Jak hradecké trolejbusy slavily šedesátiny

Většina cestujících na konečné Nový Hradec Králové sice z vozu č. 358 (9TrHT28 z roku 1980, v.č. 7695) vystoupila, ale jen aby si přešla z jejího stanoviště výstupního na nástupní a tam si pokud možno v úkrytu před padající vodou počkala na jeho jízdu zpáteční. Leda že by (jak jsem učinil i já) vystavila svou osobu a svůj záznamový přístroj nepohodě v zájmu dokumentace v těchto končinách už dlouho nevídané události. Navíc, když šlo o vozidlo z „Perníkova“ – Hradec Králové, na rozdíl od svého věčného rivala Pardubic, totiž historickými vozidly MHD nedisponuje.

 

 

Po pár minutách jsme se tedy naskládali zase do letitého interiéru a v družné sardinkovitosti těl vyrazili na jízdu po trase linky č. 2 na její druhou konečnou, Terminál hromadné dopravy. Pokud to zamlžená okna dovolila, mohli jsme během jízdy sledovat kol cesty se vyskytující veřejnost poučenou (zpravidla vybavenou fotoaparátem či kamerou) i nepoučenou (což se poznalo podle značně udivených pohledů). Zástupci obou jmenovaných sekcí obecenstva tu a tam obohatili lidský náklad našeho vozidla. Vlastně se mezi nimi objevili i človíčkové skupiny třetí – nevšímaví. Považovali trolejbus za běžný spoj a marně se pokoušeli znehodnotit připravené jízdenky.

 

 

V prostorách terminálu nás měl podle pozvánky očekávat doprovodný program akce, z něhož nejzajímavější slibovala být výstava trolejbusů. Ta mne nakonec poněkud zklamala, protože sestávala jen ze dvou vozů, Čekal jsem tam třeba pozoruhodný trolejbus č. 50, tedy hybridní vozidlo typu Škoda 21Tr ACI, které je využíváno k vedení spojů po nezatrolejovaném úseku linky č. 1  Nový Hradec Králové – Kluky, či alespoň jednoho reprezentanta trolejbusů kloubových. Místo nich se návštěvníci museli spokojit s vozem č. 55 (Škoda 21Tr AC z roku 2002) a č. 32 (Škoda 14TrM z roku 1995).

 

 

Krom toho byl v příjezdové části linek MHD přistaven také montážní vůz trakčního vedení Renault 210.16/C s plošinou VNP 500 a poblíž něj byla k prohlédnutí nabízena rádiem obsluhovaná elektrická trolejbusová výhybka se signální směrovou lampou ve stavu rozloženém, ale funkčním. Dalším bodem programu prohlídky byla návštěva dispečerského pracoviště, které se skrývá v oné, pro mnohé méně znalé návštěvníky tajemné, černé kouli, zavěšené pod stropem haly MHD terminálu. I o tuto prohlídku byl zájem více než značný a dispečerská služba v zaplněné prostoře jistě o to náročnější.

 

 

Další zajímavosti čekaly v hale – jak návštěvníky velké, tak ty malé, Pro dospěláky byla na několika panelech připravena výstava o historii trolejbusů obecně a těch hradeckých zvláště. A kromě tohoto zážitku povahy duchovní DPHK nabídl i pozornost povahy hmotné: každý si mohl nechat na počkání vystavit Městskou kartu za lidovou cenu 60,- Kč (místo 150,- Kč, jak stojí běžně). I mrňouskové měli možnost pobavit se a něco získat: když namalovali trolejbus, dostali jeho vystřihovánku, když se mrňavým vozidlem téhož druhu trefili do garáže, odměnou jim byl pamlsek. A všichni se mohli zdarma obohatit informačními materiály či nafukovacími balónky královéhradeckého dopravního podniku.

 

Když jsem to vše obešel a zaznamenal, uvědomil jsem si, že nastala doba, abych svou reportáž rozhojnil a zpestřil i něčím železničním: hlavním nádražím projížděl historický vlak povahy „hurvínkovité“ z Jaroměře do Potštejna na tamní vyhlášenou pouť. Jen jsem jej takříkajíc pozdravil a šel se postavit do fronty čekající na další jízdu historického trolejbusu směr Nový Hradec Králové. Ani ne tak proto, že bych se jízdy v natřískaném vozidle nemohl nabažit – ale potřeboval jsem se dostat domů. A když byla jízda zdarma – no nekupte to. (Zvlášť když má peněženka i s Městskou kartou zůstala ležet, pečlivě nachystána, doma.)

 

 

A co napsat závěrem? Akce to byla, přes dopolední nepřízeň počasí, jistě vydařená. Překvapil mne, zvláště za těch meteorologických okolností, zájem občanstva. Že akci svou přítomností oblaží příznivci historie a současnosti městské hromadné dopravy, to jistě udivující nebylo a dalo se to předpokládat. Ale takové masy lidí docela obyčejných, tedy nějakou koníčkovitou mánií nepotrefených, ty jsem opravdu nečekal.

 

 

Pokud někdo v tomto článku postrádá obvyklý díl textu historického či teoretického, doporučuji mu otevřít některý z níže uvedených odkazů. Najde v nich vše, co bych já tady mohl jen nějak neuměle reprodukovat a případně tak otrávit ty, kdož zrovna o podobné informace nestojí. Ostatně na toto téma jsem tady už něco málo napsal v úvodu druhého dílu své telenovely o stavbě hradeckého Terminálu hromadné dopravy. Plán trolejbusových linek v současné podobě (z příležitostného letáku DPHK k oslavám) nicméně přikládám: