Klasické počítačové jízdenky odcházejí

K výhodám termocitlivému tisku patří rychlost vytištění, menší hlučnost a cena tiskopisu. Jízdenky k vlakům a železnici neodmyslitelně patří, proto jsem jejich památce věnoval samostatný článek.

Vývoj a popis jízdenky

Typy a systémy: Jízdenky a ostatní přepravní doklady v elektronická formě začaly být vydávány současně s klasickými lepenkovými jízdenkami, vydávanými z rychlotiskáren Regina i klasickými, vytištěnými ve výrobně jízdenek ca od roku 1984, kdy v Praze a Brně začaly fungovat automaty na pásmové jízdenky ex AŽD Praha, tyto byly tištěny jehličkovou tiskárnou na obyčejný papír o rozměru 30 x 80 mm. V provozu se udržely do roku 1990, opravy prováděly DOM Pardubice.

Dále pak od roku 1983/4 byl v provozu systém ARES 1 (Robotron), tisk na leporelo 4291. Tento systém umožňoval i rezervaci míst. Tento byl v provozu do roku 1993. Od roku 1986 byl v Praze na hl. n. nahrazen tiskací stroj SASIB na klasické jízdenky postupně stroji fy AEG. Souběžně s tímto byl uveden do provozu elektronický systém JIPES ex AŽD Praha – solo terminály, tisk na leporelo 4292,, tiskárna TKA 1005 AŽD neb MT 50. Tento systém vydával pouze jízdenky. V provozu byl do roku 1992 – 1993. Na Slovensku zůstal v provozu do zavedení KVC v některých výdejnách ca do r. 1998.

Neměli bychom opomenout i prodejní automaty jízdenek fy Klussendorf , tištěné na leporelo 3999 ca 80 x 100 mm od r. 1986 a následně stroje Merona - též leporelo 3999, tyto byly v provozu do roku ca 1997-8. Poté byly v roce 2001 nahrazeny PAJ AVJ 24 – tisk jehličkou na pás tiskopisu 4114. V roce 1993-4 byl zaveden v podstatě jednotný odbavovací systém AVOS – solo terminály IBM + jehličkové tiskárny MT 52, Oki 520, leporelo 4001+ 4344. Toto bylo dodáno nejdříve od fy Dinnocommerce, od roku 1986 pak od fy Moore do roku 1994-5 a nakonec Státní tiskárnou cenin (STC ). SW dodával ve formě aktualizací Chaps Brno – diskety 3,5“ od v. 2.3 1994 do v.3.36E 2004.

Zároveň byl od r. 1994 v provozu rezervační systém ARES 2 fy Siemens – Nixdorf, MMX 300, centrální server, koncové terminály, leporelo 4344 pro vnitrostátní rezervace, lůžka lehátka + mezinárodní jízdenky, místa,… na tiskopisu 4345,4346 a 4347. Terminál S-NT, tiskárna MT 5200. Tiskopisy – 4294,4292,4001 a 4344 již byly opatřeny oboustrannými vodicími otvory (podávání „ traktor“).

V roce 2004 byl nahrazen systém AVOS systémem UNIPOK (SW Chaps Brno pro každý terminál, PC Siemens – Nixdorf, tiskárna OKU 520 – následně 320 s řezačkou. Leporelo 4001 a 4344 ex STC.V mezinárodní přepravě zaveden centrální systém ARES 3 Siemens – Nixdorf, vybavení HW jako u ARES 2, nově jednotný tiskopis (vyvinutý již v CIT Praha 1996) pod č. 4349. Tiskopisy dodával sklad tiskopisů Praha Žižkov či DNC, Moore a STC, nikdo jiný. Chaps Brno cca od r. 1993 dodává pouze SW.

Tiskopis 4001 - verze 2010

Vrchní lišta byla do roku 2008 světle modrá s logem ČD vpravo, od roku 2008 byla lišta tmavě modrá s logem ČD vpravo u jízdenek typu 4344, u typu 4001 bylo logo vlevo. Logo se v již zmíněném roce 2008 podstatně zmenšilo.

Ochranné znaky: Protože byly známy první případy padělání původních „modráků“, rozhodly se ČD na jízdenky umístit nové barevné znaky. Mezi ně patřily oranžové fluorescenční prvky (šipky na pravé straně směřující doprava, od roku 2010? oranžový okraj) a fluorescenční pozadí. Dalším viditelným ochranným prvkem jsou průsvitné piktogramy (logo ČD nebo dynamická parní lokomotiva). V některých sériích lokomotiva směřuje komínem doprava, v jiných doleva. U jízdenek typu 4344 je na rubové straně čárkový kód. Dalším zajímavým ochranným prvkem je spodní ukončení pole s údaji, jako počáteční (Z)/ cílovou (Do)/ průjezdnou (Přes) stanicí. V letmém pohledu vidíme čáru, při tom detailnějším, i za použití lupy vidíme písmena čdčdčdčdčdčd…

Pole vyplnění: Pro každý tiskopis byla vytvořena základní maska, dělená do jednotlivých polí. Jízdenka je čárami rozdělená na 4 pole, 2. pole od vrchu je rozděleno na 2 menší.

V prvním poli vlevo se nachází sériové číslo jízdenky. To se skládá u jízdenek 4001 ze dvou písmen a šesti čísel (např. BV 571362 – na této jízdence Vám vysvětlím její popis), (u jízdenek 4344 sedm čísel např. 2789674). Nad předtištěným sériovým číslem je vytištěno individuální číslo jízdenky (např. *0088-892 a BV1362).Prvé číslo je pořadovým číslem jízdenky, vydané v daném období mezi kontrolou kontrolorem KPT a odmazáním pásky = paměti statistiky vydaných a stornovaných jízdenek a je generováno pro každou jízdenku jiné, tím pádem je každá jízdenka originální.

Napravo (v našem příkladě BV1362) je kontrolní číslo, které je složeno z předtištěných písmen série a posledních čtyř číslic sériového čísla. U starších typů jízdenek je v levém horním rohu číslo 54 v rámečku – mezinárodní číslo železniční správy (České dráhy – 54). Nadále je zde umístěna informace o vydání jízdenky (výdejna, čas výdeje – v našem případě Třebíč, 13. 04. 12, 06:16 a evidenční číslo terminálu pokladny - 9137).

Tiskopis typu 4001 - poslední verze (od roku 2010 - 2012) - příklad vyplnění v článku

Druhé pole je rozděleno na 2 menší. V levé půli pole je informace o použitém tarifu (v naší příkladné jízdence IN 50 jednoduchá). V pravé půlce jsou informace o počtu osob (1), vozové třídě (2) a počtu ujetých kilometrů (63). U jízdenky 4344 je součástí pravé půle pole údaje o rezervaci (místence). Piktogram elektrická lokomotiva (číslo vlaku, v němž je umístěna místenka), piktogram vagón se čtyřmi okny a dvěmi dveřmi (číslo kupé /sedadlo).

Třetí pole: Informace o stanici zahájení jízdy „Z“ (v našem případě Třebíč), cílová stanice „Do“ (v našem případě Brno hl.n.) a průjezdné stanice, přes které vede zaplacená jízda „Přes“ (v našem případě Studenec, Střelice, Brno-Horní Heršpice). Do třetího pole je umístěna i Sazba DPH 14% - u starších typů jízdenek byla vytištěna na okraji jízdenky. V třetím poli se nachází již zmíněný ochranný piktogram logo ČD/parní lokomotiva.

Čtvrté pole: zde jsou umístěny informace o platnosti jízdenky - Platnost (v našem případě od 13.04.12 do 14.04.12) (u jízdenek 4344 pikrogram kalendáře na dni „třicátého“ a hodiny v poloze „patnáct hodin“), dále Sleva (počet slev) a (kolik procent z jízdného), v neposlední řadě Druh (např. Dítě, Žák 15-26 let, ZTP-P, Důchodce) a suma v Kč (v našem případě Hotově 44,-). V poslední době elektronických peněženek (EP) bývá nad cenu napsán zůstatek a číslo EP, či cena v EUR.

Okraje: Na perforovaných (děrovaných) okrajích jsou také některé informace. Na levém okraji je věta: Jízdu nutno nastoupit v první den platnosti, na tom pravém je informace o dopravci „České dráhy, a. s.“, u novějších typů číslo 1154 – mezinárodní číslo železniční správy. Nahoře je napsáno číslo druhu tiskopisu. (735 2 4001). To samé je u jízdenek typu 4344 s tím, že informace jsou na „celém“ okraji. U starších jízdenek se nachází ještě informace „cena včetně DPH 5%“.

Je ještě řada dalších typů vyplněná – např. úvěr GŘ, zajímavé doplatky a pokuty…, jež nejsou zcela běžné, zvl. pak sdružená elektronická jízdenka s lomeným jízdným pro část cesty pro ČD a část na trati jiného, soukromého dopravce. Toliko pouze na doplnění.

Příklad reklamy na jízdenkách

Reklamy

Protože tiskopis jízdenky stojí přibližně 5 Kč, bylo potřeba nějak srazit cenu. Proto se České dráhy rozhodly kontaktovat firmu Art Alliance, která se specializuje na tvorbu reklam na cestovní doklady. Prázdná rubová strana se stala místem pro tisk reklam již od roku 1994. Tak jsme mohli potkat jízdenky s reklamou na různé koncerty, či na slevy od Českých drah. Do současné doby bylo vydáno dle mé sbírky a evidence 194 typů reklamy na rubu leporela 4001 i 4344.

Malé vyznání prvního z autorů

Jízdenky jsem sbíral od malička, a rád si s nimi hrál. To však znamenalo jejich poničení a posléze vyhození. Dneska bych za ty kousky byl i rád. Pak přišla dlouhá odmlka. Druhá vlna sbírání jízdenek přišla na konci roku 2008, a od té doby s lístky schovávám. Nejdříve jsem si objednal krabici od bot plnou jízdenek, pak nastalo seřazování podle výdejen abecedně a data vydání. Nastalo ježdění do školy a jízdenky přibývaly. Dnes je mám schované a zarchivované v krabici od DVD přehrávače. Jsem za to moc rád, protože tímto uchovávám kousek historie našich železnic. Velký dík patří panu Pleštilovi za odbornou pomoc. Bez ní by dílo nedospělo do této podoby.

Podklady:

- manuály jednotlivých systémů ex CIT Praha, Datis Praha, Telematika Praha - odbor osobní přepravy