Vlečkové lokomotivy a „Jízdenka na léto 2017“ (3)

2.9.2017 8:00 Jiří Řechka

Při dalším putování za vlečkovými lokomotivami jsem vyjel do Domažlic. Z Prahy opět vlakem směřujícím do Mnichova, ale tentokráte bez přestupu. Na domažlickém nádraží jsem se dal do fotografování a po návratu domů zjistil, že jsem zachytil i orchestrion, který mi dosud chyběl. Po orientaci, kde se nachází areál společnosti Primagra, a.s., jsem se tam vydal.

Obešel jsem nádraží a po silnici jsem šel k vlečce. Po příchodu ke koleji jsem uslyšel v dáli zvuk lokomotivního motoru, a tak jsem se vydal hledat jeho zdroj. Na místě jsem našel lokomotivu 704.553-7 při obsluze vlečky. Po domluvě s jejím strojvedoucím jsem mohl začít fotografovat. Kromě zmíněné lokomotivy ve službě se na vlečce nachází také ještě zelené prasátko 703.647-8, označené také jako T 212.1647. Navíc mi byla poskytnuta vítaná možnost fotograficky zdokumentovat také stanoviště obou lokomotiv a po skončení fotografování jsem se vydal na zpáteční cestu na nádraží. Dostal jsem ještě radu, kudy si mohu zkrátit cestu, ale využil jsem ji tak napůl.

3.8.2017 - Domažlice, vlečka Primagra, a.s.: 704.553 při obsluze vlečky © Jiří Řechka

Po příchodu na nádraží mne čekala zpáteční cesta přes Plzeň do Protivína. Při přestupu v Plzni jsem měl čas, který jsem využil k zachycení pokračování přestavby plzeňského nádraží a také dalšího železničního provozu. Po zjištění, kde je přistaven můj rychlík, šel jsem si vybrat místo. Během čekání na odjezd jsem zacítil zápach spáleniny, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Také několik hlasitých ran. Až když jsem slyšel hlášení staničního rozhlasu o zpoždění odjezdu, začal jsem se zajímat o ten zápach. A zjistil jsem, že mezi vlakovými soupravami vystupuje intenzivní kouř a později se objevil i plamen. A to byl důvod našeho zpoždění, došlo k zahoření napájení trakčního vedení.

3.8.2017 - Plzeň hl.n.: zahoření napájení trakčního vedení © Jiří Řechka

A všechny vlaky na nádraží pod elektřinou minimálně půl hodiny stály. Po této době nás nezávislá záloha konečně vytáhla pod proud. Mnohým cestujícím zpoždění dělalo problém, průvodčí ale zajistila, aby jim přípoje neujeli. Po příjezdu do Protivína jsem si vyfotografoval místní zálohy, navíc jsem dostal informaci, že jedna žehlička o den dříve zahořela. Pak jsem se vydal na cestu do areálu Wotan Forest, a.s., kde se nachází další prasátko. Po chvilkovém hledání příslušného pracovníka, který mi umožnil fotografování, došlo i na to. Pořídil jsem pár snímků a vydal jsem se na zpáteční cestu na nádraží. Zde jsem si počkal na Švejka a odjel jsem jím domů do Prahy.

3.8.2017 - Protivín, vlečka Wotan Forest, a.s.: 701.683 © Jiří Řechka

Další den jsem měl z hlediska umístění vlečky nejkomplikovanější cestu. Vlečka AgroZZN, a.s., kde se nachází pro změnu hektor, je v Černovicích u Chomutova. Při zjišťování, jak se tam dostat, mi vyšlo, že po vystoupení z vlaku musím na autobus a pak ještě kus pěšky. Vlakem by to šlo, ale jen o víkendech a myslím, že navíc jen přes prázdniny. Čekalo mne opět uložení cesty do paměti a po příjezdu do Chomutova jsem se po ní vydal. Protože na autobus bych musel čekat více jak hodinu, rozhodl jsem se jít celou trasu pěšky. Po příchodu k areálu vlečky jsem se spojil s vedoucím a počkal jsem, až dorazí pracovník, který mi umožnil fotografovat. Ani zde to netrvalo dlouho.

4.8.2017 - Černovice u Chomutova, vlečka AgroZZN, a.s.: 720.597 © Jiří Řechka

Po pár minutách jsem se vydal na zpáteční cestu. Na nádraží jsem se zamyslel, co s načatým dnem. Díky času, který jsem ušetřil pěším přesunem, jsem se rozhodl odjet do Děčína hl.n., podívat se jestli tam nejsou odstaveny nějaké zejména soukromé lokomotivy. A byly. Navíc jsem zjistil, že za pár minut odjíždí vlak do Rumburka přes Bad Schandou, tedy po jedné z tratí,. které jsem si chtěl projet. Dotaz u průvodčí, jestli i v tomto spoji platí Jízdenka na léto, mně vynesl kladnou odpověď, a tak jsem do něj nastoupil. Následovala pěkná cesta údolím Labe a v Bad Schandau bylo trochu času, jehož jsem využil pro pořízení několika dalších snímků zajímavých objektů.

4.8.2017 - Bad Schandau: 146.017 © Jiří Řechka

Po příjezdu do Rumburka jsem tam počkal na tentýž vlak zpět do Děčína a odtud jsem odjel do Prahy. Následující den byla sobota a já jsem si víkendy (kdy se vesměs na vlečkách nepracuje) nechal na projíždění zajímavých tratí. V tomto případě jsem se rozhodl, že se pojedu podívat od Prahy na východ a projedu si lokálky do Solnice a Rokytnice v Orlických horách. Cesta začala, jak také jinak, na pražském hlavním nádraží, a tak jsem využil situace a přes otevřené okno (naštěstí zastaralého) vagónu jsem provedl krátkou dokumentaci přestavby Negrelliho viaduktu. Na královéhradeckém hlavním nádraží mne čekal přestup s trochu delším čekáním na návazný vlak.

5.8.2017 - Hradec Králové hl.n.: 843.011 © Jiří Řechka

Toho jsem využil pro obsáhlejší fotodokumentaci tamního železničního provozu. Moje putování z Hradce Králové vedlo do Častolovic. I tam bylo možno před dalším odjezdem udělat si nějakou tu fotografii. Měl jsem štěstí na pronajaté motorové vozy řady 841 od DB. Z Častolovic jsem odjel do Solnice, kde, aniž bych si to před tím uvědomil, se nachází pobočný závod Škody Mladá Boleslav. A měl jsem štěstí, čekal tam naložený vlak se škodovkami před jejich cestou do světa. Ten pak odjížděl před naším osobním vlakem, a tak jsem si udělal snímky z jeho odjezdu. Po návratu do Častolovic, jsem odjel do Doudleb nad Orlicí a odtud do známé Rokytnice v Orlických horách.

5.8.2017 - Doudleby nad Orlicí: 841.065 jako vlak do Rokytnice © Jiří Řechka

Tam se nachází malé železniční muzeum, o němž sice tento internetový magazín přinesl už nejednu reportáž, ale já jsem v něm ještě nikdy nebyl. Coož se mi s notnou dávkou štěstí podařilo napravit. Přesto, že muzeum již bylo zavřeno, jeho přítomný pracovník mi umožnil proniknout do výtopny, v němž se nachází. Zhotovil jsem několik fotografií a po krátkém rozhovoru s dotyčným muzejníkem o instituci samotné a problémech kolem ní, jsem odešel zpět k vlaku a po několika minutách jsem se vydal na zpáteční cestu do Doudleb nad Orlicí, Hradce Králové a Prahy, Následujícího dne, v neděli, mne čekala cesta z Prahy do Berouna a odtud přes Rakovník do Kralovic u Rakovníka.

6.8.2017 - Kralovice u Rakovníka: 810.585 © Jiří Řechka

Proč zrovna tam? Železniční trať Rakovník – Mladotice patří k těm lokálkám, které v porevoluční době opakovaně čelily a čelí snahám o zrušení, jimž zatím odolává. Po různých peripetiích je dnes provozována aspoň do zmíněných Kralovic a navazující, už ataky přírody i sběrných surovců zdevastovaný úsek do Mladotic se SŽDC marně snažila nechat zrušit, nyní jej údajně hodlá prodat. Při návratu do Rakovníka čekala mne i další cestující přeprava do Kladna autobusem NAD, a odtud již vlakem do Prahy. Asi to byl nejkratší železniční výlet po pro mne neznámých tratích. Tím končí třetí, ne však poslední reportáž z mého železničního putování, při němž jsem viděl leccos zajímavého.