Motorové lokomotivy na našich kolejích: řada 799

Okolnosti vzniku této zajímavé lokomotivní řady podrobně popisuje článek na SPŽ: Zkušenosti s provozem nových dvounápravových dieselových lokomotiv, které byly v některých případech schopny s výrazně nižší spotřebou nafty nahradit na mnoha výkonech i tří a čtyřnápravové lokomotivy, vedly FMD koncem 80. let k rozhodnutí zavést tento typ vozidel i pro lehký posun v lokomotivních depech. Ve zhoršené finanční situaci ČSD po roce 1990 však nákup nových vozidel nepřicházel v úvahu a proto byla zpracována dokumentace pro výrobu posunovacích lokomotiv, vzniklých přestavbou strojů řad 700 - 703. Ty už byly zastaralé, ale také svou konstrukcí nevýhodné.

Nové lokomotivy se měly zrodit z rušených "prasátek" (15.3.2011, CZ LOKO Jihlava)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzhledem k tomu, že se v depech často zajíždí do krytých hal, kde kvůli škodlivým zplodinám z výfukových plynů není vhodné použití spalovacího motoru, byla nová lokomotiva navržena jako dvouzdrojová s alternativním využitím dieselového nebo akumulátorového pohonu. Tato varianta si zároveň vyžádala změnu přenosu výkonu z mechanického nebo hydraulického na elektrický. MTH Praha, v té době organizační složka ČSD, ve spolupráci s ČKD Praha vyvinula a v roce 1991 ve svém královéhradeckém závodě dokončila minilokomotivu APOLO (akumulátorová posunovací lokomotiva) a o rok později DIAK (diesel-akumulátorová lokomotiva), z nichž bylo možno vyjít.

APOLO 02 neboli 796.002-4 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně dne 22.9.1992
© Ing. Bohumil Skála

Vývoj a výroba

Uvedená vozidla projektoval Ing. Jiří Novotný jako modulární a s využitím standardních dílů lokomotiv (mechanická část) a tramvají (elektrická část) ČKD Praha. On také, ale už pod hlavičkou firmy PATENT spol. s r.o., vytvořené vyčleněním konstrukční skupiny MTH Hradec Králové, vedl zpracování výrobní dokumentace lokomotivy typu ADL (odtud přezdívka adéla). Stavba prototypu byla svěřena lokomotivnímu depu Jihlava, které pro ČSD (vedle RD Vrútky) zajišťovalo opravu výchozích lokomotiv rekonstrukce, tedy řad 700/701, 702 a 703. Z nich měl být zachován hlavní rám a dvojkolí, které s novou kabinou a kapotami měly vydržet dalších 25 let.

Hlavní rám a pojezd „prasátek“ je nezničitelný (4.5.2010, CZ LOKO Jihlava)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Už citovaný zdroj dále uvádí: Koncem roku 1991 začala výroba prvního dvouzdrojového vozidla typu ADL (aku - dieselová lokomotiva) v lokomotivním depu Jihlava. Dokončeno bylo v polovině roku 1992 a již s novým řadovým označením 799.001-3 vystaveno na podzim roku 1992 na MSV v Brně. Další lokomotivy vznikly v roce 1994, to již ale začala výrobu přebírat nově vzniklá Jihlavská lokomotivní společnost, podnikající v pronajatých prostorách lokomotivního depa Jihlava. JLS se stala dodavatelem zbývajících lokomotiv z celé 39 kusové série [autor do ní zjevně započítal i prototyp], objednané v té době již pro ČD. Jejich dodávka byla ukončena v roce 1997.

Prototyp 799.001-3 (7.4.2012, PJ Olomouc) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Pozitivní zkušenosti s jejich provozním nasazením vedly ČD k objednání dalších dvou „adél“ […] pořadových čísel 40 a 41, přičemž stroj 799.040 byl vybaven dálkovým ovládáním. Provoz těchto lokomotiv je z bezpečnostních důvodů podmíněn funkcí výstražného zařízení a proto byly na obě kapoty namontovány oranžové majáčky. Výroba 799.040 začala koncem roku 1999 a dokončena byla v dubnu 2000, stroj 799.041 je dokončen v květnu 2000. 799.040 byla předána koncem dubna, 799.041 v červnu 2000. Tolik o výrobě a dodávkách 41 lokomotiv řady 799 Českým drahám uvádí dobový článek na SPŽ, jehož součástí je také kompletní přehled rekonstrukcí.

799.011-2 v čele konvoje hotových strojů, odvážených z JLS Jihlava (21.6.1996);
zdroj: archiv autora

Popis

Lokomotiva je koncipována jako kapotová, se dvěma sníženými a zúženými představky a centrální věžovou kabinou strojvedoucího. Po obvodu kapot vedou ochozy se zapuštěnými schůdky. Bohatě prosklená kabina strojvedoucího s tropickou střechou je přístupná bočními dveřmi. Kapotáž je provedena zcela nově, rám podvozku s dvojkolími zůstal zachován. Dvě hnací dvojkolí jsou vedena rozsochami s ocelovou vložkou, vypružení zajišťují listové pružnice. Lokomotiva je dvouzdrojová, což znamená, že dvojkolí jsou poháněna trakčním motorem, který může být napájen buďto proudem z akumulátoru, nebo proudem vyrobeným trakčním alternátorem, který je poháněn spalovacím motorem.

Typový výkres dvouzdrojové posunovací lokomotivy řady 799 ČD

Tím je naftový tříválec Zetor 5801. Brzdová soustava lokotraktoru je tvořena ruční brzdou, elektrodynamickou a elektromagnetickou kolejnicovou brzdou. Ruční brzda je čelisťová bubnová brzda působící na obě dvojkolí. Zásoba písku je 200 kg. To se dovíme o mechanické části lokomotivy řady 799 z jejího listu v internetovém Atlasu lokomotiv. K tomu na tomto místě ještě dodejme, že stroj měl v „základní výbavě“ klasické narážecí a táhlové ústrojí s nárazníky a šroubovkou. Na přání jednotlivých lokomotivních dep byla šroubovka na jednom nebo obou čelech nahrazována poloautomatickým svěšovacím zařízením, které ovládá strojvedoucí z kabiny:

Poloautomatické svěšovací zařízení lokomotivy 799.031-0; zdroj: www.zelpage.cz,
autor neuveden

A co praví Atlas lokomotiv o části elektrické: V dieselovém režimu je naftovým motorem poháněn třífázový trakční alternátor A 225 M 04, který po usměrnění vyrobeného proudu napájí trakční motor TE 022. V aku režimu trakční akumulátor napájí prostřednictvím pulsního trakčního měniče zmiňovaný trakční motor. Trakční akumulátor je složen z NiCd článků KPM 250 P o celkové kapacitě 250 Ah, jeho napětí je 84 V. Kromě tohoto akumulátoru je lokomotiva vybavena ještě pomocným akumulátorem složeným ze shodných článků, který napájí palubní síť o napětí 24 V. Výkon spalovacího motoru je regulován osmistupňovým elektronickým regulátorem.

Řídicí pult lokomotivy 799.031-0; zdroj: www.zelpage.cz, autor neuveden

Elektrodynamická brzda je rekuperační; energie generovaná při brzdění je využita pro dobití trakčního akumulátoru. A opět dodatek z jiných zdrojů: Podstatná část elektrické výzbroje adély pochází z tramvají vyráběných podnikem ČKD Tatra, a to včetně výstražného akustického zařízení v podobě zvonku, který doplňuje klasickou houkačku, při provozu v akumulátorovém režimu nepoužitelnou (kompresor je poháněn dieselovým motorem). Ta je, vedle písečníku, jediným důvodem, proč má lokomotiva také pneumatickou výzbroj. Podrobnější popis adély najdete v článku na SPŽ a v dalších odkazech pod touto statí. Základní údaje o ní shrnuje obvyklá tabulka:

Provoz

Úvodem této kapitolky se vraťme na konec předchozí, abychom blíže vysvětlili poznámku o existenci 42. lokomotivy řady 799 v tabulce. Z předchozího už víme, že v MTH Hradec Králové byl v roce 1992 dokončen prototyp minilokomotivy DIAK (diesel-akumulátorová lokomotiva). Ten byl v nezjištěné době provozován na vlečce někdejšího státního podniku Orsil Častolovice pod přiděleným označením 796.501-5. Později se vrátil výrobci, tou dobou už zřejmě směřujícímu k zániku. Možná v souvislosti s tím se tato lokomotiva dne 15.7.2010 ocitla ve stavu ČD jako 799.042-7, byla zařazena do opravny vozů Hradec Králové a tam 30.12.2010 zrušena.

Vrak 799.042-7 ex 796.501-5 ex DIAK 01 v královéhradecké opravně vozů (2012);
zdroj www.k-report.net, autor VláďaH

Jak byly adély původně rozmístěny, to už víme z přehledu rekonstrukcí. Týž zdroj nám poskytl také jejich dislokaci k 1.4.2003 včetně předchozích přemístění. Ne vždy však došlo k fyzickému přesunu konkrétního stroje, do dislokace zasáhly také organizační změny, k nimž kromě opakované restrukturalizace samotných dep, resp. celého odvětví kolejových vozidel Českých drah, později patřilo i založení DPOV, a.s. dne 1. ledna 2007 a ČD Cargo, a.s. dne 1.prosince téhož roku. Při tomto vydělování jednotlivých společností zůstalo osobní dopravě ČD třicet strojů řady 799, když jejich nákladní dcera dostala do vínku sedm a dcera opravárenská čtyři adély.

Nymburská 799.037-7 dostala slušivý firemní háv (22.09.2012, PSO Nymburk)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Kombinací dat mírně už okoralé LOKOstatistiky Opavského železničního klubu a relativně čerstvých dislokačních údajů ze SPŽ pro České dráhy a ČD Cargo se podařilo sestavit tabulku současného rozmístění řady 799. Z tabulky mimo jiné vyplývá, že řada je stále kompletní a dokonce plně provozuschopná. Což svědčí o skutečnosti, že pořízení těchto malých dvouzdrojových posunovacích lokomotiv pro daný účel byl krok správným směrem. Adély mají sice nevelký výkon, ale disponují relativně značnou tažnou silou, kterou díky svému „duálnímu“ pohonu mohou využít jak pod širým nebem, tak také v halách. Navíc jsou provozně nenáročné a vcelku úsporné.

799.011-2 vytahuje z rotundy 141.045-5 (23.4.2011, DPOV Přerov) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Je tedy zřejmé, že jde o úspěšná a snad i u personálu oblíbená vozidla. Oblíbená jsou rozhodně u vlakofilní veřejnosti, která se s nimi setkává na oslavách Dne železnice i dalších akcích Českých drah v nezvyklé roli vozidla osobní dopravy. Prostorná a bohatě prosklená kabina adély totiž skýtá ideální možnost k propagačním jízdám s malými i odrostlejšími cestujícími na stanovišti. Tato atrakce je nezbytnou součástí všech akcí pro veřejnost například v provozní jednotce Trutnov či Brno-Maloměřice, ale také na pardubickém hlavním nádraží. Někdy se lze s „motorovým vozem“ řady 799 setkat i poměrně daleko od jeho domovského depa, jako třeba v Humpolci.

Havlíčkobrodská 799.016-1 vozící návštěvníky oslav v Humpolci (18.9.2004)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Na závěr připomeňme, že ŽSR se při svém zrodu vydaly v oblasti lehkého topírenského posunu sice koncepčně obdobnou (vycházela ze stejného zadání a na jejím počátku stáli stejní lidé), ale přece jen odlišnou cestou. Vsadily totiž na vozidla vzhledově shodná, ale bez spalovacího motoru, vyrobená v RD Vrútky jako řada 199.4. Proč se v otázce pohonu česká a slovenská část původních společných železnic rozešly, se nikde nepíše. ČD sice vlastnily stroj AKU (JLS 1993), formálně označený 199.001-9, ale nikdy jej nezprovoznily. 17.9.2010 skončil na českotřebovském „hřbitově“, odkud byl prodán do soukromých rukou, aby sloužil na vlečce ŽĎAS.

AKU alias 199.001-9 krátce po přesunu na „hřbitov“ v PJ Česká Třebová (25.9.2010)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Několik vět závěrem

Přes všechno to pozitivní, co bylo o řadě 799 výše uvedeno, nelze při pohledu dnešníma očima nevidět, že jde o lokomotivy už dávno technicky překonané a morálně zastaralé. Samotný pokračovatel jejich výrobce, někdejší Jihlavské lokomotivní společnosti, CZ LOKO, a.s. nabízí pro daný účel vozidla moderní a konstrukčně vyspělá, jako typ Effishunter 300. České dráhy si 12 lokomotiv tohoto typu už dokonce objednaly, jak 24. července 2017 oznámily v tiskové zprávě. Jejich určení je ovšem poněkud jiné – mají nahradit řadu 714 na staničním posunu. Zdá se tak, že existence řady 799 zatím nijak ohrožena není a s jejími zástupci se budeme setkávat i nadále.

Stroj 794.001-8 typu Effishunter 300 na snímku CZ LOKO, a.s.

Prameny a odkazy:

1. „Atlas vozidel – Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku“, kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Praha 2009
2. „Malý atlas lokomotiv 2017“, kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2016 a starší vydání
3. Lokomotiva 799 – Wikipedie
4. Dvouzdrojová lokomotiva řady 799 na SPŽ
5. Lokomotivní řada 799 - Atlas Lokomotiv
6. Řada 799, Adéla - Motorové lokomotivy - Atlas lokomotiv - ŽelPage
7. Svět železnice - (48) - motorové lokomotivy ČKD, řada 799
8. Lokomotiva řady 799 – stručný návod k obsluze (formát PDF)
9. O značce CZ LOKO – k už zaniklé Jihlavské lokomotivní společnosti s.r.o.
10. Depo kolejových vozidel – Wikipedie – k dislokaci řady v depech vozidel osobní dopravy ČD
11. Středisko oprav kolejových vozidel – Wikipedie – k dislokaci řady v depech vozidel ČD Cargo
12. DPOV a. s. – O nás – k dislokaci řady v opravnách skupiny ČD
13. „LOKOstatistika“ – produkt Opavského železničního klubu dostupný po koupi CD „LOKO 2013“
14. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: 799.002-1 na PP Hradec Králové (10.9.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský