Naše téma: Zprostředkování prodeje jízdenek

Při posledním omezení dosadily České dráhy své pracovníky pouze do tří stanic. O plnohodnotnou náhradu však nejde, neboť pokladna bude vykrývat pouze nejvytíženější časy. Přitom dříve mohla být výdejna jízdenek otevřena bez omezení po celou dobu provozu osobních vlaků. Zaměstnanci SŽDC, kteří složili zkoušky z tarifu ČD a prodávají jízdenky, dostávají fixní odměnu a SŽDC dostane provizi 6,5 % z ceny jízdenky. Média bohužel mlčí o důvodu zrušení dohody mezi správcem infrastruktury a největším českým železničním dopravcem. Zatímco při rušení vybraných pokladen se mluvilo o rozšiřování prodeje prostřednictvím internetu, úbytku cestujících v regionální dopravě nebo rušení výpravčích kvůli postupnému přepínání tratí na dálkové ovládání z centrálního dispečerského pracoviště, tentokrát se jedná o neshodu na vyšší úrovni. V minulosti se SŽDC už čtyřikrát snažila vypovědět smlouvu, ale pokaždé z plánů sešlo, a tak ČD doufají, že spor dopadne stejně i teď. Jako důvod rušení se uvádí snížení administrativní náročnosti.

ČD začínají chystat plán pro případné zrušení spolupráce v prodeji jízdenek se SŽDC. Ve vytíženějších stanicích bude zvážen provoz pokladny v režii ČD, na většinu se však nedostane a prodej se přesune do vlaku, kde bývá zpravidla komplikovanější. V hlučnějších vozidlech vyvstává problém se srozumitelností komunikace mezi personálem a cestujícím, problémy představují také časté zastávky (odbíhání ke dveřím je zvláště nepříjemné v patrových vozech) nebo vyšší počet cestujících – v takovém případě se může stát, že průvodčí nestihne všem cestujícím prodat jízdenku, z čehož plyne možný únik tržeb.

Nádraží Uhersko v roce 2015, tedy ještě před zavedením dálkového řízení. Pokladna tu překvapivě funguje i dnes, byť jen v pracovní dny od 5 do 15 hod. a s několika přestávkami. © Dominik Havel

ČD zatím neuvažují o náhradě pokladen jízdenkovými automaty – firma chce propagovat nákup přes e-shop a aplikaci Můj vlak. Jízdenkové automaty často nabídnou ještě více služeb než standardní výdejna jízdenek na venkovském nádraží. Obvykle umí několik jazyků, automaty DB dokážou prodat i mezinárodní jízdenky, zobrazit informace o zpožděních a omezeních provozu. Nalezené spojení si můžete zdarma vytisknout. Jízdenku lze zaplatit v hotovosti nebo kartou. Modernizované rakouské automaty ÖBB naopak vynikají ve snadnosti ovládání – stroj lze přepnout do zjednodušeného režimu, v němž se na displeji zobrazují jednoduše položené otázky ohledně vaší cesty, aby nákup zvládli i starší spoluobčané. V případě potíží lze přímo z automatu zavolat o pomoc do call centra. V případě, že daná zastávka je integrována do IDS jako PID nebo IDS JMK, automat může mít mnohem jednodušší konstrukci výhradně pro integrovaný tarif, čímž se sníží pořizovací náklady. Pro úplnost dodejme, že jízdenkové automaty nejsou jen výdobytkem západní módy, ale dostávají se i na východ, ne-li dokonce na Balkán – automaty se v posledních letech rozšiřují v Maďarsku (v Budapešti už představují nejčastěji používaný způsob nákupu) a HŽPP osadily několik prvních kusů na hlavní nádraží v Záhřebu – zde je ale možné platit pouze kartou.

V automatu DB (zde v Sebnitz) si můžete vytisknout spojení a koupit jízdenku i do zahraničí včetně akčních nabídek. © Dominik Havel

Zkušenosti ze zahraničí ale upozorňují, že dopravcem vlastněné automaty nestačí. Například v Horní Lužici zmizely po odchodu DB z regionální dopravy i její jízdenkové automaty – v Žitavě, Görlitz, Löbau a Budyšíně (zde přinejmenším o víkendu, kdy je uzavřená budova) si jízdenky koupíte pouze ve vlaku, projít celý vlak mezi zastávkami je však nad možnostmi průvodčích. I kdyby si sem místní dopravci (Die Länderbahn, ODEG) nějaké automaty dali, nejspíše by neměly tolik funkcí jako stroje DB. Kromě toho DB automat nevydává automaticky to nejlevnější jízdné, jak je možné se přesvědčit ve Freilassingu. Při zadání cíle „Salzburg Hbf“ do vyhledavače vám automat vypočte cenu podle tarifu DB (2,70 €). Pokud se ale v místní dopravě vyznáte, vyplatí se vám rozkliknout speciální okno Salzburger Verkehrsverbund (SVV), zadat cíl a zaplatit pouze 2,50 €. Na bizarnosti přidává vedle stojící automat Transdevu (Meridian/BOB), který sice umí také tarif DB, a dokonce ÖBB, ale SVV chybí, a tudíž z něj jinou částku než 2,70 € nedostanete…

Nabídka jízdenek po zadání cíle „Salzburg Hbf“ do automatu DB – jako první stojí Sparangebote (akční nabídky) od 20 €, následovány kilometrickým tarifem DB za 2,70 €… Tarif SVV za 2,50 € chybí úplně, pro něj musíte „Salzburg Hbf“ napsat do speciálního okna. © Dominik Havel

Vyvstává tedy myšlenka, zda by prodej jízdenek neměl zajišťovat stát, čímž by se sjednotily služby na nádražích, grafické prostředí automatů a zaručilo by se, že provozovatel nebude skrytě podporovat svůj tarif nebo svoje vlaky při vyhledávání spojení. Navíc by se (v případě Česka) nastavilo výhodné prostředí pro zavedení chystaného státního tarifu. Naopak problematické by bylo vyřešit vztahy mezi státem a kraji jako objednateli dálkové a regionální dopravy (a tedy i služeb prodeje jízdenek) a také částečné odcizení dopravce od cestujícího.

Dobro došli. S těmito slovy vás přivítá jízdenkový automat HŽPP v Záhřebu. © Dominik Havel

Jaký názor máte na rušení pokladen v Česku? Lze je nahradit jízdenkovými automaty?

Kdo by měl provozovat pokladny a jízdenkové automaty a proč?

Znáte nějaké příklady (z domova i ze zahraničí) spolupráce více dopravců na prodeji jízdenek ve společné pokladně?

Úvodní snímek: Pokladny ČD v Kolíně © Dominik Havel