Nádraží krajského města

I já byl rozčarován, a to i přesto, že jihlavské hlavní nádraží dávno znám, když jsem si tu chtěl nedávno čekání zpříjemnit obědem či aspoň posezením nad kávičkou – a našel v provozu jen dřevěnou typicky somráckou zaplivanou boudu. I rozhodl jsem se, že dopravní situaci v Jihlavě zdokumentuji, a vydal jsem se tam 17. února.

Jihlavské hlavní nádraží je velikostí, vybaveností a službami cestující veřejnosti daleko za mnohými okresními ba i neokresními městy. Další vadu na kráse pocítí ten, kdo chce přestoupit z vlaku na autobus nebo naopak: Hlavní nádraží je na jednom konci města, (daleko od centra, naštěstí trolejbusy tu, nutno pochválit, pendlují v krátkém intervalu), městské nádraží na jiném konci, autobusové nádrží je zase jinde, a IDOS vás informuje, že přímá spojující linka MHD neexistuje (ikdyž skutečnost je trochu lepší než ukazuje IDOS, jak se za chvíli přesvědčíme). Známe ovšem důvody, proč svízel zůstává neřešená: Jihlava není důležitým železničním uzlem, rozhodně ne tak důležitým jako nedaleký Havlíčkův Brod.

Tvoří pouze zaústění tratě 240 Brno – Jihlava do tratě 225 Veselí nad Lužnicí – Havlíčkův Brod; historicky tomu bývalo spíš naopak – páteřní byla trasa Brno – Jihlava – Německý Brod – Kolín – Praha. Dnes tu projíždí denně 5 párů rychlíků Brno – České Budějovice - Plzeň, které mají na hlavním nádraží úvrať, při níž vymění brejlovce za plecháč. Trať z Brna totiž dosud není elektrifikovaná. Už jsme tu na VLAKY.NET v souvislosti s jinou reportáží hovořili i o projektu, který neutěšenou situaci chce řešit: Z městského nádraží, ležícího na trati 225, chce udělat dopravní centrum Jihlavy – terminál pro vlaky i autobusy – a trať 240 na brněnském zhlaví hl.n. napojit obloukem na trať 225, takže by rychlík z Brna minul hl. nádraží a jel by přímo na městské. Kdy na tak náročnou stavbu budou finance, kdy se začne, to se bohužel zatím neví. A tak se stávající stav jen udržuje v chátrání.

Dopravní spojení v Jihlavě na mapě; z linek MHD jsou vyznačeny jen spojovací mezi nádražími
(kliknutí do náhledu otevře celou)

Vyrazil jsem na tu reportáž 17. února, protože předchozího dne se po dlouhém čase ukázalo sluníčko a mne konečně trochu probudilo ze zimního spánku. Během mé cesty do Jihlavy se rozednilo, zároveň se však ukázalo, že to bylo klamné procitnutí – obloha je už zase dnes zatažena souvislou roletou. Ale co se dá dělat – nejdu fotit krásy přírody, na dokumentaci nádraží snad osvětlení postačí. Přijíždím na hlavní nádraží v 8:33 osobákem 14863, tvořeným jedním drncavým RegioSpiderem. Krajské město Jihlava totiž už nemá od Prahy ani rychlíkové spojení. A mívalo – ještě nedávno, když nebylo krajské.

A pamatuji co by děcko školou nepovinné, že jezdíval (to ještě před r. 1960 byla Jihlava také krajským městem) motorový rychlík Jihlava – Praha střed ve složení M 262.0 + Bam + Bam, které později vystřídaly krátké Balm od singrovky, v r. 1968 pak souprava M 286 + 2x dlouhý Balm s oblými čely. Za pár let nato, po protažení troleje z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, bylo po parádě, protože motorák nahradila běžná souprava v čele s laminátkou, právě tak jako papouška, který léta letoucí vozil přes mé rodné hnízdo rychlík ráno v šest ze Znojma a Jihlavy do Prahy, večer v šest zpátky.

Přijeli jsme ke 3. nástupišti

Tolik kousek nostalgie. Dneska, chcete-li jet z Prahy do Jihlavy, musíte v H. Brodě přestoupit na osobák provinční úrovně. Tím jsem přijel i já. Vystoupil jsem na 3. nástupišti, vydal se cestou k nádražní budově. Ano, vydal se cestou: Jihlava má tu výhodu, že přístup k vlakům je bezbariérový, a nevýhodu, že je to od budovy k některým vlakům trochu daleko: 1. nástupiště má 2 hrany a je situováno klasicky podél staniční budovy, 2. a 3. nástupiště je od ní ale vzdáleno něco přes 150 m – lépe to objasní pohled z ptačí perspektivy:

Jihlavské „hlavní“ nádraží s neobvyklým uspořádáním perónů na fotomapě
(kliknutí do náhledu otevře celou)

Ale já už se těšil, že na polovici té cesty mě čeká má oblíbená káva v podniku, který už jsem popsal a který mi vyvolává vzpomínky na mládí, strávené na montážích i v kioscích podobného stylu. Ano, měli otevřeno, měli kávu, proslavující svojí značkou toto město, měli i ohřívanou uzeninu, solené brambůrky a jiné pochutiny, postávali zde i dva hosté, na nichž bylo prvním pohledem patrno, že nejsou abstinenti, jen topení tu chybělo, proto jsem se zdržel jen po dobu nezbytnou k vypití té horké kávy.

1. nástupiště je u výpravní budovy

Docházím k 1. nástupišti u výpravní budovy a vzpomínám si, že ještě před pár lety podobný kiosk býval tam v jižním rohu zastřešeného prostoru a vonívalo to z něj smaženými klobásami. Kiosk zmizel beze stopy a vůně klobás zmizela už skoro ze všech nádraží. Párky v rohlíku a hamburgery z mikrovlnky nevoní, natož bagety v celofánu.

1. nástupiště - v rohu býval malý bufet a vůně klobás

Vcházím do nádražní „haly“ – píši do uvozovek vzhledem k jejím rozměrům. Lze pochválit jen to, že byla nedávno rekonstruovaná, dosud svítí novotou. Z prodejen je tu jen trafika a maličká prodejnička potravin a lahůdek, já chci hlavně zkontrolovat, jestli se nestal zázrak a nezprovoznili restauraci. Nestal. Jen z jejích dveří zmizela cedulka Z technických důvodů zavřeno.

Nádražní restaurace stále zavřená, tentokrát již bez udání důvodu

Mým dalším záměrem je navštívit městské nádraží. Právě to, kde má jednou vyrůst terminál. Je 9:18, přijíždí rychlík 668 Rožmberk z Brna, během sedmi minut mu odpojí brejlovce a připřáhnou na opačný konec plechovou elektriku a můžeme jet. Z té trati, z dlouhého kamenného viaduktu mezi jihlavskými nádražími, je pěkný výhled do centra, těším se, jak si jej nafotím teď v zimě, kdy ho necloní listí, ale ony ty stromečky chvíli nepostojí ani když jsou holé a jen by běhaly podél vlaku dozadu. Tak jen kostelík sv. Jana Křtitele přímo u trati se dá dobře fotit.

Kostel sv. Jana Křtitele u tratě

Za pár minut zastavuje rychlík na městském nádraží a já vystupuji. Jestliže jsem prve prohlásil, že hlavní nádraží je udržováno v chátrání, tak na tom městském to vypadá, že chátrá samo od sebe.

Stanice Jihlava město

Fasáda ošuntělá, vestibul a čekárna sice vymalovaná a čistě uklizená, ale svými proporcemi a „vybavením“ by spíš slušela nějaké zapadlé vesničce na lokálce. A je-li na hlavním alespoň prodejnička potravin, trafika a somrácký bufet, tak tady není nic v budově ani širém okolí, jsme na pustém ostrově.

Občerstvení na městském nádraží vám poskytne „kávomat“

Rozhlížím se po kolejišti i po prázdném prostoru západně od budovy, kde by asi měl být budoucí terminál (nebo snad naopak na východ?), a uvažuji: Mají-li sem zajíždět i vlaky od Havlíčkova Brodu, aby měly návaznost na rychlíky Brno - Plzeň, jinak by to nemělo smysl, tak se bude muset kolejiště rozšířit, vybudovat alespoň tři ostrovní nástupiště s podchodem – jsme snad ve 21. století – plus ten terminál a pořádnou odbavovací halu = skleněný palác pro cestující vlaků i autobusů, to bude náročná stavba a pořádná investice. Ale když to zvládli třeba nedávno a rychle v Ústí nad Orlicí, tak proč ne v Jihlavě. Je to jen otázka financí, Jihlava má jen smůlu, že není na koridóru a celá Evropa nemá zájem, aby se tu zkrátila jízdní doba o 3 minuty.

Místo budoucího dopravního terminálu krajského města Jihlavy?

Chci teď hlavně vyzkoušet, jak je to se spojením na autobusové nádraží. Jdu se mrknout na zastávku MHD. Hm – autobus č. 6 odjel krátce před příjezdem mého rychlíku a další jede za půl hodiny. Oklikou s přestupem na náměstí. To by bylo rozumnější jít pěšky. Jenže já se rozhodl prozkoumat to spojení, tak počkám na autobus. Proč tu ale není nějaká směrovka, která by vás navigovala pěšky na autobusové nádraží místo té zbytečné okliky MHD s přestupem? Moje lenost se mi tentokráte vyplatila. Zatím co si na zastávce MHD prohlížím informační tabuli o městě i o nádraží -

Tady se dozvíme něco o historii nádraží

- přijíždí vozidlo, jaké dosud neznám, či aspoň v MHD jsem dosud neviděl – minibus IVECO. Je to právě ta linka 6, za chvíli má odjezd a já jsem jediným cestujícím (a k tomu neplatícím) na jeho dvaceti sedadlech. Když jsem řidičovi ukazoval průkazku ZTP, odsekl, že jemu je to jedno, to ať si schovám pro revizora.

Takováto vozidla provozuje městský dopravní podnik

Dovezl mě na náměstí, zde vidím další malý bus stejného typu na lince 7 – Jihlava má asi ty vytížené linky obsloužené trolejbusovou dopravou a pro ty méně frekventované pořídila malá úsporná vozidla. Za chvíli přijede i ten „můj“ trolejbus linky C. Ten mě doveze na autobusové nádraží.

Autobusové nádraží ...

Zvenku budova nevypadá o moc vábněji než ty ČD, interiér je však o poznání lepší. Já jdu nejprve zadokumentovat nástupiště, ikdyž světelné podmínky jsou dnes čím dál ponuřejší. Venkovní prostor nádraží je rozlehlý a rozhodně ne prázdný, je tu jeden bílomodrý autobus společnosti ICOM vedle druhého. Jak se tohle všechno jednou vejde k tomu městskému nádražíčku?

... plné autobusů

Pro úplnost ještě zjistit, co toto nádraží nabízí za služby peněženkám cestujících.

Venkovní občerstvovací okénko

Zvenku u nástupišť je okénko občerstvení prodejce z Asie, nebo můžete vyjít po schodech do haly o patro výš než nástupiště (ale na úrovni ulice).

Hala autobusového nádraží

Z haly je vlevo vchod do prodejny oděvů, vpravo bufet. Vypadá lákavě. Přicházím k pultu, prohlížím, co si vybrat z nabídky moučníků i masných výrobku, paní mi nabídne gulášovou polévku – ano, ta přijde vhod, ta dneska zahřeje.

Docela slušný výběr

Jak jsem již naznačil – když si do IDOS zadáte, že chcete jet z autobusového na hlavní nádraží ČD, on vám káže nastoupit do linky C, popojet jednu stanici a u sokolovny přesednout na B. Ale je to nesmysl: Sokolovna je totiž za rohem. Takže místo přecházení Jiráskovy ulice na zastávku linky C stačí popojít doleva, za roh, tam počkat na trolejbus B – a za chvíli jste na hlaváku. RESUMÉ: Přímé trolejbusové spojení mezi autobusovým a hlavním nádražím ČD existuje.

Zpátky na hlavním nádraží

Asi po hodině čekání je přistavěn k 1. nástupišti osobní vlak do Havlíčkova Brodu. K mému potěšení je to klasická souprava plecháč + půlhitlák + patrák a já se usadím do měkkého polstrování v dávno již humánním pohodlném kupé. Co čert nechce: Sotva jsme vyjeli z Jihlavy, šedá deka na obloze se trhá, ukazuje se blankytné nebe a sluníčko. A mně už se k focení nabízí jen barokní kostel ve Šlapanově.

Šlapanov

Prameny a odkazy:

1. Kraj Vysočina – Wikipedie
2. Jihlava – Wikipedie
3. Železniční trať Brno–Jihlava – Wikipedie
4. Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí – Wikipedie
5. zdroje uvedené pod odkazy v textu