Cesta do Ljubljaně
Rozhodl jsem se cestovat do Slovinska protože se mi zdá že na internetu je z této země nejméně fotografii. Domníval jsem se že je tam zákaz fotografování ale opak byl pravdou.
Ostrava Svinov odj. EC 105 Sobieski 5min. zpoždění v čele „Gorila“ 350.018. V Břeclavi přepřahá Taurus 1116.156. Ještě na nás hodí EC A.Dvořáka a do Vídně přijíždím bez zpoždění. Na vedlejším nástupišti už čeká EN 237 San Marco. Zaberu prázdné kupé a až do Villachu super cesta. St. Villach je po rozsáhlé rekonstrukci. Hledám automat na kafé ale marně. Projdu celou stanici a lavečka kde se topí je jen v čekárně. Otevřu dveře a místní teplo a smrad mě od tohoto místa odradilo. Do odjezdu zbývají asi dvěapůl hodiny tak vlezu do vyhřáté soupravy nachystané do Vídně. Naprogramuji si na mobilu budík a ještě dvě hodky si zdřímnu. Krátce po šesté ráno přijíždí můj rychlík D 415. V kupé jsem s jednou paní až do Ljubljaně. Nezbytná pasová kontrola, měl jsem u sebe pas ale všude jsem ukazoval OP bez problému. V Jesenici se opět přepřahá. Po dvou hodinách přijíždím do Ljubljaně zataženo bez deště. Začalo mé fotografování a po domluvě z výpravčím mohu i do nepřístupných míst.
Potkal jsem tu fotografa z Rakouska a Belgie. Belgičan uměl dokonce trochu česky. Po dvou hodinách se vydávám na krátkou prohlídku města. Plánovaný odj. jsem měl na 17:43 jenže byl svátek a vlak nejel.Nakonec jsem odjel už krátce po poledni. EC-čkem jedu do Villachu. V Jesenici se přepřahá, Rakouská vytáhne Slovinskou lokomotivu a odrazem ji pošle na vedlejší kolej, ten sám systém jako v Bratislavě Petržalce. Zajímavé bylo že Vídeňská 1044.019 jela z Vídně se mnou až do Tarvisia, pak z Villachu do Jesenice a z Jesenice do Villachu. Jenže tam jsme nedojeli nebo byla traťová výluka mezi st.Rosenbach a Villach, zřejmě kvůli stavbě mostu. Tak jsem se svezl i autobusem ÖBB.
Hranici mezi Rosenbachem a Jesenicí spojuje tunel dlouhý 3602,12 m. Ve Villachu je připraven EC se čtrnácti vozy do Vídně v čele s Taurusem. Cesta bez problému a bez zpoždění. Ve Vídni udělám pár nočních snímků a Chopinem odjíždím z Vídně domů do Ostravy. No odjíždím je slabé slovo. Je pět minut po odjezdu a ve voze se netopí ani nesvítí. Přijde Rakouský průvodčí a říká že pro poruchu si máme všichni přesednout do třetího vozu. Je to lehátkový vůz PKP. Z 13min. zpožděním odjíždíme do Ostravy příjezd na čas.
Potkal jsem tu fotografa z Rakouska a Belgie. Belgičan uměl dokonce trochu česky. Po dvou hodinách se vydávám na krátkou prohlídku města. Plánovaný odj. jsem měl na 17:43 jenže byl svátek a vlak nejel.Nakonec jsem odjel už krátce po poledni. EC-čkem jedu do Villachu. V Jesenici se přepřahá, Rakouská vytáhne Slovinskou lokomotivu a odrazem ji pošle na vedlejší kolej, ten sám systém jako v Bratislavě Petržalce. Zajímavé bylo že Vídeňská 1044.019 jela z Vídně se mnou až do Tarvisia, pak z Villachu do Jesenice a z Jesenice do Villachu. Jenže tam jsme nedojeli nebo byla traťová výluka mezi st.Rosenbach a Villach, zřejmě kvůli stavbě mostu. Tak jsem se svezl i autobusem ÖBB.
Hranici mezi Rosenbachem a Jesenicí spojuje tunel dlouhý 3602,12 m. Ve Villachu je připraven EC se čtrnácti vozy do Vídně v čele s Taurusem. Cesta bez problému a bez zpoždění. Ve Vídni udělám pár nočních snímků a Chopinem odjíždím z Vídně domů do Ostravy. No odjíždím je slabé slovo. Je pět minut po odjezdu a ve voze se netopí ani nesvítí. Přijde Rakouský průvodčí a říká že pro poruchu si máme všichni přesednout do třetího vozu. Je to lehátkový vůz PKP. Z 13min. zpožděním odjíždíme do Ostravy příjezd na čas.