Co s načatým večerem aneb čtyřstovka negativ ve foťáku
Už v zimě jsem přemýšlel, že bych mohl vyrazit do Olomouce na hlavní nádraží za tmy a něco si nafotit. Velké mrazy mne k nějakému postávání na nádrží moc nelákaly. Tak až jsem zjistil, že mi za chvíli propadnou negativy Fuji 400, jsem se tam přece jenom vypravil. Naštěstí zima nás opustila, tak se focení po čtyři večery dalo vydržet. Alespoň jsem si měl možnost zmapovat večerní provoz.
První večer přišel 27. 3., kdy jsem svoji přítelkyni slíbil, že ji počkám u vlaku, který ji přiveze z práce. Ještě jsem se ani pořádně nerozkoukal a už jsem se smutně díval, jak po dvanácté koleji projíždí jedna 150 s jedním kontejnerem směr Čechy. Nic se nedalo dělat. Po nádraží se i po osmé večerní pohybovalo dost lidí. Tak jsem si něco vyfotil. Při pohlednu do poloprázdného vlaku SC511 Pendolino, jsem se musel smát. Nechápal jsem, jak mohou ČD tvrdit kolik lidí tento produkt využívá. I při dalších třech dnech, které jsem fotil, nebylo Pendolino úplně plné. Spíš poloprázdné.
Druhý večer 30. 3. mi chvíli dělal společnost Koko, který si do Olomouce na chvíli odskočil, neboť byl ve Slušovicích. Zároveň řeka Morava se hrozivě zvedala a hrozila rozlitím z břehů. Ten večer se skoro nic zajímavého na nádraží nedělo. Tak jsem si udělal další fotky. Měl jsem radost, že mi na slušném světle zapózovaly 749.018 a 749.051, které přivezly náklad z Opavy. Když jsem se vracel z nádraží, tak jsem netušil, že to bude díky vysoké vodě v Moravě na pár dní znamenat přerušení focení.
Na nádraží jsem se vrátil až ve středu 5. 4., neboť se situace stabilizovala. Pouze jsem si v pondělí po noční odskočil udělat nějaké fotky k železničnímu mostu přes Moravu, který je trati z Olomouc do Brna. Voda v Moravě stále proudila jak o život, ale bylo vidět, že již pomalu ustupuje. Ale zpět na hlavní nádraží. Kromě obvyklých smutných pohledů, za některými projíždějícími soupravami mne čekalo velké překvapení. Už jsem se pomalu chystal na autobus, který mne odveze domů, když přijel od Nezamyslic opožděný Os3825, který přitáhla lokomotiva 163.001. Prototypový Peršing v Olomouci byl pro mne velkým překvapením. Poprvé a naposledy jsem jej viděl v ČMKS Česká Třebová, kde čekal na opravu. Rychle jsem si ho vyfotil a pádil domů.
Poslední večer přišel v pátek 7. 4., kdy jsem opět čekal na nádraží na svou přítelkyni, až přijede z práce. Tento večer byl velmi humorný, i když jak pro koho. Když jsem se pohyboval po druhém nástupišti, tak jsem byl upozorněn, ať si vyfotím to zvířátko, které se pohybovalo po třetím nástupišti. Ani pořádně nevím jestli to byl potkan nebo krysa, ale byl to kus. Jeden vozmistr radil druhému, ať to klepne pořádně kladivem. Ten nechtěl, tak se to šlo oznámit měšťákům, kteří mají na prvním peróně služebnu. Tu pěkně „vyžranou mrchu“ ale po chvíli přestalo bavit se promenádovat po nástupišti a odešla někam do kolejiště. Určitě spokojeně, neboť způsobila menší pozdvižení. To ale ještě nebyl zajímavý věcem konec. Hned dvakrát se někteří cestující projeli do depa. Nejprve si to na motorovou remízu zamířil Krokodýl 851.006. Několik cestujících se projelo do míst, kam zmizelo to zvířátko. Potom přijel Os od Nezamyslic 451.037+451.038. Tato souprava se měla za pár minut vypravit zpět do Nezamyslic. Cestující tedy nastoupili a měli možnost se povozit k depu.
V průběhu všech čtyř večerů vlaky jezdily relativně včas. Pouze v pátek opouštěl R242 Fatra olomoucké nádraží se zpožděním skoro 170 minut.
Těším se další noční focení. To už budu mít třeba i štěstí na 151.014, která je v reklamní laku Poštovní spořitelny a co nevidět by se měla vydat brázdit koleje SŽDC.
Galéria
Diskusia
