Ohlédnutí za rokem 2014
Poslední dobou se hodně omezuji v cestování do zahraničí a přednost dávám kratším výletům hlavně po naší republice. Mám už toho vlaky projeto tolik, že dálky mne nějak nelákají. Ty nechávám pro mladší, co více vydrží. Takže jízdenku FIP jsem si vyřídil jen jednu a tu teprve projedu někdy do konce března, abych se podíval na novou stanici ve Vídni.
I tak jsem ale po naší republice a částečně i po sousedním Slovensku během minulého roku projel necelých 23 tisíc kilometrů. Jak jsem dříve tvrdil, že nehody a zpoždění se mi vyhýbají, tento rok jsem si užil plno zpoždění, ale vždy jsem domů dorazil. Nezůstal jsem nikde v zamrzlém vlaku někde v poli. Na popud zpráv TV NOVA, které mi připadaly nereálné, jsem projel mnoho výluk, kde byla náhradní autobusová doprava. Nikde jsem nezaznamenal špatnou organizaci či nedostatečnou informovanost cestujících. Ale taky ne vždy bylo vše ze strany dopravce (v mém případě nejčastějším ČD) bezchybné. Určitě je co dohánět a co zlepšovat.
NAD z Kojetína do Přerova (25.2.2014) © Karel Furiš
Nejvíce mne tento rok potěšilo cestování na pozvání různých společností, například AŽD Praha, LEO Express, ale byla i spousta akcí od ČD . Super cestování bylo a je i se Zbyňkem, když jsme se účastnili akcí pořádaných SŽDC, ale i jiných železničních organizací. Můj plán je téměř každý rok stejný: první akcí je košická Katka, druhou narozeninová jízda VLAKY.NET, třetí Den dětí ve Vrútkách, čtvrtou ostravské Czech Raildays. pátou bratislavský Rendez Bratislava, šestou zvolenská Grand Prix, sedmou Nábřeží paromilů v Hradci Králové a osmou akcí je pochopitelně Den železnice na různých místech.
Národní den železnice v Břeclavi navštívila i 01.1533-7 DB (27.9.2014) © Karel Furiš
Tyto akce si většinou nenechám ujít a účastním se jich, pokud se zrovna ve stejném čase nekoná cosi jiného. Člověk se při nich kromě absolvování vlastního oficiálního programu hlavně setká se spoustou přátel. Jako správně nakažený železnicí jsem u ní cekem často a když se po nějaké pauze občas objeví absťák, stačí mi skočit na od mého bydliště nepříliš vzdálenou stanici Ostrava-Svinov a vyfotografovat nebo nafilmovat pár zajímavostí nebo novinek či premiér. Občas se taky domluvím na nějaké to jednodenní filmování a fotografování s přáteli.
Já a koleje patříme k sobě (Otice, 20.3.2014) © Karel Furiš
Každým rokem v září po Dni železnice nastává u mne menší útlum a v té době se věnuji především rodině. Zhruba asi tři týdny si vlaku ani nevšimnu a věnuji se domácím pracím. I počet mých vnoučat se v roce 2014 rozšířil o dalšího prapotomka, takže mám takové ty výlukové dny z rodinných důvodů. Ne jen železnicí je člověk živ. Výběr toho, co jsem během roku prožil a nafotil, najdete v připojené galerii snímků. A kdo má rád spíš obrázky pohybující se, najde je na mé stránce portálu YouTube. Závěrem bych chtěl všem nám praštěným kolejnicí popřát hlavně zdraví a mnoho krásných záběrů v roce 2015.
Úvodní snímek: 150.221-0 na R 852 „Matalík“ v Července (22.2.2014) © Karel Furiš
Galéria
Diskusia
