Ferrovie della Calabria

je název sítě železnic provozovaných společností s ručením omezeným Ferrovie della Calabria Srl, která vznikla z části společnosti Ferrovie Calabro Lucane, Společnost plně spadá plně pod region Calabrie. Kromě železniční sítě, společnost také provozuje autobusovou dopravu a lanovou dráhu.

Pod Ferrovie della Calabria spadají dvě samostatné sítě o rozchodu 950 mm, které nejsou elektrizované. Jedná se o tratě:

Lines Cosentine

1. Cosenza - Catanzaro Lido, 113 km, otevřena postupně v letech 1916 - 1934 (v současné době je pozastavena doprava v úseku Rogliano - Colosimi)
2. Cosenza - San Giovanni in Fiore, 77 km, otevřena postupně v letech 1916 - 1956 (doprava pozastavena)

Stanice Cosenza © Václav Vyskočil

Lines Taurensi

1. Gioia Tauro - Cinquefrondi, 32 km, otevřena postupně v letech 1924 - 29 (doprava pozastavena)
2. Gioia Tauro - Palmi, 9 km, otevřen v roce 1917 (provoz pozastaven)

Jak je vidět s předchozích řádků v provozu moc tratí do současnosti nezůstalo. Tratě, které zbyly, snad mají budoucnost jistou, V současné době probíhá obnova vozového parku novými jednotkami od firmy Stadler. Bohužel tím pro mě tyto tratě ztrácí kouzlo. A bude se jednat o sterilní vozový park známí i z jiných úzkorozchodných tratí Evropy.

V době mé návštěvy byla osobní doprava provozována třemi typy motorových vozů:

1. M2.200 výrobce Breda 1970 – 1974
2. M4. 300 výrobce Fiat 1988, a s označení 350C, které jsou vybaveny pro provoz na ozubnici
3. M4c.500 výrobce Stadler, od roku 1988

DE M4C 505 ve stanici Catanzaro Città © Václav Vyskočil

Zážitky z cesty

Naší jízdu po této železnici jsme začali ve stanici Catanzaro Lido. Úzkorozchodné nádraží se nachází cca 250 m. Od normálně rozchodné stanice. Trať je jednokolejná s celkem hustým provozem v úseku Catanzaro Lido – Catanzaro Città. Mezi stanicemi Catanzaro a zastávkou Catanzaro Praktica je úsek s ozubnicí. Stoupání dosahuje až 70 ‰. Na trati je velké množství tunelů. Vlaky zde jezdí vcelku slušně obsazené. Centrum města se nachází na kopci a vlak zde funguje jako městská doprava. U stanice Catanzaro Città se nachází depo a garáže autobusů a též autobusové nádraží. Nedaleko se nachází též ředitelství společnosti.

M2 233 jako Os 358 ve stanici Colosimi © Václav Vyskočil

Nevím, co je na tom pravdy, ale údajně se na trati nejezdí z důvodu sesuvu nějakého svahu. V autobuse počet cestujících nepřekročil 10 osob. Ve stanici Rogliano opět přestupujeme do vlaku, tentokrát do novotou zářící jednotky Stadler. Tato nás dopravuje na konečnou stanici Cosenza. Zde se nachází druhé depo a opět i autobusové garáže. Zde je stanice společná pro normální i úzký rozchod. Překvapuje mně velikost nádražní budovy, která se nachází ve velké vzdálenosti od centra a je naprosto předimenzována.

Pokud se do těchto míst dostanete rozhodně návštěvu této železnice všem doporučuji stojí to za to. Jestli nebudete mít celý den na cestu, rozhodně navštivte alespoň ozubnicový úsek v Catanzaru, případně lanovku v tomto městě (tu já si šetřím na příště). Já bych se sem určitě chtěl vrátit a to jak na pobřeží moře tak do hor národního parku pohoří Silla, kde si v zimě dokonce můžete zalyžovat. Pevně doufám že se časem podaří obnovit osobní dopravu na trati Cosenza - San Giovanni in Fiore. Kde ještě před několika lety jezdili osobní vlaky, které v sezoně doplňovali historické vlaky vedené parní lokomotivou.

Vozy M2 233, M4c 360, RA 1020 a M4c ve stanici Catanzaro Città © Václav Vyskočil

Snad jeden s parních vlaků po trati projel i letos v jarních měsících. V době mé návštěvy probíhaly nějaké opravné práce v úseku Cattanzaro Città – Soveria Manelli a v součtu s nákupem nových motorových vozů mají zdejší úzkorozchodné tratě před sebou světlé zítřky a zajištěnu další budoucnost. Ještě drobná poznámka, pokud se náhodou rozhodněte zdejší tratě navštívit, tak to rozhodně nedělejte v neděli. V tento den žádné vlaky nejezdí. Článek berte jako pozvánku k návštěvě výše popisované železnice a rozhodně ho nepovažujte za vyčerpávající historické pojednání.