Rekreačním retro vlakem do Malé Morávky

Trať do Malé Morávky netřeba zdlouhavě představovat, neboť o ní již bylo napsáno několik reportáží např. Za tratěmi, po nichž vlaky nepojedou: S „krokodýlem“ do Malé Morávky nebo Kterak jsme s „hurvínkem“ k betlému málem nedorazili). Taktéž jsou jí věnované Neoficiální stránky o trati č.312 Bruntál - Malá Morávka. Pro čtenáře, kteří se spokojí se stručným představením této lokálky, bude postačující, že se jedná o více než 17 kilometrovou lokální trať uvedenou do provozu v roce 1901, pravidelná osobní doprava zde byla ukončena v září 2009. Do té doby zde byl udržován již jen letní víkendový provoz. Od ukončení provozu zde bylo vypraveno jen několik veřejných i neveřejných zvláštních jízd. Počátkem roku 2011 bylo rozhodnuto o zrušení této dráhy, ale nakonec se ještě téhož roku podařilo toto rozhodnutí zvrátit. Zajímavostí této podhorské lokálky je její sklonová náročnost, která dosahuje více než 40 promile.

Pohled z Malé Morávky směrem k Bruntálu, hned za stanicí je patrné strmé stoupání s více
než 40 promilemi © Zdeněk Macrineanu

Poslední veřejnou jízdou, která je mi známa, byla tzv. Jízda k betlému na konci roku 2013, o které jsem informoval ve výše odkazované reportáži. Od té doby se konalo několik neveřejných jízd, za zmínku například stojí loňská jízda anglických fanoušků netlumených lokomotiv řady 749/751.

Vlak se zahraničními fanoušky vedený lokomotivou T 478.1001 opouští Bruntál dne
7.2.2016 © Zdeněk Macrineanu

Jak již bylo zmíněno v úvodu, retro vlak byl koncipován jako přímý vlak vezoucí turisty a fanoušky z Ostravy přímo do Malé Morávky. Během dne pak několik spojů mělo pendlovat mezi Bruntálem a Malou Morávkou a poslední spoj se měl opět vrátit zpět do Ostravy. Z Malé Morávky měly být zajištěny návazné autobusy do Karlova a Karlovy Studánky. Souprava vlaku byla tvořena dvěma vozy řady 810 (konkrétně M 152.0611, M 152.0405 a jednoho přívěsného vozu), vše v majetku společnosti Railway Capital.

Vlak v oblouku u přejezdu do místní části Podlesí (Světlá Hora) © Miroslav Blaťák

Můj původní záměr byl se projet vlakem z Bruntálu do Morávky a odtud se vydat pěšky na rozhlednu v Nové Vsi (místní část Dolní Moravice) a v případě příznivého počasí se vypravit až do Rýmařova. Společníkem tohoto výletu byl kamarád Mirek s jeho přítelkyní. Do Malé Morávky jsme měli v plánu odjet druhým spojem v 10:55 z Bruntálu. Bohužel již půl hodiny před odjezdem oznamoval nádražní rozhlas, že vlak z důvodu poruchy stojí ve stanici Světlá Hora. S malou nadějí jsme počkali ještě půl hodiny, ale i v čase pravidelného odjezdu nás rozhlas informoval se stejným neradostným hlášením. Smutně jsme sledovali množství zklamaných lidí v nádražní budově a rozhodovali se co dál. Nakonec jsme se autem vydali podívat „na místu činu“ do Světlé Hory, kde se právě odvěšoval porouchaný motorový vůz a druhý motorák se vracel společně s jedním vozem do Bruntálu. Cestující již byli operativně odvezeni autobusy do cílových destinací. Zde jsme plány přehodnotili a vzhledem k poměrně hezkému předjarnímu počasí jsme se rozhodli zdolat nejvyšší horu Moravy a české části Slezska. Autem jsme dojeli na Hvězdu a odtud přeplněnou Karosou až na Ovčárnu. Bohužel, jak již to na horách bývá, počasí je zde velmi nevyzpytatelné a Praděd se zahalil do oblak. Tudíž po obědě na Ovčárně jsme se vydali pěšky zpátky na Hvězdu. Se snižující nadmořskou výškou se i počasí výrazně zlepšilo.

Po krásné procházce jsme se rozhodli zkusit znovu štěstí a vydali se na nádraží do Malé Morávky, v naději, že pojede aspoň poslední vlak v 15:30. Nádraží v Malé Morávce i jeho blízké okolí působí poměrně depresivním dojmem opravdu zrušené dráhy. Zanedlouho po našem příjezdu dojely i návazné autobusy s cestujícími a podle sdělení jednoho z řidičů, měl vlak opravdu přijet, což se za půl hodiny skutečně stalo. Organizátorům se podařilo sehnat motorový vůz od ČD (810 055), který nahradil porouchaný vůz z rána (M 150.0611). Jak jsme se později dozvěděli, dopoledne byl stažen porouchaný vůz ze Světlé Hory do Bruntálu a následně již byl i připraven náhradní motorový vůz a odpolední spoje byly již odježděny. S kamarádem Mirkem jsme se na chvíli rozloučili, neboť pokračoval autem do Bruntálu a cestou si udělal několik fotozastávek, zatímco já společně s jeho přítelkyní jsme si našli volné místo v plném vlaku a vydali se zpátky domů po železnici.

Příjezd retrovlaku do Bruntálu, vlak dále pokračoval přes Krnov do Ostravy
© Zdeněk Macrineanu

Do Bruntálu jsme dorazili s posledními zimními paprsky slunce bez větších nepříjemností a já se rozloučil se svými přáteli, kteří pokračovali domů na Hanou. Nutno na závěr popisu výletu plného operativních změn poděkovat organizátorům za dobrou akci i rychlé řešení komplikací.

Malé zamyšlení nad další budoucností tratě

Již během dne jsme několikrát zabrousili k diskuzím nad osudem této malebné lokálky, proto mi prosím dovolte malou úvahu.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, trať je několik let bez pravidelné osobní i nákladní dopravy a již jednou byla navržena na zrušení. Opuštěná trať tak nahrává myšlenkám o jejím snesení a přeměně na cyklostezku, která by v zimním období sloužila jako lyžařská stopa pro běžkaře. Tento záměr se objevil jako jedno z témat již při komunálních volbách v Bruntále a je projednáván na zasedáních komise Integrovaného plánu rozvoje města Rady města Bruntál a taktéž se objevil v poměrně živé internetové diskuzi k záměrům města.

Než někteří začnou odsuzovat tento záměr, zkusme se na věc podívat z pohledu představitelů města, obcí i mnohých občanů žijících v tomto kraji. Moravskoslezský kraj ani nikdo jiný dopravu na této trati dlouhodobě neobjednává a pro základní dopravní obslužnost již trať nemá význam, jelikož obce jsou poměrně slušně obslouženy autobusovými linkami a v sezoně i cyklobusy a skibusy, které turisty dovezou až pod vrchol Pradědu. Pro stavbu hovoří i fakt, že v širokém okolí není vybudována žádná cyklostezka a cyklisté tak využívají síť značených cyklotras vedoucích zejména po lesních a polních účelových komunikacích, které jsou mnohdy v tristním stavu anebo komunikací s klasickým silničním provozem. Ty však z hlediska bezpečnosti nejsou vhodné pro rodiny s menšími dětmi. Tudíž město i obce by nabídly místním, ale i turistům, zajímavé rekreační vyžití. Vzhledem k rostoucí cykloturistice by tato komunikace našla mnohé příznivce.

Na druhou stranu si je potřeba připomenout fakta, které stojí proti stavbě. Samotná výstavba 17 kilometrové cyklostezky nebude jistě levnou záležitostí, a pokud se nepodaří sehnat vhodný dotační titul, bude nutné zajistit financování z rozpočtů města i obcí podél tratě. Stejně jako současná trať i cyklostezka bude časem vyžadovat údržbu, jednak sečení podél cyklostezky, tak i časem opravy povrchu. Kromě cyklistiky a běžeckého lyžování, se hovoří o využití na in-line brusle. Ovšem vzhledem k výškovému převýšení tratě, především v úseku mezi Světlou Horu a Malou Morávkou, to nepovažuji za vhodnou volbu. Za zmínku stojí i fakt, že na nedaleké trati z Opavy do Svobodných Heřmanic se podařilo po zastavení pravidelného provozu zavést letní víkendovou dopravu, která je poměrně kladně hodnocena. Ba právě zde, bych si dokázal představit cyklostezku po bývalém tělese do Horního Benešova s pokračováním ke Slezské Hartě. Malá Morávka je navíc v posledních letech stále více vyhledávaných rekreačním střediskem a to zejména v zimních měsících. Samozřejmě i v létě má tato oblast co nabídnout, jak pro pěší turisty, tak i cykloturisty nebo i „jedlíky“ borůvkových knedlíků nebo různých druhů řízků.

Obecně lze říci, že pokud se nenajde funkční využití pro provozování turistických či zážitkových vlaků a někdo tento provoz nezaplatí, tak nahodilý provoz veřejných nebo soukromých jízd párkrát do roka bude spíše nahrávat myšlence zrušení dráhy a využití tělesa na cyklostezku.

Nádraží v Malé Morávce, bílý nátěr částečně dostala budova během natáčení filmu
„Freonový duch“ v roce 1990 © Zdeněk Macrineanu

Závěrem chci připomenout, že nejsem dopravní expert a ani se za něj nepovažuji a výčet uvedených argumentů je jen základní a je možné vymyslet desítky dalších a vést sáhodlouhé diskuze, proč zde obnovit provoz nebo postavit cyklostezku. Spíše jsem chtěl v krátké úvaze rozvézt téma, které se v některých diskuzích objevuje a argumenty, které nejčastěji zaznívají.

Ze stránek Slezského železničního spolku vyplývá, že letošní jízda by neměla být poslední a další se plánuje k borůvkovým hodům v Malé Morávce, které se většinou konají v druhé půlce srpna. Doufejme, že se organizátorům vyhnou technické potíže a jízda se vydaří na výbornou.

Úvodní snímek: První spoj do Malé Morávky opouští Bruntál, v čele M 152.0611 © Zdeněk Macrineanu