Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (8)

10.1.2016 8:00 Jiří Řechka

Železniční stanice a zastávky v rámci Pražské integrované dopravy (8)

Je Silvestr 2015 a já píši toto pojednání o poslední trati, se kterou vás v rámci daného tématu chci seznámit. Jde o kultovní trať zvanou Posázavský pacifik. Tedy my zůstaneme v Praze, dál se projedeme snad někdy jindy. Moje cesta začala na hlavním nádraží v neděli 20. prosince po ukončené rekonstrukci, která byla na části této trati prováděna v závěru roku.

 

 

 

 

Víkend jsem si vybral, protože také zde jezdí klasické soupravy s patrovými vozy a motorovou lokomotivou právě o víkendech. Moc nescházelo a o jednu takovou soupravu bych měl méně. Asi dvě minuty. Ale stihnul jsem ji a k mému potěšení byla v čele zamračená 749.006. Mojí první zastávkou byla stanice Praha-Zbraslav. Ta byla zprovozněna v roce 1897 spolu s úsekem této tratě z Modřan do Dobříše. Původní název stanice byl Zbraslav, v roce 1898 byla přejmenována na Zbraslav-Závist. K původnímu názvu se stanice vrátila v roce 1937. Roku 1974 bylo město Zbraslav připojeno k Praze a od roku 1976 nese stanice název Praha-Zbraslav.


Železniční stanice Praha-Zbraslav © Jiří Řechka

Stanici odděluje od Zbraslavi řeka Vltava, oba břehy spojuje most Závodu míru. Název Závist byl v názvu stanice proto, že leží v lokalitě Závist. Nacházela se zde dvě výhybkářská stanoviště, v současné době jsou zde ruiny pouze jednoho, stanoviště 1. Stanice není obsazena, budova je uzamčena, jízdenky prodává průvodčí ve vlaku. Nástupiště má nové osvětlení. Katastrofální povodeň v roce 2002 zasáhla také tuto stanici, byla celá zatopena. Po příjezdu zpátečního osobního vlaku jsem nastoupil a odjel do nedaleké zastávky Praha-Komořany, která byla zřízena v roce 1997, sto let po zahájení provozu na trati z Modřan do Dobříše.


„Vyzdobená“ zastávka Praha-Komořany © Jiří Řechka

Zastávka je tvořena jedním nástupištěm, na kterém jsou umístěny tři přístřešky. Jak jsou „vyzdobeny“, není potřeba se zmiňovat. Z této zastávky jsem se vydal pěšky do stanice Praha-Modřany. Během necelých deseti minut jsem byl na místě. Do zbraslavského zhlaví stanice je zaústěna vlečka Modřanských strojíren, tedy spíše toho co zbylo po rozdělení strojíren, které se nacházejí na katastru Komořan. V daný okamžik jsem nevěděl, o jakou vlečku se jedná. Pokračoval jsem podél ní a narazil jsem na odbočující vlečku bývalé cihelny KOMO, která byla uvedena do provozu 1.12.1919, v roce vzniku cihelny. V roce 1921 byla vlečka ještě prodloužena.


Nepoužívaná vlečka komořanské teplárny © Jiří Řechka

V posledních letech provozu tato vlečka obsluhovala komořanskou teplárnu. Po několika minutové chůzi jsem došel k neprostupnému místu a rozhodl jsem se vrátit, nyní to považuji za mou chybu. Měl jsem pokračovat dál podél strojírenské vlečky až na její konec. Proč? Na této vlečce byla zavedena náhradní osobní železniční doprava. Skutečně, v roce 1995 od 10.května do 14.srpna. Důvodem byla rekonstrukce silnice mezi Komořany a Modřany. Autobusy z centra byly ukončeny u modřanské zastávky a přes stanici Praha-Modřany, kde se zastavovalo pouze na požádání, jezdily vlaky na konečnou provizorní zastávku u Komořanské ulice.


Zaústění vlečky do stanice Praha-Modřany © Jiří Řechka

Zastávka byla pojmenována Praha-Komořany, což bylo možné proto, že dnešní zastávka téhož názvu neexistovala. Zastávka byla situována u areálu Modřanských strojíren. Náhradní dopravu zajišťovala soukromá Středočeská železniční společnost, která měla pronajaty dva vozy řady 810 od Českých drah. Jak toto místo vypadá v současnosti, to tedy bohužel nevím. Na vlečce se vyskytují oblouky o poloměru jen 120 metrů a sklon dosahuje až 40 promile. Historie stanice Praha-Modřany sahá do roku 1881, kdy byla postavena. Výpravní budova pochází z doby zahájení provozu, původně byla přízemní, shodného typu jako budova v Braníku.


Modřanská výpravní budova © Jiří Řechka

Později jí bylo přistavěno patro a podkroví. Byla konečnou původní trati Nusle – Modřany. Trať provozovala společnost České obchodní dráhy, která zde od 1. března 1882 zavedla i osobní dopravu. Ve své době trať sloužila především potřebám modřanskému cukrovaru. V současné době cukrovar neexistuje, zrušen byl v roce 2002, dolní vlečka končí za výpravní budovou, horní vlečka byla snesena úplně a z celého areálu stojí pouze komín, ten snad má být zachován. Na místě cukrovaru má být postavené nové centrum. Stanice se dlouhou dobu jmenovala Modřany, za války se používal německý název Moderschan.


Technologický objekt stanice Praha-Modřany a komín zrušeného cukrovaru © Jiří Řechka

Město Modřany bylo připojeno v roce 1968 k Praze a od roku 1976 nese stanice název Praha-Modřany. Ze stanice vycházelo několik vleček. Na zbraslavské zhlaví zmiňovaná strojírenská a teplárenská vlečka (podle stavu v jakém se nachází, se už nepoužívá), dále vlečka Elektrizace železnic (vlečka existuje, ale areál ne) a už zmiňovaná vlečka cukrovaru. Na branickém zhlaví to byla vlečka Orionky a na ní napojené další podniky. I tato vlečka je již snesena, průmysl podmiňující její existenci již neexistuje. I zde se na stavu stanice podepsala povodeň v roce 2002. Záhy po vzniku zastávky Praha-Modřany zde bylo zastavování osobních vlaků zrušeno.


Branické zhlaví stanice Praha-Modřany © Jiří Řechka

Následoval opět další pěší přesun do tarifního bodu Praha-Modřany zastávka. Zastávka byla postavena v roce 1937 na původní trati v místě, kde se dnes nachází trať tramvajová. V roce 1991 byla provedena přeložka tratě v souvislosti s vybudováním tramvajové tratě na sídliště Modřany a zastávka byla přeložena do dnešní polohy. Je vybavena ostrovním nástupištěm s podchodem. Zastávkou procházela ještě třetí kolej, která bývala vlečkou do čokoládovny Orion (Nestlé) a dalších podniků, ale už je snesena. Při psaní tohoto pokračování jsem zjistil, že fotografie vlečky, které jsem před několika lety zhotovil, momentálně nemůžu dohledat.


Praha-Modřany zastávka © Jiří Řechka

Na zastávce jsem počkal na příjezd osobního vlaku do Braníka, kde jsem měl naplánováno další zastavení. Jak jsem na začátku poznamenal, tato stanice prošla v závěru letošního roku zásadní rekonstrukcí. Byla snesena jedna kolej a vznikla nová nástupiště. Tak jsem si při pohledu na novou konfiguraci stanice položil otázku, zda a případně jak se zde budou pořádat tradiční železniční akce jako Den dětí či Den železnice nebo doposud obvyklé odjezdy nostalgických vlaků. O poněkud zhoršené možnosti fotografovat toto dění, pokud zde zůstane zachováno, z kolejiště nemluvě.


749.254 a 475.179 s nostalgickými vlaky ve stanici Praha-Braník (31.3.2013) © Jiří Řechka

Stanice byla zprovozněna v roce 1882 pod názvem Braník-Hodkovičky. V roce 1922 byl Braník připojen k Praze. V roce 1937 byla stanice přejmenována na Braník a v roce 1942 na dnešní název Praha-Braník. Do stanice byla zaústěna vlečka branického pivovaru, která sice doposud fyzicky existuje, ale po rekonstrukci stanice již není napojená na kolejiště. Kdysi v letech 1898 až 1945 vycházela ze stanice vlečka do podolské cementárny. Ta se nacházela v místě dnešního plaveckého stadionu v Podolí. Do stanice byly na krčském zhlaví zaústěny i vlečky Pražských vodovodů a kanalizací a Českých vinařských závodů, v současnosti již neexistující.


810.486 na původním krčském zhlaví stanice Praha-Braník (2.6.2007) © Jiří Řechka

Na předchozí fotografii je vlečka v levém rohu trochu vidět. Na snímcích, které jsou z dřívějších let, je pak k vidění proměna nástupišť až k poslednímu stavu. Na modřanském zhlaví odbočuje z tratě kusá kolej. V letech 1986 – 1991 byla z důvodu přestavby Modřanské ulice postupně přeložena část trati u modřanského zhlaví. Přes nádraží prochází Branický most (most Inteligence). Před nádražím se nachází tramvajová a autobusová smyčka; v současnosti není moc využívána z důvodu prodloužení tramvajové tratě na sídliště Modřany. Na krčském zhlaví stanice se nachází stavědlo 3 a na modřanském zhlaví stavědlo 2, stavědla již nejsou obsazena.


Modernizovaná stanice Praha-Braník © Jiří Řechka

Po zdokumentování branického nádraží mne čekal poslední přejezd s vystoupením ve stanici Praha-Krč. Když jsem si uvědomil, že je víkend a vlaky jezdí v poněkud prodloužených intervalech, a navíc byla možnost, že bude pršet, rozhodl jsem se použít na přesun do další stanice autobus. Ze zastávky před nádražím, linkou, která končí u stanice metra „C“ Kačerov. V době, kdy jsem pracoval u dopravního podniku, jsem tuto linku jako řidič autobusu také jezdil od branického nádraží, ale končila až v Nuslích. Po vystoupení na zastávce pod krčskou nemocnicí jsem se pěšky přesunul do stanice Praha-Krč.


Krčská výpravní budova © Jiří Řechka

Původní nádraží bylo zprovozněno v roce 1882, bylo postaveno v oblouku. Přesto, že obec Krč byla připojena k Praze v roce 1922, železniční stanice byla přejmenována na současný název až v roce 1942. V 60. letech došlo k výrazné přestavbě a rozšíření stanice, původní výpravní budova byla v roce 1964 stržena a témže roce byla postavena budova nová. Ta původní stála na opačné straně kolejiště, než současná, a byla situována blíže k Vršovicím. Pro cestující je k dispozici pouze malá část budovy. Dřívější samostatná pokladna byla zrušená a výdej jízdenek je realizován přes výdejní okénko z dopravní kanceláře.


Východ ze stanice a vchod do dopravní kanceláře © Jiří Řechka

Od roku 1964 prochází stanici další železniční trať, Jižní spojka z Prahy-Vršovic přes Branický most do Prahy-Radotína. Zásadní význam má pro nákladní dopravu, používaná je také při výlukách i osobní dopravou. Z vršovického zhlaví stanice odbočuje vlečka depa metra Kačerov. Vlečka je od roku 1971 zároveň zkušební tratí metra. Část vlečky je řešena jako splítka s ohledem na rozdílné průjezdné profily vozů metra a klasických vozů železnice. Část průjezdného profilu zabírá postraní napájecí kolejnice. Z vršovického zhlaví ještě vychází vlečka do areálu sběrny kovového odpadu.


Vlečka „kovošrotu“ odbočuje z kolejiště krčského nádraží © Jiří Řechka

Z branického zhlaví vychází nebo vycházela ještě vlečka Skanska, jestli je funkční nevím. Po příjezdu dalšího spoje na hlavní nádraží jsem ukončil zdejší pobyt a odjel jsem, přes železniční zastávku Praha-Kačerov. O této zastávce zde už byla moje reportáž, a tak uvedu jen pár základních informací a fotografií. Zastávka byla otevřena v prosinci 2014, a nachází se u stanice metra „C“ Kačerov a autobusových zastávek. Přístup na ni je chodníčky ve stráni, což není moc pohodlné, ale jiné řešení nebylo. Zastávkou prochází dopravní kolej Jižní spojky.


Zastávka Praha-Kačerov z vlaku © Jiří Řechka

Moje cesta pokračovala dál přemostěním přes Odstavné nádraží jih okolo vršovického depa a přes vršovické nádraží na hlavní nádraží, kde jsem chtěl svojí poslední jízdu ukončit. Při průjezdu železniční stanici Vršovice jsem ale spatřil u nástupiště tanvaldský rychlík s brejlovcem, a tak jsem konečnou tohoto putování změnil. Možná tak trochu symbolicky. Po příjezdu rychlíku na hlavní nádraží jsem do něj nastoupil a cestování v rámci Pražské integrované dopravy jsem ukončil ve Vysočanech, odkud byla sice možnost pokračovat až do Čakovic, ale rozhodl jsem se takto.


754.042 s R 1144 v žst. Praha-Vysočany © Jiří Řechka

Tím končí naše společné poznávání železničních stanic a zastávek v rámci Pražské integrované dopravy. Během přípravy reportáží ze svých jízd jsem vynechal, co se týče jejich historie, úmyslně hlavní, vršovické, smíchovské a Masarykovo nádraží. Myslím, že jejich historie je dostatečně známa a pro daný účel nebylo nutné se o ní zmiňovat. I když články o některých zmíněných železničních stanicích na tomto místě už vyšly, možná se k nim ještě někdy v budoucnu vrátím – nebo tak učiní někdo jiný. Snad vám tento můj končící „projekt“ přinesl nějaké nové informace, stejně jako mně samotnému.


749.039 v Modřanech (24.8.2013) © Jiří Řechka

Prameny a odkazy:

  1. Seznam železničních stanic v Praze – Wikipedie a odkazy z něj vedoucí
  2. Vlakem po Praze nejrychleji – interaktivní mapa s vyhledávačem spojení
  3. Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany-Dobříš – Wikipedie
  4. Posázavský pacifik – specializovaný web
  5. České dráhy, a.s.:  Vlakem za zážitky - Za kouzlem Posázavského pacifiku
  6. Zajímavá a neveselá historie „Mostu inteligence“Železničář 4/2004
  7. Metroweb.cz:  Zkušební tratě metra

Úvodní snímek: Rekonstruovaná stanice Praha-Braník © Jiří Řechka

Upravil a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria

Súvisiace odkazy