První cenný kousek pro budoucí muzeum v Kroměříži

Než došlo k samotnému přesunu auty do Moravských Bránic, došlo na malou rozcvičku v podobě vyložení plného auta i s vozíkem, které přivezl Martin Šůstal s Alešem Novákem z Osíčka. Jednalo se o různé drobnosti včetně kompletní pokladny z Holešova, která sloužila svému účelu, až do rekonstrukce, kterou nedávno prošlo nádraží v Holešově. Po půl desáté vyjela šestičlenná posádka ve svých třech autech a vydala ke svému cíli. Na nádraží v čekárně nás už čekal velice ochotný pan výpravčí Příkazský se svým bývalým pracovním pultem.

Zbytek práce nás čekal na stavědle č. 1. Ten den bylo zapotřebí kompletně demontovat, naložit a převést do Kroměříže přístroj zvaný Rank. Řídící stavědlový elektromechanický přístroj RANK, získal jméno podle svého konstruktéra. Stavědlo je "vzor 5007" podle čísla vzorového listu. V Moravských Bránicích byl nainstalován a bezproblémově sloužil více jak 70 let. Poslední, větší rekonstrukcí prošel v roce 1959, bylo to s největší pravděpodobností, při změně uspořádání kolejiště. Stavědlo č. 1 ukončilo svůj pravidelný provoz 9. 11.2010 v 17 hodin, kdy se na nádraží ujala své vlády JOPKA.

Původní zabezpečovací zařízení, které na své náklady zakoupil Martin Šůstal, bylo zapotřebí do konce soboty demontovat a odvést, protože by jinak skončilo v kovošrotu za cenu železného odpadu. Celou operaci bylo zapotřebí provést co nejrychleji. Ne, že by nás místní tak moc honili s demontáží, ale zhruba jen do 16. hodiny bylo světlo, které bylo zapotřebí pro nutnou práci na stavědle. Vybaveni pouze několika šroubováky a klíči, jsme se pustili do nelehkého úkolu.

Já jsem kromě klíčů a pilky na železo, která také našla brzy své uplatnění, vzal také pro jistotu účinný sprej WD 40. Ten v průběhu dne našel své uplatnění a byl dobrým pomocníkem v uvolňování velkých šroubů. Poslední kus demontovaných dílů byl naložen přesně v 16 hodin, kdy už se slunce sklánělo nad obzorem. Všechno klaplo tak, jak bylo v plánu. Už za tmy, v 17:15 dorazilo první auto k bráně kroměřížského depa. Začalo samotné vykládání techniky, která měla odhadem váhu 1,1 tun. Celá operace skončila těsně před 19. hodinou večerní.

Ten den toho měl každý z nás opravdu dost. Všichni jsme ten den udělali kus poctivé práce, která bude v budoucnu přeměněna v muzeum, které na Kroměřížsku zatím chybí. Já jsem sám měl původně v sobotu zcela jiné plány. Chtěl jsem jet, jako mnozí jiní fandové do železniční dopravy, navštívit s fotovlakem, železniční trať z Bruntálu a Malé Morávky. Po této trati se už asi vlakem nikdy nesvezu, ale osobně si myslím, že jsem udělal dobře, protože v Moravských Bránicích mě bylo zapotřebí více.

Závěrem tohoto článku bych chtěl poděkovat Martinu Šůstalovi, který si zaslouží velký dík, nejen za zorganizování této akce, ale také za usilovnou práci, kterou stále vynakládá, pro vznik budoucího muzea v kroměřížském depu.

Titulní snímek: Stavědlo naposledy v plné kráse © Stanislav Plachý