Malá vzpomínka na velké dělení

» Návrat

Pridané: 7.1.2018 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Malá vzpomínka na velké dělení Rok 2018 je rokem 100. výročí vzniku Československa a zároveň 25. výročí jeho zániku. Především tu druhou událost, kterou jsme podle svého založení a státní příslušnosti oslavili či neoslavili 1. ledna, už dostatečně připomněla obecná média, ale vesměs přitom zapomněla na fakt, že obě osudové chvíle „společného státu Čechů a Slováků“ sdílely také Československé státní dráhy.

 

 

 

Ač se vznik Československých státních drah (ČSD) přiřazuje k historickému datu 28. října 1918, skutečnost byla jiná, mnohem složitější. V mnohém sdílely peripetie budování Československé republiky (ČSR), ale navíc ve specifických podmínkách. V první fázi šlo zejména o to, udržet či obnovit železniční dopravu na dotčené části infrastruktury kkStB a MÁV s vozidly, která se na ní nacházela, a personálem, jenž byl ochoten a schopen sloužit vznikající republice. To vše podle původních rakousko-uherských předpisů a norem. Spontánně se rozběhnuvší proces vzniku ČSD se pokusil řídit z Prahy někdejší kněz, poslanec a později první ministr železnic PhDr. Isidor Zahradník. Ale už 30.10.1918 byl prvním generálním ředitelem ještě v podstatě neexistujících Československých státních drah jmenován Ing., Dr. techn. Jan Bašta.


PhDr. Isidor Zahradník a Ing., Dr. techn. Jan Bašta; zdroj: internet

Toto riaditeľstvo bolo vo februári 1919 zrušené a nahradené ministerstvom železníc, zriadeným – s výnimkou niektorých zjednodušení – podľa rakúskeho organizačného štatútu, obsiahnutého v ríšskom zákone č. 16 z 19.1.1896. Ministerstvu železníc boli podriadené jednotlivé riaditeľstvá štátnych železníc (na Slovensku v Bratislave a v Košiciach). Tým bol prijatý model spojenia podnikového riadenia a štátnej správy v jednom orgáne, pričom niektoré úlohy štátnej správy vykonávali okrem ministerstva i riaditeľstvá ČSD, můžeme se dočíst v poměrně podrobném, ale v některých ohledech ne zcela přesném historickém ohlédnutí na webu ŽSR. Vytváření funkční a potřebám doby odpovídající organizační struktury ČSD pak trvalo až do poloviny 20. let minulého století. Současně probíhaly nezbytné změny infrastruktury a parku vozidel.


ČSD od svých počátků prosazovaly motorizaci provozu na místních tratích
(M 120.417 v Lužné u Rakovníka 23.6.2007) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Účelem této stati nicméně není poskytnout přehled vývoje ČSD, ale zamyslet se nad jeho vyvrcholením, proto se přesuňme do časů bezprostředně předcházejícím rozpadu Československa a jeho státních drah. Nedlouho po Sametové revoluci opadlo všelidové nadšení a došlo na už mnohem méně sametová řešení politických a ekonomických otázek. Na jaře roku 1990 začala politická reprezentace řešit problém názvu státu, původně „jen“ náhradou jednoho slova – z Československé socialistické republiky se dnem 29. března 1990 stala Československá federativní republika. Bohužel jen na necelý měsíc. Tragikomické pozadí těchto dějů, vedoucí až k rozpadu státního celku, tvořila tzv. pomlčková válka. Jejím prvotním hybatelem se nic zlého (snad) netuše stal poslední československý a první český prezident Václav Havel.


Václav Havel se při cestě vlakem zastavil v Čerčanech (1994)
© Jiří Fiala; zdroj: benesovsky.denik.cz

Rok 1992 se stal posledním v historii Československa i jeho státních drah. Ačkoliv vše směřovalo k rozpadu obou, na železnici se měnili vrcholní manažeři a přijímala se strategická rozhodnutí, jako by cosi takového nebylo možné. Dne 27. ledna byl odvolán ústřední ředitel státního podniku ČSD Ing. Ivo Malina, CSc., na jehož pozici nastoupil Ing. Jan Hampl, aby jej 3. prosince nahradil Ing. Jaromír Kunst. Ten jen o pár měsíců dřív (jeho zapsání do obchodního rejstříku se o tu dobu zjevně opozdilo za realitou) při­slí­bil no­vou or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ru ČSD. Chys­ta­ný zá­kon o že­lez­ni­cích by měl po­dle je­ho slov vy­ře­šit na­po­je­ní na stát­ní roz­po­čet a také roz­dě­le­ní na část do­prav­ní a in­fra­struk­tur­ní. Dále uvedl, že by se ČSD mě­ly trans­for­mo­vat na ak­cio­vou spo­leč­nost, mohli jsme se dočíst v odborářském časopise Obzor č. 32/1992.


Mapa k „Cestovnému poriadku ČSD“ na období 1980/1981
(kliknutí do náhledu ji otevře k prohlížení ve zdroji)

Začátkem prosince už ústřední ředitel ČSD na tiskové konferenci vysvětloval novinářům principy dělení majetku ČSD. V rámci odpovědí na dotazy novinářů pak uvedl mimo jiné, že České dráhy budou pro rok 1993 požadovat dotace ve výši 7,8 mld. Kčs, z toho 4,8 mld. na osobní dopravu a 3 mld. na investice. Připustil ovšem, že i tato dotace postačí jen k tomu, aby bylo zastaveno zhoršování technické úrovně Českých drah, psalo se v Obzoru č. 48/1992. Pod týmž odkazem, ale o číslo dřív, se na to téma zpovídal doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc., poslední federální ministr dopravy, řízením rezortu jen pověřený. Jeho působení skončilo (už bez náhrady) 29. října a 8. prosince by­lo zří­ze­no Mi­nis­ter­stvo do­pra­vy Čes­ké re­pub­li­ky. Tou dobou byl (už druhým) ministrem dopravy a spojů Slovenské republiky Ing. Roman Hofbauer.


Doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc.a PhDr. Jan Stráský; zdroj: Wikipedie

Prvním ministrem dopravy České republiky se stal PhDr. Jan Stráský. Zatímco se v Praze a Bratislavě připravoval rezort dopravy na případné rozdělení železnice, na půl cestě mezi hlavními městy obou národních států, v metropoli moravské, se odehrála památná schůzka jejich vládců. Pak už bylo vše jasné: 25. 11. 1992, 13 ho­din, 21 mi­nut, 43 se­kund: v té­to chví­li roz­hod­li po­slan­ci obou sně­mo­ven Fe­de­rál­ní­ho shro­máž­dě­ní o zá­ni­ku spo­leč­né­ho stá­tu Če­chů a Slo­vá­ků ke dni 31. 12. 1992. Zhod­no­ce­ní vý­zna­mu to­ho­to oka­mži­ku po­nech­me his­to­ri­kům a věř­me, že se na­še tak blíz­ké ná­ro­dy ni­kdy ne­sta­nou sku­teč­ný­mi ci­zin­ci, dověděli jsme se z článku v Obzoru č. 48/1992. Odrazem toho skutku pak byl Zákon o zániku státní organizace Československé státní dráhy, na který v ČR navázal Zákon České národní rady o Českých dráhách.


842.003-6 patří k vozidlům, jež objednaly ČSD a převzaly ČD (25.8.2007, PJ Břeclav)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Zatímco České dráhy začaly fungovat jako státní organizace podle výše zmíněného speciálního zákona, jejich protějšek slovenský byl státním podnikem a jeho podnikání se řídilo právními normami obecnými. Prvním generálním ředitelem Českých drah se stal Ing. Emanuel Šíp, výkonem funkce ředitele ŽSR byl pověřen Ing. Andrej Egyed. Ani jeden z nich na svém postu dlouho nevydržel, ale to už z našeho pohledu příliš podstatné není. Stejně jako další proměny unitárních železnic na obou stranách karpatského hřebene. Některým z nich jsme ostatně věnovali už samostatné články předchozí, k nimž se může zvídavý čtenář vrátit (nebo dostat poprvé) skrze sekci Súvisiace odkazy. V odstavci Prameny a odkazy pak najde zdroje mnohých informací k danému tématu se vážících bezprostředně nebo v širších souvislostech.


Dnes existenci ČSD připomínají jen některá muzejní vozidla (2.5.2009, Jaroměř)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

  1. Československo – Wikipedie
  2. Česká republika – Wikipedie
  3. Slovenská republika – Wikipedie
  4. Československé státní dráhy – Wikipedie
  5. České dráhy (státní organizace) – Wikipedie
  6. Železnice Slovenskej republiky – Wikipedie
  7. História železníc - ŽSR – o železniční dopravě na Slovensku
  8. História a spomienky - Konec značky ČSD (1) - Do Silvestra 1992 - railtrains.sk
  9. História a spomienky - Konec značky ČSD (2) - Po Novém roce 1993 - railtrains.sk
  10. Odborové sdružení železničářů - 25 let OSŽ - Obzor: Psali jsme před 25 lety
  11. Seznam ministrů železnic Československa – Wikipedie
  12. Seznam ministrů dopravy Československa – Wikipedie
  13. Seznam ministrů dopravy České republiky – Wikipedie
  14. Seznam ministrů dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky – Wikipedie
  15. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní obrázek: Upravený neoznačený snímek z webu railtrains.sk

PhDr. Zbyněk Zlinský





Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 49     Stránky: / 3     Výpis:    
» Aleš_Liesk. Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 400 11.1.2018 10:45
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

Tuhle jsem ve slovenské Pravdě četl postesknutí nad tím, jak slovenský mlékárenský porůmysl jde do . Mlékárny většinou skoupily německé giganty, ale aby se zachovala značka "Vyrobené na Slovensku", tak používají "malý trik". Mléko se doveze do "slovenské mlékárny" a odtamtud se převeze do Rak. nebo Něm., kde se zpracuje. Psali tam, že to, co Milex - tuším to byla největší slovenská mlékárna - zpracuje za celý den, tak mlékárna někde u Vídně zpracuje za 4 hodiny. A tak se to ekonomicky vyplatí vozit k té Vídni, ale "de jure" se to dovezlo do mlékárny slovenské, ze které se pak zase expedují mléčné výrobky "Vyrobené na Slovensku".

Tož asi tak.

» Zbyněk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 42 962 10.1.2018 13:23
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: ... obvykle sa ukáže, že je to z Poľska...

Záleží na tom co a kde kupuješ. Já se sice s tím označením vyrobené v EU nesetkávám, ale zato na mléčných výrobcích Tesco byla nedávno země původu Německo nahrazena Slovenskem. Takže nějaký obecný důvod ke steskům asi není. Tedy až na to, že se produkce ČR i SR stále více koncentruje do automobilního průmyslu, na což můžeme jednou dojet.

» TEE Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 278 10.1.2018 0:28
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

Neviem prečo, ale keď je na niečom napísané Made in EU, obvykle sa ukáže, že je to z Poľska...

» rk_kn. Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 11 797 9.1.2018 17:24
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
A teraz máte označené

krajina pôvodu napísan vyobené v EU. A krajinu pôvodu jedine podľa kódu EAN.

» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 279 9.1.2018 13:55
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

Jeeeeee - zelený Pantograf.

Pamatam si ako maly chlapec, ze sme boli so starym otcom vo Vrutkach na stanici a bavil sa s niekym o tom zelenom pantografovom cude, co prislo z dielni ku 1. nastupistu. (To ostrovne vo Vrutkach v tej dobe este nebolo...)
Vtedy to bola novinka, co som ani v atlase lokomotiv nemal. (Ten koncil radou S489 a SM488 s dovetkom, ze nateraz je elektrickych lokomotiv dostatok....)

A onedlho uz bola aj S499.0, aj ES499.0, aj EM488, E 499.2 .......

» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 279 9.1.2018 13:23
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

maxipes: V Ceskoslovensku sa vyrabala hromada veci do celeho sveta, ktore nasinec nikdy nevidel. Len tak pre srandu sa napr. latky predavali v Anglicku pod znackou Made in England.

Pre mladsich - srandu si skutocne nerobim.

» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 279 9.1.2018 13:21
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

Ja si spominam (teda nie v dobrom) nielen na tie preprahy na hranici, ale idiotske spravanie sa colnych a pasovych organov oboch republik.

Nocak do Prahy - od Bratislavy po Breclav ma 4x hromovym rachotom klucami na dvere kupe sokom takmer zhodili z lozka. Na konci som to uz nevydrzal a poprial im inymi slovami, aby velmi rychlo prisli o ten job. Chvalabohu prisli, ale s velkym oneskorenim.
Zbytocne preprahy - keby ma ti idioti nebudili, tak by mi ani nevadili.

V tejto situacii som si spomenul na nocak Zurich - Wien, kde si sprievodca vzal pas a listok, vypisane colne vyhlasenie a vsetko mi to vratil pred Viednou.
Alebo na cestovanie po zapadnej Europe, kde som v polospanku zaregistroval, ze nejaka uniformovana sila pochoduje po vagone.


Druha, extremne negativna spomienka bola z cesty do Prahy, odkial sme vyrazali na cyklisticku dovolenku. Bicykle nam ako kus srotu smarili do batozinaka (co by sme chceli od moderj armady, ze?). V Prahe nam ich v batozinovej pokladni nechceli vydat, ze ich nemame colne prepustene.
Ziadne argumenty nepomahali, ze zmeskame dovolenku. Tupe mozgy.
Az sa jeden pani konecne ulutostilo a zobrala na seba, ze jej colnici vynadaju, dala nam bicycle, tak sme nakoniec vsetko stihli este metrom prevozit na Pankrac.

Toz takto si ja pamatam, ako sa delila republika.
Nehovoriac o tom, ze si uz nemozem kupit listok kam a kade chcem, ale len tam, kde to nejaka tupa hlava povoli. A to este aj v casoch EU.
Smola, nebudem platit tomu, kto ma tam odviezt nechce..... Aj ked ma to stoji komplikacie pre prestupe. Ale, uz si mozem kupit relativne jednoducho a rychlo za hranicami dokupit listok kam potrebujem este vo vlaku. Maly pokrok v medziach zakona.



» janek74 Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 018 9.1.2018 0:07
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

...nezávislá od európskych fondov... ...suverénna pod brusselským diktátom... ...a samostatná montovňa svetových značiek dopravných prostriedkov a elektroniky...
...kua, keby som si fetol ten Tvoj matroš, ma zajtra na flaku vyj*bú z práce..

» zvolenmesto Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 568 8.1.2018 22:35
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

...pozoruhodne koncentrovaných aj na týchto stránkach
Kubino je už rozriedený?

» kubino Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 220 8.1.2018 22:08
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Malá vzpomínka na velké dělení

Bohu vďaka za obnovenie vyhlásenia nezávislej, suverénnej a samostatnej Slovenskej republiky! Nič na tom nezmení ani sentimentálnosť čechoslovakictických federalistov, ba unitaristov, pozoruhodne koncentrovaných aj na týchto stránkach. Vivat SLOVAKIA!

nasledujúce príspevky »