Naučná stezka dymokurské řepařské železničky
Koncem listopadu 2015 jsem v elektronické poště nalezl pozvánku na akci vpravdě netradiční – otevření naučné stezky dymokurské řepařské železničky v Činěvsi. Obsah pozvánky jsem si dovolil překopírovat a v úvodních odstavcích své reportáže z akce vám jej předkládám v plném znění, jelikož lépe bych tam uvedené a pro náš účel nezbytné informace nesepsal.
Vážení spoluobčané, dovolujeme si vás pozvat na slavnostní otevření Naučné stezky Činěveského úseku řepařské drážky, a to v lokalitě výjezdu z naší vesnice na Poděbrady. Začátkem roku 2012 vznikl v naší vesnici spolek Společnosti Činěveské historie, který se začal zabývat sběrem věcí a dokumentů, které by zachytily život našich předků v duchu " Zručnost a dřina našich předků". Jedním z dominantních prvků historie naší vesnice bylo vybudování řepařské drážky ve dvacátých letech minulého století na svoz řepy cukrovky a rozvoz cukrovarských řízků do cukrovaru hraběte Czernina v Dymokurech, což mělo zásadní vliv na zemědělství naší oblasti.
Z výše uvedeného důvodu členové naší společnosti v tomto roce začali s odkrýváním některých úseků řepařské drážky pro zachování některých fragmentů pro budoucí generace. V této souvislosti vedle částečného restaurování kolejového tělesa drážky byl naší společností vyroben řepařský vagónek a cisterna na rozvoz změkčené vody z téměř původních prvků. Na základě osobní iniciativy náš občan p. Oldřich Danda začal na přelomu roku 2012 – 2013 s částečnou údržbou tělesa řepařské drážky v lokalitě za stodolou usedlosti rodiny Dušánkových, kde pokračovala větev řepařské drážky z naší vesnice do Velenic. Údržba byla zaměřená na částečné odstranění náletů tak, aby bylo vůbec zjevné, kudy vůbec drážka do Velenic vedla a že vůbec něco takového existovalo.
Pozvánka (kliknutí do náhledu otevře celou ve formátu PDF)
K této iniciativě se postupně připojilo mnoho našich občanů a příznivců. Na základě této iniciativy jsme nezůstali jen u dost náročného vyřezávání náletů, hlavně nepříjemného roští s trny od planých šípků, kde naši členové a příznivci strávili dost pracovních hodin. Pokračovali jsme ve vytvoření fragmentu tělesa drážky navezením zeminy a štěrku v celé zmíněné lokalitě. I tato práce byla pro nás dost náročná, neboť po výstavbě kanalizace nebyla asi provádějící firmou dána lokalita do původního stavu a zbyl tam dost neupravený a zarostlý terén.
Vedle této lokality naši členové pokračovali ještě v podobném duchu a to ve vyřezávání náletů a na úpravě terénu v okolí drážního mostku přes Činěveský potok směrem na Velenice. Tato činnost dostala postupně formu vytvoření Naučné stezky Činěveského úseku řepařské drážky s cílem vytvořit pro současnou a nastávající generaci kus hezké přírody pro procházky našich občanů ve volném čase s možností dalšího rozšíření Naučné stezky.
Naučná stezka je připravena k otevření © Mixmouses
Toto vše jsme provedli z vlastních finančních zdrojů, na úkor svého volného času a za finanční podpory našich členů a příznivců. Závěrem je nutné poděkovat současnému zastupitelstvu obce v čele se starostkou obce ing. Bittmanovou a dalším zastupitelům p. Součkovi a p. Bittmanovi za vstřícnost a pomoc při dokončování realizace našich nápadů formou pomoci při ořezávání stromů, terénních úpravách, poskytnutím pražců a kolejnic, informačních tabulí atd. Současně děkujeme i zaměstnancům obce, a to p. Hajnému, p. Polákovi a také pí. Kuchaříkové za pomoc při údržbě okolí.
A úplně závěrem, věříme, že se nám povede ze švestek u drážky postupně upravených a i nově dosázených vyrobit kvalitní slivovici – Činěveskou drážkovici pro pohlazení na duši a pro zahřátí těla našich občanů a příznivců.
Společnost Činěveské historie
První informační panel naučné stezky © Mixmouses
Tolik oficiální pozvání. Na otevření jsme dorazili ve třech a i přes poněkud nepříznivé počasí se zde sešlo dost lidí, organizátoři přichystali stylové občerstvení v podobě řepánků, čaje s rumem a pro řidiče bez rumu. Na úvod nás ing. Souček seznámil s podrobnostmi prací, názorně nám předvedl nelehkou práci tzv. “vidláků”, kteří nakládali řepu z hromad na vagonky a také několik druhů ručního náčiní. P. Danda nám poté povyprávěl o historii řepařky a před slavnostním přestřižením pásky pohovořila paní starostka Činěvsi. Po otevření stezky si zájemci mohli poklepat kladívkem na hřeb kolejnice a podepsat se na prezenční listinu. Společně jsme si prohlédli vyčištěný mostek mezi poli, u nějž bylo odhalen i původní můstek staré jičínské silnice. Dále se skupina zájemců vydala na procházku po stezce, od jedné informační cedule ke druhé.
Kdo měl zájem, mohl se přesunout na “základnu” Společnosti činěveské historie v areálu firmy Agroso. Zde nás místní překvapili promítáním vtipných týdeníků společnosti Činěmatograf. Ing. Souček se nám také pochlubil utěšeně se rozrůstající sbírkou zemědělských strojů, náčiní, stabilních motorů a dalších historických exponátů. Nálada u horkého čaje a rozpálených kamen byla výborná, ani se nám nechtělo domů. Věřím, že se k činěveským zase brzy podíváme. Tímto bych chtěl Společnosti činěveské historie popřát hodně elánu a sil do dalších akcí.
Stylově vyvedené „klepadlo“ © Mixmouses
Odkazy:
- Dymokury – Wikipedie
- Činěves – Wikipedie
- Obec Činěves
- Středočeské řepařky stále žijí !!!
- Řepařská drážka – Wikipedie
Úvodní snímek: Očištěný mostek od Velenic © Mixmouses
Galéria
Súvisiace odkazy
- Čelechovický cukrovar je dnes již minulostí, 21.3.2016 8:00
- Dymokurská řepařská železnička, 1.11.2012 8:00