Setkání s Kindingem

Čtyřsystémový silák od Siemense měl ještě přebytek výkonu a jen přísná bezpečnostní opatření zabránila dalšímu zvyšování rychlosti. I tak padl letitý lokomotivní rekord francouzských rekordmanek BB 9004 a CC 7107, který byl od svého dosažení překonáván pouze elektrickými jednotkami.

Sivý „Kinding“, pokřtěný podle místa nového světového rekordu, dokázal posunout hranici možností sériově vyráběného stroje o pořádný kus dopředu. Od svých kolegů z rodiny taurusů se od té doby liší nezaměnitelným kabátem a Česká republika měla tu čest ho již dvakrát hostit i na svých kolejích. V prosinci stejného roku se měl možnost předvést v Cerhenicích  při zkouškách nových rychlíkových vozů ČD a současně byl i při slavnostním otevření rekonstruované části velkého okruhu za asistence televizního štábu „Světa na kolejích“. Akcelerace lokomotivy je opravdu impozantní a strojvedoucí ví, že se musí dobře držet.. Ještě na rovném úseku okruhu dokáže tato mašinka vytáhnout dvoustovku!

Poté, co jsem měl tu čest seznámit se s rekordmanem osobně, pojal jsem jako občasný modelář touhu mít doma jeho model. Jak známo, skutečný stroj má na své bočnici mimo jiné i logo rakouské modelářské firmy Roco, která nedlouho po rekordu uvedla na trh jeho zmenšeninu 1:87. „Masařkám“, jak nám „téčkařům“ někteří „hánulkoví“ kolegové přezdívají, nezbývalo než závidět. Přesto touha prohánět model 1216 050 na TT kolejišti byla silnější a začátkem letošního března jsem se pustil do práce. Pochopitelně jsme využil továrního modelu od Pika a přes pana Krestu jsem objednal chybějící náhradní díly. Kdo se o rakouské „bejky“ příliš nezajímá, má pocit, že jsou všechny stejné.

Avšak rozdíl mezi řadami 1016/1116 a pozdější verzí je docela velký, počínaje přímými vstupy do zvětšených kabin až po úplně jinou střešní část včetně čtyř sběračů. Největším oříškem však pro mne byly všechny ty nápisy na skříni, které mi vyrobil podle fotek kolega Karel Zelenka z Kolína, který umí s počítačem a papírem doslova čarovat. Tamponový potisk by byl určitě vhodnější, ale ten byl mimo mé možnosti. Po dokončení modelu se začátkem dubna mohl  konečně projet na našem zatím neelektrizovaném klubovém kolejišti a vznikla tak řada snímků, které mi snad ortodoxní příznivci odpustí, kdy se s rekordmanem svezl i tatíček Masaryk se svým vozem nebo se  na přípřeži se ocitla i „muvka“. Neodpustil jsem si také společné foto s kolegou  1116 015, který před šesti lety vytvořil na našich kolejích rychlostí 216 km/hod. český rekord.  

Ačkoli se modelům zahraničních lokomotiv vyhýbám a na našem kolejišti nemají přechodnost, v tomto případě jsem si udělil výjimku, jelikož mimořádnost předlohy byla pro mne opravdu velká. Ještě bych kromě Karla Zelenky rád poděkoval i Karlovi Schwarzovi, který mi v počítači posadil model na čelník jeho vzoru (viz. foto) a hlavně nejmenovanému začouzenému pánovi v rádiovce, který mi umožnil setkat se s „Kindingem“.