Berta No. 2 má (nejen) nové šaty

Zaznamenám záslužný výkon pro zaměstnavatele a sám budu mít výjezd, který bude pro mě příjemný a zajímavý.  

Ta krátká debata pod komíny hodonínské elektrárny následně skutečně měla vliv na můj program. Oba prototypové stroje jsou mi dobře známé, jak brněnská 1001, tak veselská 1002. V archivu mám třeba jejich snímek ve dvojici v čele nákladu na Vláře, ale i starší záběry „dvojky“ z dob, kdy v poněkud zanedbaném stavu postávala na kolejích ve Veselí. Není divu, že jsem byl zvědavý, co se známým strojem šikovné ruky Veselanů provedly.

Všechno to začalo tady, ve středu, když jsme se potkali na lovu laminátky.

 Takže jsem v pátek vyrazil do Veselí. A teď už polooficiálně:   

Železničáři ve Veselí vzkřísili historickou lokomotivu

Hned několik přezdívek má muzejní lokomotiva, kterou opravili železničáři v dílnách ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku. Berta, barča, bardotka, ceckatá, lidská fantazie nadělila elegantnímu stroji nemálo jmen. V pátek s nově nalakovaným strojem s pořadovým číslem 002 poprvé vyjeli z depa.
Fanoušci jistě ví, že eroticky laděnou přezdívku ceckatá, stejně jako bardotka podle slavné herečky Briggite Bardot, lokomotivy získaly zásluhou podokenních laminátových partií v čele. Při troše fantazie vypadají jako dmoucí se hrudní partie.
Opravený stroj T 478.1002 je jedním ze dvou prototypů dieselelektrických vozidel, jejichž postupným nástupem do provozu začal na našich tratích ústup parních lokomotiv, který pak definitivně dokonaly další řady (pielstick, brejlovec a jiné). Prototyp pochází z roku 1964 a po většinu let byl domovem právě ve Veselí. „I když je dnes jako muzejní vozidlo majetkem Depa historických vozidel Lužná, zůstane u nás. I to byl jeden z důvodů, proč parta nadšenců na opravě odpracovala spousty hodin navíc,” uvedl Leoš Tomančák z provozního střediska Dílen pro opravu vozidel ve Veselí nad Moravou. Za odvedenou práci se nadšencům dostalo uznání. ”Odvedli skvělou práci, když prakticky svépomocí opravili lokomotivu do podoby, v jaké se v roce 1965 představila na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, taky tehdy dostala cenu za design. Teď je zase důstojným historickým vozidlem,” pochválil dílenské náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek, který se ve Veselí přijel podívat na první výjezd opravené lokomotivy z haly depa. 
Jak uvedl Leoš, který je – s trochou nadsázky – takovým živým archivem, „dvojka” objevila ve Veselí v roce 1968, původně jako zapůjčená. V roce 1975 ji dostali přidělenou a tento stav vydržel až do reorganizace dep v roce 2008. Vloni se do Veselí vrátila již jako muzejní stroj a absolvovala rozsáhlé opravy. „Dělali jsme karosářské práce na laminátových čelech i na kovové skříni, nové podlahy v kabině, opravy hnacího agregátu a nakonec kvalitní PUR lak v původním veletržním nátěru,” popsal opravy. Prozradil navíc, že k záchraně historického skvostu přispěla v roce 1991 tak trochu šťastná náhoda. Tehdy se zapletla do železniční nehody na domácí trati z Veselí do Nového Města nad Váhom. Škoda na vozidle byla nemalá, navíc propad potřeby těžkých lokomotiv pomáhal úvahám o zrušení. „Měli jsme tehdy štěstí, že byla dva roky po kompletní generálce a její zůstatková hodnota proto byla vysoká. Nakonec se tedy opravila,” dodal.
„České dráhy jako zavedená firma s dlouhou tradicí mají pečovat o svou historii. Do toho záchrana historických vozidel patří. Navíc historická vozidla poslouží k naší propagaci,” připomněl význam železniční nostalgie Blažek.

T 478.1002 čeká v depu na oficiální premiéru.

Všechno je tak jako před lety... Sakra, je to blbé, já už jsem taky pamětník...

Náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek sleduje první výjezd nové opraveného historického stroje z dílny.

 Náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek si prohlíží strojovnu renovované historické lokomotivy.

Berta ve veletržním kabátku není jediný historický stroj s domovem ve Veselí nad Moravou  

Berta není jediný historický stroj, který stojí ve veselském depu. K okamžiku prvního zapálení ohně pod kotlem se postupně blíží i tamější „průmyslovka“ 1435 EP 1000, 
Jediný zástupce řady 525.1, jak zní ekvivalentní označení dle Kryšpína přežil z půdních pětadvaceti strojů. Jak prostý vizuální pohled napovídá, jedná se o maximum komponentů řady 423(poslední série) respektive z řady 433.0, postavený na pětinápravovém pojezdu bez běhounů – což přineslo maximální adhezi.
Stoj je majetkem Národního technického muzea v Praze. Veselané jej přivezli na podzim 1992 z Kořenova, kde byl deponovaný. Jedná se o osmý kousek z vyrobené série, v kladenských hutích vozil vápenec z lomů. Původní stav byl tragický, totálně sjeté obruče, však taky transport trval tři dny, propadlý kotel, uhlák a vany v zoufalém stavu. Dnes už zase připomíná lokomotivu a pokud vše dopadne dobře, rozjede se příští rok vlastní silou.