Den ČKD Blansko s drezínou

Před cestou jsem si ještě nastudoval mapy a historii vlečky, která byla vystavěna v roce 1901 pro potřeby zdejších strojíren v místech původních železáren v Arnoštově údolí podél řeky Punkvy. Vlečka ve své trase musela překonat jednou řeku Svitavu a Punkvu dokonce dvakrát, aby se do omezeného prostoru v údolí vešla. To dává vlečce společně s nádhernou přírodou na okolních krasových svazích a omšelou krásou majestátních strojíren ještě více na zajímavosti a já se 10.6.2014 už nemohl dočkat, až vystoupím z vlaku v Blansku a vydám se podél vlečky do Arnoštova údolí.

Od mostu přes Svitavu k prvnímu přejezdu vede trať vlečky po ulici © Martin Kalousek

Od nádraží v Blansku jsem vyrazil po cestě podél kolejí k vlečce, pak prošel ostrým obloukem kolem ředitelství ČKD a dále pokračoval po silnici podél vlečky až k přejezdu před bránou uzavřeného areálu ČKD. Prošel jsem tak veřejně přístupnou část vlečky. Dále jsem už nepokračoval a vrátil se na nádraží. Jednou z možností, jak prozkoumat zbytek vlečky v uzavřeném areálu, byl den otevřených dveří, který ČKD Blansko pořádalo v letošním roce 13. června. Velkým překvapením bylo, že vlečka je v areálu ČKD stále používána pro vnitropodnikovou dopravu v Arnoštově údolí.

Lokomotiva 703.599 a šlapací drezína v jednom záběru © Martin Kalousek

Jsou tam na vlastních vozech s lokomotivou 703.599 společnosti BF Logistics převáženy výrobní polotovary mezi jednotlivými halami ČKD Blansko Holding, a. s. Provoz je stále možný až na konec vlečky do horní slévárny, kterou dnes vlastní jiný majitel. Podle dochovaných fotografií ochotně poskytnutých jedním ze zaměstnanců ČKD Blansko v minulosti provoz na vlečce zajišťovaly lokomotivy T 334.0581 nebo T 448.0865. Současný provoz na vlečce podél břehů řeky Punkvy není sice příliš častý, ale vlečka stále plní svůj účel.

Posun na vlečce před časem zajišťovala lokomotiva 740.865; zdroj: sbírka Františka Pořízky

A v letošním roce byla vlečka 13. června využita i pro část doprovodného programu při Dni otevřených dveří, kterým vedle jízdy na čtyřkolkách, malování na obličej a skákacího hradu byla i jízda na drezíně. Možnost projet se na šlapací drezíně po celém jinak uzavřeném areálu ČKD Blansko nešlo vynechat. Zajíždělo se i na jednotlivé koleje k výrobním halám. Vlečka ČKD Blansko se tak stala alespoň na jeden den velodráhou. Bohužel častější provoz drezín, který by se do Arnoštova údolí hodil zejména díky blízkému Moravskému krasu, znemožňují místní podmínky vlečky v uzavřeném areálu s mnoha zábranami v podobě výkolejek a brán.

Nebýt té brány, nebylo by poznat, že se jedná o uzavřený průmyslový areál
© Martin Kalousek

Mimo uzavřený areál by pro změnu provoz drezín omezovaly dva silně frekventované nechráněné přejezdy. Vlečka vně areálu ČKD zatím zůstává mimo provoz. Její likvidace zatím není aktuální a doufejme, že jen čeká na lepší časy. Pro úplnost na sám závěr dodejme, že v číselníku vleček SŽDC ji najdeme pod číslem 5005 a názvem „ČKD Blansko Holding, a.s.“. Týž zdroj uvádí, že její úřední povolení č.j. ÚP/2002/3387 bylo zrušeno ke 30.4.2012 a nové, pod č.j. UP 4655, je v platnosti od 1.5.2012, takže alespoň formálně jde o vlečku stále fungující.

Vlečka ČKD Blansko na turistické mapě; zdroj Mapy.cz

Odkazy:

1. ČKD Blansko – Wikipedie
2. ČKD Blansko – oficiální stránky holdingu
3. Vlečka Blansko - ČKD na webu Správným směrem
4. Vlečka ČKD Blansko na stránce Železniční vlečky
5. BF Logistics – Wikipedie
6. BF Logistics, s.r.o. – oficiální stránky

Úvodní snímek: S drezínou se na Den ČKD projížděl úsek vlečky od dolní vlečkové brány © Martin Kalousek

Doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský