Z letních železničních toulek: Ústecký kraj

V Ústí nad Labem se ptal jistý Indočech, zda se tou Regionovou dostane do Teplic. Jedna žena mu vysvětlovala, že by to byla cesta oklikou s přestupem v Úpořinách, ať raději jede přímým rychlíkem v 8:48 hodin. To asi nedokázal pochopit, a tak mu  za chvíli revizor vytáhl další peníze z kapsy za cestu delší trasou. Jiná žena zase byla lenivá zajít do osobní pokladny a chtěla se hájit tím, že automat ve voze je mimo provoz, a tak doplatila 40 Kč přirážky. Revizorovi se zjevně dařilo. Z Mostu jsem jel Regionovou do Postoloprt, kam mne lákala momentální mimořádnost - po nehodě u Hořetic byly totiž do 26.7.2019 vlaky Most – Plzeň společnosti GWTR odkloněny po trati 123. V Postoloprtech jsem šel podél kolejí na místo, kde odbočuje trať 114 do Loun, a po průjezdu Regionovy jsem tam zachytil docela zajímavé vozidlo, před časem nabízené v aukci.

720.528-9 má pro „hektora“ nevšední barvu

Potom jsem se vydal na trať směrem do Žatce, na níž se v jednu chvíli nečekaně objevilo pracovní vozidlo SŽDC.

Traťováci mne poněkud zaskočili

Díky známé aplikaci GRAPP jsem mohl sledovat cestu odkloněného rychlíku GWTR a motorovou jednotku, jež jej vedla, zachytit na stejném místě.

„Janičku“ jsem naopak čekal

Z Postoloprt jsem pokračoval po trati 114 do Lovosic. V Lounech má vlak delší pobyt, tak jsem si tam chtěl koupit návaznou jízdenku PID, pokladní se ale nepodařilo z počítače vymámit celodenní jízdní doklad pro zóny 1 – 9, tak jsem to vzdal.

Čekání v Lounech

Dál jsem byl zvědavý, jak se doprava na trati do Lovosic od mé poslední návštevy po oživení přejezdových a návěstních zařízení změnila. Bohužel se nevyužilo možnosti při letní změně jízdního řádu ke dni 9.6.2019 zkrátit jízdní doby, a proto se prostě courá, aby se dodržely časy odjezdů. Není už třeba před přejezdy zpomalovat a v Radonicích i Libochovicích fungují samovraty, takže průvodčí už nemusejí ven z vlaku a přestavovat výhybky ručně. Z Lovosic jsem pokračoval rychlíkem do Hněvic, kde mne zaskočilo, že se dveře daly otevřít tlačítkem na obou stranách vozu, takže jsem omylem vystoupil do kolejiště a měl jsem štěstí, že tam právě neprojížděl vlak. Most přes Labe se stále opravuje, a tak jedinou možnost, jak se dostat do Štětí, poskytuje přívoz.

Fronta na přívoz a opravovaný most

Ze Štětí jsem pokračoval autobusem do Úštěku, na jehož horním nádraží spolek Zubrnické dráhy odstranil z kolejiště náletové dřeviny, takže je vidět, že jsou tam ještě koleje. Za několik let chtějí trať ze Zubrnic obnovit až sem.

Pomalu se probouzející úštěcké horní nádraží

Poté jsem se Regionovou vrátil zase do Lovosic a odtud pokračoval rychlíkem do Prahy, kde jsem ze sídliště Baba sledoval provoz ve stanici Podbaba. Tam zrovna Strabag pracoval na klíčové výhybce, takže vlaky Arrivy jezdily mimořádně jenom v úseku Hostivař - Podbaba (u nástupiště je vidět její Desiro).

Podbabská mimořádnost z nadhledu

Nočním vlakem jsem se potom přesunul do Brna, ale o tom (a pochopitelně hlavně o mých následných počinech) bude pojednávat příští reportáž. Další fotografie k reportáži této najdete v mé veřejné galerii.

Přepracoval PhDr. Zbyněk Zlinský