Reportérem VLAKY.NET snadno a rychle

16.1.2013 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Reportérem VLAKY.NET snadno a rychle

Chcete, aby náš internetový magazín o drážní dopravě každodenně přinášel vskutku aktuální informace a zajímavé články? Můžete tomu sami napomoci, stanete-li se jeho reportérem. Není to vůbec složité, jak ukáže následující přehledný návod. Jeho druhým posláním je připomenout hlavní zásady pro tvorbu a zasílání příspěvků těm z vás, kdož s redakcí VLAKY.NET už občas spolupracují nebo tak činili v minulosti.

 
 
 
 
 
I když obecný článek na toto téma je případným zájemcům už déle než čtyři roky trvale k dispozici, redakční praxe ukazuje, že ne každý z nich tento zdroj zásadních informací objeví. Rozhodli jsme se tudíž jeho existenci nejen připomenout, ale podat jeho obsah v přehlednější formě, která by navíc měla zdůraznit některé požadavky, způsobující podle našich zkušeností občasné problémy ve spolupráci mezi autorem a editorem příspěvku. Ta by přitom měla být v zájmu obou stran efektivní, bez nadbytečné komunikace a zejména práce při úpravách ne zcela dokonalých podkladů. Podívejme se tedy, jak by ony podklady měly optimálně vypadat.
1. Námět a jeho zpracování
Tématický okruh příspěvků do internetového magazínu VLAKY.NET není vymezen jeho názvem (jak se někdo domnívá), ale zahrnuje vše, co se týká historie, současnosti a budoucnosti drážní dopravy, tedy železniční, tramvajové, podzemní, trolejbusové, lanové i nekonvenční. Nakonec každý potenciální autor příspěvků už ví nebo se může nahlédnutím do našeho archivu snadno přesvědčit, co vše zveřejňujeme. A stejně tak hravě zjistí, jak už zveřejněné příspěvky vypadají, že sestávají z textu a obrázků (vložených do textu a popř. i do připojené galerie). Do textu lze vkládat odkazy na přílohy, zdroje informací a stále častěji se v něm objevuje video.
 
Pokud jde o vlatní psaní textu reportáže, kdo si není jist svými schopnostmi či znalostmi ze školy, na internetu najde dostatek návodů jak postupovat. Současně je však třeba mít na paměti, že ne každý příspěvek musí být reportáží; pro odborné články (třeba o dopravní infrastruktuře či vozidlech), návody (například na stavbu modelů) a jiné statě platí pochopitelně jiná tvůrčí pravidla.
2. Text

Textový podklad příspěvku je třeba zpracovat ve formátu DOC nebo TXT, v co nejjednodušším formátování (což se týká také případných tabulek), psát plynule (používat klávesu ENTER jen na konci odstavce) a vyhýbat se všemu, co do textu seriózního média nepatří (zejména „smajlíkům“). Rozsah příspěvků v zásadě omezen není, ale autor by měl zvážit, co je čtenářsky únosné a svůj příliš dlouhý příspěvek rozdělit do dvou či více částí. Z obdobného důvodu je přínosné text členit do nepříliš dlouhých odstavců. Pokud mají být v textu konkrétní obrázky, je třeba na příslušné místo uvést jejich číslo a případný popisek. Text pak vypadá takto:


Příklad textu reportáže (po kliknutí do náhledu se zobrazí ve formátu DOC)

Autor příspěvku s připojenou fotogalerií však může nechat výběr ilustračních snímků do textu na editorovi příspěvku. Spolupráce s redaktorem ale může být ještě rozsáhlejší. Jsou mezi námi tací, kdož třeba rádi a hezky fotografují, ale psaní jim už tak nejde. V tom případě je možno zvoleného člena redakce požádat, aby text k zaslaným fotografiím s popisky na základě třeba jen nedokonalého nástinu aktuality nebo reportáže či pouze stručných faktografických poznámek dotvořil v publikovatelné dílo. Podobnou spolupráci si lze předem vyžádat i při tvorbě reportáže z nějakého velice aktuálního dění, která by měla co nejdříve spatřit světlo světa.

3. Fotografie

Jak plyne z předchozího, příspěvek lze z hlediska prezentace fotografií koncipovat dvojím způsobem – buď budou uvedeny jen v textu, nebo také v připojené galerii. První způsob je (hlavně z hlediska uživatelského komfortu) vhodný jen tehdy, kdy jde o nevelký počet snímků a nepříliš obsáhlý text. Ale také v tomto případě je třeba fotografické podklady připravit stejně, jako by měly tvořit galerii. Náš systém vyžaduje formát JPG, největší délku a výšku snímku 1200 pixelů a maximální datový objem jednoho obrazového souboru 300 kB. Názvy snímků musí tvořit výhradně dvoj- nebo trojmístná čísla (podle počtu snímků), tedy 001.jpg, 002.jpg atd.

Nedílnou součástí snímků jsou jejich popisky, které je třeba připravit nejraději ve formátu XLS, popř. TXT nebo DOC. Z popisku musí být patrno, kdy, kde, co a kdo zaznamenal, nejlépe v takovéto podobě: 19.11.2012 - Praha hl.n.: jednotka 480.002-5 jako IC 1350 „LEO Express“ z Ostravy hl.n. © Josef Novák. Popisek nesmí být vzhledem k požadavkům systému příliš dlouhý, tak by neměl obsahovat třeba nadbytečnou „beletrii“ typu „celkový pohled na...“. Ale hlavně musí být jednoduše kopírovatelný jako celek, tj. v případě tabulky programu Microsoft Excel musí být umístěn celý v jedné buňce (a obdobně se musí chovat i v těch dalších formátech):


Příklad tabulky s popisky fotografií (po kliknutí do náhledu se zobrazí ve formátu XLS)

4. Video a jiné přílohy
Je-li součástí příspěvku video, je nutno snímek nahrát na server YouTube a redakci zaslat jeho adresu. Pokud má být příslušný odkaz ve formě obrazovky umístěn v určitém místě textu, autor je musí vyznačit stejně, jako tomu bylo u obrázků – v opačném případě to podle své úvahy rozhodne editor. Příspěvky mohou obsahovat i další odkazy na různé zdroje z internetu. Umístí-li je autor do textu jako funkční, měly by být konstruovány coby otvíratelné v novém okně, jak je na našich stránkách zvykem. Obdobně lze zpřístupnit také přílohy, které autor zašle přímo redakci - pak musí jen vyznačit umístění odkazu v textu, ostatní je věcí daného editora. 
5. Zasílání podkladů
Autor může svůj příspěvek zaslat libovolnému členovi redakce, kterého si vybere v přehledu kontaktů. Před tím je ale vhodné si u dotyčného ověřit, zda je zásilku schopen přijmout a v přiměřené době zpracovat (ne každý z nás je vždy k dispozici). V případě kladné odpovědi zbývá už jen dílo odeslat elektronickou poštou na příslušnou adresu. Dokumenty s textem a popisky se k e-mailu jednoduše připojí formou přílohy, obrázky se před tím uloží do složky a zkomprimují v archiv ZIP nebo RAR o velikosti do 10 MB. Je-li jich větší množství, je třeba je buď zaslat ve více e-mailech – nebo využít služeb Úschovny či obdobného portálu.   
 
Autor by ve svém vlastním zájmu neměl zapomenout svůj příspěvek (resp. průvodní e-mail) podepsat plným jménem i nickem, pod nímž je registrován na VLAKY.NET. Ten druhý údaj sice povinný není (přijímáme i příspěvky neregistrovaných autorů), ale je nezbytný pro přiřazení díla k profilu člena, což pochopitelně zajišťuje a udržuje jeho status reportéra VLAKY.NET (o němž bude zmínka níže). Pokud si některý autor přeje z nějakých důvodů navenek zůstat v anonymitě, jeho příspěvek vyjde jen pod zvolenou přezdívkou. Nemělo by se zapomínat ani na uvedení předmětu průvodního e-mailu, aby se zásilka náhodou v poště neztratila. 
 

Příklad doprovodného e-mailu, v němž nic podstatného nechybí  
6. Zveřejnění příspěvku

Vybraný člen redakce autorovi potvrdí příjem zásilky a současně jej informuje, kdy jeho příspěvek pravděpodobně vyjde. V případě nutnosti si vyžádá úpravy či doplnění zaslaných podkladů a podle potřeby mu poradí, jakých chyb se má napříště vystříhat či co by se dalo udělat lépe. Uvědomujeme si, že nikdo učený z nebe nespadl a snažíme se každému začínajícímu autorovi co nejlépe pomoci – v zájmu jeho, našem a hlavně návštěvníků VLAKY.NET. Když je aktualita nebo reportáž hotova, dostane přispěvatel možnost projít a zkontrolovat si ji ještě před zveřejněním. K němu by mělo dojít v plánovaném termínu, ale ne vždy tomu tak je.

Přispěvatelé se na nás občas zlobí, že se jejich počin neobjeví na hlavní stránce VLAKY.NET tak brzo, jak si představovali, nebo že původně uvedená doba nebyla dodržena. Jestliže se snažíme svým návštěvníkům předložit každý den alespoň jednu novinku, přičemž příliv příspěvků je nepravidelný a jejich časový rámec rozmanitý, nezbývá nic jiného, než neustále zvažovat, co musí vyjít vzhledem ke své aktuálnosti hned a co může jako věc trvalejší hodnoty počkat. Autor si však může termín zveřejnění plánovaného příspěvku rezervovat předem, osloví-li vybraného editora. Ten mu podle možností vyhoví, zvláště v případě, má-li jít o horkou aktualitu.

7. Být reportérem
Byť tento článek obsahuje zdánlivě mnoho formálních požadavků, pokud si jej pozorně přečtete, zjistíte, že být reportérem VLAKY.NET složité není. Zvlášť když přijmete nabízenou redakční pomoc, na jejímž základě se už řada z vás stala plnohodnotnými spolutvůrci obsahu našeho magazínu. Doufáme, že další budou tu zatím necelou padesátku současných nositelů členské úrovně reportér následovat. Stejně jako jim, i novým přispěvatelům budeme za jejich práci vděčni a pokusíme se je i nadále aspoň drobně odměňovat. K už poskytované slevě z registračního poplatku při narozeninové jízdě má vbrzku přibýt i cosi hmatatelnějšího a trvanlivějšího.
 
Úvodní ilustrační snímek: Mobilní pracoviště reportéra VLAKY.NET v terénu (Stod, 31.7.2012) © Karel Furiš

Súvisiace odkazy