Okružní jízda Itálii

Odjel jsem do Hüteldorfu a tam si vyfotil Talenta a dokonce se sním i svezl. Ve st. W.Penzing jsem vystoupil a zde jsem zůstal fotit. Potkal jsem tu i fandu z Vídně,který natáčel průjezdy na kameru. Protože já se učil ve škole jen Rusky tak jsme si toho moc neřekli.

Talent pěkné rozjezdy sedačky nic moc ale na městskou dopravu super. Tak jsem se svezl i zpět do Hüteldorfu. Po vystoupení z vlaku jsem tam potkal mého bývalého šéfa i s rodinou právě se vracel  z výletu z Itálie. Tak jsme prohodili pár vět a za chvilku jel vlak na Südbf. Odjezd mého vlaku do Říma byl ještě za dvě hodiny tak jsem pořídil opět pár foto mezi nimi i Taursa prototyp 001. Konečně nasedám do EN 235 Allegro Tosca . Vlak docela slušně obsazen v mém kupé manželé z Indie a jeden Rakušák. Noc proběhla bez problémů do Říma přijíždím na čas. Opět pár foto a za hodinku jede vlak do Campoleone . Tady zase vytahuji foťák a pořizuji pár foto. Po chvilce pokračuji do městečka Anzio. Tady se v roce 1944 vylodili Američané a proběhli tu kruté boje. Já si prohlídl městečko podíval se na pláž a vrátil se na stanici. Po krátkém posezení v baru pokračuji zpět do Říma. Pořídím pár nočních snímků. Zajdu na večeři a čekám na svůj spoj do Villa S.Giovany. Noc opět super sám v kupé nikým nerušen usínám a ráno se probouzím tak už je vidět přes moře Sicílie.

Ve Ville přeskočím na trajekt do Mesiny. Trajekty zajišťuje FS tak že není nutná jízdenka. Plavba v pohodě žádný muž přes palubu. Mesina mě vítá krásným pohledem na obrovskou loď v přístavu. Na stanici další překvapení nová el.souprava FS – ALe 501 029. To jsem ještě netušil že s ní i pojedu.Normálně podle JŘ měl můj vlak jet až po 10 00. no byla tam přistavená již dříve vzpomínaná souprava ALe 501. Tak jsem neváhal nastoupil a jeli jsme do Taorminy.Tento vlak jsem nenašel v žádném JŘ ani ve stanici nic o něm nebylo. Jen ve vlaku jsem zjistil číslo tohoto vl.
No nevadí hlavně že to jelo. Cestou jsem si vyfotil interiér a jedno foto z kabiny se souhlasem strojvedoucího. Po vystoupení v Taormíně pofotím co se dá a vydávám se na pláž ,která je hned pod nádražím. Byl krásný sluneční den tak jsem neváhal a do moře skočil a trochu si zaplaval. Cestou z pláže jsem si dokoupil zásoby hlavně pitný režim. Mohu jen dodat že pivo MESSINA mi moc nechutnal samá bublina to PERRONI je oproti tomu super. Prošel jsem si část města a odpoledne se vydávám zpět do přístavu do Mesiny. Jedu regionálním spojem klasická souprava na jedné straně loko a na druhé řídicí vůz. Cestou udělám pár foto vlak zde jede stále kolem moře. Nastupuji na trajekt a po chvilce odplouvám na pevninu do Villi. Tady nastoupím do vlaku a přejedu do nedalekého města Reggio Calabria. Odtud mi jede noční vlak do Bari. Projdu si městečko cestou potkám turisty z Holandska tak opět jen pár slov a jdu dál.

Večer jsem zpět na nádru a vidím český turista a nějak bloudí. Dám se s ním do řeči a on že jede na Sicílii ale že odtud žádný vlak tam nejede. Tak jsem mu vysvětlil že musí do Villi a tam přestoupit na loď do Mesiny. Byl to kolega železničář z České Třebové. Přistavují mou soupravu do Bari zjišťuji že jsou to jen čtyři vozy z toho jeden vůz 1.tř. ale jako dvojka. Neváhám a usedám teda ulehám. Asi tři kupé obsazené a odjíždíme. Ráno opět na čas v Bari. Zde jsou dvě soukromé dráhy tak udělám pár nic moc fotek. Nebo prostoru na focení je málo a sluníčko bylo taky úplně jinde jak jsem potřeboval. Po dvou hodinách odjíždím do města Monopoli .Tady byla obrovská burza tak jsem jí prošel pár krámů nakoupil a šel na pláž. Voda v Jadranu mě překvapila byla dost studená tak jsem tam vlezl jen po kolena. Po obědě odjíždím dále na jih do města Brindisi. Zde vyfotím projíždějící pendolíno a začalo pršet sice nic moc ale na procházku do města to nebylo. Na nádraží potkávám čtyři železničáře někde z Čech. Svět je malej . Za hodinku odjíždím do města Lecce. Zde většina vlaků ze severu končí. Něco jako Košice na slovensku. Taky je zde jedna soukromá železnice. Pár snímků jsem pořídil. Dokonce jeden je nápadně podobný naší 820. Obchody zavřené ve městě tak jsem se vrátil na stanici a usadil se do místního baru. Dal si svou oblíbenou dvojku uno café uno birra. Tady na jihu je situace dost špatná na práci a hned to bylo vidět během hodinky mě místní somráci obrali o tři cigarety.

Kolem 17 00 přistavují mou soupravu do Bolzána. Usadím se v kupé , všechny noční vlaky jsou zde nekuřácké. V 17 54 se rozjíždíme na 1000 Km.dlouhou trasu. V Bari přistoupil jeden Ital , který cestoval do Německa za prací. Tak že sami dva jsme jeli až do Bolzána. V Bolzánu mě překvapila velká zima a zasněžené okolní vrcholky hor. Ale pěkná podívaná. Za hodinku mi odjíždí vlak do  Brennera. V Brenneru utratím poslední eura za spoustu věcí . Dobře se tu nakupuje . Rakušané tu jezdí zrovna tak jako češi do Polska. Z Brennera v poledne odjíždím EC 88 Leonardo da Vinci do Insbrucku. Zde jen přestoupím na další EC 163 Transalpin do Vídně . Do vídně přijíždím téměř už za tmy. Asi po půlhodině odjížím do Břeclavi EC 70 J.G.Mendel . Dále do Přerova Os a z Přerova do Ostravy R 663 Rožmberk.

Tak že po shrnutí se cesta vydařila splnila můj účel no jen škoda že se nikdo s jízdenkou FIP ke mně nepřidal. Cestou jsem měl jen jednu místenku + příplatek na průjezd Tavisiem. Jinak bez místenek. Průvodčí mě kontrolovali jen v nočních vlacích, přes den vůbec. Jenou mě napomenul nějaký vlakvedoucí že nesmím fotografovat tak jsem si to nechal vysvětlit přímo od nádražní policie a bylo mi řečeno že fotit se dá ale nesmím fotit personál a lidi kolem vlaku.

Celkem ujeto 5 046 Km. Ostrava – Wien – Roma – Sicilia – Bari – Lecce – Bolzano – Insbruck – Wien – Ostrava.