Norskem napříč a podélně – 1. díl

» Návrat

Pridané: 22.7.2018 8:00
Autor: Mgr. Jiří Mazal, nick: » Etienne

Norskem napříč a podélně – 1. díl Letošní léto jsem se (opět) vydal na sever, tentokráte do Norska. Projedeme si celé Norsko z pobřežního Bergenu přes Oslo a Trondheim až do Bodø za severním polárním kruhem. Nezůstane jen u železnice, podíváme se také na norské tramvajové provozy a samozřejmě norské reálie, zdejší úchvatnou přírodu i města s typickou dřevěnou zástavbou.

 

 

 

Jelikož cesta po zemi do Norska je značně náročná jak časově, tak finančně, bylo letadlo vcelku jednoduchou volbou. Zvažoval jsem však i možnost plavby trajektem ze severodánského Hirtshalsu do norského Bergenu, ale cena nejlacinější kajuty s výraznou poznámkou "above night club" mě nakonec odradila. Z Prahy navíc létá do Bergenu přímý spoj. Při přeletu Norskem je možnost se pokochat pěkně z výšky divokým hornatým vnitrozemím a letadlo při přistání obkrouží celý Bergen, který tak máte jako na dlani.


Zast. Bergen lufthavn Flesland, 1.7.2018 © Jiří Mazal

Z letiště do centra města vede rychlodrážní tramvajová linka (označovaná jako lehká železnice), nesoucí název Bybanen. 20,4 km dlouhá trať byla otevírána teprve nedávno v letech 2010 až 2017, kdy dosáhla letiště. Tramvaje přitom existovaly v Bergenu dlouho předtím, v letech 1897 až 1965, kdy bylo rozhodnuto, že autobusy, trolejbusy a soukromá auta budou stačit - a stejně jako jinde se ukázalo, že rozhodnutí to bylo značně krátkozraké. Tramvaje začínají (či končí) před letištní halou v podzemním (tedy spíše zahloubeném) terminálu, kde si lze také všimnout odstavného zázemí pro vozidla, která jsou obousměrná. Všech 26 provozovaných kousků je typu Variotram od výrobce Stadler. Pětičlánkové tramvaje délky 32,18 m dosahují mimo město rychlosti až 70 km/h.

Zakupuji si 24hodinovou jízdenku, u níž si nejsem zcela jistý, zdali byla použita správně. Ihned po nástupu jsem si v označovači "pípl", ale nic se nedělo. Při dalších jízdách jsem si začal "hrát" s tlačítky označovače a najednou na mě vyběhlo, že jízdenka je od nynějška platná. Ale zase při přiložení svítila zuřivou červenou barvou. Nu, revizora jsem nepotkal, a pro jistotu jsem měl schovanou účtenku.

Záhy po opuštění letiště si lze všimnout vozovny a po předměstích vede trať na separátním svršku oddělená od ostatního provozu, křížení se silnicí je vyřešeno pomocí chráněných přejezdů. Ač je neděle večer, zájem o svezení je docela značný, a záhy mě obklopuje místní hudební škola - všechny dětské hlavičky včetně batolete na zádech učitelky mají blonďaté vlasy. Většina cestujících však vystupuje ještě před centrem u sportovní haly a v samotném Bergenu se stáváme klasickou pouliční drahou. Projedeme obřím několikapatrovým monstrem, které představuje autobusové nádraží, záhy za ním následuje nádraží vlakové, a končíme na zastávce Byparken opatřené základním kamenem tratě. Koncový úsek působí už poněkud opotřebovaně, ač po asfaltu nejezdí auta, přitom má sotva deset let. Věci zanechám v hotelu s příhodným názvem "Basic" (v angličtině základní, elementární), který i tak nabízí hezké jednolůžkové ubytování a v pokoji hlavně oceňuji rychlovarnou konvici.


Bergen, jednotka ř. BM 69D z r. 1984, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Večer ještě obhlédnu vlakové nádraží, ale při zdejší intenzitě dopravy ani není moc co zkoumat. Dominují příměstské spoje, většinou v režii řady BM69D z 80. let. Do jedné jsem nakoukl a zarazilo mě, že každý díl jednotky měl jiný interiér - v jednom uspořádání 3+2, v druhém 2+2. Nejspíš slepenec po haváriích. Řada vlaků končí už v nejbližší stanici Arna, kam však vede 7670 m dlouhý Ulrikstunnel. Z Arny je dosažitelná muzeální železnice, nesoucí název Old Voss Steam Railway Museum. Jedná se o původní železnici, která se oproti současnému stavu značně klikatila, a po výstavbě dvou tunelů roku 1964 tak pozbyla významu. Dnes se můžete povozit na 18 km dlouhém úseku mezi stanicemi Midttun a Garnes. V provozu je však jen o nedělích od června do začátku září. Její historie je docela pestrá - roku 1883 začínala jako úzkokolejka z Bergenu do Vossu, k přerozchodování na normální rozchod došlo už roku 1904. O padesát let později dokonce proběhla elektrifikace. Ostré oblouky a maximální rychlost 70 km/h však příliš nevyhovovaly, proto původní trať nahradily tunely.

Celý následující den trávím z větší části v Bergenu. Původně jsem přemýšlel o návštěvě známé tratě Myrdal - Flåm s tím, že bych do nebo z Flåmu doplul lodí. Akce by však zabrala celý den a na Bergen by tak vůbec nezbyl čas, proto jsem tuto trať oželel a nakonec si myslím, že jsem udělal lépe. Moje pozornost se nejprve zaměřila na klasické turistické zajímavosti - prohlídku starého města Bryggenu, ale také jsem vyjel za město do zdejšího skanzenu. Pod tím si však nepředstavujte něco jako Rožnov pod Radhoštěm, zdejší skanzeny mají "městský" charakter. Jedná se o domy, které se původně nacházely v centru města. Všechny byly dřevěné, a můžete tak prozkoumat sto let staré kadeřnictví, holičství i zubní křeslo. Nechybí ani dobový koloniál, pekárna, tiskárna, kloboučnictví či kaple. Já nemohl odolat praku, ležícím na ulici, a zastřílel jsem si do terče připravenými hrachovými zrny. Ihned poté přiletěli holubi a bylo uklizeno.


Bergen, lanovka Fløibanen, 2.7.2018 © Jiří Mazal

Kousek od centra vede zdejší dopravní zajímavost, pozemní lanovka Fløibanen na vrch Fløyen ve výšce 425 m n. m. Pozemní lanová dráha délky 844 m a rozchodu 1000 mm překonává výšku 302 metrů. Dráha funguje od roku 1918, přičemž provoz by zahájila již dříve, ale vlivem první světové války se dodání vozidel značně protáhlo. V současnosti slouží už čtvrtá generace vozidel dodaná roku 2002. Vrch Fløyen je oblíbeným výletním cílem s úchvatnou vyhlídkovou plošinou a o svezení je značný zájem, takže ani neplatil klasický jízdní řád - sotva si cestující vystoupili a další nastoupili, opět se vyjelo. Turnikety automaticky počítají cestující a po dosažení kapacity se samy zablokují.

Po návratu mám značnou chuť na poctivého norského lososa a brouzdám kolem venkovních restaurací přímo u přístaviště. V podstatě se jedná o stánky s obsluhou. Bagety se prodávají za 100 NOK (1 NOK = 2,80 Kč), lososi jakožto nejlacinější ryba jsou k mání za 250 NOK.... nakonec nacházím útočiště v arabském bistru, kde mám hamburger s hranolkami i Coca-Colou za 80 NOK. U přístavu, na zastávce Strandkaiterminalen, má také konečnou zdejší jediná trolejbusová linka, dlouhá 7 km, pozůstatek mnohem rozsáhlejšího systému. Provoz zajišťuje šest trolejbusů typu Neoplan N6321 Electroliner. Dnes se jedná o jediný trolejbusový systém v Norsku, který navíc nesl výraznou českou stopu - jezdilo zde totiž 20 trolejbusů typu Škoda 9Tr.


Plavba do Skjerjehamnu, 2.7.2018 © Jiří Mazal

Jelikož se počasí opravdu vyvedlo (Bergen je jedno z nejdeštivějších měst v Evropě, pršet tu má 200 dní v roce), kupuji si lodní lístek do Skjerjehamnu, přístavu vzdáleném asi 90 km a 1,5 h plavby severně od Bergenu. Nejedná se o klasickou turistickou loď, ale o katamarán mířící dále do fjordů s převahou přepravy domorodců. Celkem výlet zabere čtyři hodiny a vyplouvá se až po čtvrté odpolední, ostatní výlety do fjordů jsou jinak koncipovány jako celodenní. Po vyplutí z bergenského přístavu se rozjedeme šílenou rychlostí, dle mobilu dosahujeme 60 km/h, a za námi zůstává jen hromada vodní tříště. Na kopcích pozoruji bergenská předměstí s roztroušenou zástavbou a plujeme mezi ostrovy, někdy jsou průplavy docela úzké a musíme zpomalit, malé lodě by jinak námi vytvořená vlna málem převrátila. To však nevadilo dvěma mladíkům v motorovém člunu, kteří se naopak za námi honili a naše vlny "řezali".  Samotný Skjerjehamn tvoří jen pár domečků a zejména lososí farma, ryby lze pozorovat dokonce i otvorem v přístavní čekárně. V místním bufetu máme v ceně lístku palačinku s marmeládou a kávu. Spolu s ostatními nemnoha výletníky se potuluji po okolí, které ale příliš zajímavé není. Zpátky doplujeme až ve 21 hodin, v Norsku v létě slunce zapadá po 23 hodině a vychází po 3. hodině, v mezičase ani není tma, ale pouze šero.

Doposud jsme do vlaku ani nesedli, což si nyní konečně vynahradíme a strávíme v něm dva dny, abychom se přemístili do 1800 km vzdáleného Bodø za severním polárním kruhem. Po Norsku můžete jednak použít klasický InterRail, já si však vybral norskou nabídku "Minipris", umožňující si v předstihu koupit jízdenku za podstatně nižší cenu než za obyčejné jízdné. Proti InterRailu mluví v Norsku hned několik skutečností. Pokud si nechcete vyloženě projíždět příměstské či lokální tratě, dálkových spojů je velmi málo - předem tak víte, kterým pojedete, a flexibilita InterRailu tak zůstane nevyužita (pro představu, z Bergenu do Osla jezdí pět párů vlaků, dále do Trondheimu tři páry, do Bodø už jen dva). Spoje sice nejsou povinně místenkové, ale v ceně Minipris už místenka je a rozhodně bych nedoporučil jezdit bez místenky v sezóně. Místo sice nakonec někde ulovíte, ale nejspíš to nebude takové, ze kterého byste se krásnou norskou krajinou pokochali. Zarezervovaná místa nejsou nijak vyznačena a cestující, kteří se po vagonu i několikrát přesouvali kvůli místenkářům, kteří je vyhodili, pro mě byli dostatečným varováním. Nemluvě už o skutečnosti, že cena InterRailu není zrovna lidová.


Bergen, lokomotiva ř. El 18 s vlakem do Osla, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Nástupiště k prvnímu rannímu vlaku do Osla nacházím zahrazené, zjevně ještě probíhal úklid soupravy. Cestujících je opravdu hodně a turisté se asi tak napůl míchají s místními. Alespoň dokumentuji příjezd nočního vlaku z Osla, v jehož čele se vyjímá řada El18, vizuálně shodná se švýcarskou "LOK 2000" neboli řadou 460. Norský lokomotivní park je dosti unifikovaný, a v současnosti se jedná o jedinou elektrickou lokomotivní řadu, používanou v čele osobních vlaků. Přítomné jsou i jednotky řady BM75, vycházející z Flirtů od Stadlera a užívané v příměstské dopravě. Existuje však i verze pro dálkovou dopravu, řada BM74.

Trať z Bergenu do Osla měří 371 km, a ačkoliv by jako Bergensbanen měl být označován pouze úsek z Bergenu do Hønefossu, používá se pro celou trať. Jedná se o nejvýše položenou hlavní železniční trať v Evropě, neboť při překračování plošiny Hardangervidda stoupá až do výšky 1237 m. n. m.  Na trati se nachází 205 mostů a 154 tunelů, nejdelším z nich je Finsetunnelen o délce 10,3 km. První část trati, spojující Bergen s Vossem, byla otevřena roku 1883 pod jménem Vossebanen a šlo ještě o úzkorozchodnou trať s rozchodem 1067 mm. Prodloužení přes hory až do Osla bylo otevřeno roku 1909 a současně byla stávající úzkokolejka přestavěna na normální rozchod. Trať je jednokolejná a elektrifikací prošla v letech 1954-1964.

Po opuštění nádraží se nejdříve noříme do tří tunelů, z nichž ten nejdelší, Ulrikstunnel, dosahuje 7670 m. Poté sledujeme pěkných pár kilometrů fjord, který máme po levé straně, až se zařízneme do údolí řeky Daleelva. Neustále stoupáme a shlíží na nás vrcholky zasněžených hor, zatímco kolem trati ještě stále převažují jehličnaté lesy, protkané horskými řekami. Vegetace nakonec ustupuje a horská jezírka doplňují fleky sněhu. Okolí stanice Myrdal, kde odbočuje trať do Flåmu, je již téměř holé.


Úsek Mjølfjell - Finse, vlevo rozeznatelné lavinové galerie, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Jelikož se v zimě dařilo zajistit provoz jen s největšími obtížemi, bylo rozhodnuto o výstavbě 10300 m dlouhého Finsetunnelu, ve kterém se také nachází vrchol tratě - 1237 m. n. m.  Pro vrcholové partie je příznačné množství galerií chránících trať před lavinami, v galerii je dokonce umístěna i jedna zastávka. Krajina však není zcela pustá, všude je možno vidět sice řídkou, ale neustávající zástavbu. Ta je vůbec charakteristická pro Norsko - skutečně pusté oblasti tu ve skutečnosti nejsou, všude lze najít alespoň nějakou samotu. Stanice Finse je nejvyšší položenou a postupně klesáme. Čas trávím rozhovorem s Japoncem, už starším pánem, který nastoupil v Myrdalu. Je to jeho první návštěva Evropy a vybral si právě Norsko. Vyprávění o České republice ho zaujme a nechá si ukázat i obrázky Olomouce. Na oplátku je překvapen mými znalostmi o Japonsku a ukazuje fotky z této vzdálené země. Když spustím o jistém českém politikovi japonského původu, ukáže se být správným Japoncem a omlouvá se za něj, ač s ním samozřejmě nemá nic společného.

Již nedaleko Osla dlouze postáváme a z vlakového rozhlasu se ozve, že před námi zuří požár. Pravda, i bez toho si vezeme nějakých 20 minut zpoždění, na přestup v Oslu mám však 100 minut, tak jsem stále v klidu. Přibývajícím časem se však má nervozita stupňuje. Zajdu za průvodčím, který slíbí, že do Osla zavolá. Nakonec se sice rozjedeme a projíždíme spáleništěm, ale brzy zase stojíme, a za neustálého zastavování pokračuje další jízda. Jdu znovu za průvodčím, který mi tentokráte oznámí, že mám jít problém vyřešit na nádraží do kiosku. Je tudíž evidentní, že žádný přípoj čekat nebude. Co je však při vší té mrzutosti příjemné, tak zcela jiná kultura chování než u nás. Lidé si povídají, smějí se, vedle mě nyní sedí Norka a baví se se všemi okolo, nikdo nenadává a neřve, no v prostředí ČD/ZSSK by už asi průvodčího pomalu lynčovali, o "debilních českých kecech" nemluvě.


Oslo, konečná Grefsen stasjon, tramvaj typu SL95, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Na nádraží v Oslu už nejen že nejsou klasické pokladny, ale ani něco ve stylu DB centra. Pouze kiosek s pár stolečky, před kterými zřízenec usměrňuje frontu, či ji spíše rozhání - kdo chce pouze koupit jízdenku, je nasměřován k automatu. Na řadu se tak dostanu velice rychle a značně nenorsky vyhlížející pokladník se jmenovkou Ahmed nejprve nabízí, že mi jízdenku přerezervuje na následující den na ten samý vlak. Nevěřícně zírám, to tu jako mám čekat 24 hodin? Ahmed odchází kamsi do zákulisí a já si mezitím všimnu, že u vedlejšího stolku právě stojí paní, kterou si pamatuji z vlaku. Je trochu nepřehlédnutelná, mohutná vikingská žena, blondýna, s obrovským růžovým kufrem. Bohužel však mluví jen norsky, z její pokladní však vytáhnu, že jí jízdenku přerezervovala na nejbližší, noční vlak. Ahmed se konečně vrací, a já si vzpomenu, co mi říkal průvodčí - že prý je možnost i získání letenky, abych se do cíle dostal co nejrychleji. Ahmed opět odchází. Když se vrátí, nabízí mi možnost přerezervování na noční spoj (konečně!). Zaráží mě, že na novou jízdenku začne přepisovat údaje z té staré. Řeknu mu, proč to dělá, vždyť se k tomu musí stejně nechat stará jízdenka! Aha, na chvíli se zamyslí a počínání zanechá. Zeptám se ještě, jestli si můžu zakoupit lůžkový příplatek. Ahmed na chvíli mizí, aby se vrátil s tím, že "sold out" (vyprodáno). No, co se dá dělat, sbalím jízdenky a odcházím.

Prvně zavolám do hotelu v Trondheimu a zruším nocleh. Hotel se naštěstí zachová dost velkoryse, a i když by si platbu strhnout mohl, neučiní tak. Vlak jede až po 23. hodině, zakupuji si tak denní jízdenku na MHD s tím, že trochu prozkoumám zdejší tramvajový systém. Je horko, přes 30 stupňů, a do centra přecpaného turisty se mi vůbec nechce. Před nádražím sednu do první tramvaje, která se objeví - linky 13, končícím u nádraží Grefsen. Na konečnou dojedu úplně sám, přímo na nástupiště se dá totiž přestoupit v předposlední stanici a u konečné nic není, tedy zdánlivě - dle mapy detekuji v dlouhatánské nízké budově podél tratě tramvajovou vozovnu. Klimatizovaná tramvaj typu SL95 se především vyznačuje pohodlnými sedadly, které bychom spíše našli v příměstských jednotkách. Tramvaje pochází od italské firmy Ansaldo a vyrobili je v letech 1999–2004. Jak už to u této značky bývá, designem neoslní, a ani po technické stránce to není žádná sláva. Ze začátku se stroje vyznačovaly vysokou hlučností, korozí, a v zimě zamrzáním. Vzhledem k jejich hmotnosti a neschopnosti projíždět malé oblouky mohou jezdit jen na některých linkách.


Trajekt MHD, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Více než tramvaje mě v plánku MHD zaujaly lodě plující na ostrovy v zálivu. Nejprve si však vybírám něco k snědku a zaparkuji ve vietnamském bistru, dávám si výborné sushi s lososem. Platím přitom jen 72 NOK (1 NOK = 2,8 Kč). Abych se při té příležitosti více rozepsal o cenách, ve všudypřítomných kioscích Narvesen zakoupíte čaj/kávu za 20 NOK, hot-dog tamtéž stojí od 25 NOK. Na pečivo je obvykle množstevní sleva, jinak třeba croissant stojí kolem 13 NOK. Oblíbený je tzv. Wienerbrød, což je sladký kulatý koláč, v některých formách extrémně sladký - plněný pudingem a posypaný hromadou kokosu. V bistrech se dá najíst kolem 100 NOK.

Tramvají mířím na Aker brygge, kde je přímo před radnicí a na dohled od zdejšího hradu přístav. Jelikož Norové zrovna hrají fotbal na mistrovství světa, všude je neskutečné množství lidí, mířících na improvizované tribuny kolem obří obrazovky. Denní jízdenku na MHD lze využít na celkem čtyřech linkách označovaných jako B1-B4, kromě nich existují i velké trajekty, které však nejsou zaintegrovány. Nejbližší ostrov proti přístavu se jmenuje Lindøya, kde stavíme dvakrát, a následně ještě zastavujeme na menším vedlejším ostrově Nakkholmen. V letním parnu jsou ostrovy plné koupání chtivých Oslanů a jinak jsou posety zejména prázdninovými domy. Při zpáteční plavbě vystupuji na Lindøye a obhlédnu si ostrov a odpočinu si na lavičce ve stínu.


Oslo, hrad Akershus a radnice, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Ve 22 hodin se vracím zpátky na nádraží, abych pod odjezdovou tabulí našel blonďatou paní s růžovým kufrem z předchozího vlaku. Trpělivě čekala, až naskočí číslo nástupiště. Nakonec jede až daleko na sever a vystupuje před Bodø - a to jsem si myslel, že místní na velké vzdálenosti pouze létají. Při "hraní" si s automatem na jízdenky mě zarazí, že lůžko jde normálně vydat - že by se Ahmed z pokladny mýlil? Automat ovšem umí pouze jízdenku s příplatkem, nikoliv zvlášť. Kiosek zavíral ve 20 hodin, pak už se nikoho nedovoláte... Představa celonočního sezení se mi zamlouvá čím dál tím méně - ještě bych to vydržel, ale pak mě čeká dalších 10 hodin jízdy. Vydávám se proto za průvodčím, který sedí v jídelním voze. Zdejší systém je totiž zcela jiný, než na co je zvyklý našinec - lůžkový vůz nemá stevarda. Průvodčí vydá kartu do dveří a zkontroluje jízdenku, pak už ho nezajímáte. Karty zároveň zabrání přístup nezvaným pasažérům. Pro průvodčího prodej příplatku bez přirážky není žádný problém, ještě mi vyjádří účast "jo to jste Vy z toho vlaku, před kterým hořelo". V duchu jsem zanadával na Ahmeda a říkal si, že personál ČD není zdaleka tak špatný, jak si někteří myslí, protože s takovou neprofesionalitou jsem se na ČD ještě nesetkal.


Trondheim, lůžkový vůz ř. WLAB-2 (strana oddílů), 4.7.2018 © Jiří Mazal

Norské dráhy lehátka neznají a lůžko se prodává pouze jako celý dvoulůžkový oddíl. Pokud v něm cestujete sami, je to váš problém. Z toho také pramení jeho značně vysoká cena, 930 NOK. Lůžkové vozy se používají výhradně řady WLAB-2 vyrobené v 80. letech norskou vagonkou  Strømmens Verksted. V roce 2006 však prošly rekonstrukcí. Vyznačují se unikátním oktogonálním profilem s výrazně vystupujícím pásem malých oken. Toto uspořádání umožňuje zabudování umyvadla do podokenního pásu a kupé se tak jeví prostornější, ač je užší než náš standard - vůz má sice značnou délku 27 m, ale zároveň 15 kupé. Všimněte si, že okna jsou ze strany kupé a z chodbičky rozdílná - u chodbičky je vedle běžného pásu oken ještě nad nimi další pás. Praktické jsou také pohodlné sklápěcí sedačky v chodbičce. Jediné, co bych vozu vytkl, je absence sprchy, která je přitom u sousedních Švédských železnic standardem i u značně starších vozů. Jízda je velice klidná a pro dnešní dobu je příjemná i vychytávka v podobě nabíječky a držáku na mobil u každého lůžka. Jen škoda, že jsem tak přišel o prohlídku tratě Oslo - Trondheim.

Úvodní snímek: Bergen, jednotka ř. BM75, 3.7.2018 © Jiří Mazal

Mgr. Jiří Mazal


Galéria k článku

Počet: 87     Stránky: / 3        

Foto Přílet do Bergenu, 1.7.2018 © Jiří Mazal

Foto Přílet do Bergenu, 1.7.2018 © Jiří Mazal

Foto Zast. Bergen lufthavn Flesland, 1.7.2018 © Jiří Ma ...

Foto Zast. Bergen lufthavn Flesland, 1.7.2018 © Jiří Ma ...

Foto Zast. Bergen lufthavn Flesland, odstavné koleje, 1 ...

Foto Interiér tramvaje typu Variotram, 1.7.2018 © Jiří ...

Foto Zastávka Byparken, 2.7.2018 © Jiří Mazal

Foto Základní kámen trati na zast. Byparken, 2.7.2018 © ...

Foto Zastávka Nonneseteren, 2.7.2018 © Jiří Mazal
nasledujúce obrázky »




Súvisiace odkazy

Diskusia

Pozn.: Názory diskutujúcich sa nemusia zhodovať s názormi VLAKY.NET.

Ak chceš pridať diskusný príspevok, musíš byť prihlásený.

» Pridaj diskusný príspevok s obrázkom

Príspevky: 17         Výpis:    
» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 415 26.7.2018 10:30
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Naštěstí mám ordinary ticket jako firemní benefit, čili na tom šetřit nemusím ;-)


» Etienne Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 1 028 26.7.2018 10:05
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Salubia: anebo možnost číslo 2, co ušetříš na dětech, za to si můžeš dopřát "ordinary ticket" :) Norsko je extrémně drahé, ale stojí za to a člověk tam nepojede každý rok. V druhém díle bude zmíněna jedna z mých asi nejdražších cest v sazbě za km, autobusem 153 NOK/40 km, což vychází nějakých 10 Kč/km.

» Salubia Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 415 26.7.2018 9:02
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

A samozřejmě to cenové srovnání platí jen pro singles. Pokud chcete ušetřit 50 %, počkejte si na děti - ty jedou s "ordinary tickets" zcela zadarmo až do 15 let (a třeba u DSB jich můžete mít i více). Třeba mě se vyplatí jet na výlet do Norska až teď s potomkem (i když tedy není specifikováno co Norové chápou tím ordinary lístkem) a nekupovat mu IR nebo 50 % zlevněné jízdenky.
Jinak ty ceny jsou poměrně drsné, asi se to budu snažit optimalizovat na rychlé projetí všeho a pak si tam zajet ještě jednou autem k prohlídce přírodních krás.

» Etienne Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 1 028 26.7.2018 8:46
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Libcha: díky za zajímavé doplnění!
Ty dvě vozovny v Bergenu mi unikly.
Ad místenky: četl jsem i tvůj předchozí cestopis a mně osobně by se tedy nijak nelíbilo se v průběhu cesty neustále přesouvat, navíc těžko to bude k oknu. Ale pokud ti to nevadí...
Trolejbusy: tetička wikipedie píše: As of 2007, it had six trolleybuses and two dual-mode buses. Může to být samozřejmě zastaralá informace. O jiném než uvedeném typu trolejbusů jsem se nedopátral. Já zrovna na trolejbusy narazil, i když jsem se nesvezl.
Ad: BM69D zajímavá informace, přijde mi to v rámci jedné třídy dost zvláštní, ale jiný kraj, jiný mrav.
Co se týče lokomotivních řad, já to chápal v rámci NSB, ne soukromých dopravců.
Minipris: ano, zrovna na Bergen-Oslo vyšel minipris docela draho, ale já měl přímý lístek Bergen-Bodo za 1119 NOK (plná 2617 NOK). Lze to nastavit i tak, abys měl noční pobyt v Trondheimu. Když se to pak sečte, že někde je výhodnost na hraně (jako Bergen-Oslo) jinde zase je těžce výhodná Minipris (Bodo-Trondheim jen za 249 NOK), tak mě ty Minipris vyšly výhodněji. Ale záleží vždy na tom, jaký je tvůj cestovní plán a když by sis třeba chtěl projet nějakou odbočku (např. Andalsnes), pak už je výhodnější Interrail.
Jiná situace pak nastává, když je ti do 26 let, ale to už se mě dávno netýká.
Oslo: ty velké trajekty jsem nezkoumal, jen mi v pokladně řekli, že moje jízdenka prostě "not valid", a spokojil jsem se s těmi malými.
A nechápu tvou logiku, pokud si dopřeju komfort lůžkového vozu, bych měl jinde platit víc než třeba?

» libcha Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 201 25.7.2018 22:31
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Pokračování...

nejsou klasické pokladny, ale ani něco ve stylu DB centra
Neexistenci pokladen vnímám jako značný problém s norskými železnicemi. Na spoustě i důležitých stanic nejsou vůbec (třeba Kristiansand), na jen několika jsou, ale s limitovanými otevíracími hodinami (třeba na hlavním nádraží Norksa v Oslu v PD jen do 8 a o víkendu do 6). Lidé jsou odkázání na automaty, které umějí ale jen vydat jízdenku z A do B, ale už ne třeba místenku k Interrailu, o řešení nějakých mimořádností a přebookování nemluvě. Připadá mi to blbé, nevím, nejsou tam třeba zvyklí řešit vše přes telefon? To bude taky pěkně nešikovné...

čtyřech linkách označovaných jako B1-B4, kromě nich existují i velké trajekty, které však nejsou zaintegrovány
Velké trajetky, svým zjevem připomínající UFO, zaintegrovány jsou, ale míří do vzdálenějších cílů v jiných vnějších zónách, kam celodenní jízdenka na samotné Oslo neplatí. Jde ale koupit jízdenku na více pásem. Pak ještě existují nezaintegrované turistické lodě, které jsem blíže nezkoumal.

vysoká cena, 930 NOK. Lůžkové vozy
zajímavé řešit, jestli se ne/vyplatí Interrail, a potom si koupit lůžkový příplatek za zhruba třetinu jeho ceny :-D

» libcha Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
REPORTÉR
Príspevky: 201 25.7.2018 22:24
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Zdravím z Bergenu a děkuji moc za příspěvek, který mě potěšil i přinesl pár tipů!

Dovolil bych si jen upřesnit/doplnit pár věcí.

Tramvaje začínají před letištní halou v podzemním terminálu, kde si lze také všimnout odstavného zázemí pro vozidla
Hlavně má ale systém dvě vozovny, jednu zhruba na okraji širšího centra Bergenu a druhou těsně před letištěm.

příměstské spoje, většinou v režii řady BM69D z 80. let. Do jedné jsem nakoukl a zarazilo mě, že každý díl jednotky měl jiný interiér - v jednom uspořádání 3+2, v druhém 2+2. Nejspíš slepenec po haváriích.
Uvedený interiér částečně 2+2 a částečně 3+2 měly všechny jednotky tohoto typu v Norsku, u nichž jsem to zkoumal, takže je to spíš standard.

Provoz zajišťuje šest trolejbusů typu Neoplan N6321 Electroliner.
Tak především je potřeba upozornit, že provoz na trolejbusové lince zajišťují zejména autobusy, a narazit na trolejbus je trochu problém (třeba dnes se mi nepoštěstilo). Jinak si myslím, že bývaly v provozu dva různé typy trolejbusů. Zkusím to upřesnit, jestli zítra nějaký ulovím :)

Proti InterRailu mluví v Norsku hned několik skutečností.
A pro něj taky. Já jsem původně také chtěl naplánovat neinterrailový výlet, oslněn Minipris cenami, které jsem rámcově vyhledával někdy v dubnu. Při plánování červencové dovolené v červnu se mi ale zatmělo, když Minipris byla většinou kolem 70% Ordinaer pris, která třeba pro cestu Bergen - Oslo atakuje půlku ceny Interrailu. Chtělo by to tedy upřesnit, kdy jsi jízdenky kupoval a na jaký měsíc v roce. Flexibilita sice není ve volbě spojů (i když třeba já jsem operativně přeplánoval už dvakrát) ale v tom že jsem nemusel kupovat nic víc jak pár dní předem. Anyway, mí přátelé nešotouši, jsouc v Bergenu na Erasmu, taky radši volí Interrail, než třeba letenku téměř srovnatelné ceny apod.

nedoporučil jezdit bez místenky v sezóně
Mimo nočních vlaků, kde nedávno zavedli povinné místenky, je ježdění bez místenky v pohodě a to i ve spojích, u nichž jsme měl obavy. Může se stát, že pokud jedete z počáteční stanice vlaku, budou vás ze začátku přesazovat lidé s místenkami. Pak přijde průvodčí, doptá se na váš cíl cesty a určí vám definitivní místo, které pak máte jisté. Možná se dá průvodčího otravovat už na peroně a nepřesedat si vůbec, nevím.

řadou 460. Norský lokomotivní park je dosti unifikovaný, a v současnosti se jedná o jedinou elektrickou lokomotivní řadu, používanou v čele osobních vlaků.
Na Flaamsbaně snad ještě pořád i El17.

» Dominik.HK Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 1 096 23.7.2018 20:57
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Hřebíček: V případě posledního přípoje čekání funguje, ale to vyplývá z přepravní smlouvy. Zkušenosti s taxi, náhradním vlakem apod. nemám, protože kvůli pár cestujícím se většinou raději zpozdí celý vlak a netrpěliví cestující se pak na přistupující dívají skrz prsty.
Spíše by mě ale zajímalo, co by se stalo, pokud bych měl síťovou jízdenku, jízdenku IDS nebo cestu s několika jízdními doklady, a tedy i přepravními smlouvami, třeba i u více dopravců. Dokud takové zkušenosti s údajnou velkorysostí ČD mít nebudu, nebudu se vyjadřovat. U jednosměrné jízdenky do cíle cesty považuji skutečnost, že dojedu, za úplně obyčejnou povinnost dopravce, plynoucí z přepravní smlouvy.

Chytrý mobil mám, ale data ne, a protože ČD mají Wi-Fi jen někde (na rozdíl od MÁV, kde je WLAN skoro všude), tak jsem často odkázán na informace od dopravce a spolucestujících, kteří se stejně jako já rozhodnou se v půlce cesty po půlhodině čekání na ČD vykašlat a do cíle cesty dojet autobusem.

Ostatně naprosto mi chybí odpovědnost dopravce za škody způsobené zpožděním při přepravě. Co když si řeknu, že 2 hod. jsou na přesun na letiště dost, vlak se někde sekne (jako třeba v Sadské) a letadlo mi uletí? U ČD (ale i jiných dopravců v Evropě) rozhodně nepochodím, protože jsem měl přepravní smlouvu do Prahy hl. n. ČD mi novou letenku nekoupí, a dokonce na místě ani nepřiznají, že o mimořádnosti nic nevědí a že mám raději jet autobusem PID, který mi jede za 15 min a jízdenku mi samozřejmě proplatí. Takové cestování VHD bych si představoval, ale vím, že to je utopie.

15 min zpoždění v Oslu je skutečně málo a rozhodně to čekat mělo. Na ČD se často čeká, ale zajímalo by mě, jak by ČD obstály v podobné situaci. Podobná situace totiž není, že v Pardubicích počká poslední Regionova do Hradce, ale třeba že si koupím na E-shopu ČD jízdenku Hradec Králové - Zürich, v 16:08 usednu (v souladu s údajem na jízdence) do rychlíku R10 a naivně si myslím, že cca 10 min na přestup je tak akorát. Jenže vlak nabere 25 min a byl bych hodně zvědav, jestli by v Praze hl. n. pozdrželi Jižní expres s lůžkem do Curychu o 15 min. Hodně o tom pochybuji, už jen proto, že vlak má poznámku "nečeká na žádné přípoje".

» Ondro Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 3 288 23.7.2018 15:57
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Hrebicek: Telefon s internetom nie som povinny vlastnit. To, ze mi to vnucuju, je druha vec. Ale su aj skupiny ludi, ktori nikdy nic take vlastnit nebudu, ani vediet narabat s tym a pravo na informaciu maju.

Je to choroba dnesnej doby, ze ma uz aj urady odkazuju na internet, ze bez internet skoro nic nevybavim.
Staci, aby padla siet a nik sa nic nedozvie, nevybavi.

Chora doba a firmy to zneuzivaju namiesto toho, aby pohli zadkom.

Internet je dobra vec, ale nesmie byt jedina, na ktoru je clovek odkazany.
Zda sa, ze to firmy nechapu (ano setria peniaze na ukor zakaznikov).

» Hřebíček Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
Príspevky: 20 23.7.2018 7:14
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Dominiku, neplivej pořád na České dráhy a české železnice obecně. Že u nás cestujícímu neumožní dopravit se do cíle jiným způsobem, když to nejde vlakem? Jízda odklonem bez přirážky, použití vlaku vyšší kategorie bez přirážky, mimořádné zastavení vlaku tam, kde dle JŘ nestaví? O kompenzaci ujetí posledního přípoje jsi také neslyšel? Proplatí ti taxíka, dokonce vypraví zvláštní vlak, když je cestujících více - s obojím mám pozitivní zkušenost. Dokonce ti dráhy dají až 500 Kč na přiměřené ubytování, když se nechceš trmácet taxi. Je to snad málo?
A ohledně informovanosti - při nestandardních situacích to mnohdy vázne, jistě ale máš telefon s internetem, kde se mimořádnosti zrovna u dopravce ČD objevují poměrně rychle. Mnohdy to nemá ani četa od dispečera jako cestující na internetu v Aktualitách ČD. A pokud ten telefon nemáš, určitě ho má někdo ze spolucestujících v kupé (pardon, ve tvém případě ve velkoprostoru), tak se stačí jen zeptat...

» Etienne Napíš poštu cez VLAKY.NET Mail
ČLEN REDAKCIE
Príspevky: 1 028 23.7.2018 7:08
Zobraz odkaz na diskusný príspevok
RE: Norskem napříč a podélně – 1. díl

Dominik: tuším o 15, na to, že tam jezdí 3 vlaky denně a kolik nás přestupovalo, počkat mohl.. myslím, že v tomto by ČD byly operativnější

nasledujúce príspevky »