Lokomotivní řada 1042 u ÖBB skončila

Lokomotivy řady 1042 byly vyráběné v letech 1963 – 66 v počtu 60 kusů v lokomotivce Florisdorf patřící pod koncern SGP. Elektrickou výzbroj dodávaly firmy ELIN, BBC a Siemens. Na tuto sérii pak navázala dodávka 197 modernizovaných lokomotiv řady 1042.5. Číselný interval 521-530 byl vynechán. Celkem tedy získaly ÖBB 257 lokomotiv, které byly vyráběné až do roku 1977. Poslední z lokomotiv, 1042.707 byla předána od výrobce 10. 11. 1977 do depa Vídeň Süd. Do tohoto depa byly dodávány všechny lokomotivy této řady, zde byly oživovány a schváleny do provozu. Odtud pak byly převáděny do dalších dep. K 31. 12. 1969 byly lokomotivy rozděleny kromě depa Vídeň Süd (31 strojů) do dep Vídeň West (23 strojů), Graz (19 strojů), Villach (5 strojů) a Mürzzuschlag (11 strojů). Celkem tedy bylo 89 lokomotiv, další byly ve výrobě. Po dokončení výroby v roce 1977 se staly lokomotivy 1042 a 1042.5 v té době nejpočetnější řadou elektrických lokomotiv ÖBB. Tento primát jim pak odebrala až lokomotivní řada 1044 počátkem 90. let minulého století.

Lokomotivy řady 1042 se i tak udržely prakticky na všech výkonech ÖBB až do počátku nového století. Jejich ústup z rakouských tratí způsobily teprve dodávky nových lokomotiv řad 1016, 1116 a 1216 „Taurus“. Lokomotivy 1042.5 (inv. čísla 531-707) ještě prošly rekonstrukcemi na vícečlenné řízení. S úpravami a přeznačováním bylo započato v roce 1995, k 1. 1. 1996 vykazovaly ÖBB 6 rekonstruovaných strojů a to: 1142.548, 583, 638, 647, 653 a 654. Při dílenských opravách byly také některé upraveny i vzhledově, jiné zůstaly v původním vzhledu. Takto upravené lokomotivy dostaly novou řadu 1142.5 a jsou nasazené s vratnými soupravami, ale i v nákladní dopravě. Přesto i modernizované stroje řady 1142.5 jsou odstavovány do zálohy a postupně rušené. 1. 1. 2013 vykazovaly ÖBB dosud 31 strojů 1142.5 pod depem Vídeň Matzleisdorf, což je nové, moderní depo u vznikajícího vídeňského hlavního nádraží. Dalších 63 lokomotiv je vykazováno pod depem Graz. Lokomotivy původní řady 1042 jsou většinou likvidovány. Některé mají více štěstí, jsou odprodávány dalším dopravcům, např. i do Švédska, nebo jak bylo uvedeno výše, do Švýcarska. Několik strojů je vytipováno pro muzejní účely a jsou proto patřičně upravovány.

S lokomotivami řady 1042 jsem se poprvé setkal nepřímo již v roce 1976, kdy jsem na strojírenském veletrhu v Brně navštívil stánek firmy SGP, kde jsem vyškemral poměrně objemný prospekt kolejových vozidel, které tato firma vyráběla. Jeden z listů prospektu byl věnován i řadě 1042. Listu vévodila fotografie lokomotivy 1042.510, vyfotografované na trati přes Semmering na viaduktu Krauselklause. Lokomotiva zářila novotou a mě upoutala hlavně velká poziční světla, podobná lokomotivám PKP a pak prosklená stanoviště strojvedoucího. V té době jsem o rakouských lokomotivách nevěděl nic, jen to, že firma SGP také vyrobila motorové lokomotivy pro naše ozubnicové tratě pod řadou T 426.0. List k ozubnicovým lokomotivám nechyběl v prospektu SGP. Jeden z prvních snímků lokomotiv řady 1042 jsem zachytil na černobílý negativ 6 x 6 při své první návštěvě Rakouska, ve Vídni dne 15. 12. 1989 na nádraží Westbahnhof.

Ráno dne 15.12.1989 ve Vídni první z celé řady – 1042.001 © Pavel Stejskal

Je to až k neuvěření, ale tím prvním snímkem řady 1042 byla lokomotiva inventárního čísla 001. Dalšími, které jsem zde vyfotil za zimního, ale slunečného dopoledne byly stroje 1042.566, 650 a 656. Při každé návštěvě Rakouska po roce 1989 jsem se s lokomotivami řady 1042 pravidelně setkával. Vedle modernější řady 1044 (dnes rovněž upravené a označené řadou 1144), to byly nejčastější vyskytující se stroje na rakouských elektrifikovaných tratích. Ale nikdy jsem tyto lokomotivy při svých foto návštěvách Rakouska přímo nevyhledával. Ale jakmile se člověk postavil na několik hodin k elektrifikované trati, mohl téměř s jistotou počítat, že na nějakém vlaku tato lokomotiva pojede. Lokomotivy řady 1042 a 1042.5 jezdily na všech elektrifikovaných tratích v Rakousku a na všech druzích výkonů. A tak trochu statistiky z dislokace lokomotiv této řady:

K 1. 1. 1979 byly lokomotivy 1042 a 1042.5 rozděleny takto:

Villach: 26 strojů (1042.01 - 25, 27)
Knittelfeld: 4 stroje (1042.26, 28 – 30)
Linz: 46 strojů (1042.31 – 60, 552 – 567)
Graz: 41 strojů (1042.501 – 520, 531 – 551)
Wien West: 42 strojů (1042.568 – 581, 632 – 659)
Mürzzuschlag: 18 strojů (1042.582 – 599)
Salzburg: 32 strojů (1042.600 – 631)
Wien Süd: 48 strojů (1042.660 – 707) 

O 10 let později, k 1. 1. 1989 byl stav lokomotiv řady 1042 a 1042.5 u ÖBB následovný:

Wien West: 40 strojů (1042.001 – 015, 556 – 560, 644 – 651, 653 – 664)
Knittelfeld: 12 strojů (1042.016 – 027)
Amstetten: 6 strojů (1042.028 – 033)
Linz: 42 strojů (1042.034 – 060, 561 – 575)
Graz: 44 strojů (1042.501 – 506, 508 – 520, 531 – 555)
Mürzzuschlag: 24 strojů (1042.576 – 599)
Bischofshofen: 14 strojů (1042.600 – 613)
Villach: 23 strojů (1042.614 – 636)
Salzburg: 7 strojů (1042.637 – 643)
Wien Süd: 43 strojů (1042.665 – 707)
Lokomotivy 1042.507 (+9.9.1982) a 652 (+1.12.1987) byly zrušeny

K 1. 1. 2000 byl stav lokomotiv 1042, 1042.5 takový:

Wien West: 26 strojů (1042.001 – 025, 044)
Innsbruck: 13 strojů (1042.027 – 039)
Linz: 19 strojů (1042.040 – 043, 045 – 060)
Villach: 26 strojů (1042.501 – 506, 508 – 520, 534, 538, 541, 550, 551, 555, 563)
Wien West: 5 strojů (1042.588, 608, 633, 643, 648)
Linz: 1 stroj (1042.628)
Wien Süd: 21 strojů (1042.629, 663, 670, 674 – 676, 678, 679, 681, 682, 686, 687, 690, 692, 695, 697, 699, 701 – 703, 706)

1042.538 na postrku nákladního vlaku dne 25.9.1997 u Angertalu © Pavel Stejskal

Ve výše uvedených depech jezdily zbývající lokomotivy 1042 a 1042.5 společně s modernizovanými lokomotivami 1142. Jejich stavy byly během dalších 10 let značně zredukovány, jednak modernizacemi na řadu 1142, ale také rušením, popřípadě pronájmem, či odprodejem. K 1. 1. 2008 tak byly ve stavu již jen jediného depa Wien West tyto stroje: 1042.007, 013, 015, 018, 020, 023, 032 – 034, 036, 041, 050, 054, 059 a 503. O rok později pak byl stav shodný, vyřazené však byly stroje 1042.015 a 023. Lokomotiva 1042.023 však byla převedena pod divizi Nostalgie a dostala původní číslo 1042.23. Ještě na přelomu let 2007 – 08 byla lokomotiva 1042.005 odprodána do muzea Südbahn v Mürzzuschlagu, stroje 1042.014 a 512 po vyřazení, byly upraveny na vytápěcí trafa. Lokomotiva 1042.512 byla přeměněna na Vhz 011.38 ve Wörglu, 1042.014 na Vhz 011.39 v Salzburgu.

Během provozu u ÖBB byly tyto lokomotivy ve stavu téměř každého depa, kam mohly elektrické lokomotivy. Výjimkou byly ale depa Innsbruck a Bludenz. Bylo to dáno tím, že obě depa měla ve stavu lokomotivy jiných řad a to hlavně 1020, 1010 a 1110 a také 1044. Přesto, na Arlberské dráze a na tratích v okolí Innsbrucku a Bludenzu se od počátku 90 let minulého století také objevovaly, šlo o stroje jiných dep. První lokomotivy řady 1042 a 1142 se ve stavu Innsbruck dostaly od poloviny roku 1996. Jednalo se o stroje 1042.600-604, 608-614, 616 – 618, celkem 16 lokomotiv. Do konce roku 1996 pak některé odešly jinam, jiné zase přišly. K 1. 1. 1997 tedy vypadal stav lokomotiv 1042 v Innsbrucku takto: 1042.561, 562, 598, 600 – 604, 608 – 612, 616 – 619 = 17 lokomotiv. Během dalšího roku se částečně stav těchto lokomotiv změnil, z Villachu přišly lokomotivy 1042.02 – 032, z Lince 1042.033 – 37 a stroje vyšších čísel byly předisponovány do dep ve Vídni a Grazu, nebo do Linze, kde byly předány na rekonstrukci na řadu 1142 do tamních dílen. Rozepisování statistiky jednoho depa by bylo zdlouhavé, i Rakouské železnice si libují v časté redislokaci svých lokomotiv. V současnosti se lokomotivy 1142 v této oblasti opět téměř nevyskytují, z evidence depa Innsbruck byly poslední lokomotivy 1042 a 1142 odepsány k 1. 3. 2003 ve prospěch dep Wien West a Graz.

Stejně tak nemělo ve stavu lokomotivy 1042 a 1142 dlouhá léta depo Selzthal, i když na tratích v okolí Selzthalu byly tyto lokomotivy vlastně doma. Znovu se jednalo o lokomotivy jiných dep (Vídeň, Linz, Graz), které zde byly nasazovány na nákladních vlacích a na některých regionálních spojích. Depo Selzthal mělo ve stavu vždy hlavně starší elektrické lokomotivy (1245, 1080, 1041, 1141), které zde dojížděly na místních výkonech a posunu. Strojvedoucí tohoto depa však běžně na strojích řad 1042 a 1142 jezdili. Do stavu tohoto depa se pak lokomotivy již řady 1142 dostaly až mnohem později, v průběhu roku 2004 v rámci reorganizace ÖBB a vzniku divize ÖBB Traktion. Např. k 1. 1. 2007 evidovalo toto depo 34 lokomotiv řady 1142. Depo Selzthal jako samostatné depo neexistuje, zaniklo k 1. 8. 2007. Na tratích okolo Vídně, Linze, Villachu a Grazu se lokomotivy řad 1042 a 1142 vždy hojně vyskytovaly. Např. v letech 1990 – 2000 byla řada 1042 nasazována hlavně v nákladní dopravě, v současnosti jsou ve výše uvedených oblastech nasazované modernizované 1142 na přípřežích těžších vlaků. Stejné to bylo až do dodání „Taurusů“ i na tzv. Westbahn, zde vedle nákladní dopravy byly tyto stroje nasazovány i v regionální dopravě. Po dokončení elektrifikace tratí z Vídně k našim hranicím do Retzu, Laa am der Taa, Sumerau a Gmündu se řada 1042 objevila i zde.

1142.657 pomáhá dne 13.8.2005 vlakové 1116.201 na spoji RoLa z Villachu do Tavisia
© Pavel Stejskal

Současnost modernizovaných a přeznačených 1142.5 je nasazení v nákladní dopravě, ale objevují se i na některých regionálních vlacích a to např. mezi Vídní a St. Pöltenem v čele vratných souprav. S lokomotivami se stále počítá, stejně tak jako se stroji 1144, protože „Taurusy“ na objem výkonů dosud samy nestačí. To vše se ale během několika let může změnit. Rakouské železnice objednaly další nové elektrické jednotky Talent nové generace, které mají po dodání vytlačit část vratných souprav City Shuttle z provozu, na kterých právě některé z lokomotiv 1142 jezdí. Lokomotivy, jak je již zmíněno výše, prošly během téměř 50 let od vzniku této řady celou řadou úprav ve vzhledu i nátěrů. V roce 1964, kdy tato řada vznikla, měly ÖBB logo, stylizované ze své zkratky. Toto logo se v sedmdesátých letech změnilo na velice poutavé logo, které vycházelo z moderně pojatého okřídleného kola. Toto logo vydrželo až do počátku 21. století, kdy bylo vyměněno za jiné logo, vytvořené ze zkratky ÖBB. A tak lokomotivy 1042 měly na svých skříních postupně všechna tři loga. Také nátěrů bylo za tak dlouhou dobu vystřídáno hned několik.

Původně byly první stroje ve shodě s tehdejšími zvyklostmi, opatřené tmavě zeleným nátěrem, později a na dlouhá léta jednotným červeným. Červená skříň, pod okny rozdělena bílou linkou a šedivý rám a podvozky, to byl po dlouhou dobu standardní nátěr nejen strojů 1042, ale všech skříňových lokomotiv ÖBB. V 90 letech pak dostaly některé lokomotivy (opět platí i pro další řady lokomotiv ÖBB) nový lak, který spočíval v tom, že skříň lokomotivy zůstala stále červená, ale nad šedivým rámem je široký bílý pruh. Na čelech v partiích okolo oken kabiny strojvedoucího je navíc tmavě šedivé rámování. Tento nátěr dostaly většinou stroje, které prošly modernizací skříně. Ta spočívala také ve výměně původních pozičních světel. Nová menší poziční světla jsou doplněna na každém čele navíc červenými koncovými světly. Další úpravy ve skříních byly u některých lokomotiv v tom, že byly zaslepeny pravé vstupní dveře na stanoviště lokomotivy. U většiny lokomotiv byla také zaslepena okna ve sloupcích u stanovišť strojvedoucího. Také původní sběrače lokomotiv byly během dílenských oprav nahrazené polo pantografy. Vzhledově se tak stala celá řada nejednotná, rozsahy oprav a rekonstrukcí byly různé. I dnes lze mezi zbývajícími lokomotivami 1142 najít mnoho nejednotností, od nátěrů skříně, přes vzhled i loga. Např. lokomotiva 1142.567, která slouží na přípřežích přes Semmering, stále jezdí se starým logem ÖBB v původním červeném nátěru a skříní bez úprav.

Úvodní snímek: Stroje 1042. 689, 667 a 596 opouštějí tunel Polleroswand na Semmerigské dráze © Pavel Stejskal