2006 - Nostalgie ve světě 1435 milimetrů
Protože začátek letošního roku zatím využilo jen málo vlakofilů, aby se pokusili o nějakou rekapitulaci roku skončeného, rozhodl jsem se pokusit nějak zacelit bilanční díru, která takto vznikla. Všem návštěvníkům webu si dovolím připomenout v několika dílech, co vše se vloni ve světě 1435 milimetrů stalo a objevilo. Některé chvíle roku zůstanou v paměti příjemné, všechny ale nikoliv. Nyní se vrátím k železniční nostalgii loňského roku.
Díl třetí je ve znamení snímků z některých nostalgických akcí. Pravda, nemůžu konkurovat tomu, co vše absolvoval koko, ale snad i já budu moci několik zajímavých událostí připomenout. Takže, bez zbytečných řečí, pojďme na věc.
Bylnice, Bílé Karpaty a bílé nadělení. Takovou zimu fotografové z tradiční akce nepamatují. Byť jsem v případě zde představené fotky atmosféře trochu napomohl volbou výšky pro umístění fotoaparátu, sněhu jsme si opravdu užili.
A to už jsem u monstrózní akce loňského roku. Gustava Anděla jsem v parním vlaku nenašel, zato ďáblů, propadlých kouzlu albatrosa, cestovalo hodně. Štěpánov u Holomóca a jedeme vzbudit Katku.
Závody lokomotiv pro potěchu stovek fotoaparátu v kooperaci vrútecké a pražské parní vozby. Jsme pár kilometrů od Diviak a radost fotografům kazí jen počasí.
Zelený anton v čele a poetické zákoutí telgártské smyčky. Jen co se fotografové vyškrábali od tunelu nahoru, čeká je přesun o kus dál. A Anton si střehne efektní průjezd, jehož zlomek zůstal uvězněn v kartě fotoaparátu.
Pozor, změna. Co se to modrá pod věncem dýmu? Jo Pražáci se ženou s mercedesem po kolejích. No, jen jeďte, já si udělám fotku a dojedu vás. V klidu hospody na kolejích u gulášku.
No, a jsem u jiné akce. Nejel jsem jen fotit, ale i poznat lidi, které jsem do té doby z velké části znal jen z netu. Jo, páni, to byla jízda….
A ještě jednou, tentokrát ve dvojkolejném podání. Jo, a kdo jste tam chyběli, máte šanci na reparát. VLAKY.NET jedou slavit i letos. Takže….
Trochu jiná fotka. Podívejte se na Četnické humoresky. Kromě Květy Fialové uvidíte i věžák. Zvláštní vozidlo, které zásluhou žízně svého benzínového motoru patří mezi cenově náročnější muzejní stroj.
Brněnské hlavní nádraží a dočasný návrat papouška. Byly doby, kdy kolem Brna jezdívaly. Ale pak měly řadu let trvající absenci. Snad se nemýlím, ale já si jej pamatuji v Brně naposledy v roce 1989. Takže když jel na slavnosti Pernštejnského panství, neodolal jsem.
A znovu albatros. Jo, stihl jsem to v Kútech a také na výjezdu z tunelu v Bratislavě. A stálo to za to.
A opravdu se vyplatilo fotit u tunelu. Ty vlaky jely dva. Vlastně tři, pomeranč to uzavíral.
Záře zapadajícího Slunce kouzlila na dýmnici albatrosu, relaxujícího na rendezu. A to byl také důvod, proč jsem zmáčkl spoušť.
Poslední záběr patří setkání. Na rozchodu 1435 milimetrů patřilo parním krasavcům. U bufetu pak všem ostatním. Jojo, na rendezu je fajn, přijdete taky?
Tak, to bylo ohlednutí za parním rokem 2006. Snad nelitujete těch pár minut, o které jsem vás připravil. No a na závěr jen ujištění, že jste viděli realitu, ne montáž.
Diskusia
