ŠKODA VAGONKA: Litevky z aluminia

Historické ohlédnutí

Když už jsem v úvodu naznačil zajímavou dějinnou paralelu, tak mi snad prominete také následný historický exkurs naznačeným směrem. Škodovy závody v Plzni dodaly první lokomotivy na Litvu v roce 1932 a poté se staly monopolním dodavatelem strojů normálního i úzkého rozchodu pro předválečné Lietuvos geležinkeliai (LG). Poslední realizovanou dodávku představovalo 6 rychlíkových lokomotiv řady Gp (čísel 21 – 26) z roku 1939. LG převzaly tyto stroje na dluh, který nikdy neuhradily, ale lokomotivy si pak na Litvě moc nezajezdily.

Samostatnost Litvy i jejích železnic totiž skončila v roce 1940 včleněním do Sovětského svazu, ale už o rok později bylo její území okupováno Německem. Zmíněné lokomotivy se nakonec vrátily do země původu. Po všelijakých peripetiích oněch rušných válečných let je od Německých říšských drah, v jejichž parku se stroje ocitly, odkoupily protektorátní Českomoravské dráhy a v roce 1944 je zařadily pod označením 399.001 - 006 do výtopny Přerov. Časem se pro ně vžila přezdívka „litevka“ a u ČSD pravidelně jezdily až do roku 1961. Stroj 399.005 jubilejního tisícího výrobního čísla se uchoval dodnes.

Novodobé Lietuvos geležinkeliai byly založeny dne 20.10.1991 a v červenci 1992 se staly součástí UIC. Disponují (kromě 22 km tratě normálněrozchodné) sítí 1 749 km širokorozchodných tratí, z nichž je pouhých 122 km (trať Vilnius – Kaunas) elektrizováno - soustavou 25kV/50 Hz. Osobní dopravu v elektrické trakci zajišťuje zatím 15 modernizovaných elektrických jednotek řady ER9M z roku 1976.

Zrod řady 575

Vzhledem k tomu, že výkony osobní dopravy LG v poslední době klesají (v roce 2007 z 6,2 na 5,4 milionů cestujících), není divu, že se tato společnost snaží nedobrý vývoj zvrátit, mj. také inovací parku svých vozidel. Jedním z výrazů této snahy byla také objednávka dvou prototypových patrových elektrických jednotek u a.s. ŠKODA VAGONKA Ostrava. Výrobce o uzavření kontraktu, který má včetně souvisejících služeb hodnotu 490 miliónů Kč, informoval dne 18.12.2006 touto tiskovou zprávou:

V pátek 15.prosince 2006 byl slavnostně podepsán kontrakt mezi ČKD VAGONKA, a.s. a Litevskou železnicí na dodávku nových příměstských elektrických jednotek řady 575. Tato zakázka představuje dodávku 2 ks dvoupodlažních elektrických jednotek odvozených od stávajících souprav řady 471, dodávaných nyní Českým drahám. Třívozové soupravy pro rozchod kolejí 1520 mm a napájecí napětí 25 kV/50 Hz budou mít 300 až 330 míst první a druhé třídy a maximální rychlost zvýšenou na 160 km/h. Soupravy budou nasazeny do zkušebního provozu v 2.polovině roku 2008 a budou provozovány na cca 100 km tratí mezi městy Vilnius a Kaunas v Litvě.

Pro doplnění lze uvést, že obdobně si Lietuvos geležinkeliai objednaly také moderní vozidla pro osobní dopravu v trakci nezávislé – po dvou kusech motorových třívozových a dvouvozových jednotek řady RA2 z produkce ruské vagónky Metrovagonmaš Mytišči a rovněž dva motorové vozy řady 620M od polské firmy Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz. Je zřejmé, že dvoukusové řady provoz na litevských železnicích nevytrhnou, takže se lze nadít, že dodávky budou časem pokračovat – pokud ovšem nešlo jen o nějaké populistické gesto politiků.

Ačkoliv tedy (věřme, že zatím) jde o pouhé dvě jednotky 575, jedná se o velice významnou zakázku. Nejen, že se ostravské vagónce podařilo proniknout na perspektivní trh, ale současně si tak prakticky vytvořila odrazový můstek pro dodávky střídavých či dvousystémových jednotek pro České dráhy či další dopravce. Navíc zakázka pro Litevské železnice znamená také pro český kolejový průmysl návrat k výrobě a dodávkám střídavé 25 kV trakce, v tomto případě ve vysoce moderní technologii vyvinuté ve skupině ŠKODA HOLDING a.s., jak se píše v tiskové zprávě této společnosti.

Vývoj a výroba

1. rozchod 1 520 mm,
2. napájení z trolejového vedení 25 kV/50 Hz,
3. upravené podvozky z důvodu jiného rozchodu a vyšší hmotnosti elektrického vozu,
4. maximální rychlost 160 km/hod,
5. zabezpečovací zařízení KLUB-U a TSKBM,
6. nájezdové rampy (místo zdvihacích plošin) pro nástup tělesně postižených,
7. vnější a vnitřní kamerový systém,
8. zabudování čelního osvětlení podle litevských předpisů,
9. barevné schéma a popisy podle požadavku zákazníka,
10. příprava pro montáž prodejních automatů jízdenek a teplých i studených nápojů. 

Při stavbě jednotek pro Lietuvos geležinkeliai bylo z ekonomických i technických důvodů použito maximální možné množství konstrukčních celků, dílů a vybavení používaných k montáži vozidel pro České dráhy. Také laminátová čela elektrického a řídicího vozu byla pro montáž světel v jiných pozicích jen upravena – zalepením původních otvorů a vyřezáním nových. Jednotky jsou pochopitelně doposud zavázány na podvozky normálního rozchodu, k jejich výměně za širokorozchodné dojde až před předáním zákazníkovi.

Popis

Základní sestava elektrické jednotky 575 je třívozová, ale lze ji provozovat po vypuštění vloženého vozu také jako dvouvozovou. Automatická spřáhla jednotky umožňují spojení a ovládání až dvanácti vozidel z jednoho stanoviště. Hlavní rozměry všech vozů soupravy jsou shodné a jejich konstrukční rozvržení je obdobné. Dva nástupní prostory dělí každý vůz na tři části, z nichž největší jsou velkoprostorové oddíly ve střední části vozu nad sebou. Dvě kratší části vozů jsou vyhrazeny schodištím do patra a navíc u elektrického vozu strojovnám, u vozů neelektrických pak malým oddílům pro cestující. Na předních čelech elektrického a řídícího vozu jsou v podstatě identická, centrálně orientovaná a klimatizovaná stanoviště strojvedoucího, ostatní čela vozů jsou průchozí.

Dvoje dvoukřídlové předsuvné dveře v bočnici každého z vozů o šířce 1 340 mm a s úrovňovými vstupy z nástupišť 550 mm nad TK jsou zárukou rychlé výměny cestujících. Pohodlná sedadla a klimatizace všech oddílů pro cestující zajišťují uspokojivý komfort cestování, který je vyšší v horním oddíle elektrického vozu, zařazeném do 1. vozové třídy. Jednotka je vybavena sanitárními buňkami s vakuovým systémem. V předních nástupní prostorech elektrického a řídícího vozu jsou namontovány manuálně ovládané rampy pro nástup a výstup vozíčkářů, jimž jsou prostorově uzpůsobeny také přiléhající oddíl i sanitární buňka. K výbavě jednotky patří také vnější a vnitřní kamerový systém, s jehož pomocí může strojvedoucí kontrolovat nástup a výstup cestujících i jejich chování ve vozidle.

Uspořádání jednotky 575 LG lépe ozřejmuje připojený typový výkres, její vnější vzhled i vnitřní výbavu si můžete prohlédnout na fotografiích (pořízených ovšem v ještě nikoliv provozní podobě při zkouškách ve Zkušebním centru VUZ Velim) a základní technické údaje ukazuje tato tabulka:

Současný stav

My jsme ji zastihli dne 27.8.2008 ve Zkušebním centru VUZ Velim už (podle vyjádření pracovníka výrobce) po ukončení plánovaných zkoušek, po nichž se měl elektrický vůz vrátit k finálním úpravám do Plzně a oba vozy neelektrické do Ostravy, kde je zatím dokončována jednotka druhá. Doufejme, že obě jednotky splní očekávání jak objednatele (který jejich dodávku už minulého roku propagoval coby krok k modernizaci osobní dopravy dokonce plakátky na nádražích), tak také jejich výrobce.

Závěrečné poděkování

patří především Jakubu Sýkorovi za fotografie z Litvy a pracovníkům výrobce za poskytnutí továrních snímků a umožnění dokumentace jednotky ve stádiu zkoušek. K poslednímu bodu se váží i díky na adresu dalších ochotných lidí, především ze Zkušebního centra VUZ Velim.

Prameny a odkazy:

1. ŠKODA VAGONKA, a.s.
2. ŠKODA HOLDING, a.s.
3. Zkušební centrum VUZ Velim
4. Lietuvos geležinkeliai
5. Railfaneurope.net
6. Stránky přátel železnic
7. Atlas Lokomotiv
8. 471, čili ešus, aneb “Budoucnost patří aluminiu!”
9. „Encyklopedie železnice, Parní lokomotivy [2]“ , J.Bek – Z.Bek, Corona, Praha 1999
10. „Litevky“, R.Friml, in „Dráha“ 10/1999, NADATUR, Praha
11. Múzejno dokumentačné centrum - 399.005 
12. Litva - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Titulní snímek: Označení vozu 211.001-2, ZC VUZ Velim, 27.8.2008 © PhDr. Zbyněk Zlinský