Motorové vozy na našich kolejích: řada 830/831

9.8.2007 16:53 PhDr. Zbyněk Zlinský

Motorové vozy na našich kolejích: řada 830/831

Další zastavení na nastoupené pouti po historii našich motorových vozů bude věnováno „ponorkám“ někdejší řady M 262.0, které vznikly v rámci poválečné obnovy vozového parku ČSD a brázdí tratě v České republice ještě dnes. Jde nejen o nejstarší motorové vozy Českých drah, ale jejich vůbec nejstarší hnací vozidla, s nimiž se můžeme ještě dnes setkat v pravidelném provozu.

Nebude tady pochopitelně řeč jen o vozech původní řady, jejíž značení se k 1.1.1988 změnilo na 830, ale také o jejich remotorizované verzi označované zprvu řadou M 262.1 a posléze 831. Svou původní přezdívku tyto vozy dostaly podle střechy připomínající ponorku vynořující se nad hladinu. Později se jim přezdívalo nejen několika jmény odvozenými od číselného označení řady, ale také třeba „kraksna“, „žhavá trubka“ - nebo prostě jen „motorák“. To je sice už nijak nevymezovalo vůči ostatním motorovým vozům, ale vyjadřovalo to jistě jejich zdomácnění na tratích, kde v dobách svého vrcholného provozu kralovaly.

Vývoj a výroba

Součástí poválečného plánu modernizace a sjednocení parku motorových vozů ČSD byla vedle dodávky vozidel pro vedlejší tratě (řada M 131.1) také výroba čtyřnápravových vozů pro rychlíkovou a osobní dopravu na hlavních tratích. Na základě objednávky Ministerstva železnic z roku 1946 vznikla ve spolupráci tehdejších Gottwaldových závodů v Brně - Královopolské strojírny (skříň), Tatry Smíchov (podvozky), ČKD Sokolovo Praha (naftový motor) a ČKD Stalingrad Praha (elektrická část) úspěšná konstrukce řady M 262.0, která navázala na předválečné řady M 284.0 a M 284.1.

Podle objednávky ze dne 14.12.1946 měly být první vozy dodány už v průběhu roku 1947, ale všechno bylo nakonec jinak. Poválečný průmysl nestačil realizovat mnohostranné potřeby obnovovaného a rozvíjeného národního hospodářství a v oblasti výroby kolejových vozidel byly navíc dokončovány některé zakázky z období předválečného či válečného. První série vozů řady M 262.0 o 52 kusech byla vyrobena v letech 1949 - 1952 a konečná montáž těchto vozů probíhala nikoliv u výrobce vozové části, ale v dráhovém oddělení ČKD Praha (u něhož byla tato série také původně objednána) a v Praze byly tyto vozy také předány ČSD.

Druhá série (zahrnující vozy inventárních čísel 53 - 90) byla objednána počátkem roku 1949, ale už ve Vagónce Tatra Studénka (vzhledem k tomu, že mezitím došlo ke změně výrobního programu Královopolské, ale i ČKD, která zajišťovala nadále jen dodávky naftových motorů a elektrické části). Vozy této série, jejichž výroba se uskutečnila v letech 1952 a 1953, se od vozů série první v zásadě nelišily.

Jinak tomu bylo u série třetí, objednané v roce 1955. Při výrobě těchto vozů došlo na základě zkušeností z provozu i připomínek výrobce k některým změnám především v trakční výzbroji, ale také např. v umístění naftové nádrže nebo ve vzhledu a vybavení skříně. Původně měla být dokonce odlišena i řadovým označením (M 262.1), ale z toho posléze sešlo. Výroba objednaných 160 vozů proběhla v letech 1958 - 1960, avšak posledních už hotových 12 vozů bylo zničeno požárem ve výrobním závodě, takže ČSD převzaly celkem pouze 238 vozů této řady.

Klikni pro zvětšení v novém okně!

Popis

Samonosná ocelová svařovaná vozová skříň tvoří s pevným rámem jeden celek, který je uložen na dvou dvounápravových podvozcích prostřednictvím vinutých ocelových pružin. Půdorysně je rozdělena na dvě čelní stanoviště strojvedoucího, strojovnu spojenou s předním stanovištěm, zavazadlový oddíl, dva oddíly pro cestující a nástupní prostory (přední se sanitární buňkou). Uspořádání vozu a jeho vybavení je lépe patrné z typového výkresu a snímků v galerii.

Pohon vozu zajišťuje dvanáctiválcový vodou chlazený naftový motor ČKD 12 V 170 DR, trakční generátor SS 53/28x4 a dva trakční elektromotory, které jsou tlapově uloženy v zadním hnaném podvozku o rozvoru 2 500 mm. Přední běžný podvozek nese nosný rám spalovacího motoru a trakčního generátoru a má rozvor 3 250 mm. Odpadního tepla motoru je využíváno jako zdroje teplovodního topení. Vozy 1. a 2. série měly palivové nádrže umístěny nad motorem, u série třetí byla montována nádrž pod vůz. Třetí série se ostatně lišila od dvou předchozích i v několika dalších ohledech, avšak k těm na první pohled patrným patřilo stejnoměrné zvýšení střechy a dosazení střešního reflektoru (místo původního označení „P“ a „Z“). Vozy 1. série se zase vzhledově různí od pozdějších tím, že nemají vnější dveře na přední stanoviště strojvedoucího, které byly od série druhé osazovány na levé straně vozu.

Vzhledem k tomu, že celá řada agregátů se zejména u třetí série lišila od původního provedení a další byly v průběhu řady let provozu těchto vozů při opravách měněny a doplňovány, omezím se jen na tento velice stručný popis a zájemce o podrobnosti odkáži na literaturu a internetové stránky uvedené v odkazech. Základní technické údaje jsou uvedeny v následující tabulce.

Základní technické údaje
označení původní
M 262.001 – 0250
M 262.1 
označení současné
830
831
rozchod
1 435 mm
1 435 mm
uspořádání dvojkolí
2’ Bo’
2’ Bo’
přenos výkonu
elektrický - DC/DC
elektrický - DC/DC
maximální rychlost
90 km/h
90 km/h
spalovací motor
ČKD 12 V 170 DR
ČKD 6 S 150 PV 2A
jmenovitý výkon
301 kW
309 kW
hmotnost ve službě prázdný
43,1 t (001 - 090)
46,7 t (091 - 250)
43,1 t (043...085)
46,7 t (092...234)
hmotnost ve službě obsazený
48,6 t (001 - 090)
52,2 t (091 - 250)
48,6 t (043...085)
52,2 t (092...234)
délka přes nárazníky
21 196 mm (001 - 090)
21 236 mm (091 - 250)
21 196 mm (043...085)
21 236 mm (092...234)
počet míst k sezení
56
56
počet míst k stání
24
24
výrobce skříně
Královopolská strojírna Brno (001 - 052)
Vagonka Tatra Studénka (053 - 250)
ŽOS Šumperk (reko)
výrobce motoru
ČKD Sokolovo Praha
ČKD Hořovice
výrobce elektrické části
ČKD Stalingrad Praha
-
výrobce podvozků
Tatra Praha-Smíchov
-
roky výroby
1949 – 1950, 1952 -1953, 1958 - 1960
1981 – 1991 (reko)
počet kusů vyrobených
250
41
počet kusů převzatých k ČSD
238
41
počet kusů zachovaných v ČR
29 
23
Remotorizace a modernizace

V roce 1972 byla ukončena v Turčianskych strojárňach Martin (kam byla z ČKD předána) výroba spalovacích motorů typu 12 V 170 DR, což mj. znamenalo také konec zdroje náhradních dílů k motorům vozů řady M 262.0. Navíc se ukázalo, že z kapacitních důvodů nebudou dodány očekávané série motorových vozů nové řady M 474.0, která měla řadu M 262.0 nahradit. Proto vznikla v ŽOS Šumperk, které tehdy vozy M 262.0 opravovaly, akutní potřeba náhrady motorů pro tuto řadu. Vhodná náhrada byla posléze nalezena v lodních motorech typu 6 S 150 PV 2A, jež v té době vyráběl závod ČKD Hořovice pro tlačné říční remorkéry. Parametry tohoto motoru umožňovaly jeho zástavbu do motorových vozů bez jejich náročných úprav a navíc se v ŽOS Šumperk už obdobné motory opravovaly pro Československou plavbu labsko-oderskou.

Jako první byl v roce 1981 zkušebně přestavěn vůz M 262.0199, který po rekonstrukci obdržel označení M 262.1001. V letech 1983 - 1991 proběhla remotorizace dalších 40 vozů výhradně z dep bývalé Jihozápadní (depa Zdice a Klatovy) a Střední dráhy (depa Břeclav a Šumperk). Původně měly být rekonstruovány jen vozy 3. výrobní série, ale nakonec bylo do programu remotorizace zařazeno i 6 vozů starších. V průběhu rekonstrukcí došlo k přeznačení řady 262.1 na řadu 831 podle UIC, přičemž vozům byla přidělována původní inventární čísla (ta byla posléze vrácena i 23 vozům už označeným řadou M 262.1 a novými inventárními čísly).

V provozu se zvolená koncepce remotorizace vozů osvědčila, došlo k určitému poklesu počtu oprav i spotřeby nafty (naproti tomu se však zvýšila spotřeba oleje). Vzdor tomu se však v rekonstrukcích v dalších letech už nepokračovalo (v důsledku očekávání nových vozů řad 842 a 843). V 90. letech všechny remotorizované vozy 3. výrobní série a vozy 831.068-2 a 082-3 obdržely elektronické regulátory výkonu, které optimalizují spolupráci naftového motoru s trakčním dynamem. Remotorizované vozy nebyly dále modernizovány - s výjimkou vozu 831.105-2, u něhož byla v roce 1991 při dílenské opravě odstraněna dělicí příčka mezi oddíly a dále byl vybaven zářivkovým osvětlením a novým čalouněním sedaček.

Všechny vozy řady 831 zůstaly v parku Českých drah (s výjimkou vozu 831.211-8, který byl v roce 1991 po násilném poškození zrušen a z Klatov pak předán do ŽOS Vrútky, kde dostal původní motor a byl přeznačen opět na řadu 830). Vozům této řady se přezdívá nejčastěji podle původu nového motoru „loďák“.

Provoz

Po dodání byly vozy řady M 262.0 rozdělovány do celé sítě ČSD a sloužily téměř ve všech depech (s výjimkou Popradu a Zvolena). Využívány byly pro všechny druhy výkonů v osobní dopravě, v některých případech dokonce i pro vedení smíšených vlaků (např. na trati Újezdec u Luhačovic - Luhačovice a Moravské Budějovice - Jemnice). Zprvu jezdily se všemi vhodnými typy přívěsných vozů, od roku 1958 pak převážně s nově dodanými vozy řady Balm a BFalm. Jejich doménou byly zpočátku rychlíky spojující centra republiky s pohraničím, tranzverzální rychlíkové spoje a doplňkové spoje na hlavních tratích. Jako noční rychlíky zajišťovaly rozvoz novin. Později byly přesouvány na vozbu osobních a spěšných vlaků, a to v návaznosti na dodávky nových motorových vozů i lokomotiv.

V 70. letech bylo množství vozů řady M 262.0 v rámci rediskolakce hnacích vozidel ČSD přemístěno (mj. jich bylo 36 předáno z Čech na Slovensko) a soustředěno do vybraných dep. V roce 1981 byly také zahájeny už zmíněné rekonstrukce vozů této řady na řadu M 262.1/831. Devadesátá léta minulého století znamenala další mezník v historii těchto vozů - došlo k výraznému snížení jejich potřeby (pokles počtu cestujících) i k rozdělení řady mezi obě nástupnické organizace ČSD. ČD dostaly 70 vozů řady 830, ŽSR jich získaly 37, přičemž obě tyto společnosti plánovaly jejich urychlené nahrazení vozy modernějšími. Ale ani dodávky nových motorových vozů řady 842 a 843 ČD ve skutečnosti úplnou náhradu řady 830 nepřinesly, protože nově dodávané motorové vozy byly využívány především místo vlakových souprav s lokomotivami. U ŽSR resp. ZSSK pak z dodávek vozů řady 842 sešlo úplně.

Přehledné informace o provozu vozů řady 830/831 v posledních letech najdete například v článcích „Blíží se konec našich nejstarších motorových vozů?“ a „Motorové vozy řady 830 na Slovensku 2004 – 2005“ v časopise Dráha 9/2005 a „Jak to vypadá s řadami 830 a 831 v roce 2007?“ v čísle 7/2007 téhož periodika. Já se tady omezím jen na stručný popis současného stavu u ČD.

 
 
Motorové vozy řady 830 nasazuje pravidelně do provozu už jen PJ Děčín DKV Ústí nad Labem, a to ve dvoudenním oběhu TS 843. Zajíždějí na osobních vlacích z Děčína hl.n. do železničních stanic Ústí nad Labem-Střekov a Rumburk. Vozy řady 831 jsou turnusovány ve dvou DKV. Provozní středisko Klatovy DKV Plzeň je nasazuje ve dvoudenním oběhu TS 840 (který je však psán na řadu 810) na osobní vlaky směřující do Sušice, Strakonic, Horažďovic předměstí, Nýrska a Plzně. V provozní jednotce Šumperk DKV Olomouc byly na počátku platnosti GVD 2006/2007 turnusovány pouze dva vozy v TS 861, v níž jezdí především na ramenech Šumperk – Zábřeh na Moravě a Šumperk – Hanušovice, ale zajíždějí také např. do Branné, Zlatých Hor a Jeseníku. S první svou změnou přinesl grafikon rozšíření provozu této řady o jednodenní oběh v TS 866 s jedním párem vlaků do Uničova a dalšími ve směru ze Šumperka na Hanušovice – Jeseník.
Zachovaná vozidla

Přehled vozů obou řad, které existují na území České republiky, je uveden v tabulce níže. Jde o seznam vozů kompletních a nejsou v něm tedy uvedeny vraky, které se mohou nalézat na místech likvidace popř. jinde. Pokud jde o existující vozy řady 830 na Slovensku, musím zde uvést především vůbec nejstarší uchovaný vůz inventárního čísla 004, který je s námi na těchto stránkách doma pod (doufejme jen dočasnou) přezdívkou „Fontána“, a pak provozní muzejní vozidlo MDC ŽSR M 262.007. Další ještě relativně nedávno provozní či po opravě provozu schopné vozy našly svůj nový domov v České republice – ostatní pak svou smrt v plamenech autogenů. Aktuální LOKOstatistika uvádí ještě vozy inventárních čísel 056, 057, 180 a 193 v majetku BRKS a soukromé 128 a 209 deponované v prostorách MDC ve Vrútkach, s výjimkou 830.180-6 všechny neprovozní.

Existující vozidla na území ČR
poř. čís.
vůz
rok výroby
rok reko
majitel
dislokace
stav
poznámka
01
830.005-5
1949
*
Junior Market Kolín
Kolín
neprovozní
 
02
830.012-1
1949
*
ČD
Chomutov
neprovozní
depozitář NTM
03
830.018-8
1950
*
ČD
Břeclav
provozní
 
04
830.045-1
1950
*
Posázavský Pacifik
Zruč n.S.
provozní
 
05
830.075-8
1953
*
NTM
Chomutov
zrušený
depozitář NTM
06
830.076-6
1953
*
ČD
Olomouc
neprovozní
 
07
830.084-0
1953
*
KPKV Brno
Brno
neprovozní
 
08
830.090-7
1953
*
ČD
Lužná u Rak.
provozní
muzeum ČD
09
830.107-9
1958
*
ČD
Děčín
neprovozní
 
10
830.111-1
1958
*
ČD
Krnov
neprovozní
 
11
830.119-4
/831
*
ČD
Klatovy
zrušený
 
12
830.121-0
1958
*
soukr.
Kolín
neprovozní
areál DYKO
13
830.122-8
1958
*
Pars nova
Šumperk
zrušený
 
14
830.124-4
1958
*
KŽC Doprava
Lysá n.L.
provozní
 
15
830.133-5
1958
*
Pars nova
Šumperk
zrušený
 
16
830.152-5
1959
*
ČD
Děčín
neprovozní
 
17
830.153-3
1959
*
ČD
Plzeň
zrušený
 
18
830.154-1
1959
*
ČD
Děčín
neprovozní
 
19
830.157-4
1959
*
ČD
Děčín
neprovozní
 
20
830.159-0
1959
*
ČD
Děčín
provozní
 
21
830.169-9
1959
*
ČD
Děčín
zrušený
 
22
830.170-7
1959
*
ČD
Děčín
zrušený
 
23
830.189-7
1959
*
KPKV Brno
Brno
provozní
 
24
830.194-7
1960
*
soukr.
Kolín
neprovozní
areál DYKO
25
830.206-9
1960
*
Posázavský Pacifik
Kolín
neprovozní
areál DYKO
26
830.208-5
1960
*
ČD
Klatovy
zrušený
 
27
830.224-2
1960
*
ČD
Děčín
neprovozní
 
28
830.232-5
1960
*
soukr.
Kolín
neprovozní
areál DYKO
29
830.237-4
1960
*
soukr.
Kolín
neprovozní
areál DYKO
01
831.043-5
1950
1986
ČD
Plzeň
provozní
 
02
831.058-3
1952
1986
ČD
Plzeň
neprovozní
 
03
831.082-3
1952
1985
ČD
Plzeň
neprovozní
 
04
831.105-2
1958
1984
ČD
Šumperk
provozní
 
05
831.110-2
1958
1984
ČD
Šumperk
provozní
 
06
831.113-6
1958
1983
ČD
Šumperk
provozní
 
07
831.117-7
1958
1988
ČD
Plzeň
provozní
 
08
831.130-0
1958
1988
ČD
Klatovy
provozní
 
09
831.134-2
1958
1990
ČD
Klatovy
neprovozní
 
10
831.136-7
1958
1987
ČD
Klatovy
provozní
 
11
831.150-8
1958
1991
ČD
Šumperk
zrušený
 
12
831.167-2
1958
1989
ČD
Klatovy
provozní
 
13
831.168-0
1958
1991
ČD
Klatovy
provozní
 
14
831.182-1
1959
1988
ČD
Šumperk
provozní
 
15
831.183-9
1959
1989
ČD
Klatovy
provozní
 
16
831.187-0
1959
1990
ČD
Plzeň
provozní
 
17
831.212-6
1960
1989
NTM
Klatovy
zrušený
 
18
831.215-9
1960
1988
ČD
Plzeň
zrušený
 
19
831.217-5
1960
1987
ČD
Klatovy
provozní
 
20
831.222-5
1960
1985
ČD
Plzeň
zrušený
 
21
831.229-0
1960
1989
ČD
Klatovy
provozní
 
22
831.233-2
1960
1983
ČD
Šumperk
provozní
 
23
831.234-0
1960
1985
ČD
Šumperk
provozní
 
zdroj dat: Dráha 7/2007 a LOKOstatistika ke dni 1.8.2007
Několik slov závěrem

Jak už je mým zvykem, zdůrazňuji i nyní, že tento text má za úkol podat jen úvodní informaci o popisovaných vozech pro neznalé a ostatním připomenout osudy významné řady motorových vozů, které ještě ne zcela úplně patří do historie. V každém případě daleko více a podrobnějších informací lze nalézt v pramenech, které zde uvádím, popř, v dalších, ke kterým sám momentálně přístup nemám. Navíc v diskusi je určitě dostatek prostoru k upřesnění, doplnění a rozvinutí toho, co jsem tady jen kuse načrtl.

Prameny a odkazy:
  1. „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
  2. "Malý atlas lokomotiv 2007", kolektiv autorů, Gradis Bohemia s.r.o., Praha 2006
  3. „Dráha", NADATUR, Praha - různá čísla
  4. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net
  5. Atlas lokomotiv
  6. Motorový vůz 262.0
  7. 830 (ex M 262.0) "žhavá trubka"
  8. 831 (ex M 262.1) "žhavá trubka"
Poděkování:

Za poskytnutí snímků děkuji Karlu Furišovi, Radku Hořínkovi a Václavu Vyskočilovi. Bez jejich laskavého přispění by nebyla následující galerie tak bohatá. 

Galéria

Súvisiace odkazy