Šotozajímavosti Rumunska

» Návrat

Pridané: 11.11.2017 8:00
Autor: Libor Peltan, nick: » libcha

Šotozajímavosti Rumunska Když železniční nadšenec plánuje zahraniční výpravu, zpravidla se snaží zachytit co nejvíc zajímavostí. Pojďme si některé z nich shrnout. Rumunsko má rozhodně co nabídnout, hlavně tedy vozidla, která bychom před dvaceti lety potkávali v Německu či Francii. Neméně atraktivní jsou horské tratě.







Čtenáři mých předchozích reportáží si zvykli na mix chronologického vyprávění se zážitky a inspirací pro další cestovatele. Tento stručný sumář bude jen shlukem informací. Shrnuje postřehy a fotografie získané během dvou cest v květnu a červenci 2017. Neprocestoval jsem Rumunsko rozhodně celé, a proto ani článek si neklade nároky na úplnost. Něco informací najdete i ve fotogalerii.

 

Lokomotivy

Elektrické trakci, podobně jako na celém Balkáně, vládnou čtyř- a šestinápravové “50 Hz Traction Union”. Zatímco šestikoláky, vyrobené firmou Electroputere Craiova v licenci švédské ASEA, potkáme v čele naprosté většiny osobních (i jen dvouvozových) i nákladních vlaků po celém Rumunsku, čtyřkoláky jen u soukromých dopravců nebo třeba na osobácích v okolí Suceavy.


Lunca Ilvei, šestikolák řady 40, 25. 7. 2017 © Libor Peltan

V Iași jsem zahlédnul ex-francouzskou BB 25100 ve službách nákladního dopravce GFR.

V dieselové trakci je to půl napůl mezi Sulzery (které třeba v Polsku dojíždějí své poslední kilometry, ale zde jich najdeme hojně) a jejich modernější verzí - řadou 63 / 65. Různé příbuzné Faurů LDH 125 potkáme na zálohách v každé větší stanici, traťově spíše výjimečně.

 

Elektrické a motorové jednotky

Pomiňme všudypřítomná Desira, na nichž je zajímavé jen to, že všechna mají rozbité alespoň jedno sklo. Místo toho se zaměřme zase na francouzskou nostalgii.

Jednotka řady 58 rezne po boku dalších “exponátů” (vč. obdoby našich Bpjo i s první třídou) v depu Cluj-Napoca, další zástupce této řady nás naštěstí svezl z Vatry Dornei do Suceavy. Větší šance ex-francouzskou Z 6100 zachytit bude ale v Brașově na vlaku soukromníka Regiotrans. Stejný dopravce na lince Brașov - București provozuje lokomotivu původní řady BB 25500 s netrakční jednotkou RIB, ovšem s přestavěným interiérem.


Predeal, ex-francouzská BB 25500, 15. 4. 2017 © Libor Peltan

Na neelektrifikovaných lokálkách budou naše oči i objektivy sledovat různé “Karavely” původních řad X4300 až X4900 zmíněného soukromého dopravce. Lovit je můžete v Aradu, Temešváru (v tamním depu jsme jich viděli velký počet), Brașově, Oradei (snad jsme zahlédli exemplář X4500 s původním interiérem), Bistriți...

Snad poslední živoucí Malaxa řady 78 vyráží z Aradu do Curtici, Chișineu-Criș a dokonce až Oradei. Interiér poněkud bakelitový (a asi nepůvodní), přesto stojí za to si na tento unikát počkat.


Chișineu-Criș, Malaxa-mohykán, 24. 7. 2017 © Libor Peltan

Nejsnáze mezi Clují a Oradeou jsou ke svezení i zajímavé jednotky několika různých typů: ex-německé 614 v různých modifikacích, klasické ex-628, ex-nizozemské Wadlopery NH2. Dopravce především Transferoviar.

 

Osobní vozy

Předně spousta Béček (některá mají odpovídající označení Blee) s novějšími (ale olezlejšími) sedačkami než u nás. Na InterRegiích potkáme spíše modernější, ale ne o moc lepší Bmee. Rekonstruované patráky, podobné našim Bmto, se řadí mezi nejhorší vozy v galaxii: tvrdé a neergonomické italské sedačky, neotevírací okna, chronicky nepoužitelné a odporné záchody. Vylepšuje to zvláštní barový pultík na jednom z mezipater, který lze s výhodou využít k hromadné konzumaci melounu.

 

Nejkrásnější tratě

Celým Rumunskem se klene oblouk Karpat. Všechny tratě, které ho křižují, stojí za projetí. Nenudili jsme se ani při jízdě Sibiu - Brașov - Deda. Geograficky nám blízká trať Oradea - Cluj-Napoca zaujme nejen několika malebnými úseky (hlavně v okolí Negreni), ale třeba i spoustou mechanik, včetně opakovacích. A také už zmíněným vozovým parkem. Lokálka Bistrița - Luduș, pojížděná motoráky s dosud vylepenými mapkami různých francouzských regionů, sice zabere více času, ale z okna je stále na co koukat.

 

Další železniční postřehy

Nejhezčí pohled na svět je z otevřených dveří jedoucího vlaku. Toho si užijete. Cesta v ohnilém Béčku krásnou krajinou je to, nač se má šotouš mířící do Rumunska těšit. Vlaky jsou špinavé. Cestování osobáky je pohodové a levné, často se dá i na delší vzdálenosti. InterRegia jsou většinou narvaná a ceny jízdenek na ně dost náhodné (nedokázal jsem v tom najít žádný klíč) a leckdy ne zrovna nízké.


Luduș, nejdražší prémiovou kategorii IC tu tvoří Sulzer se dvěma B11, 17. 4. 2017 © Libor Peltan

Tramvaje

Nejpozoruhodnějším tramvajovým provozem je snadno dostupný Arad. Téměř každá tramvaj je něčím unikátní, pestrost maximální. Vedou tu Düwagy GT8 v jednosměrné (ale i obousměrné) verzi, ale s některými dveřmi v levé bočnici, dále téčtyřky sólo i s vlekem, GT4 sólo (i obousměrná) i ve dvojici, po svezení moderním “Impériem” zahlédneme vytuněnou Essenskou obousměrnou M8S (trochu se podobá Düwagům v Budapešti, jen je barevnější) a perličkou je jedna GT6 s vlekem a druhá dokonce s kloubovým vlekem GB6, které se v interiéru pyšní stolečky a záclonkami. Provoz ale není rozsáhlý, po pár hodinách si uvědomíte, že potkáváte dokola ty samé vozy. Koukatelné jsou i tratě: v centru se dvojkolejka roztahuje v praku, jinde se jednokolejky proplétají mezi domky, na západ vede nedávno postavená (ale už na to nevypadá) větev do industriální zóny s pěti páry spojů za týden a jednoznačnou perlou je venkovská lokálka do Ghiorocu, na jejímž konci najdeme vozovničku v roli expozice přes plot, trojúhelníkové obratiště, které dříve bylo rozvětvením do dvou pokračujících směrů, a pěkné fotky z historie dráhy v altánku uprostřed onoho trojúhelníku. Linkové vedení aradských tramvají zaujme systémem linek se škrtnutým číslem.


Ghioroc, M8S míří na most k Aradu, 13. 4. 2017 © Libor Peltan

Oproti Aradu je vozový park v Temešváru jednotvárný, ale není to nuda, je to především mnichovsko-brémská historie, zřídka razantně zmodernizovaná. Kloubové vleky jsou pro našince nezvyklé, stejně jako hádankovité ovládání dveří. Tramavjové muzeum je bohužel dlouhodobě zavřené, ale přes plot jsme nazoomovali zajímavé exponáty, nejen Timis-2 a Ikarus 280T.

Oradeu vyplňují T4+B4, ale sem tam profrčí i KT4 a hlavně jde o jedno ze dvou měst na světě, kde provozují typicky vídeňské ULFy.

Cluj se krčí vzadu s jedinou tramvajovou tratí (která měla navíc výluku, pročež nám jen díky štěstí neujel vlak), na niž nasazují Pesy a také KT4 ve slušivém oranžovém nátěru.

Iași to valí s kvanty GT4, znalec ale utíká za ex-bernskou Be 8/8. Be 4/4 s vlekem jsme v provozu nezahlédli, zato jsme se svezli darmstadtskou ST10.

 

Trolejbusy

Zajímavé jsou v Brașově, zřejmě jde o umírající provoz. Ex-švýcarské FBW kroužily na jediné lince 8, v pracovní dny by snad v elektrické trakci měla být ještě jedna linka, jinak autobusy nebo nic.


Brașov, trolejbus FBW, 16. 4. 2017 © Libor Peltan

V Temešváru mají jen 24Tr, ale některé tratě jsou samotné zajímavé, na jedné se využívá agregát. V Cluji potkáme různé typy irisbusích kastlí s tykadly, většinou vyrobené licenčně v Rumunsku.

Libor Peltan


Galéria k článku

Počet: 37     Stránky: / 2        

Foto Lunca Ilvei, šestikolák řady 40, 25. 7. 2017 © Lib ...

Foto Magura Ilvei, šestikolák řady 40, 25. 7. 2017 © Li ...

Foto Valea Putnei, jakoby srbský osobák (jugoslávská 44 ...

Foto Luduș, nejdražší prémiovou kategorii IC tu tv ...

Foto Oradea, klasický diesel řady 65 s IR, 24. 7. 2017 ...

Foto Iași, řada 80 na záloze a patrák, 27. 7. 2017 ...

Foto Predeal, ex-francouzská BB 25500, 15. 4. 2017 © Li ...

Foto Predeal, řídící vůz ex-fr soupravy RIB, 15. 4. 201 ...

Foto Valea Putnei, už jen dvouvozový panťák řady 58, 26 ...
nasledujúce obrázky »



Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 16         Výpis:    
» ERdC Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 155 13.11.2017 15:49
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Díky za článek a byla by fotka nějaké té opakovací mechaniky?

» azetdak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 675 13.11.2017 11:03
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Janek:
Ono křečovitě modernizovat vozidla, přičemž to nové je poruchovější a na údržbu náročnější, než to staré, je jednodušší, než zařídit, aby se jezdilo spolehlivě a včas. A pokud jde o hnací vozidla: Rumuni, stejně, jako Maďaři mají tratě elektrifikované jediným systémem - 25 kV/50 Hz a v hospodárnosti provozu není rozdíl mezi jednoduchou a blbuvzdornou lokomotivou s odbočkovou regulací na trafu a s moderní, složitou a mnohem poruchovější lokomotivou s pulsní regulací, (která navíc otravuje intenzivním rušením).

» Twix Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 643 13.11.2017 6:38
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Díky za pěknou ochutnávku z Rumunska, v současnosti mě takhle země asi láká k bližšímu poznávání nejvíc ze všech. S tamními železnicemi mám zatím jen dvě krátké "mezinárodní" zkušenosti v rámci služebních cest, loni Temešvár - Vršac a teď nedávno Ruse - Bukurešť, obojí to bylo Desiro, takže žádná velká exotika, byť to prasklé čelní sklo nechybělo.

Některé soupravy co jsem viděl v Bukurešti vypadaly zajímavě, třeba ty zmíněné reko-Bpjo co se chystaly do Ploiesti, pak tam také čekala souprava modrých stodol jako noční vlak do Kišiněva... Našel jsem jednu loňskou fotku z Temešváru, v pozadí je vidět taky jeden hodně historický motorák. Druhá fotka z Temešváru je automat na perlivou vodu.

Je pravda, že trolejbusy v Temešváru jsou celkem fádní, letos jsem v rámci krátkého výpadu do centra projel celou trasu šestnáctky. Interiér 24Tr s jednoduchými plastovými sedačkami byl takový neútulný, zvlášť když v 7 ráno bylo vozidlo dost plné. To ale není nic proti tomu, jak natřískané tramvaje jsem viděl v centru. Fotka číslo 25 je z Piata Libertatii a na stejném místě jsem také cvaknul jednu tramvaj z boku, viz obrázek. Na webu mají sice online polohu nejbližšího spoje každé linky, na některých zastávkách mají digitální displeje s aktuálními odjezdy, ale jízdní řád neuvádí nic lepšího než "ráno interval 12-13 minut" (viděl jsem i linky kde bylo 90-91 minut), takže mi to ve výsledku vždycky ujelo a čekal jsem těch 13 minut.
RE: Šotozajímavosti Rumunska RE: Šotozajímavosti Rumunska RE: Šotozajímavosti Rumunska

» intelpetr Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 69 12.11.2017 23:24
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Možná za Ceausesca bylo o silnice, domy lépe pečováno, jenže za jakou cenu? Za cenu totální nesvobody a tvrdé diktatury vůdce, za kterou ho dokonce museli zastřelit. Nicméně v 90. letech mělo Rumunsko proti sousednímu Bulharsku jednu výhodu. Ceausescu neorientoval rumunský trh čistě na SSSR, a po zhroucení této říše nenastalo zhroucení hospodářství jako v Bulharsku, které bylo na SSSR orientováno až moc.

» Cmelak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 4 156 12.11.2017 20:16
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Ja som chodieval do Rumunska na zaciatku 80-ych rokov a potom po 1990.
V 80-ych rokoch bola vidiet obrovska snaha renovovat co sa zdalo. Cesty v porovnani s Madarskom alebo Bulharskom boli omnoho lepsie aj ked bola minimalna prevadzka. V obchodoch nic nebolo (aj v restauraciach bol problem cosi zohnat na jedenie).
V roku 1990 bol vidiet obrovsky upadok oproti rokov 1980-85. Cesty uz boli rozbite, Bucharesti ak vobec cosi jazdilo, bolo v strasnom stave. (Elektricky bez okien atd., v metre neuveritelny smrad).
V roku 1994 zacali chodit "vypomocne" vraky zo Svajciarska a Francuzka. Dlho ani na to nezmohli aby vymenili na autobusoch ci elektrickach smerove tabule. V kolajniciach neraz boli 30-40 cm mezdery, ktore elektricky prekonávali velmi pomalo jazdou.
Cca v 1995 roku zavreli stanice pred verejnostou, bud si musel mat listok na vlak alebo listok len do budovy.
Neskor miestni colnici zastavili dovoz starych vozidiel. To znamenal dalsi utlm verejnej dopravy, to sa zmenilo potom az zaciatkom noveho tisicrocia.

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 326 12.11.2017 18:54
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

interpetr: Taky se mi zdá, že jich bude víc.


» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 326 12.11.2017 18:53
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Stoupa: Tak to jste bohužel vůbec nepochopil.
Rumunsko výrazně zbohatlo a bohatne zejméně a především díky členství v "EHS", tedy dnes v EU (podobně jako my, ale rychleji).
Ta analogie je tedy zcela chybná.


» intelpetr Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 69 12.11.2017 17:27
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Těch Arpádů řady 78 jezdí víc. V Curtici jsem zdálky vyfotil 1017-9.

» janek74 Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 2 706 12.11.2017 14:24
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Tak potom nechápem, prečo vadia niektorým spolusubstrátom Laminátky s koženkovými Béčkami, však jazdia už polstoročie, a to spoľahlivo

» azetdak Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 675 12.11.2017 13:08
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Šotozajímavosti Rumunska

Janek:
Pokud to bude jezdit spolehlivě, tak proč ne? Nebo je lepší mít špičkové vagony a lokomotivy a jezdit se zpožděním, nebo nedojet vůbec?

nasledujúce príspevky »