Motorové lokomotivy na našich kolejích: řada 709, 709.4

12.7.2017 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Motorové lokomotivy na našich kolejích: řada 709, 709.4

Prototypový Effishunter a jeho dva sérioví následovníci pro ČD Cargo tvoří sice malou, ale významnou typovou řadu dnešní společnosti CZ LOKO. A to nejen v kontextu produkce samotné českotřebovské lokomotivky, ale také v celkovém vývoji výroby motorových lokomotiv na území České republiky. Proto jim další list našeho Malého atlasu železničních vozidel zaslouženě náleží.

 

 

 

V roce 1999 vznikla v Jihlavě lokomotiva předjímající definitivní zánik kdysi světově proslulého pražského výrobce lokomotiv a zrod lokomotivky nové. Konsorcium firem ČKD Dopravní systémy (ČKD DS) a Jihlavská lokomotivní společnost (JLS) postavilo s využitím hlavního rámu, pojezdu, trakčních motorů a trakčního alternátoru výrobce prvního a stavebnicové kapotáže toho druhého dvounápravový dieselelektrický stroj 709.701-7. Poháněl jej spalovací motor značky Caterpillar, jak bylo u JLS obvyklé. Prototyp byl sice veřejnosti poprvé představen v září 1999 na 41. MSV Brno, ale výrobně dokončen a oživen byl až v roce 2002.


709.701-7 na 41. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně; archiv autora

Vzhledem k tomu, že šlo o neadresný prototyp, zůstal v majetku holdingu ČMKS (dnešní CZ LOKO) a byl pronajat na vlečku německých oceláren EKO Stahl. Po návratu do České republiky lokomotivu čekal další pronájem, tentokrát do Srbska. Tam je po následném odprodeji provozována dodnes pod označením 621-001, spolu s dalšími postupně dodávanými stroji řady 621, kterou tak založila. Ale tady poněkud předbíháme, protože stroje 621.100 až 621.112 jsou už variantami typu, o němž má pojednávat tento článek. Typu, který sice navázal na někdejší produkci ČKD, jak se pokusil ukázat tento úvod, ale byl prvním krokem na cestě nové.


621.101 a 102 po příjezdu na seřaďovací nádraží Bělehrad-Makiš dne 21.12.2005
© Miloslav Bednář

Vývoj a výroba

JLS (i jako pozdější součást holdingu ČMKS) byla orientována především na modernizaci lokomotiv, přičemž v její komplexní podobě byl používán prakticky jen hlavní rám a pojezd původního stroje. Ovšem v případě těžkých dvounápravových lokomotiv, které trh požadoval, pro tento postup nebyl žádný výchozí stroj k dispozici. V roce 2002 bylo proto v ČMKS rozhodnuto připravit novou dvounápravovou lokomotivu 709.401 s termínem dokončení pro Innotrans 2004 v Berlíně. Bylo zvoleno řešení vycházející z prototypové lokomotivy 709.701 a typové stavebnice lokomotiv ČMKS-JLS, uvádí Ing. Bohumil Skála v referátu na Czech Raildays 2006.


Typový výkres motorové lokomotivy řady 709 a 709.4; zdroj: CZ LOKO

A pokračuje: Z důvodu v té době probíhajících jednání o dodávce lehkých lokomotiv do zahraničí bylo rozhodnuto připravit jako první spíše univerzální traťovou lokomotivu o hmotnosti na nápravu 18 tun a s maximální rychlostí 80 km/hod. Koncem roku 2003 se pak ČMKS společně s firmou Inekon Group zúčastnilo tendru na deset lokomotiv pro Srbské železnice ve kterém zvítězilo. Předmětem dodávky je deset lokomotiv řady 621.1 vycházejících z prototypu 709.401. Prototypová lokomotiva 709.401-4 byla dokončena podle plánu a dne 14. září 2004 si odbyla slavnostní (a také politicky mocně podpořený) křest na pražském hlavním nádraží.


Výrobní štítek lokomotivy 709.401-4 (11.7.2006, Hradec Králové hl.n.)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Effishunter byl poté podle výše zmíněného původního zadání vystaven na berlínském veletrhu InnoTrans, což zaznamenal i náš internetový magazín, byť spíš jen obrazovou formou. Na neadresný prototyp navázala výroba už zmíněné desetikusové série pro Srbské železnice, na níž se podílely firmy Lostr Louny (hlavní rám), ČMKS - JLS Jihlava (kabina, vzduchový a elektrický představek) a ČMKS - Lokomotivy Česká Třebová (ostatní části a konečná montáž), jak uvádí už výše citovaný zdroj, zmiňující se také o jejich odlišnostech od prototypu 709.401-4. Ten zůstal v majetku výrobce a postupně absolvoval několik prezentací a zkušebních nasazení.


709.401-4 před prezentací v Elektrárně Opatovice (11.7.2006, Hradec Králové hl.n.)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

V září 2006 byl dokončen první sériový Effishunter pro tuzemsko, stroj 709.702-5 MUS. A na něj navázala dodávka dvou lokomotiv pro České dráhy, která byla výsledkem veřejné soutěže ČD ze dne 13.4.2006. Byly stavěny pod označením 709.401-4 a 402-2, ale ještě před dokončením byly přeznačeny na 709.001-2 a 002-0. Zajímavé je, že už v únoru 2007, kdy se podrobovaly typovým zkouškám, nesly korporátní barvy společnosti ČD Cargo, která vznikla až o 9 měsíců později a do jejíhož majetku přešly. Obě lokomotivy byly převzaty dne 24.3.2007 do provozní jednotky Ústí nad Labem tamního DKV ČD, později SOKV ČD Cargo.


709.001-2 čeká na další výkon (30.6.2007, Ústí n.L. západ) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Popis

Těm, kdož touží po detailních informacích o lokomotivě řady 709.0/709.4, je k dispozici její podrobný technický popis. Ostatním snad postačujícím způsobem poslouží citace jeho stručné verze z publikace „Atlas vozidel – Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku“: Lokomotiva řady 709.4 je určena pro lehkou a středně těžkou posunovací a traťovou službu na tratích celostátních, regionálních a na vlečkách o rozchodu 1 435 mm. Stejně jako lokomotiva 709.7 i ostatní odvozené typy dvounápravových lokomotiv z CZ LOKO je konstruována jako kapotová, s jednou věžovou kabinou strojvedoucího, umístěnou blíže zadního čelníku hlavního rámu.


Dělení kapot lokomotivy řady 709; zdroj: CZ LOKO

Shodná koncepce platí i pro pojezd s trakčními motory uloženými na nápravách pomocí kluzných ložisek; dvojkolí jsou vedena kyvnými rameny. V přední kapotě je umístěn hnací agregát složený ze spalovacího motoru Caterpillar C 15 a trakčního alternátoru firmy SKD typu TA 611. Regulace výkonu je řízena elektronickým regulátorem. použit je řídicí systém Unitrack, který dodává firma UniControls. Dále jsou v přední kapotě situovány kompresor typu 3 DSK 100 a chladič spalovacího motoru. V zadní kapotě se nachází elektrický rozváděč, blok EDB a pneumatický blok. Základní technické a výrobní údaje lokomotivy řady 709.0/709.4 shrnuje tabulka:

Základní technické a výrobní údaje
označení původní1
709.41
označení současné2
709.4, 709.02
tovární typ/obchodní označení
709/Effishunter
rozchod
1 435 mm
uspořádání dvojkolí
Bo
přenos výkonu
elektrický AC/DC
maximální rychlost
80 km/h
spalovací motor
CAT C 15
jmenovitý výkon
403 kW
maximální tažná síla
108 kN
hmotnost ve službě
36,0 t
délka přes nárazníky
9 450 mm
rozvor
4 700 mm
min. poloměr oblouku
80 m
výrobce
ČMKS/CZ LOKO
výrobce spalovacího motoru
Caterpillar
roky výroby3
20043, 20064
počet kusů vyrobených
3
počet kusů převzatých k ČD
2
Poznámky:
1 – neadresný prototyp 709.401 a stroje pro ČD 709.402 a 03
2 – stroje pro ČD přeznačeny na řadu 709.0
3 – neadresný prototyp 709.401
4 – stroje pro ČD 709.001 a 02
 
Na vozidle mohou být dle přání zákazníka dosazeny vícenásobné řízení, dálkové ovládání, radiostanice (nebo příprava pro ni), automatické spřáhlo, zařízení kontroly bdělosti strojvedoucího, klimatizace kabiny strojvedoucího, ohřev spalovacího motoru, mazání okolků plastickým mazivem, pokračuje popis ve zmíněném zdroji. Pokud jde o barevné řešení, prototyp má šedivý pojezd, hlavní rám, horní části kapot a kabinu strojvedoucího. Kapoty samotné jsou modré s ozdobnými bílými a červenými proužky. Lokomotivy 709.001 a 002 vzhledem k určení pro ČD Cargo, jehož osamostatnění se tehdy již připravovalo, obdržely z výroby jeho korporátní barvy.


Hnací agregát lokomotivy řady 709; zdroj: CZ LOKO

Provoz

Jak už víme, Effishunter 709.401-4 vznikl jako neadresný prototyp a po splnění své prezentační funkce na berlínském veletrhu InnoTrans zůstal v majetku výrobce. Po návratu z Berlína absolvoval typové zkoušky a v lednu 2006 obdržel příslušný schvalovací dokument od Drážního úřadu. Poté absolvoval několik prezentací na vlečkách průmyslových podniků a začal být pronajímán různým provozovatelům, např. společnosti VIAMONT. V současné době je jedním ze strojů půjčovny lokomotiv CZ LOKO a můžeme se s ním setkat na nákladních vlacích rozmanitých, ponejvíce soukromých dopravců či při obsluze podnikové vlečky.


Dvojice 709.401-4 + 741.701-7 odjíždí ze stanice Ústí nad Orlicí (17.11.2014)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Lokomotivy 709.001-2 a 002-0 byly dne 24.3.2007 dodány do ústecké PJ DKV Ústí nad Labem, kde posunovaly s loženými kotlovými vozy v žst. Ústí n.L. západ a obsluhovaly opravnu vagonů. Na první úkol však nestačily, proto byl stroj 709.002-0 záhy přesunut do Českých Budějovic. Se vznikem ČD Cargo dne 1.12.2007 oba přešly do jeho parku. 14.7.2007 byl ukončen jejich dosavadní nájem od ING Lease; 709.001-2 byl dislokován v SOKV Ústí nad Labem, 002-0 v SOKV Č. Budějovice. Tam jej k 31.3.2009 následoval i 001-2 a dodnes v PP Protivín vozí Mn vlaky do Netolic a Týna nad Vltavou; 002-0 slouží na budějovickém ranžíru.


709.002-0 v žst. České Budějovice (5.10.2012) © Jan Kubeš

V úvodu článku je zmíněna lokomotiva 709.701-7 jako prapůvodce Effishunteru. Ač sama skončila v zahraničí, v tuzemsku po sobě zanechal následovníky. Čtyři stroje byly (už nikoliv původním konsorciem, ale jen samotnou jihlavskou resp. českotřebovskou lokomotivkou) dodány Mostecké uhelné společnosti (709.702-5 a 709.703-3 v r. 2006, 709.704-1 v r. 2007 a 709.705-8 v r. 2008) a jeden roku 2009 Ostravským opravnám a strojírnám. Ten má nést označení 709.706-6 a byl, na rozdíl od strojů předchozích, postaven bez EDB. Protože by si řada 709.7 zasloužila vlastní stránku našeho atlasu vozidel, uvádím je na tomto místě jen pro úplnost.


709.702-5 MUS na zkušebně CZ LOKO (22.10.2008, Česká Třebová)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Několik vět závěrem

Je nepochybně zajímavé, že následovníků původního Effishunteru jezdí víc po kolejích zahraničních, než těch našich. Kromě už zmíněné série deseti kusů pro Srbské železnice byly témuž zákazníkovi dodány další dva stroje. Na číselnou řadu 621-101 až 112 z let 2005 a 2006 pak navázaly lokomotivy 621-113 a 114, vyrobené v roce 2008 pro srbskou firmu PD Rudarski basen „Kolubara" d.o.o. O nich jsem se v textu nezmínil nejen z toho důvodu, že po „našich kolejích“ (již) nejezdí, ale hlavně proto, že je už známe ze staršího článku. Ostatně v textu letmo zmíněné stroje srbského národního dopravce zde byly též reportážně představeny.


Kolubara“ 621-114 při oživování v provozovně CZ LOKO (12.10.2008, Jihlava)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

  1. „Atlas vozidel – Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku“, kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Praha 2009
  2. „Malý atlas lokomotiv 2017“, kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2016 a starší vydání
  3. Nová dvounápravová lokomotiva řady 709, referát Ing. Bohumila Skály na Czech Raildays 2006 (formát PDF)
  4. Lokomotiva 709 – Wikipedie
  5. Řada 709.4; 709.5; 709.6; 709.7 - Motorové lokomotivy - Atlas lokomotiv - ŽelPage
  6. Prototypová lokomotiva 709.401 „Effishunter“ – článek na SPŽ
  7. 709 - Nová lokomotivní řada v parku Českých drah – článek na SPŽ
  8. Motorová lokomotiva řady 709 ČD, Technický popis (formát PDF)
  9. CZ LOKO – Wikipedie
  10. CZ LOKO a.s. – oficiální web
  11. Katalog lokomotiv a speciálních vozidel z produkce CZ LOKO (formát PDF)
  12. Statistika, SPŽ
  13. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: Lokomotiva 709.001-2 poblíž PJ Ústí nad Labem (30.6.2007) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy