Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

» Návrat

Pridané: 4.6.2018 8:00
Autor: PhDr. Zbyněk Zlinský, nick: » Zbyněk

Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti Po právě rekonstruovaném Negrelliho viaduktu se vděčným mediálním námětem nedávno stal další most, jímž železnice překonává v Praze Vltavu, sice bezejmenný, ale rovněž památkově chráněný. Do světa unikla (nikoliv první) informace o tom, že má být zbourán a nahrazen stavbou moderní, což samozřejmě vzbudilo rozhořčení a odpor u části naší nejen odborné, ale také laické veřejnosti.

 

 

 

Železniční most (výjimečně uváděný s přívlastkem vyšehradský) propojuje vltavské břehy v Praze u Výtoně (bývalé Podskalí) pod Vyšehradem a Smíchov. Most není oficiálně pojmenovaný, v mapách je běžně označován podobně jako jiné nepojmenované železniční mosty slovy železniční most (s malým písmenem), v tomto případě je však toto označení vžité jako neoficiální vlastní jméno. Železniční most patří k pohledu na Vyšehrad podobně jako Karlův most k panoramatu Hradčan. V pořadí po proudu řeky je čtvrtým mostem přes Vltavu na území Prahy. Tak začíná příslušné heslo Wikipedie, po jehož přečtení (které vřele doporučujeme) se o tomto mostním díle a jeho předchůdci i případném následovníkovi dovíte vše podstatné. Tedy až na věci obsažené v už zmíněných mediálních výstupech z poslední doby.


Železniční most na turistické mapě (kliknutí do náhledu otevře zdroj)

Než se k nim dostaneme, uveďme (pro zásadové „neklikače“) základní fakta. Stávající dvoukolejný železniční most, tvořený ocelovými příhradovými parabolickými nosníky, každý o délce 72 m a hmotnosti 560 t, byl uveden do provozu 2.10.1901 a v roce 1928 byl uzpůsoben pro elektrický provoz. K 8. prosinci 2004 byl soubor železničních mostů na trati Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov prohlášen nemovitou kulturní památkou pod rejstříkovým číslem 101315. Před tímto skutkem se počítalo s bezproblémovou (alespoň pokud jde o legislativu) náhradou „Vyšehradského“ mostu novým trojkolejným mostem v poněkud odsunuté poloze tak, aby bylo možno zvýšit poloměry oblouků ve výhybně Praha-Vyšehrad, nový most měl sloužit i silniční dopravě. Tato idea s památkovou ochranou padla a SŽDC začala hledat řešení jiné.


Náhrada původního mostu novým v roce 1901 vyžadovala dvoudenní (!) výluku;
zdroj snímku: vysehradskej.cz

Pak byl nějakou dobu mediální klid a „kauza“ začala ožívat ke konci minulého měsíce. 25.5.2018 jsme v rubrice Krátke dopravné správy zveřejnili tiskovou informaci SŽDC, uvádějící nové skutečnosti. Na základě zjištění, že stávající ocelová konstrukce je v podstatě neopravitelná pro výhledové provozování železniční dopravy, náš správce železniční infrastruktury změnil původní záměr: S ohledem na bezpečnost železničního provozu na této významné trati aktuálně prověřujeme variantu výměny stávající konstrukce za novou ocelovou s ponecháním stávající spodní stavby, která by byla sanována. Tvarově by nově navrhovaná konstrukce byla co nejvíce podobná té stávající a zachoval by se tak její původní historický ráz. Nezbytnou podmínkou realizace této stavby je ovšem zrušení památkové ochrany stávajícího mostu.


Železniční most ze smíchovské strany (5.4.2001) © PetrS.; zdroj: commons.wikimedia.org

Poté se na internetu začaly objevovat články s názory odborníků i laiků na to, jaké řešení je správné. Do této veřejné diskuse se tak zapojil kde kdo - od městského plánovače přes ředitele památkářů až třeba po vyšehradského patriota. Další podobné zprávy lze nalézt například pomocí vyhledávače Google. Ten vám ovšem nabídne i řadu zdrojů informací o věcech historických, ale také současných. A uvědomíte si, že po mostě nevedou jen železniční koleje, troleje a kabely, ale také třeba lávky pro pěší či plynovod. Pokud jde o možná řešení budoucnosti samotné stavby, nabízejí se dvě hlavní: stávající most bez ohledu na náklady opravit nebo jej strhnout a nahradit novou konstrukcí. Každé z nich pak může být spojeno s různými způsoby zvýšení kapacity spojení mezi hlavním a smíchovským nádražím.


Pohled k mostu z bývalého nádraží Praha-Vyšehrad (3.8.2016) © ŠJů;
zdroj: commons.wikimedia.org

Ačkoliv jde o téma zdánlivě specifické jen pro hlavní město České republiky, nastoluje některé problémy rázu mnohem obecnějšího, jež mohou zaujmout (či dokonce znepokojit) také ty z vás, které pražské problémy kale nezajímají. Můžete se tedy zamyslet nad následujícími okruhy otázek a vyjevit své odpovědi na ně:

Jste v tomto konkrétním případě na straně ochránců železniční památky nebo zastánců její náhrady moderní konstrukcí?

Myslíte, že v podobných případech má při rozhodování mít obecně větší váhu ekonomika nákladů či historická hodnota?

Znáte nějaký případ u nás nebo v zahraničí, kdy byla z obdobných důvodů ohrožena historicky cenná železniční stavba?

Úvodní snímek: Železniční most z vyšehradského předmostí (8.9.2016) © VitVit; zdroj: commons.wikimedia.org

PhDr. Zbyněk Zlinský





Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 36     Stránky: / 2     Výpis:    
» one Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 117 7.6.2018 12:21
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

@kamilk to kolko je potrebne vymenit je dolezite zistit serioznym projektom, Pokial sa nebude zanedbavat udrzba, dalsie nebude treba menit, ak sa zanedba udrzba, caka nas to aj pri novom moste, takze problem ostane nech bude akekolvek riesenie. Roznitovat a znitovat spoj je mozne, bezne sa opravuju stare konstrukcie, to ze sa to ludom robit nechce je ina vec. Lacne nebude ani vyrrobit novy most a tam tie zvary kontrolovane budu. Zase nic v nesprospech opravy. elektrochemicka korozia je pri roznych materialoch a pri prechode elektrickym prudom cez konstrukciu, to sa da riesit odizolovanim kolajnic. Ocel sa velmi nemenila, strare ocele na projektoch kde som ja bol ucastny boli dobrej kvality, pevnoste odpovedali dnesnym triedam. Zverejnit by mali plnu spravu o technickom stave o tom co skutocne namerali tymi testami, ake namerali deformacie, ako su jednotlive prvky vytazene, ci je mozne obetovat niektore tie skorodovane konce (ak je dostatok kapacity), zdovodnit preco chcu niektore prvky vymenit. Dalej odobrat vzorku a spravit testy zvaracich postupov.
Oprava mosta s nitmi: https://www.youtube.com/watch?v=tQH6HCnmUgw

» kamilk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 318 7.6.2018 11:45
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

» one
mozu vymenit cely prvok
Môžu, isteže. Výmenou celých prútov do určitej miery tvoríš repliku. A koľko % prútov treba takto vymeniť? 2? 80? Za akú dobu bude treba vymeniť ďalšie a ďalšie? Navyše, ako nižšie správne poznamenal Zdeněk Štěpánek, rozobrať starý nitovaný spoj, vymeniť v ňom jeden prvok a následne to opäť pevnostne znitovať, tak to je takmer nemožné, nehovoriac o tom, že pevnostné nitovanie dnes už skoro nikto nevie urobiť.
Hĺbková kontrola zvarov sa samozrejme urobiť dá, ale lacné to nebude.
Oceľ je zliatina rôznych prvkov. Ich pomer asi nebude rovnaký v súčasnej a 100 ročnej oceli. Ak má opravený most slúžiť desiatky rokov, prejaviť by sa mohla aj maličká elektrochemická korózia. Ale nejdem to tvrdiť, v tomto nie som celkom doma.

Môj názor je taký, že rozumnejšie je nahradiť konštrukciu celkom novou. Vzhľadom na pamiatkovú ochranu novú konštrukciu tvarovo odkopírovať, pôvodné mostné polia uložiť inde - či už ako múzeum, alebo po oprave funkčne so zníženou záťažou (cyklomost).

» one Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 117 6.6.2018 23:32
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

@zvolenmesto/ Ono mohli ale to velmi nepredpokladam vzhladom k tomu ze odhnite su konce a tie uz aj tak neboli velmi efektivne.
@Kamilk aj onakvejsie konstrukcie sa opravovali, skontrolovat zvary hlbkovo nie je problem a hovorime o dvoch oceliach a nie o kombinacii hlinik ocel kde by ta korozia dvoch materialov mohla byt kriticka. keby sa bali zvarov stale mozu vymenit cely prvok.

» Zdeněk_Štěpánek Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 32 6.6.2018 23:31
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

Most byl nýtovaný v době stavby. Jenže tyto velké nýtované spoje se časem spečou a vpodstatě slejou v jeden kus. Oddělit od sebe jednotlivé kusy železa je i po odbroušení a vyvrtání nýtu velmi problematické. Stejný problém řeší ÚnL se silničním mostem. Blbci ho solili a teď si drbou hlavu co s tím...

» zvolenmesto Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 1 635 6.6.2018 23:10
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

kamilk. A ešte most nie je zváraný, ale nitovaný. Takže skorodované časti mohli spôsobiť premáhanie nitov, to následne ďalšie defekty ...

» kamilk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 318 6.6.2018 22:49
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

» one
Ako som písal hneď v úvode môjho prvého príspevku k tejto téme, nechcem polemizovať nad tým, čo by bolo keby bolo. Vychádzam zo stavu, ktorý tu je dnes.

» Miroagis
Dovolím si nesúhlasiť. Náhrada kamenej /tehlovej klenby nebude porovnateľná s výmenou pätky oceľového prúta. Klenby sú zaťažené iba tlakom, nová klenba sa zaprie do susednej zdravej pôvodnej kamenej. Prenos síl je 100% zaručený. Naopak odrezaním odhnitého konca oceľového prúta a dovarením nového vnesiem do tohto prúta nový vrub, nemám istotu dokonalého prievaru a teda spojenia transplantovaných častí, vždy je tu možnosť chemicko-materiálovej nezhody pôvodného a nového kusa (vznikne malý, ale nenulový elektročlánok a s ním vnútorná(!) elektrochemická korózia) a v neposlednom rade zvaraním vznikne teplom ovplyvnená zóna, ktorá už nikdy nebude mať také mechanické a korozivzdorné vlastnosti ako súvislý kus ocele. Navyše prúty sú v oceľovej konštrikcii namáhané aj na ťah a najmä je tam neporovnateľne nižší vnútorný útlm, čiže kmity sa šíria ďalej a s vyššou intenzitou ako je tomu pri betónových/tehlových/kamených konštrukciách.

» Miroagis Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 119 6.6.2018 20:11
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

ad kamilk: Negreliho viadukt som uvádzal ako príklad s ohľadom na tvrdenia tu v komentoch. Zbúranie niekoľkých klenieb sa dá prirovnať k výmene prvkov konštrukcie.

ad on: uvidíme, čo bude ďalej. Jedna z tých fotografií s poškodením bude minulosťou - teraz sa opravujú za 50 mil. Kč lávky (sú vo vlastníctve mesta). U nás v Kocourkově.



» one Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 117 6.6.2018 14:26
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

@kamilk, rovnako su skorodovane aj lavky pre pesich na moste SNP v Bratislave a to nema ani 50 rokov, vsetko je to o udrzbe. Na zaciatku sa vsetci tvaria ze udrzba su len zbytocne peniaze, ze je to zbytocne minat. Ak postavia novy most, tak nie je zaruka ze bez vyraznejsej udrzby vydrzi viac ako 30 rokov.

» kamilk Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 2 318 6.6.2018 13:31
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

» Miroagis
Vďaka za odkaz. Ešte som sice ten článok v Sudop Revue neprečítal, ale obrázky ma teda nepresvedčili o výhodnosti opravy súčasnej konštrukcie.
Pripodobenie k Negrelliho viaduktu je mätúce, nakoľko ten je vybudovaný z celkom iných materiálov s inou životnosťou a s rozdielnym spôsobom sanácie. Navyše podľa informácie tu:
https://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=6883
boli aj na Negrelliho viadukte niektoré klenby zbúrané a budú postavené celkom nové - viď aj foto 61-63 v galérii.

» one Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 117 6.6.2018 9:50
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Naše téma: Most bez jména a jasné budoucnosti

@miroagis, predpokladam ze skumanie terajsieho stavu bolo len povrchne a odhadovany vek 30 rokov je vycucany z prsta. Najst niekoho z peciatkou kto povie ze daku stavbu treba zburat je jednoduche, to podpise hocikto. Ja si neviem az tak zivo predstavit, ze preco by ten most mal byt na konci zivotnosti, co si pod tym predstavuju. Ak ho zerie korozia, tak to sa da lahko napravit, staci sa venovat pravidelnej udrzbe a ziadne vymyslene limity tam nebudu platit. So zanedbanou udrzbou ani tie nove mosty nevydrzia dlho, mozno este menej ako tento povodny, kedze sa viac ide na limit s pevnostami materialov.

nasledujúce príspevky »