2006 - Provoz ve světě 1435 milimetrů
Protože začátek letošního roku zatím využilo jen málo vlakofilů, aby se pokusili o nějakou rekapitulaci roku skončeného, rozhodl jsem se pokusit nějak zacelit bilanční díru, která takto vznikla. Všem návštěvníkům webu si dovolím připomenout v několika dílech, co vše se vloni ve světě 1435 milimetrů stalo a objevilo. Některé chvíle roku zůstanou v paměti příjemné, všechny ale nikoliv. Nyní se vrátím k železničnímu provozu.
Díl druhý je ve znamení snímků z provozu a je stručným ohlédnutím za všedními a normálními, nebo všedně a normálně se tvářícími vlaky. Zachycuje události, které jsem zaznamenal na území, které svého času bylo celé mou rodnou zemí. A které, byť jsou to dnes země dvě, je stále mým domovem.
První záběr vznikl při cestě za vrcholky Bílých Karpat. Před rokem vlastně bylo bílé vše… Ani nevím, proč jsem fotil tuhle všední a pro cestující ne zrovna pohodlnou sestavu. Ale možná právě proto, že řada 810 není fotografy zrovna oblíbeným strojem, začínám tak ohlédnutí za rokem minulým.
A to už jsme na Slovensku. Wow, zatímco parní vozba do Košic relaxuje, z opačného směru se řítí brejlovec.
Nádech let dřívějších s hučením sergeje, kalený ale klapáním návarků na kolech vozu, tak to vypadalo jednoho předjarního, nebo vlastně už jarního na vjezdu do stanice Dobšinská Ľadová Jaskyňa.
Variace na téma pielstick vypadají různě. V Čechách je to splašený dvoumotorový autobus alias veselá kráva, na Slovensku se podvozky kdysi rozšířených lokomotiv dočkaly jiné úpravy. Takto se prohnaly přes Hronskou Dúbravu…..
…..zatímco pomeranč se k focení musel přesunout z domovského Zvolena až k Rakovníku. S konvojem “velkých zetek” se žene do Lužné u Rakovníka. No, přeci bych tam nemohl chybět.
Stroje řady 850 patří k tomu pohodlnějšímu, co jezdí na kolejích mimo nejvýznamnější tahy. Bohužel, jsou také na ústupu a tak jejich snímky z normálního provozu bohužel budou mít punc unikátnosti.
Pokusem o návrat do osmdesátých let byla unikátní fotoakce na středním Slovensku. Zásluhou party nadšenců – také se vyskytujících na zdejším webu – vyjel na trať konvoj, evokující dříve všední obrázek z kolejí. Dunění motorů, kdysi tak typických pro tyto tratě, bylo zážitkem, který snímky nezachytí.
Jestliže předchozí snímek byl uměle navozený, pak výletní jízdy hurvínka z Břeclavi do Lednice jsou pravidlem pro víkendy turistické sezóny. Však také nejeden fanoušek za hurvínkem jezdí.
Horehronec patří v řadách šotoušů mezi nejvyhledávanější vlaky na středním Slovensku. Není divu, vždyť je jediným spojem, který může na poetické a krásné trati pózovat fotoaparátům.
Tunel nebo most? U Citonic na Znojemsku takto trať ze Znojma do Okříšek podchází pod silnící z okresního města k turisticky atraktivní Vranovské přehradě. Hádanku jsem nerozluštil, dvojspřeží 742 na LV vlaku jsem ale neodolal a zmáčkl spoušť.
Zatímco na loňském rendezu většina lidí běhala kolem parních lokomotiv, já si na chvíli odskočil k plotu. V těsném objetí s pletivem jsem si počkal na nákladní vlak s lokomotivou, která na domácích kolejích není přeci jen zcela obvyklou řadou.
Závěrečný snímek ukazuje situaci, která byla ještě před několika lety vcelku běžná na trati z Břeclavi do Znojma, Tady se ale pielstick vrací pod dráty do Břeclavi, když byl na fotovýpravě s partou nadšenců.
Možná není tento příspěvek nazvaný zcela přesně a trefně jako obrázky z provozu, když jeho část evokuje uměle vyvolanou situaci dřívějších let. Ale snad to moc nevadí. A mé díky patří organizátorům těch jízd, za vytvoření takové atmosféry.
P. S. Jako obvykle si dovoluji upřesnit, že fotografie zachycují skutečnou podobu krajiny, nikoliv PC montáž.
Diskusia
