Naše téma: 75% sleva v praxi

10.9.2018 8:00 Dominik Havel

Naše téma: 75% sleva v praxi

S počátkem září vešla v platnost vládní sleva na železniční a autobusovou dopravu v České republice. Děti (6–18 let), studenti do 26 let a senioři nad 65 let teď jezdí se slevou 75 %, zvýhodnění se však netýká invalidních důchodců a cestujících v MHD. Zaplatí však zmíněné sociální skupiny vždy čtvrtinu ceny jízdenky pro dospělé? A kdo ze slev nejvíce profituje?






K prokázání nároku na slevu stačí doklad s fotografií a datem narození (15–18 let, 65+), případně ISIC nebo žákovský průkaz (studenti). Na začátek by bylo vhodné si připomenout dosavadní systém slev. Děti ve věku 6–15 let a senioři nad 65 let jezdili za poloviční cenu, žáci měli pro cestu do školy slevu 62,5 % a studenti do 26 let pouze 25 %. Právě ti pocítí změny nejvíce, jelikož kromě zvýšení slevy na 75 % se dočkali také citelného zlevnění cest mimo relaci bydliště–škola. Podpůrci vládní slevy zdůrazňují zvýšení mobility obyvatelstva a podporu ekologicky šetrné veřejné dopravy, přitom by ale veřejná doprava díky 25% „pojistce“ neměla být nadužívána. Vícenáklady pro státní rozpočet se odhadují přibližně na 6 mld. Kč ročně.

Praxe však odhalila několik aspektů sociálních slev, na které bych chtěl poukázat. Někteří cestující si všimli zvýšené poptávky po vlacích a autobusech, na hodnocení tohoto jevu je však ještě poněkud brzo. Máme za sebou teprve první týden slev na jízdném, během kterého bylo například v pokladně Leo Expressu na pražském hlavním nádraží nečekaně mnoho školáků, kteří pro radost jeli do Kolína se soukromým dopravcem – proč ne, když to stojí jen 27 Kč. Na relevantní výsledky si zkrátka budeme muset počkat, až počáteční euforie svobody cestování trochu opadne.

Pokračujme jednotlivými dopravci. Soukromníci a média upozorňují na skutečnost, že České dráhy vydělávají na sociálních skupinách více než na běžném cestujícím. Jádro problému spočívá v tom, že sleva se vypočítává z kilometrického tarifu pro 2. vozovou třídu a ještě k tomu nelze slevu kombinovat s aplikací na InKartě. Reprezentativní příklad: Dosud jsem byl zvyklý platit ČD za jízdenku Hradec Králové – Praha 75 Kč (IN25, nejnižší cena Včasné jízdenky Česko). Teď mi je ale InKarta k ničemu (pravda, mohu ji vrátit a ČD mi poměrnou část ceny aplikace vyplatí) zrovna tak jako Včasná jízdenka, protože za jízdenku vydám 42 Kč bez ohledu na to, v jakém předstihu ji koupím. Protože patřím k těm, kteří mají IN25 a většinu cest po Česku realizovali pomocí Včasných jízdenek, ČD na mě vydělají nejvíce. Do Prahy tedy nebudu jezdit se slevou 75 %, ale 44 % a státní dopravce nedostane 75 Kč, nýbrž ve výsledku 168 Kč (126 Kč se naúčtuje státu), což je částka, kterou na relaci Hradec Králové – Praha díky Akční jízdence za 105 Kč u pokladny (bez aplikace na InKartě) zdaleka nikdo neplatí. Výjimkou je však SuperAkční jízdenka, kde už 75% sleva platí. Takové jízdní doklady lze ovšem pořádit pouze na několik výjimečných relací jako Praha–Ostrava.


Různé jízdenky ČD © Dominik Havel

Kapitola sama pro sebe je cestování první třídou. Zde totiž od 1. září pro uvedené skupiny neplatí sleva vůbec, tedy ani ve výši 50 % pro děti a seniory jako doposud. Možná si řeknete, že děti stejně 1. třídou nejezdí, ale už se ke mně dostala rozhořčená zpráva od majitele roční IN100 za 19 990 Kč s doplatkem do 1. třídy za 4990 Kč, který chtěl jet s dvěma dětmi z Prahy do Ostravy a zpět samozřejmě v 1. třídě. Cena pro děti 2440 Kč, tedy dvojnásobek toho co dříve, byla pro něj nepřijatelná a s doplatkem do 1. třídy byl nucen jet v nižším pohodlí. „Příště kašlu na vlak a jedu za tyhle peníze autem,“ dodal. Opravdu chceme z železniční dopravy vyštípat movitější klientelu, zvláště poté, co zaplatila 25 000 Kč za roční ježdění bez omezení?

Přesuňme se k soukromníkům, kteří se v článku na Novinkách hájí, že oni důsledně vypočítávají čtvrtinu z aktuálně nabízené ceny jízdenky na daný vlak a dané místo. Regiojet na rozdíl od ČD povoluje kombinaci komerční slevy (Kreditová jízdenka) s vládní slevou. Letmým pohledem do e-shopu vidíme, že sleva 75 % skutečně platí ve třídách Low cost, Standard, a dokonce i Relax. Z relace Praha–Pardubice se tak stává zajímavá pojízdná kavárna, kde cena kávy začíná na 22 Kč a jako bonus se posunete o 104 km dál.


Z vozů Regiojet jsou „slevistům“ zapovězeny pouze luxusní oddíly Business. © Dominik Havel

Poněkud dravou cenovou politiku zvolil konkurenční Leo Express. Svým věrným cestujícím totiž kromě 75% slevy poskytne ještě 25% cashback v leo korunách (z původní ceny!), které mají časově omezenou platnost. Sociální skupiny tedy při častém cestování černozlatými Flirty zaplatí pouze poprvé a pak se pořád vozí zadarmo, protože si recyklují leo koruny na kontu. Platí pouze stát… Sleva platí pouze v Economy třídě a někdy odpovídá 75 %, ale zdaleka ne vždy – v systému jsem narazil například na nabídku Praha–Pardubice za 119 Kč (dosp.), resp. 39 Kč (sleva). To dělá zvýhodnění 67 %. Dopravce tedy za jedoucího studenta v tomto případě dostane 156 Kč, a když věrný zákazník pojede de facto zadarmo, firma (od státu) inkasuje 117 Kč, tedy pouze o 2 Kč méně oproti běžnému tarifu.

Podobně zajímavě by se dalo pokračovat v autobusové dopravě, ale té se z důvodu už tak velkého rozsahu Našeho tématu věnovat nebudu. To ale neznamená, že se k ní nemůžete vyjadřovat v diskuzi. Do budoucna bude zajímavé sledovat, zda se systém slev uchytí, jaké bude mít dopady a zda vůbec někdy bude průchodné ho omezit či zrušit. A to jak z hlediska tlaku sociálně slabších vrstev, tak dopravců, kterým se stát stará o zákazníky i peníze.

Přijde vám v pořádku, že dopravci jako ČD nebo Leo Express vydělávají na zvýhodněných skupinách více než na dospělých?

Zaznamenali jste nárůst počtu cestujících?

Máte zkušenosti s cestováním na zlevněnou jízdenku?

Myslíte si, že 75% sleva má šanci přispět k dlouhodobému růstu počtu cestujících ve veřejné dopravě?

Úvodní snímek: Cestující před odjezdovou tabulí v Kolíně (27. 12. 2017) © Dominik Havel

Súvisiace odkazy