš

 

Tím jsme všechny přítomné lokomotivy vyčerpali (pomineme-li 754.076-8 ČD v roli zdroje energie pro vystavovaná vozidla a zatím přeskočíme plynovou 703.821-9) a můžeme přejít k elektrickým jednotkám. Domácí produkci zastupoval dvousystémový dvouvozový RegioPanter 650.003-7/651.003-6 ČD s určením pro Jihočeský kraj, který to neměl na veletrh daleko, protože dodavatelem těchto vozidel je akciová společnost Škoda Vagonka Ostrava. Druhé vozidlo z této skupiny bylo zahraniční, nízkopodlažní jednotku typu Elf s označením EN76-035 a určením pro Koleje Wielkopolskie vystavovala polská akciová společnost PESA Bydgoszcz.

 

PESA „Elf“ EN76-035 pro Koleje Wielkopolskie © Karel Furiš

 

Výrobce PESA Bydgoszcz prezentoval také na veletrhu jedinou vystavovanou motorovou jednotku, konkrétně RegioSharka 844.017-4 ČD z typové rodiny PESA Link. Ta je podle nápisů na vozových skříních určena pro Karlovarský kraj a dislokována bude v DKV Plzeň (PJ Cheb, což už tam uvedeno není). Jestliže zmíněné jednotky RegioPanter i RegioShark už ve svém názvu nesou výraz snahy o modernizaci parku vozidel pro regionální dopravu Českých drah, všechny vystavené osobní vozy reprezentovaly obdobné směřování v oblasti dopravy dálkové, které náš národní železniční dopravce v poslední době rovněž prosazuje.

 

Restaurační vůz 88-81 013-1 WRmee⁸¹⁶ pro ČD z ŽOS Vrútky © Karel Furiš

 

Na letošních Czech Raildays byly k vidění byly celkem tři: na předchozím snímku zachycený restaurační vůz 61 54 88-81 013-1 WRmee⁸¹⁶, jenž vznikl modernizací v ŽOS Vrútky, kombinovaný osobní vůz 61 54 84-71 010-3 Bbdgmee²³⁶, který prošel obdobným procesem v ŽOS Trnava, a osobní vůz 61 54 20-71 003-5 Bdmpee²³³ z modernizační produkce společnosti Pars nova Šumperk. Reportéry VLAKY.NET zajímal hlavně ten posledně uvedený, z poněkud zvláštního hlediska. Při prezentaci prototypu se jim totiž neuváženě konstruovaná madla na bocích opěradel sedaček snažila urvat kapsy, takže byli zvědavi, zda už došlo k nápravě. Došlo.

 

Interiér osobního vozu 20-71 003-5 Bdmpee²³³ pro ČD už s madly uzavřeného typu
© Karel Furiš

 

Mezi exponáty veletrhu nechyběla nejrůznější speciální drážní vozidla. Akciová společnost CZ LOKO letos vsadila právě na ně a prezentovala se zásadně modernizovaným montážním vozem trakčního vedení MVTV2.2 004 pro SŽDC a pro stejného provozovatele určeným motorovým univerzálním vozíkem se sněhovou frézou MUV 74.1 N KSF 001, tedy další variantou úspěšného vozidla SUPERMUV 74. Tradiční výrobce speciální železniční techniky SaZ s.r.o. tentokrát vystavil dvoucestné vozidlo UniRoller 4x4 s kropicí nástavbou. Dvoucestná ostatně byla také posunovací zařízení firem ZAGRO a ZEPHIR, které bylo možno vidět v akci.

 

Dvoucestné posunovací zařízení CRAB 5000 E od firmy ZEPHIR © Karel Furiš

 

Pokud jde o nákladní vagóny, v kolejišti kralovala firma LEGIOS, která představila kotlové vozy 33 54 7931 159-9 Zacens a 33 54 7832 026-0 Zaens i samovýsypný vůz 33 54 6937 002-7 Faccnpps^442.1. Čtyřnápravovým otevřeným vysokostěnným vozem na přepravu uhlí a podobných nákladů 33 54 5419 001-8 Eans^150.0 jí „konkurovaly“ už jen Ostravské opravny a strojírny. Jen pro všeobecnou informaci dodávám, že v kolejišti byly rozestaveny ještě některé další vagóny rozmanitého charakteru, původu i momentálního určení, které sice najdete v připojené galerii, ale zde je neuvádím, protože nešlo o exponáty žádného z výrobců.

 

Za nákladními vagóny z produkce firmy LEGIOS jsou měřicí vozy TÚDC SŽDC © Karel Furiš

 

Ani na letošním veletrhu nechyběla akciová společnost VÍTKOVICE Doprava se svým programem využití stlačeného zemního plynu v dopravě, realizovaným pod značkou CNG Vitall. Tentokrát sice vystavovala plnící stanici CNG Booster a trajler na přepravu CNG, ale přítomna byla i ona už výše zmíněná a všeobecně jistě dobře známá plynová lokomotiva 703.821-9. A nikoliv sama, nýbrž s rovněž známým vozem „vítkovického metra“, tentokrát proměněným na vůz salonní či barový - zkrátka sloužil jako součást výstavního stánku. Snad se v budoucnosti návštěvníci Czech Raildays dočkají slibované další lokomotivy na CNG, v pořadí třetí.

 

Zemním plynem poháněná lokomotiva 703.821-9 © PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Zdá se, že zatím CNG jako palivo pro spalovací motory slaví větší úspěchy v silniční dopravě. Ale ani tam nechybí trakce elektrická, závislá i nezávislá, jak jsme se mohli opět přesvědčit. Dopravní podnik Ostrava letos vystavil moderní trolejbus Škoda 26Tr Solaris č. 3721 ve společnosti jeho historického předka Tatra T 400 č. 26 a polský výrobce AMZ-Kutno velice zajímavý (nejen svou usměvavou vizáží) elektrobus City Smile CS10E. A co si můžeme přát na závěr této reportáže, která začala nepříliš vesele, než právě trochu úsměvu, i když plechového. Snad jen vyhlídku na to, že Czech Raildays 2014 budou pro změnu žhavější novinkami než počasím.

 

Rozesmátý elektrobus City Smile CS10E z AMZ - Kutno © Stanislav Plachý