Zimní výprava do Frýdlantu

Již tehdy jsem tušil, že díky volbě "pojedeme s ČD" nebude nouze o zajímavé zážitky, což se beze zbytku vyplnilo. Proto jsem se také rozhodl rozdělit své povídání na dvě části, první díl je o cestě "tam a zpět", druhý bude věnován přímo Frýdlantským okresním dráhám jakožto spolku, usilujícímu o obnovu zrušené úzkorozchodné dráhy Frýdlant - Heřmanice. Start našeho výletu se tentokráte odehrál v poměrně časných hodinách, abychom měli ve Frýdlantu alespoň trochu času, nasedli jsme do Sp 1861 již ve 4.53 ráno.

Tedy kolegové Jirka a Kouzelník, moje maličkost nastupovala o stanici dále. V příjemně vytopené hydře "Petrušce" jsme byli prozatím sami, což nám ani trošku nevadilo. Cesta do Staré Paky (naší první přestupní stanice) uběhla rychle, a dokonce ani šotostroj v tuto ranní dobu nezahálel. Pár zajímavostí bylo v Chlumci nad Cidlinou, kde jsme čekali na zpožděný vlak od Hradce Králové. Ve Staré Pace jsme měli malou chviličku na přestup do R 920 z Pardubic do Liberce, i přesto se mi podařilo ulovit najbrtí šukafon a našeho hydrýska.

V tomto rychlíku už začaly první "zážitky". Bylo zde neskutečné horko, takže jsme každou zastávku museli větrat. Důvod se mi podařilo zachytit při vystupování v Liberci. Myslím, že tímto směrem se úspory (byť v celkovém kontextu nákladů zanedbatelné) asi ubírat nebudou. Liberec nás uvítal pěknou sibérií, takže snímků nebylo až tolik. Zajímavý byl příjezd našeho dalšího vlaku Os 6308, dvojšukafon s outěžkem před sebou hrnul tolik sněhu, až jsme začali mít obavu, zda-li dojede na své místo na druhé koleji.

Spolu s další hromadou cestujících jsme se cpali dovnitř ve snaze ulovit místo a trochu se zahřát, leč tentokráte nám toho posledního nebylo přáno. Krom jedněch byly všechny průchozí dveře mezi oddíly a i vozy přivázané různými částmi oděvů k sedačkám s cedulkami "dveře nepoužitelné". Vypadalo to na hromadnou sebevraždu všech zámků, jelikož západky byly zaskočené uvnitř dveří.