Kraków oslavil 135 let městské dopravy

Přehlídka pak pokračovala tramvajemi, pro změnu „poskládanými” od té nejnovější k nejstarší. Kolonu tramvají otvíral vůz NGT6 třetí série. První tramvaje tohoto typu se v Krakowě objevily v roce 1999. V první sérii město koupilo 14 vozů, z nichž 4 byly postaveny v německém závodě firmy Bombardier a 10 zbylých bylo už smontováno v dílnách MPK. V roce 2002 se uskutečnila druhá dodávka, zahrnující 10 vozů a roku 2007 dodávka třetí s 24 vozy. Všechny už byly montovány v Krakowě. Za jejich zástupcem se majestátně nesl vůz N8S-NF, odkoupený od norimberského dopravního podniku a modernizovaný v Krakowě.

 

 

Dále jel chorzowský Konstal typu 105Nb (pro velká okna domorodci přezdívaný „akvárium”), ve Vídni zakoupený vůz typu E1, z Norimberka pocházející GT6 a pak vozy historické - 102N (jediný zachovaný ze 7 kusů, které Kraków dostal roku 1959), normalizovaná tramvaj typu N s vlečňákem ND, v Sanoku roku 1938 vyrobený vůz SN2 s vlečňákem PN2 a wrocławská tramvaj Linke Hofmann, kterou vlastní krakowské Muzeum Inżynierii Miejskiej, ač vozy tohoto typu v Krakowě nikdy linkově nasazeny nebyly. Přehlídku uzavírala tramvaj sanocké produkce SN1, zvaná „gracówka” (podle toho, že se vyráběla i v rakouském Grazu) s vlečným vozem PN1, Všechna vozidla měla příležitostné tabulky, připomínající 135. výročí městské dopravy. Přehlídky se výjimečně nezúčastnil vůz 102Na, který podlehl havárii.

 

 

Když kolona historických vozidel začala mizet v ulici Krakowské, přemístil jsme se do blízkosti smyčky Cichy Kącik, kde jsem ji znovu fotografoval a pak jel na zmíněnou smyčku, kde měla historická vozidla delší pobyt a bylo možno důkladně si je prohlédnout. Velký zájem Krakowanů budil poprvé tak početné veřejnosti prezentovaný krásně renovovaný autobus Durant Rugby L. Vzhledem k vysoké hodnotě vozidla bylo možno je obhlížet pouze zvenčí, Když jsem se k němu přiblížil, zjistil jsem, že jeho řidičem a opatrovníkem je přítel Bogdan, s nímž jsme chodil na základní školu. Samozřejmě „po známosti” se mi podařilo pořídit snímek za volantem památky. Nicméně neměl jsem možnost déle si promluvit, neboť kamarád musel Duranta chránit před davy příznivců starých autobusů.

 

 

Značný zájem budila také opodál točny zaparkovaná krásně zrestaurovaná Warszawa M20. Na smyčce panovala pikniková atmosféra. Bylo zde možno získat knihu o krakowské městské dopravě, monografii krakowských tramvají prezentoval její autor Jacek Kołodziej, hrál dechový orchestr krakowského MPK... Protože čas neúprosně míjel, rychle jsme se přemístil do vozovny Kraków-Podgórze, kde byl den otevřených dveří. Vozovna disponuje nejmodernějším opravárenským zázemím. tady se modernizují tramvaje, zakoupené z Norimberka či Vídně. O rozsahu prací se bylo možno přesvědčit při srovnání pohledu na první exemplář modernizované tramvaje EU8N a vozy čekající na přestavbu před halou. Po vozovně nás provázel milý průvodce, který trpělivě odpovídal na všechny dotazy týkající se jak samotných tramvají, tak také moderního dílenského zázemí.

 

 

Bohužel chyběla možnost vlastnoručního řízení tramvaje, kteroužto atrakci nabízela před několika lety vozovna Nowa Huta, kde bylo možno pod dohledem instruktora jízdy objet „kolečko” kolem vozovny. Vzdor tomu, že se běžně o městkou dopravu nezajímám, strávil jsem velmi zajímavou slunečnou neděli. Krakowskému MPK přeji nejméně dalších, stejně úspěšných 135 let. Zvláštní uznání zasluhuje intenzivní činnost historické sekce, podporované skupinou mladých nadšenců, které sdružuje Krakowski Klub Modelarzy Kolejowych, a také skutečnost, že historická vozidla jsou užívána k pořádání mnoha zajímavých akcí, během nichž těší oči Krakowanů v ulicích města. Ale o tom až někdy jindy...