Mezi šrotem a tunely

     No nakonec to dopadlo trochu jinak a místo focení podzimní nostalgie celá výprava skončila jinak. Ale postupně. Už na počátku jsem hanebně zradil vlak a vyrazil autem. Chtěl jsem prozkoumat pro mě poněkud neprobádaná zákoutí, takže ráno zavrčel motor auta a nabral kurs k Brnu a Svitavám. První zastavení bylo na kopci nad Březovou nad Svitavou. Již několikrát jsem za volantem zaznamenal fantastický výhled do údolí a tentokrát jsem jej chtěl zdokumentovat. S výsledkem pravda nejsem příliš spokojen, dopolední slunce nemá ten správný směr a nahoře tak foukalo, že má představa teplého podzimního dne utrpěla vážné šrámy. Nakonec jsem se ale dočkal a aspoň nějaký, byť spíše dokumentární snímek uvázl na kartě foťáku. Kamarádův synátor, můj častý společník na podobných výpravách, po zmínce o šrotišti v sousedství depa Česká Třebová ožil, a tak podzimní scenérie byly rázem odsunuty na vedlejší kolej. S fotoaparáty jsme vyrazili na odstavné koleje u depa, v prvním okamžiku pouze s přáním zdokumentovat tam odpočívajícího sergeje. Z náspu čtyřkolejky na olomouckém zhlaví se před námi otevřel ponurý pohled na změt vyřazených lokomotiv. Nechtějte prosím, přesný soupis kusů, to ani nebyl účel cesty. Spíše nabídnu upozornění na některé kuriozity. Za konvojem trojkových čmeláků se ukrýval pohřešovaný sergej. Podle barvou zhotoveného nápisu na čele se kdysi jmenoval T 679.1202. Nejspíše to byla pravda, protože podvozky měly odpovídající číslo 781.202. Před ním stál čtyřnápravový tendr, podle nápisu vodní vůz, zřejmě nosil kdysi označení 826.0

     Spokojen se získanou informací zvažoval jsem ústup a přesun ke kolejím ba trať, jenže pak mi do oči padla neidentifikovaná Karkulka. Takže následoval přesun ke stroji a jeho obrazová dokumentace. Snad slouží jako zdroj dílů pro jinou Karkulku 725.247 opodál.  Vedle stála zelená rosnička (Lučební závody Kolín???) a o kus dál další, pro změnu červená. Ještě jsem odběhl k rotundě vyfotit pro mě neznámý vůz, možná z nějaké trofejní motorové jednotky. Pak další a další vraky zavinily, že jsme kličkovali konvoji vozidel a fotili. Několik snímků ukazuje, co vše už dojezdilo.

      Z depa následoval přesun do míst přeložené trati u Třebovic. Tam se trať výstavbou koridoru výrazně změnila. Tak oblíbené fotomísto s křížením tratí je minulostí. Buldozery již podstatnou část staré trati zplanýrovaly, mizí i portály tunelů. Zatímco jsem prozkoumával opuštěnou trať, prosvištěla kolem Duhovka. Její kousek, který jsem stihl vyfotit, nemá smysl dávat ven. Škoda, čekal jsem, že pojede o devadesát minut později a na vlaku do Prahy, ne směrem na Olomouc. Takže Duhovko, příště mi neunikneš.

     Nad autoatlasem jsem pak s námahou vzpomínal, jakže se jmenují všechna ta místa, které se výstavbou výrazně změnila. Nakonec se mozkové buňky probraly k životu. Ano, Tatenice, tam se něco velkého měnilo. Najít obec nebylo tak těžké, se zastávkou to bylo horší. Tak se stalo, že jsem napřed našel Krasíkov a tamější vjezd do tunelu, který vzhledem k protihlukovým bariérám ze sluncem ozářené strany nebyl příliš vhodný. Takže jedna dokumentární fotka a posílen představou, kde asi může trať na druhé straně vyústit, vrátil jsem se do Tatenic. Teď už to bylo snadné. Tunel, nástupiště, tunel. Ano, třemi slovy lze popsat vzhled zastávky Tatenice. Pár minut po mém příjezdu tam dorazil osobní vlak do Zábřehu. Z důvodu výluky po nesprávné koleji. 163 se čtyřmi „béčky“ je tak akorát na délku nástupiště. Pět by se jich ještě k peronu vlezlo, ale delší souprava na osobním vlaku by už asi byla problémem. No, chvíli jsme se mezi tunely zdrželi a zažili dva příjemné okamžiky. První byl průjezd nákladního vlaku, kde už jsem zdálky viděl za vlakovou lokomotivou něco svěže zelené. V prvním okamžiku mě napadlo, jestli nejsou některá patra Bpjo po rekonstrukci a neputují někam do místa nového určení, ale pak jsem to poznal. V čele vlaku byly tři lokomotivy, ta v čele byla 163.003, za ní dvě studené 130. Inventární čísla 044 a 050 a nápis SD nápis  Kolejová doprava identifikoval příslušnost k vozovému parku soukromého dopravce. 

     Místa znalí jistě prominou případné drobné nedostatky v popisu. Opravdu vše neznám, berte to spíše jako tip na výlet s fotoaparátem. Nebo jako dokument. Za týden již může hodně věcí vypadat jinak.