Z letních toulek po českých a moravských kolejích (4)

3.11.2018 8:00 Helmut Böhme

Z letních toulek po českých a moravských kolejích (4)

Na konci předchozí části této reportáže jsme se rozloučili 23. srpna na železniční stanici ve Strakonicích, při mé ne zcela přímočaré cestě ze středu Čech na jejich jižní hranici. Ta z někdejšího jihočeského okresního města na soutoku Otavy a Volyňky pokračovala do města krajského, Českých Budějovic, na jehož nádraží jsem dorazil rychlíkem a dlouho se tam nezdržel.

 

 

 

Mým dalším postupným cílem byly totiž České Velenice. Tam jsem znal příjemnou cukrárnu, kam jsem po příjezdu zamířil na kávu s koláčem a zmrzlinový pohár. Na nádraží se nic zajímavého nedělo, tak jsem se spokojil se zvěčněním poklidného motivu před místním pracovištěm ČD Cargo.


Beze slov

V cukrárně byly i dvě Rakušanky, matka s dcerou, které jsem potom náhodou zachytil odcházet po chodníku v trase zrušené úzkorozchodné tratě do Gmündu.


Trasa bývalé úzkokolejky

Buď byly šetrné nebo držely dietu, protože si poručily jeden zmrzlinový pohár se dvěma lžícemi. O 18. hodině přišla servírka kasírovat, protože budou zavírat, ale prý můžeme klidně ještě chvilku sedět. Tak to má být - život bez hranic a otravování ...


Hranice je jen formální

Pak jsem se vrátil na nádraží, kde čekaly k odjezdu vlaky do Veselí nad Lužnici, Českých Budějovic a Vídně.


Téměř přeplněné českovelenické nádraží

Já jsem nasedl do toho prvně jmenovaného a z Veselá nad Lužnicí pak cestoval přes Prahu do Hradce Králové. K přenocování jsem hodlal opět využít svého „tábořiště“ u Čeperky, Jenže přišla bouřka s lijákem a nocleh v mokrém lese mne nelákal. Proto jsem jel přes Pardubice na otočku do Břeclavi a přitom použil vlaky rj 571 a EN 476 Metropol  jako ubytovací zařízení. 24. srpna jsem v Pardubicích zase vystoupil a pokračoval jsem do Suchdola nad Odrou. Původně jsem chtěl jet do Budišova nad Budišovkou, když jsem ale v Suchdole viděl, že se sestavuje manipulační vlak do Nového Jičína, rozhodl jsem se tam zůstat a fotit dění na stanici.


Manipulační vlak opouští suchdolské nádraží

Potom jsem jel do Ústí nad Orlici, kde jsem v centru města poobědval a pokračoval jsem vlakem do Týniště nad Orlici, odkud jsem jel do Náchoda.


Prázdninový ruch v Týništi nad Orlicí

Z Náchoda jsem pokračoval s přestupem v Teplicích nad Metují do Trutnova. Odtud jsem jel do Hradci Králové na večeři a prohlídku města. Noc jsem zase strávil ve vlacích a v sobotu 25. srpna jsem mířil z Kolína přes Nymburk do Mladé Boleslavi. Tam mně čekalo fiasko týdne. Chtěl jsem jet zvláštním vlakem do areálu firmy Tereos TTD v Dobrovici. Když nám průvodčí oznámil, že nás zrovna posledního dne jízd nechtějí pustit na její vlečku, všichni kromě mne a jednoho mladého páru nahněvaně opustili hurvínka. Z dobrovického nádraží jela NAD. Aspoň jsem si v areálu společnosti mohl vyfotit historickou soupravu.


Historie dopravy dobrovického cukrovaru

Průvodčí asi tušil, že jsem přijel zdaleka, tak jsem mu prozradil, že jsem z Drážďan. Chtěl mi darovat jízdní řad, ale s díky jsem odmítl, protože jsem si ho už předtím vytiskl z internetu. Z Dobrovice jsme pokračovali hurvínkem do Dolního Bousova, kam dorazily také vlaky KŽC a MBM Rail, jimiž jsem jel do Dětenic, kde v zámeckém parku byly historické stánky a rytířský turnaj. Kromě toho jsem tam zašel do středověké Krčmy na oběd.


Dětenice

Abych stihl spoj domů, musel jsem z Dětenic jet autobusem do Dolního Bousova, kam jsem dorazil jako jediný cestující, což je voda na mlýny kraje, který si myslí, že se osobní doprava na lokálce nevyplatí. Z Dolního Bousova jsem potom jel zase vlakem přes Mladou Boleslav, Všetaty a Ústí nad Labem domů. V Děčíně jsem měl čas na dokumentace vlaků a lokomotiv, třeba firem IDS a AWT.


Úlovek z děčínského hlavního nádraží

V Bad Schandau jsem vystoupil z linky U28, když na vedlejší kolej pravě dorazil souprava linky S1 s lokomotivou v reklamním nátěru propagujícím zámek Wackerbarth, nacházející se ve vinohradech města Radebeul u Drážďan.


Zajímavý stroj v Bad Schandau

Tak skončilo moje letošní putování s Jízdenkou na léto Českých drah, které mne zavedlo také kousek do Rakouska a hodně daleko na Slovensko. Vracel jsem se po týdnu na cestách domů spokojen jak s počasím, tak se zážitky.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský

Súvisiace odkazy