V nedávné době se objevilo několik zpráv, které naznačují, že Správa železniční dopravní cesty, s.o. jaksi není spokojena se svým údělem ve skutečném spravování naší státní dráhy celostátní a regionální, který jí byl dnem 1.7.2008 konečně svěřen, a hodlá situaci radikálně změnit. Záměr přenést údržbu tratí na kohosi jiného pochází údajně z dílny dnes už bývalého ministra dopravy Řebíčka.
Státní organizace Správa železniční dopravní cesty vznikla dnem 1.1.2003, a to na základě (tzv. transformačního) zákona č. 77/2002 Sb., jímž jí bylo uloženo zejména hospodařit s majetkem státu, se kterým ke dni vzniku akciové společnosti České dráhy hospodařila státní organizace České dráhy. Provoz a údržbu státních železničních tratí však nadále zajišťoval státní železniční dopravce, tedy podle téhož zákona zřízená a.s. České dráhy. SŽDC tak od svého vzniku žila jaksi v pozadí zájmu veřejnosti i médií.
Situace se začala měnit po onom loňském prvním červenci, kdy SŽDC podle zákona č. 179/2008 Sb. převzala od Českých drah výkon některých základních činností, které pro ni ČD prováděly na základě oním transformačním zákonem definovaného smluvního vztahu, především údržbu tratí a vydávání jízdního řádu. Lidé se najednou začali dovídat, že za stav tratí, nepořádek na nástupištích či dokonce ani za většinu zpoždění nemohou ti „ajznboňáci“ v modrých uniformách, na které si zvykli po generace nadávat, ale kdosi jiný. A zkratka SŽDC se začala objevovat v médiích daleko častěji.
Logo SŽDC se na mechanismech ještě příliš nevžilo a záhy zmizí © PhDr. Zbyněk Zlinský
Ovšem mnohdy vykládána všelijak, neboť novináři nemohli (a doposud bohužel nemohou) doslova přijít této státní organizaci na jméno. Naprosto běžně se setkáváme s pojmem Správa železniční a dopravní cesty, a to dokonce tam, kde by bylo na místě předpokládat vyšší stupeň informovanosti (třeba v jistém železničním periodiku nebo v komentáři DVD vydaného jedním z partnerů SŽDC k dokončení jakési stavby). Najdou se ovšem i výklady oněch čtyř písmen jiné, kurióznější. Naprostou perlu přinesl Pražský deník v polovině loňského listopadu: Stavby železničních a dálničních cest.
Nic nepomohlo neustálé zdůrazňování plného názvu v tiskových zprávách či vstupech SŽDC do médií. Jak se zdá, tak se svého účelu minulo i
polopatické vysvětlení, které na loňského Mikuláše pro obec novinářskou vytvořil tiskový mluvčí SŽDC Bc. Pavel Halla. Kterého, jak dává v soukromí najevo, ono neustálé prznění úplného názvu jeho chlebodárce nevýslovně štve. Není jistě sám – až na tomto základě vznikla myšlenka organizaci přejmenovat a dát ji jednodušší a výstižnější název. Což lze sice jednoduše naplánovat, ale jen obtížně provést, jestliže je název dán zákonem.
Tiskový mluvčí SŽDC, jeho šéf a na pozadí možný budoucí dodavatel © PhDr. Zbyněk Zlinský
Jenže ve stavu věcí, v němž lidé stále ještě nemohou přijít našemu správci železniční dopravní cesty na jméno a jeho úlohu pochopit, se připravuje z hlediska vnímání fungování tuzemské železnice komplikace další. Dne 8.1.2009 vypsala SŽDC
výběrové řízení na
dodavatele údržby a oprav vybraných součástí železniční dopravní cesty. Tato informace ovšem nepřišla jako
blesk z čistého nebe, jak se pro
Obzor vyjádřil jeden z odborových předáků, protože záměr pronikl (či unikl) do médií už 19.11.2008:
Soukromé firmy se v budoucnosti zřejmě budou starat o některé činnosti, které dnes spadají do péče státního podniku Správa železniční dopravní cesty. Ten se od července stará o většinu železniční infrastruktury v Česku. K soukromým společnostem by podle mluvčího SŽDC Pavla Hally mohla přejít také část zaměstnanců. K podrobnostem se ale zatím odmítl vyjádřit. Správa železniční dopravní cesty si od této změny slibuje zvýšení efektivnosti činností, o které se soukromníci postarají. (ČT 24)
SŽDC a externí dodavatelé © PhDr. Zbyněk Zlinský
Ostatně záměr řešit údržbu a opravy státní železniční sítě formou outsourcingu je prý ještě dřívějšího data, které se podle generálního ředitele SŽDC, s.o. v podstatě shoduje s tím dnem, kdy tato organizace převzala od Českých drah fyzickou péči o tratě.
Důvod je oficiálně tento:
Rozhodnutí o vyhlášení výběrového řízení bylo učiněno na základě podrobného ekonomického rozboru a zkušeností z obdobných projektů menšího rozsahu, které prokázaly, že některé činnosti související s údržbou a opravami tratí dokáže efektivněji vykonávat externí dodavatel pod kontrolou zadavatele, praví se v
tiskové zprávě SŽDC ze dne 15.1.2009.
SŽDC a externí dodavatelé © PhDr. Zbyněk Zlinský
My si, podle ní i jiných zdrojů, můžeme zamýšlený stav ve stručnosti shrnout takto:
- externí dodavatel bude zajišťovat údržbu a opravy tratí, elektrotechniky a sdělovací a zabezpečovací techniky železnice v majetku státu,
- SŽDC si ponechá kontrolní a zadávací činnost,
- vztah bude platit po dobu do konce osmého kalendářního roku následujícího po roku uzavření rámcové smlouvy na zakázku,
- předpoklad převedení činností sdělovací a zabezpečovací techniky a elektrotechniky: od 1.7. do 31.12.2009 s postupným náběhem,
- předpoklad převedení činností traťového hospodářství: k 1.1.2010,
- součástí smlouvy bude také přechod cca 4 000 stávajících zaměstnanců SŽDC k externímu dodavateli,
- sociální jistoty dotčených zaměstnanců zajistí zásady přijaté zvláštním memorandem,
- maximální roční částka na externím dodavatelem poskytované služby je stanovena na 4,4 mld. Kč + meziroční nárůst inflace podle ČSÚ.
Generální ředitel SŽDC, s.o. Ing. Jan Komárek řekl dne 15.1.2009 na
tiskové konferenci k tomuto projektu:
Myslím, že je to krok správným směrem. V současné době se zvyšuje podíl prací zajišťovaných externími organizacemi. Ten trend je realitou. My reagujeme na stav, který tady je, a snažíme se na něj odpovídat jednotným způsobem, jednotným systémem, který by měl být zárukou jak bezpečnosti, tak efektivity. Tento systém bude podle mého soudu funkční.
Generální ředitel SŽDC a média © PhDr. Zbyněk Zlinský
Uvidíme. Doufejme, že ano a že se nesplní slova škarohlídů, kteří v této souvislosti připomínají neblahý stav, do něhož se kdysi dostala infrastruktura britské železnice po obdobném kroku. Nebo, že jsme se mohli v jiných případech už přesvědčit, jak mnohdy skutečně funguje ona neviditelná ruka trhu, když jde o veřejný zájem či bezpečnost obecně prospěšných zařízení. Možná, že ona ve výše uvedené tiskové zprávě zmíněná ekonomická analýza by neměla být jen jediným kritériem.
Člověka mohou v této souvislosti napadnout všelijaké věci. Zvláště, když byl v poslední době krmen médii zprávami o tom, kterak se dnes už bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček jaksi nedokázal vymanit ze své závislosti na firmě, u jejíhož zrodu stál a která se za jeho ministrování dobrala nemalých státních zakázek v oboru železničních staveb. Zvídavý čtenář si pak může položit otázku – nebyla to příprava na podobnou „malou domů“?
Symbolizuje něco tento snímek tehdejšího ministra Řebíčka? © PhDr. Zbyněk Zlinský
Nebo další myšlenka z rodu sci-fi: Co když se do soutěže přihlásí České dráhy, potažmo jejich dcera TSS, a.s. – a zvítězí? Pak by nastala zajisté kuriózní situace, kdy by se dotčení zaměstnanci takto oklikou vrátili zase pod křídla své původní firmy. A nejen zaměstnanci, ale zřejmě také příslušné hmotné statky (co by s nimi SŽDC v nových podmínkách dělala?), státem už vlastně dvakrát zaplacené. Je to opravdu tak nepředstavitelné?
A je méně reálné, že vítězná firma nesplní očekávání s jejím fungováním spojená? Že nebude své úkoly plnit dostatečně kvalitně, že nebude schopna za sjednanou částku služby dodávat, že třeba i zkrachuje? Jak to potom skončí? Patrně u soudu, což ovšem při běžném fungování naší justice je vždy běh na dlouhou trať. A zatím tratě železniční budou dál utěšeně chátrat a národ opravdu nebude moci přijít Správě železniční dopravní cesty na jméno? Tentokrát ovšem v onom významu přeneseném a nelichotivém.
Se změnou počítá i výnos č. 2 GŘ SŽDC z 19.1.2009
Zanechejme však pesimistických dohadů a vyčkejme doby po poledni dne 17.3.2009, kdy už budou obálky s nabídkami otevřeny a přikročí se k realizaci celého zámyslu. Ať už tato další česká cesta bude jakkoliv trnitá, popřejme jí cíl přinejmenším nikoliv horší, než je její start. Tedy stávající stav, který sice není ani zdaleka ideální, ale aspoň v hlavních kritériích přiměřeně funguje.
I když momentálně například tak, že se veřejnost z úst příslušných tiskových mluvčích třeba dozvídá, že úklid sněhu na prvním nástupišti železniční stanice zajišťují České dráhy, a.s., kdežto na nástupištích dalších Správa železniční dopravní cesty, s.o. A cestující kloužou na všech, protože ve skutečnosti mají úklid provádět dodavatelské firmy, které své úkoly bohužel neplní. Snad na podobném outsourcingu nakonec neuklouzne celá naše železnice.
Tiskoví mluvčí ČD a SŽDC - bude je muset doplnit kolega z další firmy? © PhDr. Zbyněk ZlinskýPrameny a odkazy:
- SŽDC - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
- Ministerstvo dopravy
- Zákon č. 77/2002 Sb.
- Zákon č. 179/2008 Sb.
- média
