Pravidelné mezistátní železniční spojení konečně slavnostně (ne)otevřeno

 

 

 

 

 

Nakonec ještě před ukončením slavnosti na prvním nástupišti železniční stanice Szklarska Poręba Górna kolem čtvrté hodiny odpolední bylo jasno: pravidelné osobní vlaky, avizované na následující dny, nevyjedou. Byť to na místě nikdo veřejně nevyhlásil a ti, kdož se o rozuzlení zajímali, se to dověděli z rozhovorů s přítomnými zástupci zainteresovaných stran. Teprve později se objevila příslušná sdělení na stránkách obou dopravců, kteří měli spoje provozovat. Společnost Viamont oznámila, že plánované zahájení pravidelného železničního provozu v úseku trati Kořenov - Harrachov st. hranice - Szklarska Poreba Górna, který měl začít dne 3.7.2010, se odkládá. Przewozy Regionalne doplnily k jízdnímu řádu trati poznámku o NAD v přeshraničním úseku.

 

 

Ale nepředbíhejme, věnujme se nejprve slavnostním okamžikům a tomu, co jim předcházelo. A vezměme to od samotného začátku, kdy byly koleje z dnešního polského, tehdy ovšem německého území přes Jizerské hory do Čech přivedeny. Stalo se tak péčí pruského Ministerstva veřejných prací, které postavilo během 14 let trať z Hirschbergu (dnes Jelenia Góra) do Grünthalu (dnešního Kořenova), jež byla uvedena do provozu dne 1.10.1902. Dne 15.2.1923 pak přijel z pruské strany do koncové stanice, nesoucí tehdy název Polubný (německy Polaun), první vlak v závislé trakci. Elektrický provoz pod napětím 15 kV/16 2/3 Hz se zde udržel až do konce druhé světové války, který nejen zásadně změnil geopolitické podmínky v oblasti, ale také přinesl konec mezistátního provozu a způsobil zkázu trati samotné.

 

 

Obsah projevů byl vždy tlumočen do druhého jazyka, aby účastníci z obou stran hranice pochopili vše (a bylo toho ještě víc), co bylo vyřčeno. I když to snad ani nebylo potřeba, protože na peróně zjevně vládlo slovanské bratrství a nesporné mezinárodní porozumění, o všeobecném pocitu spokojenosti nad společně dosaženým cílem nemluvě. Tuto náladu ovšem nesdílelo několik jedinců, momentálně řešících otázku, co bude druhého dne. Odpověď na ni už známe. Mezistátní železniční spojení sice bylo slavnostně otevřeno, ale s drobným nedostatkem – nesmí se po něm jezdit. Proč? Výstižně to už s předstihem popsalo jisté periodikum: Vyjetí vlaků brání maličkost - chybí telefon. To všichni zainteresovaní věděli, ale také doufali, že se polské straně podaří zajistit výjimku.

 

 

On to totiž nebyl jediný problém, zdánlivě neřešitelný, který se podařilo v hodině dvanácté dolnoslezskému maršálkovskému úřadu vyřešit. Patřilo k nim také provozované vozidlo, jím měl zprvu být (podle jednoho článku) původně německý motorový vůz NE81, doplněný v sezóně dvěma osobními vozy shodné provenience. To ovšem jako provizorium za ještě nedodanou motorovou jednotku řady SA143. Motorový vůz však narazil na problém schválení v Polsku. Nakonec se podařilo, alespoň na dobu prázdnin, kdy nejedou školní vlaky, jednu z uvedených jednotek vyšetřit jinde – a ona provizorní souprava by měla jezdit, pokud se podaří dořešit problém vhodného hnacího vozidla, až zase v období školního roku. To teď ovšem jistě není otázka prvoplánová.

 

 

Všichni se momentálně ptají: Proč nemohou vlaky v úseku Jakuszyce – Harrachov jezdit, kde se stala chyba? Jak je možné při projektování a stavbě tratě zapomenout na tak důležitý prvek, jakým je (podle polských předpisů) drážní telefon? Někomu by se možná zdálo, že nakonec nezáleží příliš na tom, zda pravidelné vlaky vyjedou následujícího dne po tom slavnostním, nebo se tak stane o pár dní později. Tato úvaha však naráží na dvě úskalí. Jedním je pochybnost, zda se podaří dosáhnout u příslušného polského úřadu udělení výjimky, protože je jasné, že dodatečně podél trati nikdo kabely tahat nebude. Druhým pak fakt, že neprovozování už ohlášených spojů (jejichž tarifní body i ceny mezi nimi na českém území dokonce zná už i Tarifní kalkulátor jízdného ČD) odradí budoucí cestující.

 

 

Nemluvě o tom, že se tak promrhal prodloužený víkend na české straně hranice a všeobecně pak začátek prázdnin i hromadný nástup dovolených, který sliboval, jistě oprávněně, hojné využití výhodného a zajímavého spojení mezi metropolemi a atraktivními oblastmi Dolnoslezského vojevodství a Libereckého kraje. Nyní můžeme, jistě spolu se všemi zainteresovanými stranami, pouze doufat, že se nastalý problém v ještě rozumném časovém horizontu podaří přece jen vyřešit a na tom pátečním slavnostnímu otevření trati nezůstane dlouho pachuť čehosi povýtce kocourkovského. A že celá záležitost nevyústí v nějaké přehazování viny z jedné strany společné hranice, která nás jinak už nerozděluje, na druhou. Nebo nad železnicí snad visí nějaká nová železná opona?

 

 

1. Revitalizace českého úseku tratě byla v rámci investic, které SŽDC realizuje, v podstatě drobnost. V tiskové zprávě uvádíte její obecné přínosy, ale byla to akce nějakým způsobem pro SŽDC zvláště významná?
* Zejména z hlediska zvyšování interoperability železniční infrastruktury v rámci EU. Jedná se o mezinárodní trať a obnovení provozu po tak dlouhé době je pro každého správce železnice příjemné. 

 

2. Můžete nám stručně shrnout důvody, proč nebude hotová trať bezprostředně v mezinárodním provozu využívána? Nezanedbal někdo něco - a v případě že ano, kdo a co?
* Jedná se o legislativní problémy nebo chcete-li průtahy se schvalováním pravidelné osobní dopravy na polské straně. Pozice polského vojvodství coby provozovatele a správce železniční a silniční infrastruktury je, jak se ukazuje, vzhledem k nutnosti žádat o povolení jiný státní, větší a prakticky nadřízený orgán, značně nevýhodná. Na české straně je vše připraveno. Nad rámec našich povinností se český dopravce snaží polské straně při zdolávání legislativního procesu maximálně pomáhat. 

 

3. Jaká byla spolupráce SŽDC s polským protějškem při přípravě a realizaci revitalizace trati z Vašeho pohledu?
* Složitá. I přes současný stav ale pevně věříme, že se polské straně brzy podaří dotáhnout do konce, co je zapotřebí, aby byl pravidelný provoz zahájen co nejdříve.

 

4. Mohla by se SŽDC nějak dotknout skutečnost, že (v tom horším případě) pravidelná přeshraniční doprava nebude do nějakého konkrétního data zahájena? 
* Zahájení pravidelného provozu je jednou z podmínek pro přiznání dotace z evropského fondu příhraniční spolupráce.

 

5. Má SŽDC ve výhledu nějaké další podobné projekty obnovy či vybudování regionálních železničních spojnic se sousedními zeměmi?
* Pokud vím, tak ne.