„Lenka“ – den poslední

Člověk by očekával, že takováto příležitost bude mít nějaký slavnostní rámec, na jaký jsme byli v minulosti tak trochu zvykli. Ale nic se neděje, přípravy k odjezdu vlaku probíhají úplně normálně. Jen pár fotografů se snaží zachytit tuto výjimečnou chvíli a společný zájem je vede také k výměně názorů a popovídání si se strojvedoucím. Ten v onu chvíli ještě ani neví, zda jízda do Trutnova bude opravdu poslední, nebo vůz bude ještě pokračovat podle svého pravidelného oběhu z Trutnova do Chlumce nad Cidlinou.

Nakonec snad ani není důvod k nějakému uslzenému loučení, protože „Lenka“ dnes neodjede na smrt pod autogenem, ale ke svému znovuzrození v dílnách Pars nova Šumperk, odkud se vrátí na koleje už jako novotou zářící 854.021-3. (V dané době ovšem ještě netuším, že se jí do Šumperka chtít moc nebude, což vyjádří při cestě tam drobnou vzpurností svého oběhového aparátu ve stanici Potštejn.) Na druhou stranu je ovšem pravda, že její rekonstrukcí vlastně zanikne také celá její řada (přičemž „sesterská“ řada 852 už také neexistuje; jejím posledním provozním zástupcem byl vůz 852.009-0, který byl přistaven k rekonstrukci dne 13.12.2005).

Motorové vozy obou řad "hyder" byly naposledy turnusovány v období platnosti GVD 2004/05. V PJ Trutnov v třídenním oběhu, který zahrnoval výkony při vedení osobních a spěšných vlaků především na tratích 032, 040 a 026, zbývající "needitované" vozy PJ Hradec Králové pak jezdily na obdobných výkonech (spolu s vozy už "editovanými") na tratích 041, 061 i 030. V GVD 2005/06 je to vše už minulostí.

Chopme se tedy této příležitosti a podívejme se ve stručnosti na zrod, život i zánik obou řad:

V roce 1965 Ministerstvo dopravy ČSR zadalo vývoj motorových vozů pro vedení mezinárodních rychlíků, které měly nahradit v té době už nevyhovující motorové jednotky maďarské výroby Ganz řady M 295.0. Požadované vozy měly být konstrukčním pokračováním řady M 286.0 s vyšším výkonem motoru a maximální rychlostí 120 km/hod. Souběžně měly být dodány konstrukčně obdobné vozy pro dopravu rychlíků a těžkých osobních vlaků na vnitrostátních tratích. Ve stádiu příprav tohoto projektu však došlo k určitým změnám v plánovaných počtech vozidel, pořadí jejich dodávek a také jejich označení, takže ve skutečnosti probíhaly dodávky jednotlivých řad, vyráběných ve vagónce Tatra Studénka, takto:

• M 286.1/851 (pro vnitrostátní dopravu) - 37 vozů (1968),
• M 296.2/852 (pro vnitrostátní dopravu) - 25 vozů (1968 - 1969),
• M 296.1/853 (pro mezinárodní dopravu) - 35 vozů (1969 - 1971).

Motorové vozy řady M 296.2/852, původně určené zejména pro vnitrostátní rychlíkovou dopravu, mají agregát pohonu shodný s vozy řady M 286.1, tedy tvořený dvanáctiválcovým přeplňovaným spalovacím motorem KS 12 V 170 DR, který je spojen kloubovým hřídelem s hydrodynamickou převodovkou H 750 M, a nápravovými převodovkami NP 18 a NK 18. Vozová skříň je rozdělena na dvě stanoviště strojvedoucího (přičemž zadní je průchozí), dva nástupní prostory, oddíl pro cestující, zavazadlový oddíl, strojovnu a WC. Vytápění vozu je teplovodní, pomocí naftového agregátu. Nástupní dveře pro cestující jsou skládací dvoudílné s otvíráním ven (na rozdíl od vozů řad 850 a 851) podle předpisů pro mezinárodní provoz.

Nové vozy byly z výroby dodány do dep Praha-Libeň, Hradec Králové a Tábor a byly nasazeny na dopravu rychlíků např. ve směru České Budějovice - Brno, Praha - Hradec Králové - Letohrad a Hradec Králové - Znojmo, ale i osobních vlaků na ramenech příslušných dep. Vzhledem k tomu, že řada 852 má shodný pohonný agregát jako řada 851, i ona se vyznačovala poměrně vysokou poruchovostí motorů a také pro ni byla uplatněna opatření směřující k prevenci těchto závad, tj. nastavení sníženého výkonu od roku 1981 a nevyužívání nejvyššího výkonového stupně od roku 1982.

V roce 1982 byly zbývající budějovické (resp. táborské) vozy převedeny do Hradce Králové a Trutnova. Za dobu provozu této řady bylo sedm jejích zástupců (inventárních čísel 008, 011, 014, 019 až 021 a 024) zrušeno v důsledku násilného poškození při nehodě či požáru.

Vozy řady M 296.1/853 jsou konstrukčně zcela shodné s vozy řady M 296.2 (852), avšak byly vybaveny rychlíkovou lokomotivní brzdou, aby vyhověly tehdejším požadavkům ÖBB na dodržení definované zábrzdné dráhy.

Nové vozy byly z výroby dodány do dep Praha-Libeň (27 vozů), Hradec Králové a Trutnov (po 4 vozech). Pražské vozy byly určeny především pro dopravu mezinárodního rychlíku "Vindobona" mezi Berlínem a Vídní; vozily tyto expresy od srpna 1969 do konce grafikonu 1971/1972. Jinak byly vozy této řady využívány ve vnitrostátní rychlíkové i osobní dopravě obdobně jako vozy řady 852. A stejně tak na ně byla později aplikována opatření ke snížení poruchovosti motorů.

Zvláštností v provozu motoráků řady 853 bylo vybavení libeňských vozů zařízením automatické regulace rychlosti (od roku 1971), které však bylo později (pro nedostatek náhradních dílů) postupně demontováno.

Vozy této řady zůstaly po celou dobu svého provozu dislokovány v Hradci Králové, Trutnově a Praze (zde ale později už v PJ Vršovice), i když docházelo k přesunům vozů mezi uvedenými působišti. Jejich celkový počet se během let 1981 - 1987 snížil o tři (inventárních čísel 003, 011 a 018), které byly zrušeny po násilném poškození.

České dráhy již dlouhodobě nejsou z ekonomických důvodů schopny zajišťovat v potřebném rozsahu  obnovu svého vozidlového parku, a to se pochopitelně týká také motorových vozů. Z tohoto důvodu jsou zatím nejschůdnější cestou v tomto směru modernizace starších řad. V kategorii čtyřnápravových motorových vozů přicházely v úvahu pouze vozy řady 852 a 853, jejichž skříně jsou (díky své robustní konstrukci) ještě dnes v relativně dobrém stavu (ve srovnání s vozy řad 850 a 851). Východiskem uvažované rekonstrukce musela být nutně remotorizace vozů - už vzhledem k provozním problémům s původními motory KS 12 V 170 DR, i když záměrem bylo pochopitelně také snížení spotřeby nafty u modernizovaných vozů. Po delší době úvah i příprav nakonec nerealizovaných řešení vznikl návrh rekonstrukce "hyder" obou řad v tehdejším podniku Pars DMN Šumperk, za spolupráce s firmou LOKEL.

Tento návrh vychází z použití čtyřdobého vznětového dvanáctiválcového motoru Caterpillar 3412 E DI-TA ve spojení s původní hydrodynamickou převodovkou H 750 M. Pro prototypovou rekonstrukci byl vybrán vůz 853.030-5, který byl přestavěn v roce 1997 a obdržel označení 854.030-4 a také jméno (podle typu motoru) "Edita", což se stalo základem tradice rekonstruované vozy pojmenovávat jmény zprvu ženskými, později i mužskými (a nejen kalendářovými). V roce 1999 byl jako druhý přestavěn vůz 852.016-2 na tzv. "předsériové provedení" a od roku 2000 se v Pars Nova Šumperk rekonstrukce rozběhly už sériově, přičemž ČD plánovaly přestavět všechny zbývající vozy obou řad, tedy celkem 50 kusů (32 vozů řady 853 a 18 vozů řady 852).

A tento záměr byl dovršen právě dne 14.2.2006, kdy byl k rekonstrukci přistaven poslední z nich - 853.021-4 „Lenka“. Povězme si ještě něco málo o něm samotném:

Motorový vůz původního označení M 296.1021 byl vyroben vagónkou Tatra ve Studénce v roce 1970 pod výrobním číslem 72204. Po dokončení byl dnem 22.12.1970 předán do depa Praha-Libeň. V Praze zůstal zřejmě až do roku 2004, kdy je uváděn k 1.7. ve stavu PJ Praha Vršovice, avšak jako neprovozní. Měl zadřený motor a později byl opraven s použitím motoru z jiného vozu. Od 1.1.2005 je už evidován ve stavu DKV Česká Třebová, PJ Hradec Králové, odkud dnem 12.12.2005 přešel do PJ Trutnov. Jako poslední z "hyder" se honosil původním "polomáčeným" nátěrem, který dostal v provedení PUR v listopadu roku 1996 v dílnách Pars DMN Šumperk. Poslední revizí vůz prošel dne 17.8.2004 ve Vršovicích.

Prameny a odkazy:

1. "Motorové vozy řad 850 až 854", J.Bittner, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 1999
2. "Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
3. "Malý atlas lokomotiv 2005", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2004
4. "Atlas lokomotiv" na http://www.atlaslokomotiv.net/
5. "Motorové vozy 852, 853, 854" na http://854foto.net/