Vše, co jste chtěli vědět o běloruské železnici (1.)

Běloruská železnice, bělorusky "Běloruskaja čyhunka", je státní sdružení, podřízené vládě a skládá se z 93 organizací se statutem právnické osoby (má vlastní úřady, závody, různé podniky včetně zásobovacích, turistická divize Dortourservis, zdravotnická, zotavovací a rekreační zařízení, domy kultury, vzdělávací zařízení včetně školek, odborných škol a školicích středisek pro zaměstnance). Běloruskou železnici řídí náčelník drah, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Organizačně je rozdělena na šest částí - minskou, baranovičskou, brestskou, gomelskou, mogilevskou a vitěbskou. K 1. lednu 2005 železnice zaměstnávala 112 173 lidí a průměrná mzda železničáře v červenci 2005 činila 527 500 rublů (necelých 6 000 Kč). Má rozšířený systém zaměstnaneckých výhod - staví byty pro zaměstnance, nabízí bydlení ve vlastních ubytovnách nebo přiděluje služební byty, má ozdravovny pro zaměstnance a jejich děti, organizuje kulturní, sportovní a společenské akce. Běloruská čyhunka má vlastní hymnu a vlajku, vlastní svátek - Den železničářů se slaví první srpnovou neděli. Oficiální stránky naleznete na RW.BY.

Běloruská čyhunka má ochranné a firemní značky a odznak

Na odznaku je zobrazeno železniční kolo se zlatými křídly po stranách.

Železničáři mají také firemní oblečení v tmavomodré barvě: kabát, šalu, oblek, plášť, košili (modrá nebo bílá), kravatu, pokrývku hlavy a také obuv.

Náčelník běloruských drah Vladimir Žerelo

Historie

Běloruská železnice má 143 let. První železniční tratí přes Bělorusko uvedená do provozu byl úsek Porečje — Grodno jako součást magistrály St. Petěrburg — Varšava. Lokomotivní houkačka, která prosincového rána roku 1862 vyrušila mrazivé ticho městečka Porečje, oznámila počátek budování sítě železnic na běloruské půdě. Během půlstoletí na Bělorusku bylo položeno zhruba 4000 km kolejí, které spojovaly centrální okresy Ruska se západním územím a Pobaltím. Přitom Čechy a Morava měly už na konci 19. století přes 11 tis. km tratí.

V letech 1914-17 se upevnilo ekonomické spojení Běloruska s Ruskem a postupně se zvyšoval objem nákladní dopravy. Nejvíce se převáželo dřevo, obilí, potraviny a průmyslové zboží. Hustota Běloruska železniční sítě činila 18,8 km na 1000 km2 - bylo to 1,8 x více než v evropské části Ruska, ale 5x méně než ve Francii a 6x méně než v Německu a Anglii. Strojový park byl z 55,5 % opotřebován.

Přeprava cestujících v Bělorusku byla na ještě nižší úrovni. Zatímco v roce 1913 v Německu na 1 obyvatele připadalo 24 cest a v Americe 10, v Bělorusku to byla pouze jedna cesta na osobu. Než se železniční síť mohla rozvínout, zasáhla území Běloruska první světová válka, poté občanská válka, revoluce a nakonec vpád z Polska. 55% transportu bylo zničeno, mnoho železničních úseků se proměnilo v trosky.

V letech 1921 - 1940 se mladé sovětské Bělorusko snažilo vrátit železnici hospodářský význam. Pro zabezpečení potřeb dráhy v 1921 roce byl postaven Borisovský závod na impregnaci pražců a v roce 1929 byl vybudován závod na opravu parních lokomotiv. Teprve v letech 1925-1926 byl na běloruských drahách dosažen předválečný objem přepravy, do roku 1940 se objem přepravovaného nákladu zečtyřnásobil a provozní délka železnic se ve srovnání s rokem 1913 zvýšila 1,5x a činila 5 740 km. 

Na pozadí bouřlivého vývoje 30. let prožívali běloruští železničáři těžké období. Desítky tisíc pracovníků drah bylo obviněno ze špionáže, zaškodnictví nebo podpory kontrarevoluce a byly poslány do gulagů nebo popraveny. V důsledku hromadného zatýkání a poprav byl zničen nejlepší inženýrsko-technický personál železnice. V letech 1941-1944, kdy Sovětský Svaz přepadlo fašistické Německo, se železnice jako strategický objekt stala další "frontou", na které se odehrávaly těžké boje. Dráha byla využívána nejen pro vojenské potřeby, ale sloužila i pro hromadnou evakuaci obyvatelstva. Za dobu druhé světové války bylo zničeno přes 4 000 km z celkové délky 5 740 km a 90 % železničních budov. Ale i tentokrát byla činnost ocelové magistrály plně obnovena. Postupem času se staré metody a technologie zaměňují moderními, zkvalitňují se služby a zvyšuje se pohodlí cestujících.

Technické info

Hustota železniční sítě 27 km na 1000 km2 oproti 120 km/1000 km2 v Česku - traťová délka Bělorusku je poloviční a rozloha Běloruska 207 tis. km2 je 2,5 x větší než rozloha Česka. Rozchod železnice je 1520 mm oproti v Evropě běžným 1435 mm. Proto na hranici čeká cestujíci dvouhodinová výměna podvozku. Přípustná rychlost nákladních vlaků je 80-90 km/h, osobních do 140 km/h.

• 384 velkých a malých stanic
• 17 dep pro lokomotivy
• 12 dep pro vagóny
• 1 778 vagónů
  

Elektrifikace

Celková délka elektrifikovaného vedení činí 16 % celkové délky železnic. Na střídavém proudu je napětí 27,5 kV, 2x25 kV funguje na 97% úseku, stejnosměrný proud má napětí 3,3 kV. Rozvinutá delka trolejové sítě je 2 594 km.

Vyhodná geografická poloha republiky předurčila důležitost železnic a jeji významnou roli v tranzitní přepravě s 75 % podílem na trhu (24 % nákladu se přepravuje auty a 1 % letecky).

Tranzitní železniční přeprava je také největším zdrojem příjmů Běloruské čyhunky a představuje 34 % veškerého objemu přepravy vlaky. Celkem za například za leden 2006 - bylo přepraveno 10,419 mil. tun (vnitrostátní přeprava - 2,9 mil. tun, dovoz- 772,4 tis. tun, vývoz - 2,849 mil. tun, tranzit - 3,896 mil. tun). Přepravuje se zejména nafta, uhlí, kovy, hnojiva, rudy a průmyslové zboží. Přepravní kapacita má potenciál pro nárůst objemu nákladní přepravy o 60-70 %. V současné době na železnici funguje systém, který umožňuje poskytovat údaje o aktuální pozici nakladu. Železnice nabízí nejen dopravu nákladů, ale kompletní služby jako překládka, skladování, zajištění celních a jiných dokumentů. 

Bělorusko protínají dva dopravní koridory podle mezinárodní klasifikace pod číslem 2 (Zapad-Východ) a pod číslem 9 (Sever-Jih) s odbočkou 9b. Dopravní koridor 9 spojuje Finsko, Litvu, Rusko, Bělorusko, Ukrajinu, Moldavsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Dopravní koridor 2 tvoří Berlín - Varšava - Minsk - Moskva - Nižnij Novgorod, má vyšší prioritu kvůli obchodnímu spojení Západu a Ruska, jeho délka přes Bělorusko činí 606 km.

Před rokem, v březnu 2005 odstartoval mezinárodní kontejner směrem Čína - Mongolsko - Rusko - Bělorusko - Německo. Toto nové spojení bylo vytvořeno speciálně pro rychlou přepravu čínského zboží na evropský trh. Na hranici s Běloruskem dorazil po 12 dnech, zatímco po moři by to trvalo 35 dní.

V dalších dílech se budeme věnovat vozovému parku, osobní dopravě a výměně podvozků.