Motorové vozy na našich kolejích: řada 843

28.12.2007 12:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Motorové vozy na našich kolejích: řada 843

Ke konci roku jsem se ve svém přehledu našich motorových vozů dostal také na konec. Tedy alespoň pokud jde o nově vyrobené vozy pro ČD. To zdůrazňuji pro ty čtenáře, kteří si seriál oblíbili a jimž mohu přes dosaženou metu slíbit ještě několikeré další pokračování týkající se rekonstrukcí vozů starších a případně také daleko novějších motorových jednotek ZSSK. Nevylučuji ostatně ani nějaký ten návrat do historie.

S motorovými vozy řady 843 jsme se na stránkách našeho miniatlasu už setkali, i když jen letmo a navíc v jeho části věnované vozům řídícím, konkrétně řadě 943. Na její stránce jsme uvedl alespoň to nezbytné minimum informací, které bylo nutné k pochopení významu stavby a dodávky prvních vratných souprav v motorové trakci pro naše dráhy. Nicméně dnes se přece jen nemohu vyhnout zopakování některých výchozích skutečností, které provázely cestu nejmodernějších motorových vozů Českých drah, jimž se mezi lidem železničním a spřízněným nejčastěji říká „rakev“ či „apollo“, na koleje.
 
26.09.2006 - Bystrovany, 843.031 + 043.010 + 943.003 Os 3507 © Václav Vyskočil
 
Možná nebude na škodu zastavit se hned v úvodu u oněch přezdívek. Ta první nemá určitě vyvolat představu, že jde o vozidlo smrtelně nebezpečné popřípadě svůj obsah tísnící – je to pouhá odezva na charakteristický tvar vozové skříně. Přezdívka druhá už si žádá vysvětlení hlubší. Jako některé jiné pseudonymy našich drážních vozidel, i tento vznikl v určité době jako reakce na tehdy mediálně známý jev. Knižní vysvětlení přezdívky „apollo“ je totiž takové, že panel regulátoru výkonu, který je umístěn v zavazadlovém oddíle, navozuje svými mnohobarevně blikajícími kontrolkami vizi ovládacího pultu kosmické lodi, konkrétně v časech příchodu vozů řady 843 do dep nejznámějšího Apolla.
 
Údajně existují ještě přezdívky další, např. „pendolino“, „rohlík“, „klump“, „krám“, „čuan“ či „tichá smrt“. Některé z nich jsou společné s vozy, jimiž jsme se zabývali minule, tedy „kvatry“ řady 842. V tomto případě nejde o žádnou náhodu, neboť oba typy jsou nejen vzhledově podobné, ale také výroba druhého navázala časově i konstrukčně na onen předchozí, jak o tom bude zmínka v dalším textu. A návaznost se i přes odlišnost přenosu výkonu zřejmě projevila také v počáteční nespolehlivosti a tím dané „oblibě“ vozidel mezi pracovníky, starajícími se udržet je ve stavu provozním. K „prostoupení“ přezdívek pak mohlo přispět i to, že se v některých depech obě řady vystřídaly, jak si dále připomeneme.
 
21.08.2004 - Olomouc: prototypové "apollo" 843.001-9 při posunu © PhDr. Zbyněk Zlinský
Vývoj a výroba
Vzhledem k tomu, že ČSD ve své původní koncepci obnovy parku motorových vozů vytvořené ve druhé polovině 60. let minulého století počítaly pro dopravu osobních vlaků na hlavních neelektrizovaných tratích původně s hnacími vozidly s elektrickým přenosem výkonu (sériově nerealizovaná řada M 475.0 (860), byla pro ně výroba a dodávka oněch třiceti sedmi vozů řady 842 s přenosem hydromechanickým do značné míry jen jakýmsi nouzovým řešením. Na tomto pojetí výrazně preferujícím elektrický přenos výkonu nic nezměnily ani už dlouholeté dobré zkušenosti se staršími řadami „hyder“ (u nichž ovšem bylo na závadu jejich uspořádání se strojovnou snižující velice podstatně obsaditelnost vozu) ani skutečnost, že se „kvatra“ v sériovém provedení, tedy s dovozovými převodovkami, nakonec v provozu osvědčila.
 
K preferenci elektrického přenosu výkonu je třeba poznamenat, že ta zapadala také do připravované koncepce vratných souprav nezávislé i závislé trakce s jednotnými řídicími i vloženými vozy. K její realizaci, tedy vývoji příslušných vozů elektrických (pro oba napájecí systémy) však už nedošlo. Je ovšem zajímavé, že se myšlenka univerzálně použitelných řídicích vozů dostává v současné době znovu do záměrů obnovy parku vozidel Českých drah, nicméně nikoliv pro soupravy s elektrickými vozy (ty bohužel ve výhledu nejsou), nýbrž lokomotivami.
 
01.07.2006 - Pardubice hl.n.: souprava 843.014-2 + 043.007-4 + 943.011-7 čeká v depu na další výkon © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
V každém případě už začátkem léta roku 1989, v době problémů s původními hydromechanickými převodovkami u prototypů řady 842, zadaly naše státní dráhy ve Vagonce Studénka vývoj motorového vozu s elektrickým přenosem výkonu a využitím dvou podpodlahových spalovacích motorů LIAZ o výkonu 250 kW. Vůz měl být vybaven nejmodernější řídicí a regulační technikou a splňovat kritéria maximální spolehlivosti, přívětivosti k cestujícím se sníženou pohyblivostí, ekonomičnosti i ekologičnosti provozu. Na rozdíl od koncepce původní měl však být určen také pro dopravu rychlíků. Toto nové (či spíš opakované) zadání bylo umožněno změněnou situací v podniku ČKD Praha, jemuž se po rozpadu Rady vzájemné hospodářské pomoci uvolnily výrobní kapacity a mohl tak nabídnout pro nový vůz nejen elektrickou výzbroj, ale také podvozky.
 
Podnik ČKD původně nabídl dokonce i dodávku spalovacího motoru, neboť hodlal licenčně vyrábět nový motor LIAZ 6Z135T M2 ve verzi stojaté (pro stacionární agregáty a lokomotivy) i ležaté (pro motorové vozy). Z této výroby však nakonec z ekonomických důvodů (málo zakázek pro jejich efektivní produkci) sešlo a pro nový vůz byl vybrán už vyráběný modernizovaný motor LIAZ M 1.2C – ML 640D. Vzhledem k těmto problémům a také pro poněkud váhavý přístup vedení podniku ve Studénce (který byl pochopitelný po zkušenostech s vývojem vozu M 475.0) se úvodní fáze projektu vlekly několik let. Objevily se v nich i takové momenty, jako třeba nakonec nerealizovaný návrh rekonstruovat jeden z prototypů řady 842 na řadu 843. Teprve v listopadu 1993 schválil odbor kolejových vozidel generálního ředitelství nově vzniklých Českých drah technické podmínky prototypu nové řady.
 
08.04.2006 - PJ Olomouc: 843.002-7 na točně © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Během přípravy výroby nového motorového vozu se v těch „posametových“ letech transformoval nejen objednatel, ale také dodavatel. Jím se stala Moravskoslezská vagónka Studénka, v jejíž prototypové dílně se konečně v roce 1994 rozběhla montáž vozu 843.001-9. Ani tak však nebyla bez problémů, protože ji provázely potíže s dodávkami různých komponentů dané jednak složitostí změněných odběratelsko-dodavatelských vztahů. jednak nepříliš dobrou ekonomickou situací samotné vagónky. Prototypový vůz koncepčně vycházející z vozů řady 842 byl dokončen v létě roku 1995, montážní pracoviště opustil zřejmě dne 28.6.1995 a poprvé se veřejně představil 25.8.1995 v Praze při oslavách 150. výročí trati olomoucko-pražské.
 
V září téhož roku byl prototypový vůz vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kde byl oceněn Zlatou medailí, a poté začal být podrobován rozsáhlým zkouškám. Nejprve probíhaly základní zkoušky u výrobce (v elektrozkušebně a na kolejišti v areálu vagónky) a poté na ŽZO v Cerhenicích. V dubnu a květnu 1996 se uskutečnily zkoušky vytápění, klimatizace stanovišť a vzduchotechniky v klimatické komoře vídeňského Arsenalu. Po dalších stacionárních zkouškách vůz dne 15.10.1996 vykonal TBZ na tratích kolem Olomouce. Zkoušky proběhly úspěšně, projevily se při nich pouze některé dílčí jednorázové závady. Před předáním provozovateli byl vůz upraven na sériové provedení, které se od prototypového poněkud lišilo. Na prototypový vůz navázala v letech 1996 a 1997 výroba a dodávka třicetikusové série, která byla uzavřena předáním posledního vozu dne 26.6.1997.
 
08.04.2006 - PJ Olomouc: odstavený 843.027-4 © PhDr. Zbyněk Zlinský
 
Jak jsem se letmo zmínil už v úvodu, motorový vůz řady 843 byl koncipován jako součást vratné soupravy tvořené odpovídajícím vozem řídicím a vozy vloženými. Dovolím si tedy nyní ocitovat sám sebe a připomenout tak, co už bylo na těchto stránkách napsáno ve zmíněné stati o řadě 943:
 
Souběžně s výrobou motorových vozů řady 843 bylo v MSV Studénka v letech 1996 a 1997 vyrobeno 32 přípojných vozů řady 043 a 11 řídicích vozů řady 943, které jsou s přípojnými vozy koncepčně shodné a liší se od nich v zásadě jen tím, že na jednom konci mají stanoviště strojvedoucího. Vzhled těchto vozů odpovídá vozům motorovým, jsou však nižší (neboť motorové vozy mají na střeše odporníky) a také kratší (což byl důsledek záměru používání souprav na vedlejších tratích a také zamýšlené náhrady přípojných vozů řady 020).
 
Použití řídicích vozů v našich podmínkách přitom, na rozdíl od jiných evropských zemí, nemělo žádnou tradici. Proti jejich používání stála dlouho přežívající a v praxi také bohužel aplikovaná teorie o náchylnosti takto uspořádaných souprav k vykolejení. V tomto směru bylo tedy rozhodnutí o vývoji vratných souprav s pohonem motorovými vozy řady 843 průlomové a vyžádalo si údajně dokonce příslušnou úpravu stávajících drážních předpisů (které pro sunuté soupravy stanovovaly maximální rychlost 30 km/hod.).
 
Typový výkres motorového vozu řady 843 © ČKD Vagonka
Popis

Samonosná ocelová svařovaná vozová skříň lehké konstrukce s průchozími čely je rozdělena (obdobně jako u řady 842) na dvě čelní průchozí stanoviště strojvedoucího, dva nástupní prostory, dva oddíly pro cestující a zavazadlový oddíl, který je vybaven dvěma zvedacími plošinami pro přepravu cestujících na invalidním vozíku. Pro přepravu imobilních občanů je upraveno i WC a část většího oddílu pro cestující, kde jsou v prostoru pro invalidní vozík také tři z pěti sklopných sedaček. Vytápění vozu je teplovzdušné, pomocí centrálního vytápěcího agregátu a s případným využitím odpadního tepla od spalovacích motorů. Vytápěcí systém bez ohřevu vzduchu zajišťuje i nucené větrání, které je doplněno střešními ventilátory a polospouštěcími okny; obě stanoviště strojvedoucího jsou klimatizována. 

13.11.2004 - Olomouc hl.n.: "apollo" 843.019-1 na R 821 do Opavy východ - interiér © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vůz je poháněn dvěma shodnými hnacími agregáty, které tvoří přeplňovaný vznětový motor LIAZ M 1.2 C ML 640D přírubově spojený s třífázovým trakčním alternátorem TA 614, napájejícím přes usměrňovač dva trakční elektromotory jednoho podvozku. Přirozeně chlazené brzdové odporníky jsou uloženy na střeše vozu. Vůz je vybaven centrálním řídicím počítačem, který mj. umožňuje automatickou regulaci rychlosti jízdy. Řídicí systém vozu dovoluje také vícenásobné řízení dvou motorových vozů z jednoho stanoviště, ovládání soupravy z řídicího vozu a ovládání dveří přípojných vozů dalších řad (zejména 010 a odvozených či 042 a 056). 

Pokud jde o brzdovou výzbroj, jejíž systém MSV Studénka vyvinula ve spolupráci s podnikem DAKO Třemošnice, má vůz řady 843 instalovánu pneumatickou samočinnou tlakovou brzdu, elektricky ovládanou brzdu přídavnou, elektrodynamickou brzdu, brzdu doplňkovou, parkovací, záchrannou a ruční mechanickou. Součástí výbavy vozu je i akustický a optický informační systém pro cestující. Celkové uspořádání vozu je zřejmé z typového výkresu a fotografií exteriéru i interiéru, které tento text doprovázejí nebo jsou zahrnuty do připojené galerii.

31.05.2007 - Hradec Králové hl.n.: 843.016-7 na R 983 Liberec - Pardubice, pohled na stanoviště © PhDr. Zbyněk Zlinský

Na fotografiích se můžete seznámit také s barevným řešením těchto vozidel, které se od jejich výroby nezměnilo, ba většina jich jezdí ještě v původním laku. Další podrobnosti o stavbě či vybavení motorových vozů řady 843 se více zvídavý čtenář může na cenu mírné námahy dovědět z odborné literatury a internetových stránek, které uvádím v odkazech na konci, popř. jiných zdrojů, které sám ve své touze po širším poznání objeví. Základní technické údaje a některá výrobní data těchto vozidel ukazuje přehledně následující tabulka:

Základní technické údaje
označení
843.001 - 031
tovární typ
114
rozchod
1 435 mm
uspořádání dvojkolí
Bo’ Bo’
přenos výkonu
elektrický, AC/DC
maximální rychlost
110 km/h
spalovací motory
2x LIAZ M 1.2C – ML 640D
jmenovitý výkon
2 x 300 kW
hmotnost ve službě prázdný
56,0 t
hmotnost ve službě obsazený
67,8 t
délka přes nárazníky
25 200 mm
počet míst k sezení (pevná + sklopná)
54 + 5
počet míst k stání
60
počet míst pro invalidní vozík
1
výrobce skříně
MSV Studénka
výrobce spalovacího motoru
LIAZ Jablonec n.N.
výrobce podvozků
ČKD Lokomotivka Praha
výrobce elektrické části
ČKD Trakce Praha
roky výroby
1995 (prototyp), 1996 - 1997 (sériové vozy)
počet kusů
31
Provoz

Nové vozy byly z výroby předány do dep kolejových vozidel (provozních jednotek) podle schématu zřejmého z níže uvedené tabulky. Zpočátku se na vozech této řady projevovaly (mimo jiné) závažné závady na dvojkolích, které vyústily až v odstavení celé řady z provozu v roce 1998 (to se týkalo i řídicích vozů řady 943 a vložených vozů řady 043). Nakonec byla dvojkolí nahrazena novými s vyšší pevností a tvrdostí. K úplnému zprovoznění všech tří řad došlo až v roce 1999.

02.07.2005 - Chomutov:  843.004-3 + 943.002-6 jako R 910 "Emanuel Rádl" Praha Masarykovo - Chomutov © PhDr. Zbyněk Zlinský

Do roku 2005 byly motorové vozy řady 843 dislokovány v provozních jednotkách Chomutov, Šumperk, Krnov a Děčín. V létě roku 2005 bylo rozhodnuto o přesunutí deseti vozů této řady z DKV Ústí nad Labem do DKV Brno, a to k začátku platnosti GVD 2005/2006. Jako první byl do PJ Brno Horní Heršpice předán vůz inventárního čísla 012 (který se už před tím nacházel v DPOV Veselí nad Moravou). Od 29.11.2005 byl ve stavu PJ Horní Heršpice vůz 009, od 10.12. vozy 010, 013, 014, od 1.12. vozy 007, 015 a 018. Dále měly být převedeny vozy 017 a 030.

K podstatné změně v dislokaci těchto vozů došlo na podzim roku 2006 v souvislosti s přípravou realizace GVD 2006/2007. Vzhledem k tomu, že ČD vyhrály výběrové řízení vypsané ministerstvem dopravy na provozování rychlíkových spojů na tratích Pardubice - Liberec a Plzeň - Most i výběrové řízení vypsané Liberckým krajem na provozovatele osobních vlaků na tratích Liberec - Tanvald a Tanvald - Harrachov, musely pro ně zajistit jediná vhodná vozidla, tedy soupravy 843 + 043 + 943, přesunem z jiných DKV. Internetová aktualita Stránek Přátel Železnic z října 2006 to popisuje takto:

26.09.2006 - Vel. Bystřice, 843.023 + 943.007 R 825 © Václav Vyskočil

Od okamžiku zveřejnění výsledků výběrových řízení tak bylo jasné, že při stávající dislokaci motorových vozů řady 843 není možné vozbu rychlíků na těchto ramenech zvládnout a motorové vozy řady 843 a k nim určené přípojné a řídicí vozy se octnou v nových působištích, a to v DKV Plzeň a v DKV Ústí nad Labem, PJ Liberec, kam budou přesunuty z DKV Brno, PJ Horní Heršpice a DKV Ústí nad Labem, PJ Děčín.  

Výkony obou dep, které jsou nyní zajišťovány řadou 843, budou od 10. prosince 2006, kdy vstoupí v platnost nový jízdní řád, převedeny do motorových vozů řady 854, případně jiných řad. Zatímco děčínské výkony si částečně rozdělí „edity“ PJ Liberec a vozy dalších řad v rámci DKV (mimo jiné také nově dodané jednotky "Regionova"), výkony PJ Horní Heršpice zabezpečí vozy, které budou do DKV Brno předislokovány z dep, ve kterých je v současnosti řada 854 již provozována. V novém jízdním řádu bude v PJ Horní Heršpice turnusováno 7 vozů řady 854 ve dvou turnusových skupinách, a to v jednodenní TS 830 a v šestidenní TS 831. K motorovým vozům budou do DKV Brno ještě předislokovány přívěsné vozy řad 053 a 054 a dva řídicí vozy řady 954.

Přehled vozů řady 843
vůz
výrobní číslo
převzat ČD
dislokace původní
dislokace současná
jméno
843.001-9
94307/1995
15.10.1996*
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
 
843.002-7
95390/1997
01.01.1997
Olomouc (Šumperk)
Olomouc (Olomouc)
 
843.003-5
95391/1997
01.01.1997
Olomouc (Šumperk)
Olomouc (Olomouc)
 
843.004-3
95392/1997
19.01.1997
Louny (Chomutov)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.005-0
95393/1997
09.01.1997
Louny (Chomutov)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.006-8
95394/1997
01.01.1997
Liberec (Česká Lípa)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.007-6
95395/1997
01.01.1997
Liberec (Česká Lípa)
Č.Třebová (Liberec)
Jarda
843.008-4
95396/1997
01.01.1997
Liberec (Česká Lípa)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.009-2
95397/1997
01.01.1997
Liberec (Česká Lípa)
Č.Třebová (Liberec)
Míra
843.010-0
95398/1997
01.01.1997
Liberec (Česká Lípa)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.011-8
95399/1997
15.01.1997
Ústí n.L. (Děčín)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.012-6
95400/1997
14.03.1997
Ústí n.L. (Děčín)
Plzeň (Plzeň)
 
843.013-4
95401/1997
14.03.1997
Ústí n.L. (Děčín)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.014-2
95402/1997
14.03.1997
Ústí n.L. (Děčín)
Č.Třebová (Liberec)
Koťátko II.
843.015-9
95403/1997
14.03.1997
Ústí n.L. (Děčín)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.016-7
95404/1997
21.03.1997
Louny (Chomutov)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.017-5
95405/1997
30.03.1997
Louny (Chomutov)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.018-3
95406/1997
30.03.1997
Louny (Chomutov)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.019-1
95407/1997
03.04.1997
Olomouc (Šumperk)
Olomouc (Olomouc)
Betty
843.020-9
95408/1997
03.04.1997
Olomouc (Šumperk)
Olomouc (Olomouc)
 
843.021-7
95409/1997
01.05.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
 
843.022-5
95410/1997
03.04.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
Denisa
843.023-3
95411/1997
03.04.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
Natálka
843.024-1
95412/1997
05.05.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
 
843.025-8
95413/1997
05.05.1997
Olomouc (Krnov)
Č.Třebová (Liberec)
 
843.026-6
95414/1997
05.05.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
Amálka
843.027-4
95415/1997
05.05.1997
Olomouc (Krnov)
Plzeň (Plzeň)
 
843.028-2
95416/1997
05.05.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
 
843.029-0
95417/1997
24.06.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
 
843.030-0
95418/1997
26.06.1997
Olomouc (Krnov)
Plzeň (Plzeň)
 
843.031-6
95419/1997
24.06.1997
Olomouc (Krnov)
Olomouc (Olomouc)
 
*) datum TBZ, den převzetí není k dispozici

„Apolla“ zajišťují dopravu především spěšných vlaků a rychlíků zejména na sklonově náročných tratích - k tomu je předurčují jejich vysoký trakční výkon i dobré adhezní vlastnosti. Mají údajně nejvyšší kilometrické proběhy ze všech řad motorových vozů - až 550 km denně. Bohužel několik z nich bývá i dlouhodobě odstaveno a občas slouží také jako zásobárna náhradních dílů pro vozy ostatní. Na některých výkonech jsou ve vratné soupravě prakticky nezastupitelné, typická je trať 292 se svou peážní úvratí v Głuchołazech. Dalo by se konstatovat, že jejich základním nedostatkem je jejich malý počet – což se ovšem týká také dalších vozů těchto vratných souprav, především řídicích.

11.11.2006 - Ostružná: 843.019, R922 © Radek Hořínek

Několik slov závěrem

Jako vždy mám nutkání na závěr zdůraznit, že článek neměl ambice podat vyčerpávající přehled všeho, co se týká vývoje, výroby, konstrukce a provozu těchto motorových vozů. Snad ale může být vhodným souhrnem informací pro ty, kdož o těchto vozech nevědí prakticky nic, a pro ty ostatní pak třeba východiskem k jejich hlubšímu poznání prostřednictvím pramenů, z nichž ty nejsnáze dostupné uvádím v odkazech. Věřím také, že diskuse k této stati přinese nejen další poznatky, ale také pro mne vítaná upozornění na možné chyby či nepřesnosti, jichž jsme se při jejím psaní dopustil.

Snímky použité v textu i v připojené galerii mají být jen ilustrací, a z tohoto důvodu je prosím nevnímejte jako umělecká dílka určená pro potěchu očí a duše diváka. Takové obrázky najdete spíš v publikacích, kalendářích a na internetových stránkách zaměřených na železniční krásno.

26.09.2006 - Bystrovany, 843.002 R 823 © Václav Vyskočil

Prameny a odkazy:
  1. „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
  2. "Malý atlas lokomotiv 2007", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2006
  3. „Dráha", NADATUR, Praha - různá čísla
  4. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net
  5. Motorové vozy 843 Krnov
  6. Motorový vůz řady 843, souprava 843+043+943
  7. Řada 843
  8. Motorové vozy řady 843
  9. Atlas - řada 843
  10. Ověřovací provoz motorových vozů řady 843 (na zubačce)
  11. Motorové vozy ř. 843 (Brno)
  12. Stránky Přátel Železnic

28.01.2006 - Jeseník: 843.028, původně zrušená, ale v Krnově opět uvedena do provozního stavu © Radek Hořínek

Poděkování:

Za poskytnutí fotografií do galerie děkuji Radku Hořínkovi a zvláště pak Václavu Vyskočilovi, který kromě vlastních obrázků přispěl navíc četnými informacemi o počátcích provozu těchto motoráků u Českých drah. Dalších hodnotných připomínek se mi dostalo od jistého pracovníka ČD, který si ve své skromnosti přeje zůstat v anonymitě.

Titulní snímek: První „apollo“ s řídicím vozem ř. 943 vyjíždí ze šumperského depa dne 11.10.2003 © PhDr. Zbyněk Zlinský 

Galéria

Súvisiace odkazy